|
|
Omezování britské koloniální imigrace v padesátých letech
Filová, Alexandra ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Prudký nárůst imigrace z Commonwealthu do Británie začátkem padesátých let minulého století vedl k sérii debat o možnosti omezit tento jev legislativně. Abychom však mohli tyto debaty blíže zkoumat, je zapotřebí pochopit základní historické pozadí britské imigrační politiky. Proto samotné analýze předchází krátké shrnutí klíčových událostí do poloviny dvacátého století. V této časti je Británie vykreslena jakožto země dlouhodobě vstřícná vůči imigrantům ze svých kolonií. Nečekaně vysoký počet přistěhovalců, příchozích kolem poloviny minulého století, ale začal vzbuzovat obavy. Následně byly uplatněny kroky, sloužící k odrazení obyvatel Commonwealthu od imigrace ješte před vycestováním. Když tyto neoficiální opatření neposkytli žádané výsledky a veřejné mínění začalo být nakloněno legislativnímu zásahu, začal se ve vládě projednávat první zákon rušící právo všech občanů Commonwealthu na svobodný vstup do Británie.
|
|
|
Komparace integračních politik Nizozemí a Belgie se zaměřením na situaci muslimských imigrantů v těchto zemích
Žáková, Kateřina ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Hlavním tématem práce je komparace integračních politik Belgie a Nizozemí se zaměřením na situaci muslimských imigrantů. Obě země sdílejí hodnoty liberální demokracie, na jejichž základech se snaží k této problematice od počátku jejího vzniku přistupovat. V práci jsem se zaměřila na popis vývoje integračních politik, pro jehož pochopení bylo třeba zahrnout také klíčové historické momenty formování národních identit obou zemí, kterým je věnována první část textu. Cesta k vytvoření integračních politik začíná v Belgii i Nizozemí obdobím po konci druhé světové války, kdy obě země zažívaly prudký ekonomický rozvoj. První vlna muslimských imigrantů přichází na pozvání vlád Belgie a Nizozemí v 60. letech. Námezdní dělníci z Turecka a Maroka obsadili pracovní místa, o která domácí pracovníci neměli zájem. Formulace prvotních tezí o potřebě řešení nárůstu imigrantů v obou zemích byly vyřčeny téměř o dvacet let později. Až po první ropné krizi na počátku 70. let, bylo jasné, že muslimští imigranti chtějí v zemi setrvat, ačkoliv už pro ně v důsledku ekonomické recese neexistuje pracovní uplatnění. Na počátku 80. let tak obě země přijímají první opatření, kterými se snaží nastavit další rámec vývoje. V tento moment také končí doposud velice podobný vývoj v obou zemích. Komparativní metoda je uplatněna zejména...
|
|
|
Demokracie a islám: Muslimové ve Francii - dopady imigrační a integrační politiky
Krausová, Hana ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Pro liberálně demokratickou zemi západní Evropy, jako je Francie, je obtížné přijmout přistěhovalce, kteří přinášejí odlišné tradice, kulturu a zejména náboženství, které s sebou nese specifické nároky. Nadto je ve Francii typický silný nacionalismus, patriotismus a hrdost na své vlastní kulturní tradice. I z tohoto důvodu může být komunikace a tolerance vůči výrazně odlišným či nepřizpůsobivým přistěhovalcům obtížná. Navrhovaná práce se zaměří na muslimy žijící na území Francie. Z historického hlediska se bude věnovat období od konce 2. světové války dodnes, kdy počty přistěhovalců muslimského původu začaly rapidně stoupat. Francie se s tím snaží vyrovnat po svém, ale dnes obecně platí, že kritéria pro přiznání občanství a všeobecně nároky na přizpůsobení se zvyšují jak v oblasti zákonodárství, tak značnou měrou i v přístupu francouzských občanů k přistěhovalcům. Pro přesnější pochopení tohoto tématu je nutné vyjasnit rozdíly mezi různými skupinami muslimů z hlediska doby příchodu do Francie, země původu i vyznávaného směru islámu. Ve své práci popíši různorodost muslimů, kteří ve Francii žijí, dále budu zkoumat dopady imigrační a integrační politiky Francie právě na tyto obyvatele.
|
|
|
UNRWA and its activities in selected Middle East countries
Hlaváčová, Lenka ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je na základe dostupných demografických údajov analyzovať pôsobenie UNRWA v oblastiach jej pôsobenia na Blízkom východe v rokoch 1950-2010. Zameranie práce je na oblasť populačného vývoja, ktorý býva kritizovaný ako dôsledok politiky UNRWA v oblasti predlžovania konfliktu v oblasti. Druhá časť práce sa zameriava na oblasť základného a prípravného vzdelávania v školách, ktoré sú priamo spravované UNRWA. Na základe dát bolo stanovené, že táto agentúra nenesie zodpovednosť na náraste palestínskej utečeneckej populácie, ale že sa jedná o prirodzený populačný vývoj v oblasti a reakciu na vonkajšie udalosti. V otázke základného a prípravného školstva autorka zaznamenala percentuálne klesajúcu tendenciu návštevy UNRWA spravovaných škôl napriek niekoľkonásobnému nárastu utečeneckej populácie, čo si vysvetľuje nedostatočnou prispôsobivosťou potrebám palestínskych utečencov.
