Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Charakterizace rekombinantních cathepsinů B ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti
Dvořáková, Hana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato studie se zabývá rekombinantními cysteinovými peptidázami - cathepsiny B - původem z ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti, která je jedinečná v rámci celé čeledě pro svoji schopnost migrovat nervovou tkání až do míst konečné lokalizace. Peptidázy napomáhají invazi tohoto parazita do hostitele, migraci ve tkáni, degradaci hostitelských proteinů a pravděpodobně také úniku před hostitelským imunitním systémem. Tato práce navazuje na výzkum prováděný pracovníky Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity a měla za cíl prohloubit charakteristiku rekombinantních cathepsinů B původem z T. regenti. U T. regenti byly již dříve charakterizovány 2 cysteinové peptidázy cathepsin B1 (TrCB1) a cathepsin B2 (TrCB2). TrCB1 je lokalizován ve střevě schistosomul a je pravděpodobně zodpovědný za trávení. TrCB2 byl nalezen v postacetabulárních žlázách cerkárií a zřejmě napomáhá při penetraci. Rekombinantní pro-cathepsiny B (izoformy TrCB1.1 a TrCB1.4 a dále TrCB2) byly získány expresí v systému P. pastoris. Byl rovněž proveden pokus o produkci rekombinantní izoformy TrCB1.6, jehož cystein aktivního místa je nahrazen glycinem, v kvasinkovém systému Pichia pastoris. Zatímco TrCB2 byl schopen se sám aktivovat za podmínek expresního media, TrCB1.1 a TrC1.4 zymogeny byly efektivně aktivovány...
Proteomická analýza lysozymu a lysozymu podobných proteinů synantropních roztočů
Chum, Tomáš ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium lysozymu a lysozymu funkčně (antibakteriální) nebo hmotnostně (14 - 17 kDa) podobných (lysozyme-like) proteinů synantropních akarodidních roztočů. Obecně jsou lysozymy živočichy využívány k obranným (antimikrobiálním) účelům, ale mohou plnit i trávící funkci. Podobně mohou být využívány i chitinázy, které jsou u prachových roztočů identifikované alergeny, nebo jiné enzymy s příbuznou aktivitou. U roztočů jsou jedněmi ze známých významných alergenů tzv. "lysozyme-like" proteiny, jejichž název je spíše historický a souvisí s velikostí podobnou lysozymu. Bakteriolytickou aktivitu má u roztočů také 14,5 kDa protein (UniprotKB Q8MWR6). Do studie byli zahrnuti domácí roztoči Dermatophagoides farinae a D. pteronyssinus a Lepidoglyphus destructor. Přítomnost lysozymu byla prokázána přímou detekcí imunohistochemicky a pomocí "dot blotů" anti lysozymovou protilátkou. Imunohistochemická analýza prokázala přítomnost lysozymových epitopů v exkrementech D. farinae, D. pteronyssinus a L. destructor. "Dot-blot" analýza prokázala lysozymovou imunoreaktivitu ve zbytkovém růstovém médiu (SGME) všech třech testovaných druhů. Toto naznačuje, že by lysozym mohl být produkován ve střevě roztočů. Dvourozměrnou proteinovou elektroforézou a identifikací MALDI TOF/TOF byla...
