|
|
The relationship between spatial scaling of biodiversity and the number of individuals
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Šizling, Arnošt Leoš (oponent)
Zákonitosti spojené s nárůstem počtu druhů při zvětšování zkoumané plochy (tzv. species- area relationship, SAR) patří již dlouho mezi nejstudovanější témata v ekologii. Nejprve převládaly studie zaměřující se na dílčí SAR křivky založené na studování jediné, popř. několika málo lokalit. Poslední dobou se ale začaly objevovat i sjednocující přístupy, které se snaží zobecňovat a hledat nové unifikující rámce pro species-area relationship. Jeden ze směrů se zabývá vztahem mezi průměrnou druhovou abundancí (N/S) a rychlostí přirůstání druhů se vzrůstající plochou (sklon SAR křivky). Podle této teorie vede vyšší počet jedinců připadajících průměrně na druh k nižším sklonům SAR křivky. Na základě těchto úvah vznikla i predikce založená na maximalizaci entropie (MaxEnt), která je schopna konkrétním hodnotám N/S přiřadit hodnotu sklonu SAR křivky. Hlavním cílem mé práce bylo shromáždit co nejširší datovou základnu zahrnující data o sklonech SAR křivek a průměrných druhových abundancích k nim náležejícím. Do následujících analýz jsem zahrnula i další proměnné a snažila jsem se o stanovení jejich významu pro predikování sklonu SAR křivky. Analýzy, které jsem prováděla, můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin, analýzy celkového a lokálního sklonu SAR křivky. Nejprve jsem se zaměřila na celkový sklon (sklon...
|
|
|
Limitace druhového bohatství
Szostoková, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
V současné době lze v literatuře najít dvě hlavní hypotézy popisující dynamiku diverzity v čase - bounded a unbounded hypothesis. Podle bounded hypothesis je diverzita limitovaná zatímco podle unbounded hypothesis neexistují žádné zjevné limity diverzity. Pro tyto dvě hlavní hypotézy se hledají důkazy, nejčastěji v oblasti paleontologických výzkumů, fylogenetických studií a srovnáním lokální a regionální diverzity. Ani v jednom případě však studie nejsou jednoznačné a klíčový nevyvratitelný důkaz limitace druhové diverzity (případně její neomezenosti) stále chybí. Cílem této rešerše je uvést příklady dokladů užitých jak k potvrzení, tak vyvrácení limitace diverzity ve výše zmíněných třech oblastech biologického výzkumu a poukázat na kritiku a případné nedokonalosti jednotlivých přístupů.
|
|
|
The relationship between diversity patters, spatial distribution and life-histories in African birds
Tószögyová, Anna ; Storch, David (vedoucí práce) ; Šizling, Arnošt Leoš (oponent)
Druhy so svojimi jednotlivými vlastnosťami nie sú rovnomerne rozložené skrz krajinu. Habitat poskytuje templát, na ktorom evolúcia vytvára charakteristické morfotypy a životné stratégie. Environmentálne determinanty ekologických procesov predstavujú zase filter, ktorým prejdú len určité druhy s vhodnými vlastnosťami. Je nevyhnutné pochopiť ako je ovplyvnená priestorová variabilita druhovej skladby prostredníctvom geografických javov distribúcie druhových charakteristík. Zaujímala som sa o hľadanie a určovanie vzťahov medzi druhovými vlastnosťami a environmentálnymi parametrami v rámci juhoafrickej avifauny. Skúmala som vplyv ktorých premenných prostredia mal najsilnejšie pôsobenie na kompozíciu druhov a na rozloženie ich vlastností v priestore. Vzťahy medzi environmentálnymi faktormi a vlastnosťami a životnými stratégiami druhov som zhodnotila za pomoci RLQ analýzy, mnohorozmernej ordinačnej metódy, schopnej prepojiť tabuľku s atribútmi druhov s tabuľkou environmentálnych premenných skrz tabuľku druhovej skladby. Prvá osa RLQ analýzy vysvetľovala väčšinu variability súboru všetkých dát. Pozitívne korelovala s rastúcou produktivitou, s premennými vypovedajúcimi o charaktere vegetácie a s dostupnosťou vodných zdrojov. Zvyšná variabilita bola vysvetlená latitudinálnym a altitudinálnym gradientom...