|
|
|
Současná humanitární krize v súdanském Dárfúru a způsoby jejího řešení
Nováková, Klára ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Současná humanitární krize v súdánském Dárfúru a způsoby jejího řešení. Dárfúr, západní provincie Súdánu, je už po deset let synonymem jedné z největších humanitárních katastrof současnosti. Cílem mé bakalářské práce je hledat odpovědi na následující otázky: Jaké jsou navrhované možnosti řešení dárfúrské krize? Jaký je přístup mezinárodních aktérů k řešení dárfúrské krize? Jsou způsoby řešení efektivní a navzájem kompatibilní? Klíčové je pro mě prozkoumat způsoby řešení dárfúrské krize a aktivity a pozice nadnárodních (OSN, Africká Unie, Evropská Unie, NATO, Liga arabských států) a národních aktérů (USA, Čína, Francie aj.). Zajímá mě, jak se k řešení krize v Dárfúru postavili, jaké způsoby řešení prosazovali, co je k tomu vedlo. Pokud svoje postoje a strategie v průběhu konfliktu měnili, pokouším se zjistit proč. Soustředím se zejména na problematiku vynucení míru, dárfúrský mírový proces, peacekeepingové mise a otázku prosazování spravedlnosti ze strany Mezinárodního trestního soudu. Z metodologického hlediska práce představuje kvalitativní jednopřípadovou studii, soustředící se na krizi v Dárfúru. V návaznosti na výzkumné otázky jsou klíčové analytické parametry této případové studie odvozeny z teoretické literatury zaměřující se na oblast konfliktního managementu.
|
|
|
Komparativní studie přístupu Franice a Španělska k imigraci v rámci projektu Unie pro Středomoří
Straka, Vojtěch ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Práce pojednává o historii, a především současnosti migrační politiky Francie a Španělska. Velký důraz je kladen na vliv projektu Unie pro Středomoří, kterou představil v roce 2007 bývalý francouzký prezident Nicolas Sarkozy jako pokračovatele Barcelonského procesu, který v té době skomíral. Práce sleduje proces vzniku Unie pro Středmoří. Ve stručnosti se dotýká širších politických aspektů tohoto vzniku, především se však věnuje dopadu na migrační politiku. Důležitým prvkem, který hraje roli v migrační politice obou států je proces tvorby společné evropské imigrační politiky. Rovněž vzniku tohoto procesu a jednotlivým smlouvám, které se na tomto procesu podílely, se práce věnuje. V závěru se tato baklářská práce zabývá shrnutím a srovnáním poznatků o migrační politice Španělska i Francie a stručně se zamýšlí nad možným budoucím vývojem.
|
|
| |
|
|
Multikulturalismus v Nizozemsku a Kanadě
Červeňová, Barbora ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje integračním politikám v Nizozemsku a Kanadě v období od 70. let do současnosti. Obě země jsou známy pro přijetí multikulturalismu. Kanada se stala jedinou zemí, která se s přijetím Zákona o multikulturalismu oficiálně přihlásila a zavázala k podpoře multikulturní politiky, a činí tak i v době, kdy je multikulturalismus ve většině zemí odmítán. Taková situace nastala v Nizozemsku, jež se tímto stalo odborníky předkládaným "vzorem" selhání multikulturalismu. Multikulturalismus však v obou zemích získal naprosto odlišný význam, s čímž souvisela i výsledná podoba integračních politik. Cílem diplomové práce je na základě analýzy podobností a rozdílností v integračních politikách obou států nalézt faktory, které měly největší vliv na jejich selhání v Nizozemsku a úspěšnost v Kanadě. Diplomová práce postihuje základní vývojové mezníky integračních koncepcí obou zemí a změny, které v průběhu sledovaného období zaznamenaly. Poukazuje na rozdíly v pojetí multikulturalismu v Nizozemsku a Kanadě, a snaží se je objasnit na pozadí historického vývoje, budování národů, národní identity a utváření kulturně rozmanité společnosti.
|
|
|
Comparison of immigrant integration politicies in the Netherlands and the Czech Republic
Hetényiová, Jana ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Magisterská práce "Porovnání imigračních integračních politík Holandska a České republiky" si klade za ciíl zhodnocení existujících integračních politik, zacílených na občanů třetích zemí, z pohledu jejich odlišného socio-politického vývojé a též z pohledu jejich současného fungování v praxi. Toto zhodnocení zahrnuje přezkoumání role najdůležitejších aktérů integračního procesu: nově přicházejících imigrantů, imigrantů již usazených ve společnosti a také vládních a nevládních aktérů. Záverečná část poukáže na hlavní odlišnosti v integračních politikách Holandska a České republiky.
|
|
|
Typologie azylové politiky EU ve vztahu k žadatelům o azyl
Musil, Zbyněk ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Cílem této práce je nástin vývoje evropské azylové politiky vůči žadatelům o azyl v rámci sedmi zemí EU po roce 1990. Stručný popis společných trendů v azylové politice v rámci zemí EU a členských zemí EFTA (Evropské zóny volného obchodu) a nástin azylové politiky vůči žadatelům o azyl, kdy životní podmínky jsou jeho součástí. Rovněž je analyzováno postavení žadatelů o azyl ve specifických oblastech jako je vzdělání, právo na práci, finanční a sociální jistoty, zdravotní služby a ubytování. Dalším cílem je srovnání přístupu v azylové politice v České republice s praxí vůči žadatelům o azyl v jiných šesti členských zemích EU - Dánsku, Francii, Německu, Irské republice, Nizozemí a Spojeném království. Také je prezentován úvod k vládním krokům, které se zabývají imigračním zákonem nebo azylovým zákonem a tudíž regulují životní podmínky žadatelů o azyl ve své zemi.
|
host ::
RSS.