Antikoagulační faktory krevsajících parazitů
Skipalová, Karolína ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
1. Abstrakt Přítomnost antihemostatických molekul je nezbytná k úspěšnému přijímání potravy všech organismů, kteří se živí krví. Jsou to vasodilatační, antikoagulační molekuly a apyrázy, nabourávající se do hostitelské hemostázy, a tím celý proces blokují. Tato práce se snaží shrnout dostupné informace o antikoagulačních faktorech hematofágních parazitů. U krevsajících skupin helmintů, členovců a pijavek se jedná zvláště o inhibitory serinových proteáz, které mají svou inhibiční aktivitu namířenou především proti trombinu a faktoru Xa. Jde o dva klíčové faktory v koagulační kaskádě. Faktor X je první člen, kde se sbíhá vnitřní a vnější koagulační cesta. Zároveň díky němu vzniká aktivní forma proteinu trombinu, odpovídající za přeměnu rozpustného fibrinogenu na nerozpustný fibrin, který krvácení zastavuje. Kromě těchto dvou faktorů dohází však inhibici i dalších členu kaskády. Je to např. inhibice komplexu faktoru VII a TF, která byla popsána u měchovců a klíšťat. Antikoagulační faktory hrají zásadní roli v přenosu patogenů krví z vektora do hostitele. Čím déle je krev v tekutém stavu, tím je větší šance nákazy patogenem.
Protilátková odpověď specifických hostitelů vůči antigenům ptačích schistosom
Turjanicová, Libuše ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Tato práce zaměřená na humorální odpověď specifických hostitelů proti antigenům různých vývojových stadií ptačích schistosom T. regenti a T. szidati navazuje na předchozí výzkum protilátkové odpovědi u nespecifických hostitelů (myš, člověk). Pomocí metod ELISA a na western blotu byla testována séra experimentálně nakažených kachen a séra z ulovených divokých kachen. Séra byla odebírána v předem určených intervalech. Výsledky ELISA testu ukazují průběh humorální odpovědi po infekci ptačími schistosomami. Po infekci T. regenti se 20. d.p.i. (den po infekci) signifikantně zvýšila hladina specifických protilátek IgY proti homogenátu cerkárií T. regenti. U kachen nakažených druhem T. szidati nebyl podobný vývoj zaznamenán. Změny hladiny specifických IgM proti homogenátu cerkárií T. szidati byly zaznamenány pouze u kachen nakažených v době plné imunokompetence a u opakovaně infikovaných kachen. Jednalo se o mírné zvýšení hladiny IgM 10. d.p.i. U ulovených kachen nebyla při celkovém vyšetření prokázána infekce ptačími schistosomami, což potvrzují i výsledky ELISA. Protilátky IgY z sér kachen infikovaných T. regenti na imunoblotu silně rozpoznávaly 2 antigeny v oblasti 49-47 kDa a 47-45 kDa. Objevily se i další reakce, které však nebyly zaznamenány u všech jedinců. Western blot, při němž jako antigen...
Odvrhování glykokalyxu u cerkárií ptačích schistosom
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Štěrba, Ján (oponent)
Trichobilharzia spp. jsou ptačí schistosomy příbuzné lékařsky významným lidským parazitům rodu Schistosoma. Penetrující cerkárie jsou dobře známy jako kauzativní agens cerkáriové dermatitidy u lidí. Cerkárie aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomula. Tomuto procesu předchází odhození ocásku, dochází k vyprázdnění penetračních žláz a rozsáhlým povrchovým změnám. Jednou z těchto změn je ztráta vysoce imunogenního glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. O mechanismu jeho odvrhování je poměrně málo informací. Hypotézy jsou založeny na nepřímých důkazech, které navrhují účast peptidáz nebo (fosfo)lipáz z penetračních žláz. Tato práce popisuje změny v povrchové glykosylaci během transformace cerkárií na schistosomula pomocí fluorescenčně značených lektinů a monoklonálních protilátek proti Lewis X antigenu. Lektiny UEA-I, LTA a PNA byly zvoleny jako markery transformace u T. regenti. Dále se tato práce zabývá odvrhováním glykokalyxu cerkárií. Při indukci in vitro vyprazdňování penetračních žláz a značení obsahu žláz jsme pozorovali silnou vazbu sekretů z cirkum- a postacetabulárních žláz na povrch cerkárií T. szidati a...
