|
|
Němci na Slovensku během druhé světové války
Stachová, Monika ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Minářová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na německé obyvatelstvo žijící na území Slovenska během druhé světové války. Krom toho zkoumá, jakým způsobem se po vyhlášení slovenské autonomie proměňovalo jeho postavení a jakou roli přitom sehrávala Deutsche Partei vedená Franzem Karmasinem. Tato politická strana se snažila o utvoření společné karpatoněmecké identity a kontrolu veškerého německého společenského života. Práce analyzuje na příkladu politiky, hospodářství, kultury či školství, jak se jí dařilo naplňovat tento ambiciózní záměr a zda byla úspěšná v získávání sympatií slovenských Němců a Němek. Následně se věnuje i dopadům druhé světové války, retribučnímu soudnictví a složitému vyrovnávání se s nacistickou minulostí.
|
|
|
Podnikatel jako vizionář a aktér nového sociálního systému na příkladu Tomáše a Jana Antonína Baťových
Annis, Karolína ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Český abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá podnikatelem jako angažovaným sociálním aktérem, který chce formovat společnost, a kromě své podnikatelské vize formuje i vizi společenskou. Téma je studováno na příkladu Tomáše a Jana Antonína Baťových, s využitím případových studií amerických podnikatelů Henry Forda a Miltona Hershey. Tito podnikatelé jsou příklady sociálních aktérů, kteří chtějí nejen uskutečnit své podnikatelské plány, ale podnikání jim zároveň umožňuje realizovat určitou společenskou vizi. Cílem disertační práce je zjistit, jak se studovaní podnikatelé snaží ovlivnit komunitu svých zaměstnanců a podnikových měst, a zda a jakými způsoby se snaží ovlivnit širší společnost, například prostřednictvím politiky, filantropické činnosti či podpory vzdělávání. Cílem je identifikovat a zhodnotit způsoby, jakými společnost ovlivňují, jejich vize a ideje, které chtějí prosadit, a jejich motivaci. Záměrem práce je dále prostřednictvím komparace představit různé typy angažovaného podnikatele. Časově se práce soustředí na prvních čtyřicet let dvacátého století, s malými přesahy. Jedná se o dobu, která přímo navazovala na společenské změny spjaté s industrializací, urbanizací a modernizací. Studovaní podnikatelé působili v době společenských změn, které přinesla industrializace, modernizace a...
|
|
| |
|
|
Víc než jen zábava: Deskové hry z historicko-sociologického pohledu
Koukalová, Tereza ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Cílem práce bylo představit historii deskových her z historicko-sociologického pohledu. V teoretické části byla popsána historie vývoje deskových her s přihlédnutím k jejich roli ve společnosti. Následně byly v praktické části interpretovány výsledky kvalitativního výzkumu provedeného mezi členy komunity deskových hráčů v ČR. Tyto byly doplněny výsledky dotazníkového šetření. Tím vznikl ucelený pohled na vývoj a proměny v komunitě deskových hráčů a rovněž tak na pohled na deskové hry jako takové. Práce tedy představila nejen tisíciletou historii deskových her, ale zaměřila se také na současné deskové hry a jejich hráče.
|
|
|
Proměny motorismu v Československu následně v České republice po roce 1989 v souvislosti s oficiálním vstupem dovozních zastoupení automobilových značek
Müllerová, Monika ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Tuček, Jan (oponent)
Cílem práce je zachytit proměnu v motorismu, která proběhla od roku 1989 do 2021.Stručně uvést politická rozhodnutí a právní změny, které spustily a současně umožnily započetí procesu změn. Důraz je kladen na popis prostředí importérů a modernizaci, kterou svým vstupem do ČSFR, respektive ČR přinesli. Vedle samotného motorismu si autorka všímá i problematik s motorismem souvisejících, jako například rozvoje sítě čerpacích stanic nebo vznik nových výrobních závodů na území České republiky. Výrazným motivem celé práce je poté snaha o zachycení proměny procesu prodeje automobilu. Na základě relevantních statistických údajů jsou podrobně analyzovány preference zákazníků v oblasti značek automobilů a jejich vývoj v čase v pozorovaném období (tj. od roku 1989 do současnosti). Zdrojem bádání se stala periodika, odborné knihy, statistiky, výroční zprávy, internetové zdroje, rozhovory s odborníky z automobilové branže a interní pracovní poznámky autorky. Klíčová slova Automobil, změna, motorismus, importér, politické rozhodnutí, ekonomický vliv, data, technologie, moderní.
|
|
|
Dobová kuchyně v českém reenactmentu ztvárňujícím období 1. pol. 14. století.
