|
| |
|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
| |
|
|
Liberal Democracy and Chinese Political Culture: American Perspectives and Perceptions
Hornát, Jan ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Čínská lidová republika si ve Východní Asii vytváří jistou sféru mocenského vlivu nejen z bezpečnostních důvodů, nýbrž i z důvodů "vyvažování" proti "tichomořské velmoci" - Spojeným státům. Obecný americký předpoklad, že demokratizace Číny bude mít pozitivní efekt na bezpečnost celého regionu a také na celkové vztahy mezi USA a ČLR, je (zjednodušeně) založen na dlouhodobé zahraničně-politické strategii Spojených států - šíření demokracie. Liberální demokracie západního typu v Číně by tedy pro Washington byla nejlepším výsledkem liberalizace komunistického režimu, která probíhá od konce 70. let 20. století. I z pohledu teorie demokratického míru by případná "demokratická Čína" představovala menší hrozbu pro USA, než "autoritářská Čína". V zásadě se však "interpretace" a vnímání obecných struktur demokracie v obou zemích v některých ohledech liší. Pokud se Čína rozhodne v budoucnu dále "demokratizovat" podle své vlastní definice demokracie, bude tento proces uspokojovat Spojené státy? Má čínská politická kultura předpoklady k přijetí liberální demokracie? Tato práce navrhuje, že pokud Čína přijme demokratický politický systém, bude tento systém vykazovat určité znaky meritokracie a komunitarismu, a to zejména v důsledku silného vlivu konfuciánské filosofie a etiky na čínskou politickou kulturu a společnost. V...
|
|
|
Staronové spojenectví: Analýza americko-filipínské bezpečnostní spolupráce za Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Filipínskou republikou v letech 2001 až 2016, která během zkoumaného období prošla výraznými proměnami. Americko-filipínské spojenectví stalo základním stavebním kamenem pro stabilizaci turbulentního regionu jihovýchodní Asie. Hlavním cílem této práce je analyzovat, v čem vzájemná americko-filipínská spolupráce spočívala, jaké byly důvody sbližování obou zemí a také jaký vliv měla na formování tohoto vztahu Čínská lidová republika. První kapitola práce popisuje historický kontext spolupráce, který je nutný k hlubšímu porozumění tématu. Druhá část práce zkoumá bezpečnostní hrozby, které se výraznou měrou podílely na formování bezpečnostní spolupráce mezi Washingtonem a Manilou. Třetí kapitola se soustřeďuje na vývoj americko-filipínských bezpečnostních vztahů během vlády prezidenta GeorgeW. Bushe. Vyhlášení války teroru Bushovou administrativou mělo výrazný dopad na zlepšení americko-filipínských vztahů. Poslední kapitola zkoumá, jak se Obamovo "návrat do Asie" tzv. "pivot" a narůstající čínská vojenská aktivita v Jihočínském moři promítly do vztahů mezi Washingtonem a Manilou. Práce dochází k závěru, že Bushova i Obamova administrativa se zasloužily o prohloubení americko-filipínské bezpečnostní spolupráce a...
|
|
| |
|
|
Chápání rovnosti ve Spojených státech
Černochová, Johana ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Práce analyzuje chápání rovnosti ve Spojených státech a zasazuje jej do kontextu současné velké ekonomické nerovnosti. Charakteristickým rysem tohoto chápání je důraz na rovnost příležitostí. Podle této ideje je Amerika zemí rovných příležitostí k úspěchu, který se neodvíjí od rodinného bohatství, ale od tvrdé práce a talentu. Tento koncept bývá dáván do opozice vůči tzv. rovnosti výsledků, podle které by mělo být bohatství ve společnosti více rovnoměrně rozděleno, a která je tradičně vnímána jako cizí americkým hodnotám. Jenže právě velká ekonomická nerovnost, která v Americe dosáhla ještě větší míry než v ostatních rozvinutých zemích, má prokazatelně negativní dopady na všeobecnou možnost slušné rovnosti příležitostí. Cílem této práce je proto ověřit tezi, že v kontextu současné velké a zvětšující se ekonomické nerovnosti se musí tyto nepříznivé dopady na reálný stav rovnosti příležitostí projevit také na samotném chápání rovnosti u Američanů. Tato práce uzavírá na základě analýzy rozsáhlého souboru průzkumů veřejného mínění, že k určité proměně zde dochází. Důraz na rovnost příležitostí zůstává pro americké chápání rovnosti nadále klíčový, zjištění této práce ale narušují představu, že větší rovnost výsledků je něco pro Američany zcela cizího a nežádoucího. Práce proto dochází k závěru, že ve...
|
|
|
Strategie prosazování Čechů na pozice vedoucích delegací EU
Urban, Patrik ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o strategiích prosazování Čechů na pozice unijních ambasadorů (HoD) od spuštění Evropské služby pro vnější činnost do současnosti. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda Česká republika (ČR), podobně jako další členské země Evropské unie, prosazuje své kandidáty na pozice HoD do zemí svých zájmů a jaké metody k tomu využívá. Český občan se dosud stal HoD v šesti případech. Tyto případy jsou konfrontovány s kategorizací prioritních zemí pro ČR, která byla vytvořena autorem této práce. České aktivity jsou následně v hlavní části této diplomové práce, na základě rozhovorů s relevantními aktéry české státní správy, zasazeny do kategorizace lobbovacích strategií menších států v oblasti zahraniční politiky Evropské unie. Na základě kategorizace teritoriálních priorit ČR lze tvrdit, že Češi neobsazují pozice HoD v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Rovněž země, o které se čeští kandidáti ucházeli v dalších výběrových řízeních, nebyly v drtivé většině případů českými prioritami. ČR se ovšem snaží tento nepříznivý trend zvrátit. Zaprvé, české úřednictvo zprostředkovává networking a neformální setkání mezi Čechy v Bruselu. Zadruhé, byly vytvořeny formální mechanismy k trénování a mentorování potenciálních kandidátů na HoD pozice. České ministerstvo zahraničí rovněž...
|
|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
Impact of the National Ocean Policy in the United States
Ouředníková, Petra ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje názory na nově ustanovenou politiku oceánu ve Spojených státech amerických. Pomocí obsahové analýzy potvrzuje nebo vyvrací hlavní stanovenou hypotézu, která předpokládá, že Republikáni budou danou politiku kritizovat ze zřejmých ideologických důvodů, a naopak Demokraté danou politiku podpoří, neboť politika pramení z jejich administrativy a navazuje na jejich pozitivní přístup k environmentálním otázkám. Oceán je nejen pro USA, ale rovněž pro celý svět výrazným zdrojem potravin a potřebných minerálů, ovlivňuje klima, produkuje výrazné množství kyslíku a pohlcuje velké množství škodlivin z ovzduší. Jeho ekonomický potenciál je v USA velmi zřejmý a zhoršující se stav oceánu by mohl mít významný dopad na prosperitu státu v budoucnu. Nejen z toho důvodu prezident Barack Obama podpořil novou politiku oceánu, která by měla reagovat na zhoršující se stav oceánu, zaměřit se na zlepšení jeho využití a současně utužit ochranu jeho ekosystémů. Tato politika začala vznikat v roce 2010 a její teorie byla dokončena v roce 2013. Její implementace je záležitostí dlouhých let, během kterých by tento politický rámec měl směřovat ke zlepšení managementu oceánu a současně podpořit ekonomické aktivity, které s oceánem souvisí. Na adresu této politiky se ozvalo množství názorů od...
|
host ::
RSS.