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
Glykoproteiny ve slinách krevsajících členovců
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Krevsající členovci injikují během sání krve obsah svých slinných žláz do hostitele. Sliny krevsajících členovců obsahují celé spektrum bioaktivních makromolekul, jejichž hlavní funkcí je umožnění sání krve. Proti řadě těchto molekul je ovšem namířena protilátková odpověď hostitelského imunitního systému. Detekce této protilátkové odpovědi může, díky mezidruhovým odlišnostem v proteinovém složení slin, sloužit jako měřítko expozice hostitele jednotlivým druhům krevsajících členovců. Molekulami vyvolávajícími protilátkovou odpověď mohou být proteiny nebo glykoproteiny. Glykoproteiny jsou proteiny, na něž jsou glykosidicky vázány oligosacharidové řetězce. Za antigenní vlastnosti slinných glykoproteinů mohou být zodpovědné obě jejich složky, či pouze cukerná nebo proteinová část. Tuto skutečnost je třeba zohlednit při výběru expresního systému pro syntézu rekombinantních glykoproteinů. Tato práce shrnuje poznatky o struktuře, funkci a vlastnostech slinných glykoproteinů různých druhů krevsajících členovců.
Hyaluronidáza ve slinách ovádů a klíšťat
Tothová, Viktorie ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
6 1. Abstrakt Hyaluronidázy jsou významnou skupinou enzymů odpovědných za štěpení kyseliny hyaluronové, která je jednou z hlavních složek pojivové tkáně obratlovců. U většiny krevsajících členovců je tento enzym přítomen ve slinách a usnadňuje sání tím, že se podílí na průniku kůží a zvětšení potravní léze v místě bodnutí. Vzniklé fragmenty extracelulární matrix mohou navíc modulovat lokální imunitní odpověď hostitele a zvyšovat pravděpodobnost přenosu patogenů. V naší práci jsme se zaměřili na průkaz hyaluronidázové aktivity u klíštěte Ixodes ricinus (Acari: Ixodidae) a zástupců čtyř rodů ovádů (Diptera: Tabanidae). V slinných žlázách klíšťat se hyaluronidázovou aktivitu detekovat nepodařilo. Naopak, ve slinných žlázách ovádů jsme prokázali velmi silnou aktivitu u všech studovaných druhů a dále ji charakterizovali biochemickými a elektroforetickými metodami. Hyaluronidázy ovádů štěpí hyaluronan i chondroitin sulfát; enzymy jednotlivých druhů se mírně liší molekulovou hmotností, pH optimem a citlivostí k redukujícím podmínkám. Abstract (in English) Hyaluronidases are an important group of enzymes responsible for cleaving hyaluronic acid, which is a major component of the extracellular matrix of vertebrates. In bloodsucking arthropods these enzymes are frequently present in saliva. Salivary hyaluronidases...
Peptidázy motolic
Kašný, Martin ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kopáček, Petr (oponent) ; Haas, Wilfried (oponent)
90 3. SUMMARY The text above refers about the majority of characterized trematode peptidases; the fundamental enzymes for trematode existence, which are integrated in many physiological processes like pathogenesis, tissue invasion/migration, nutrition, immune evasion and host-parasite interactions. In the history (until 1996), the peptidase catalytic activities in trematode extracts have been monitored. During 1980s and 1990s, the information of first cloned trematode peptidase genes were published and during last three decades cca 90 trematode peptidase sequences belonging to 19 peptidase families of 5 clans have been identified. The most studied trematode peptidases have been of Schistosoma mansoni origin: the serine peptidase - cercarial elastase (of cercariae), cysteine peptidases - cathepsins B, L, F, C plus the asparaginyl endopeptidase SmAE and the aspartic peptidase - cathepsin D (of adult worms and some other life stages). The recent computational cluster analysis revealed that the sequence S. mansoni elastase (the main cercarial penetration enzyme) is quite divergent from other serine peptidases of the S1 family. Cercarial elastase gene was proved in S. mansoni, S. haematobium and Schistosomatium douthitti, but not in the related S. japonicum. Mass spectrometry analysis confirmed cercarial...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.