|
|
Sociální chování a ekologie netopýrů rodu Pipistrellu
Jahelková, Helena ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Řehák, Zdeněk (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Souhrnýsledků dizertdčnípráce Po rozlišenídvoukryptickýchdruhů,netopýrahvízdavéhoa n.nejmenšího(P.pipistrellus a P.pygmaeus)v rárnci širocerozšířenéhoevropskéhodruhuPipistrelluspipistrelluss.l, se začalavěnovattěmtodruhůmvelká pozornost'AčkoliuŽ dřívebyla doloŽenabimodální echolokaceu Pipistrelluspipis|relluss.l teprveJones& van Parijs(1993)položilitentojev do souvislostis přítomnostíkryptickýchdruhů,a pozdějibyl jejichpředpokladpotvrzenna základěmolekulrí'rníchdat(Barrattet al.|997).Takétypiclqimisociálnímisignályvysílanými za letusetytodvadruhyliší(Barlow& Jonesl997).Společněs intenzivnímvýzkumemnově rozlišenýchdruhůse věnova|ai pozornostdalšímpříbuznýmdruhůmroduPipistrellus,n. jiŽnímua n'parkovému(P'kuhliiaP.nathusii)v celéEvropě. Takév Ceskérepublicebyl zahájenrozsáh|ýmonitoringa výzkum těchtodvou druhů (výskytna územíCR za pouŽititradičníchmetoda ultrazvukovýchdetektorů'eko|ogické nároky'výzkumecholokačnícha sociálníchsigná|ů,molekulárníanalýzy).Dílrryrozvojia dostupnostiultrazvukovýchdetektorůsbíralitato data nejenchiropterologové'ale také laikové.Právě pro tentoúčeljsem sepsalasoúrn recentníchpoznatkůo echolokačnícha sociálníchsignálechvšechdruhů.kterése vyskytovaliv tédobéna územíČR (P.nathusii, P.pipistrellus,P'pygmaeus)a doplnilaje o informaceo dalšímdruhl, P.kuhlii (za|oŽenéna vlastníchdatechz...
|
|
|
Lagomorpha (Mammalia) pliocénu a pleistocénu Evropy: revize vybraných taxonů
Čermák, Stanislav ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Sabol, Martin (oponent) ; Benda, Petr (oponent)
1 Lagomorpha (Mammalia) pliocénu a pleistocénu Evropy: revize vybraných taxonů Stanislav Čermák Předkládaná dizertační (uznaná jako rigorózní) práce se zabývá vybranými taxony fosilních zajícovců (starobylá konzervativní skupina býložravých savců) úseku spodního pliocénu až spodního pleistocénu (ruscin - bihar) Evropy. Technikami podrobné morfometrické analýzy (42 metrických, 14 nemetrických znaků) byl zpracován fosilní materiál (většinou nový nepublikovaný) dentálních a kraniálních pozůstatků rodů Psedobellatona, Ochotonoma, Ochotona a Hypolagus (N = 639) celkem z 38 lokalit území Česka, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny reprezentující stratigrafický úsek spodní ruscin až svrchní bihar (MN 14 - Q2). Daná práce podává: (1) Ochotonidae - detailní revizi dosud komplexně nestudovaných taxonů pišťuch "skupiny Ochotona" spodního pliocénu (ruscin) východní a jihovýchodní Evropy (tj. taxonů Ochotona antiqua, Pseudobellatona, a Ochotonoma); v kontextu Česka a Slovenska revizi nálezů rodu Ochotona z pleistocénních (MN 17 - Q1) lokalit daného území, která podstatnou měrou rozšiřuje znalosti o těchto pišťuchách založené dosud na relativně nepočetných nálezech z lokalit Francie, Německa, Polska a Maďarska; (2) Leporidae - komplexní revizi rodu Hypolagus - stěžejního a dominantního rodu čeledi Leporidae pliocénu a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Paleobiogeografie a taxonomie rodu Apodemus (Mammalia: Rodentia) v kvartéru střední Evropy
Knitlová, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Čermák, Stanislav (oponent)
Myšice rodu Apodemus představují dominantní složku současných savčích společenstev střední Evropy. Minulost jednotlivých druhů a historie jejich areálů je již z tohoto důvodu tématem velmi závažným s výraznými přesahy do sféry obecných interpretačních modelů historických kořenů současné bioty tohoto regionu. Přes výstupy současných fylogeografických analýz a početné zastoupení skupiny ve fosilním záznamu, zůstavá však řada spojených otázek nezodpovězena. Základní příčinou jsou značné komplikace s fenotypovým rozlišením jednotlivých druhů, značná proměnlivost a rozsáhlé mezidruhové přesahy ve všech morfologických znacích. Cílem předloženého projektu bylo vypracování postupů umožňujících spolehlivou druhovou identifikaci fragmentárního fosilního materiálu a zevrubné zhodnocení výpovědních možností fosilního záznamu skupiny pro rekonstrukci její areálové a fylogenetické dynamiky v nejmladší geologické minulosti. Vstupním krokem se stala podrobná morfometrická analýza dentálního fenotypu zohledňující shodnými postupy variační poměry recentních taxonů i fosilních populací a koncepce alternativní parataxonomické klasifikace fenotypového spektra rodu. Těmito postupy byl zpracován obsáhlý soubor dokladů ze souvislých vrstevných sledů z různých oblastí České republiky a Slovenska. Výsledky přinesly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Metafory šílenství: umlčení mýtotvůrci a porouchané mozky.