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
|
Mechanisms of species-energy relationships across spatial scales
Šímová, Irena ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kühn, Ingolf (oponent) ; Lepš, Jan (oponent)
Jedním z hlavních cílů ekologie je vysvětlení příčin variability v druhovém bohatství. Mnohé studie ukázaly, že druhová bohatost závisí na dostupné energii. Hypotézy, které vysvětlují, jak může dostupná energie ovlivňovat počet druhů, se dají rozdělit do dvou hlavních kategorií: i) hypotézy založené na předpokladu, že počet druhů na daném stanovišti je omezen celkovým množstvím zdrojů a ii) hypotézy předpovídající že hlavní vliv na současnou variabilitu v počtu druhů mají historické a evoluční procesy. Testovali jsme předpoklady hypotéz týkajících se jak limitací zdroji tak historických procesů s použitím dat bylinné vegetace, stromů a vážek. Tato data se zároveň lišila i v prostorovém rozlišení. V případě lokálních společenstev bylinné vegetace byl počet druhů ovlivněn celkovým množstvím zdrojů (produktivitou stanoviště) a to skrze vliv produktivity na počet jedinců a intensitu mezidruhové kompetice. Vliv produktivity ale nebyl silný a výsledná závislost mezi produktivitou a počtem druhů byla ovlivněna prostorovou heterogenitou, nezávislou na produktivitě. Jako důležitá se ukázala i historie daného regionu ovlivňující velikost druhového poolu pro jednotlivá společenstva (Kapitola 1). Vliv proměnných vyjadřujících produktivitu prostředí se ukázal jako nevýznamný v případě snímků lokálních...
|
|
|
Latitudinální gradient biodiversity a jeho závislost na rychlosti ekologických a evolučních procesů
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Nerovnoměrnost v rozložení druhového diversity na povrchu země je jedním z nejvýraznějších jevů v ekologii. Latitudinální gradient biodiverzity by se dal vysvětlit rozdílným poměrem mezi rychlostí evolučních procesů jako jsou speciace a procesů ekologických, které řídí míru extinkce. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit literaturu týkající se teplotní závislosti respektive latitudinálních trendů v rychlostech těchto procesů. Pro evoluční procesy slouží jako nejlepší vysvětlení jejich rychlosti na teplotě metabolická teorie biodiversity, zatímco u ekologických procesů chybí jak empirická data tak teorie která by je dala do souvislosti s teplotou nebo latitudou. Vysvětlení pomocí tzv. More individual hypothesis se ukázalo jako nepřesvědčivé.
|
|
|
Faktory ovlivňující evoluční diversifikaci
Černá, Vladimíra ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Počet druhů na Zemi je odhadován na pět až deset milionů. Všechny druhy vznikly ze společného předka, který se na naší planetě objevil někdy před 3,5 miliardou let. Vznikání a zanikání druhů, specifice a extinkce jsou tedy zodpovědné za aktuální druhové bohatství na Zemi. Evoluční diversifikace je rozdílem speciace a extinkce. K získání hodnot těchto proměnných je používáno několik metod, které stručně vysvětlím, a nastíním výhody a nevýhody každé z nich. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o evoluční diversifikaci a faktorech, které ji mohou ovlivňovat. V této rešerši jsem se zaměřila především na práce zabývající se faktory, které mohou mít vliv na více skupin organismů. Přestože bylo nalezeno mnoho determinantů diversifikace, většina z nich má vliv jen na diversifikaci určité skupiny. Na základě použitých materiálů se mi nepodařilo najít žádný faktor, který by byl společný pro většinu druhů. Zřejmě je tedy diversifikace ovlivňována různými faktory u různých skupin organismů. Klíčová slova: diversifikace, speciace, radiace, gradienty diverzity
|
|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
|
|
Macroecology of European invertebrates:temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data
Keil, Petr ; Storch, David (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie Makroekologie evropských bezobratlých: časové a prostorové patrnosti dobývané z heterogenních dat Autoreferát dizertační práce Petr Keil Školitel: Doc. David Storch, Ph.D. Praha 2010 Charles University in Prague Faculty of Science Department of Ecology Macroecology of European invertebrates: temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data Ph.D. thesis - summary Petr Keil Supervisor: Doc. David Storch, Ph.D. Prague 2010 SOUHRN Dizertační práce obsahuje pět kapitol. První čtyři kapitoly jsou věnovány několika aspektům makroekologie evropského hmyzu, jako jsou geografické a časové patrnosti druhového bohatsví. Pátá kapitola zkoumá některé makroekologické charakteristiky populační dynamiky v rámci neutrální teorie biodiverzity. Dizertace je opatřena úvodem, který se věnuje zejména metodickým problémům společným pro většinu kapitol. V Kapitolách I a II jsem se zabýval rozmístěním druhového bohatství pestřenek (Insecta: Diptera: Syrphidae) a vážek (Insecta: Odonata) napříč Evropou. Obě práce ukazují absenci jednoduchého poklesu druhového bohatství od jihu k severu. Druhově nejbohatší jsou horské oblasti kolem Středozemního moře, od kterých směrem na jih a na sever diverzita klesá. V obou případech se jako důležité proměnné...
|
|
| |
host ::
RSS.