Svobodová, Alena ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Středověká kuchyně patří tradičně do hájemství historické nebo kulturní antropologie, protože stravování odráží zvyklosti rozdílných společenských vrstev, etnických skupin a náboženských předpisů (půst, košer jídla). Stravování náleží ke složkám rituálu a proměňuje se v závislosti na hospodářské a společenské změně. Předkládaná práce se trochu netradičně zabývá otázkou, jak se dobová kuchyně vaří dnes. Zvýšený zájem o výzkum středověké každodennosti a dvorské společnosti v posledních dvou desetiletích rozšířil míru poznání tehdejšího života a zpřístupnil tyto informace zájemcům o historii z řad široké veřejnosti. Máloco je víc každodenní, než příprava a konzumace pokrmů. Přesto se zdá, že stejně jako před staletími i dnes je něco tak obyčejného jako vaření odsunuto mimo hlavní zorné pole, mimo podium, na kterém je historie předváděna. Nebo je tomu jinak? Dobová kuchyně je něčím víc, oživuje kořeny našich stravovacích zvyklostí, naší kultury a tehdy stejně jako dnes je společné jídlo tmelem sociální skupiny. Předmětem této práce je seznámit čtenáře s dobovou kuchyní 1. pol. 14. století, a ukázat různé přístupy k dobovému vaření na akcích oživené historie jako cesty, které mají sice společný cíl, ale v provedení se výrazně liší. Proč tomu tak je, když výchozí teoretická základna je k dispozici...
|
|
|
Náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938)
Vedral, Patrik ; Štemberk, Jan (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918 1938), čímž se zde míní vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého Cílem je představit jednotlivé náboženské subjekty, ukázat jejich vzájemnou interakci a schopnost ovlivňovat okolní společnost. Vliv náboženství je sledován v celé společnosti, od komunální politiky, přes školství, až k regionální identitě. To celé se děje na pozadí složitých společenských procesů (demografických, hospodářských, kulturních, politických a sociálních), které jsou náležitě reflektovány. Způsobilost náboženských organizací adekvátně odpovědět na nimiž tyto procesy přicházely, je dalším důležitým tématem práce. Zjištěné podobnými urbánními oblastmi a se zbytkem země. Náboženský vývoj Plzně nemá vypovídat jen o městě samotném, ale též o prvorepublikovém Československu jako takovém. Klíčová slova Československo, první republika, Plzeň náboženství, sociální hnutí
|
|
| |
|
|
Verejná doprava v Prahe počas socializmu
Frajková, Lucia ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práca mapuje fungovanie, problémy a úskalia verejnej dopravy v Prahe počas socializmu v rokoch 1948 až 1974. Tieto roky reprezentujú nástup komunistizmu v Československu k moci a rok uvedenia pražského metra do prevádzky. Cieľom práce bolo preskúmanie tohto vymedzeného obdobia z hľadiska verejnej dopravy, jej vplyvu na rozvoj mesta, na to, ako sa rôzne typy mestskej hromadnej dopravy navzájom ovplyvňovali a dopĺňali, aký bol jej dopad na samostných cestujúcich a napríklad aj na to, ako plánovanie metra v tomto období ovplyvnilo prevádzku autobusov, trolejbusov a električiek. Zistili sme, že aj napriek tomu, že metro bolo najskôr len akýmsi nepotrebným plánom, neskôr sa celá sústava pražskej MHD začala sústreďovať a meniť práve kvôli jeho realizácií. Kľúčové slová: MHD, električky, autobusy, metro, rozvoj mesta
|
|
|
Osudy pošumavské šlechty po druhé světové válce
Zemanová, Nina ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Hořejš, Miloš (oponent)
Tato práce srovnává poválečné osudy tří šlechticů z oblasti šumavského podhůří. Prince Josefa Windischgrätze, Otomara šlechtice von Pelikána a Georga Heintschela šlechtice von Heinegg. Jedná se o šlechtice, kteří mají několik základních charakteristik společných. Kromě toho, že byli příslušnici šlechty, tak jejich mateřským jazykem byla němčina a všichni měli také podobně rozsáhlé pozemkové vlastnictví o velikosti několika set hektarů. Tyto pozemky se nacházely v nepříliš úrodné oblasti šumavského podhůří. Vzhledem k tomu, že byli všichni tři muži šlechtici, cítili se po roce 1918 být cizinci ve vlastním státě. Tento dojem byl ještě silnější na jejich šumavských velkostatcích, které se nacházely v dominantně českých oblastech s německou menšinou. Každý z těchto mužů na svou vykořeněnost reagoval jinak - Georg Heintschel se angažoval v rakouské Vlastenecké frontě a později vstoupil do NSDAP a byl velmi oddaným nacistickým předákem. Za to byl válce odsouzen k trestu smrti. Pelikán vkládal velké naděje do sudetoněmeckého hnutí a vstoupil do SdP a během tzv. druhé republiky do NSDAP, avšak už na začátku války začal své názory mírnit a nakonec využíval své postavení v nacistické hierarchii k pomoci lidem z okolí. V rámci této práce Pelikán figuruje jako příklad nejednoznačné kolaborace. Pelikánův poválečný soud...
|
host ::
RSS.