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce má v zásadě trojí cíl: 1. zmapovat širokou oblast různých přístupů v současné diskusi o šílenství, 2. předložit specifickou teorii šílenství, 3. identifikovat obecné filosofické problémy, před něž nás téma staví, (je naznačený i 4.: pochopit předloženou teorii jako základ pro určitý terapeutický přístup). Ústřední tezí práce je, že šílenství je bytostně mnohoznačný a neuchopitelný fenomén. K jeho pochopení užíváme různých metafor vypůjčených z jiných oblastí, přičemž následně zapomínáme, že se jedná o metafory. Práce je obecně vedena snahou usmířit různé přístupy, chápat je jako komplementární, zároveň se chce vyhnout na jedné straně pokusu o vytvoření všeobjímající syntéze, na druhé straně čistě relativistickému i pragmatickému hledisku. V první části práce identifikuji čtyři roviny, na kterých různé přístupy uchopují šílenství specifickým způsobem jako problém: rovinu individuální, kolektivní, transpersonální a existenciální. V závěru části uvažuji nad možnostmi a riziky vytvoření teoretického rámce, který by umožňoval různé vzájemně rozporuplné přístupy chápat na jednotném základu. Ve druhé části potom rozvíjím svůj vlastní přístup ke zkoumání šílenství. Zde vycházím z kombinace fenomenologické psychologie, analytické psychologie, ekopsychologie a na jejich základě pochopeného archaického...
|
|
|
Sociální vztahy ve feralních populacích kopytníků v závislosti na podmínkách prostředí
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Adaptace zdivočelých kopytníků na podmínky života ve volné přírodě je podstatným tématem, ať už z hlediska jejich výskytu mimo původní areál rozšíření, nebo vlivu tohoto nepůvodního prostředí na jejich chování. Cílem mé práce je odpovědět na stanovené hypotézy týkající se sociálních vztahů v přírodě žijících kopytníků v porovnání s jedinci žijícími v zajetí a jejich vztahu k prostředí. Práce blíže zkoumá význam a míru interindividuálních interakcí (hierarchie, agresivity a přátelského chování), a porovnává toto chování u jedinců ferálních oproti jedincům chovaným v zajetí. Mezi hlavní výsledky řadím zjištění, že u domácích populací dochází k zamezení obvyklé sociální organizace, což se může projevit výrazným omezením v utváření určitého typu sociálního uskupení u jedinců ferálních - creches u ferálních koz. V případě behaviorálních adaptací na prostředí bylo patrné zvýšení efektivity rozmnožování u jedinců domácích, které přetrvávalo i u jedinců ferálních. U poměru pohlaví nebyla nalezena žádná souvislost mezi preferovaným pohlavím v závislosti na životě v zajetí či přírodě. Co se týče interindividuálních interakcí, došla jsem k závěru, že agresivita a přátelské chování mají vyšší frekvenci výskytu u jedinců držených v zajetí oproti jedincům ferálním. Do budoucna by bylo zajímavé zabývat se blíže adaptacemi...
|
|
|
Role of individual chemical compounds of repellent secretion of Graphosoma lineatum towards different predator species
Gregorovičová, Martina ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent) ; Zápotocký, Martin (oponent)
Skupina ploštice (Heteroptera) má vynikající schopnost produkovat/uchovávat velké množství chemických látek, jež tvo í základ jejich komplexní repelentní sekrece. Mezi nejlépe prostudované repelentní sekrece pat í sekrece Graphosoma lineatum skládající se z mnoha složek, které mohou p sobit jako iritanty nebo p ímo jako toxiny. Mezi hlavní chemické složky sekrece pat í aldehydy s krátkými et zci. Diserta ní práce se zam uje na hlavní chemické složky této repelentní sekrece - aldehydy - stejn jako na extrahovanou sekreci metathorakálních pachových žláz Graphosoma lineatum. Celkem byly testovány aversivní reakce ty vybraných druh predátor : (1) gekon ík no ní (Eublepharis macularius); (2) ješt rka zelená (Lacerta viridis); (3) sýkora ko adra (Parus major) a (4) sýkora mod inka (Cyanistes caeruleus). Vybrané druhy predátor byly konfrontovány s majoritními složkami obranné sekrece Graphosoma lineatum: (1) sm s t í aldehyd : (E)-hex-2-enal, (E)-oct-2-enal, (E)-dec-2-enal; (2) sm s t chto t í aldehyd obohacená o tridekan; (3) oxoaldehyd: (E)-4-oxohex-2-enal; (4) extrahovaná sekrece metathorakálních pachových žláz dosp lé Graphosoma lineatum; (5) hexan, jakožto nepolární rozpoušt dlo a (6) pyrazín: 2-isobutyl-3-methoxypyrazín u experiment s gekon íky no ními jako pozitivní kontrola k vylou ení efektu...
|
host ::
RSS.