|
|
Změny odtoku vody ve velehorském prostředí, případová studie Kyrgyzský hřbet, Ťan-Šan
Jedličková, Šárka ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Falátková, Kristýna (oponent)
Cílem této práce bylo vyhledat dostupné statistické metody, které je možné využít na sledování změn odtoku řek ve vysokohorském prostředí (a nejen v něm). Jednou z nejčastěji užívaných metod je Mann-Kendall test. Dále pak jsou to testy na homogenitu časových řad, mezi které patří např. Pettitt test nebo Mann-Whitney test. K pozorování změn je také možné využít různé modely. Práce podává charakteristiky povodí řek Ala-Arča, Alamedina a Kara-Bata se zaměřením na jejich odtok. Odtoky řeky Ala-Arča byly zkoumány v letech 1928 - 2010, pro řeku Alamedina byly analyzovány roky 1926 - 2010. A u řeky Kara-Balta je dostupná časová řada pouze za období 1927 - 1994. Klíčová slova: odtok, statistické metody, vysokohorské prostředí, Ťan-Šan, ledovcovo-sněhový režim
|
|
| |
|
|
Ztráty vody v povodí Loučenského potoka a Bouřlivce a možnosti jejich snížení v období hydrologického sucha
Junková, Anna ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou ztrát vody v povodí Loučenského potoka a Bouřlivce. Tato závěrečná práce vznikla na základě projektu pro státní podnik Povodí Ohře, který se zabýval managementem hospodaření na těchto tocích. Loučenský potok a Bouřlivec jsou zdrojem vody pro vodní nádrž Všechlapy, která zajišťuje řadu funkcí v okolí nádrže. Vodní nádrž Všechlapy byla v posledních letech ohrožena hydrologickým suchem, které výrazně zasáhlo velkou část Česka. Z toho důvodu je nutné určit ztráty vody v povodí a zaměřit se na možné metody pro zajištění dostatečné hladiny vody v nádrži, která je potřebná k udržení všech hlavních funkcí. V první části práce jsou objasněna teoretická východiska, která se vztahují k dané problematice. V praktické části práce jsou detekovány ztráty vody v povodí především na základě podélného profilování průtoků a evidovaných odběrů vody. Měření průtoků proběhlo celkem na 43 profilech v pěti odlišných hydrologických podmínkách se zaměřením na suché období. Z výsledků vyplývá, že je potřeba hledat rezervy ve dvou oblastech. Zaprvé v hospodaření na rybnících, kde se ukazuje, že se zde ztrácí značné množství vody v celém povodí a zadruhé v drobných odběratelích, kteří čerpají vodu pro svou potřebu. Přestože dochází i k jiným velmi významným ztrátám vody v...
|
|
|
Analýza hydrologického sucha a trendy srážkoodtokových dat v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka
Vítková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka, nacházejících se na severozápadě České republiky v podkrušnohorské oblasti. K charakteristice hydrologického sucha byly využity dostupné hydrologické a klimatologické datové řady ze dvou limnigrafických a čtyř klimatologických stanic. Intenzita výskytu hydrologického sucha byla v zájmových povodích posuzována pomocí metody prahových hodnot a metody nedostatkových objemů. Dle výsledků práce byl za mimořádně málo vodný na obou sledovaných profilech označen hydrologický rok 2020, což poukazuje na akumulující se příčiny sucha z předchozích let. Z hlediska hydrologického sucha byl rovněž významný rok 2018. Diplomová práce si klade také za cíl detekovat trendy v datových řadách srážek, teploty vzduchu a přítoku do vodního díla Všechlapy za použití Mann-Kendallova testu. Výsledky statistického testování trendu poukazují na zvyšující se trend teploty vzduchu a snižující se trend přítoku do vodního díla Všechlapy. Významný trend v datových řadách srážek nebyl potvrzen. Samotnému testování trendu předcházelo posouzení homogenity dostupných datových souborů. V neposlední řadě je kladen důraz na stanovení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích podle plánové novely nařízení vlády o způsobu a...
|
|
|
Změny mořského ledu v Arktidě z pohledu globální klimatické změny
Škopan, Viktor ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Oblast Arktidy je jednou z nejcitlivějších oblastí Země vůči klimatickým změnám. Teplota v Arktidě za posledních několik desetiletí vzrostla o více než dvojnásobek globálního průměru a pohybuje se zhruba o 4 řC výše ve srovnání s teplotou na začátku průmyslové revoluce, ke které došlo koncem 18. století. S vysokou pravděpodobností lze říct, že za takto dramatickou změnu může antropogenní činnost. Mořský zámrz na tyto změny reaguje poklesem plochy, tloušťky, stáří a dalších parametrů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v letních měsících, kdy dochází k průměrnému zmenšování plochy mořského zámrzu o 12,8 % za dekádu. Došlo také k výraznému poklesu stáří mořského ledu. Před čtyřiceti lety představoval mořský zámrz, starší čtyř let, 30 % celkové plochy pokryté mořským zámrzem, přičemž dnes takto starý led tvoří pouze 2 %. K rychlému oteplování Arktidy a vyššímu tání mořského ledu výrazně přispívají pozitivní zpětné klimatické vazby. Příkladem může být snižující se albedo (odrazivost) Severního ledového oceánu, které kvůli zmenšujícímu se mořskému zámrzu odráží mnohem méně slunečního záření, což přispívá k rychlejšímu oteplování oblasti a vyššímu tání mořského ledu. Modely ukazují, že oteplování Arktidy bude v budoucnu pokračovat, a dá se předpokládat, že koncem století budou teploty v Arktidě o 10 řC...
|
|
|
Integrace odvodňovacích opatření v projektech revitalizace vodních toků. Aplikace v povodí Klíšského potoka.
Vláčilová, Klára ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi integrace odvodňovacích opatření při revitalizaci vodních toků v zemědělské krajině. Hlavní cíle práce jsou tvorba rešerše na dané téma a tvorba databáze odvodňovacích systémů v zájmovém území horního toku Klíšského potoka. Dílčím cílem je fyzickogeografická charakteristika zájmového území. Jsou uvedeny a diskutovány pozitivní a negativní efekty odvodnění a následně jsou popsána adaptační opatření, která mají škodlivé účinky zmírnit. Přehled odvodnění v povodí je syntézou mapových podkladů z Registru půdních bloků, podkladů poskytnutých Povodím Ohře, drenáže nalezené na leteckých snímcích a terénního průzkumu. V zájmovém území se nachází hlavní odvodňovací zařízení i drenážní potrubí. Do revitalizované části Klíšského potoka ústí 10 povrchových kanálů a 7 drenáží. Zatímco kanály jsou stále funkční, drenáž se zanáší sedimentem, zarůstá vegetací a působí spíše zamokření. Výsledky slouží jako podklad pro návrh adaptačních opatření při revitalizaci Klíšského potoka. Klíčová slova: hydromeliorace, odvodnění, zemědělská krajina, adaptační opatření, revitalizace, retence vody
|
|
|
Vliv kamenných ledovců na hydrologický režim
Lencová, Kateřina ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Falátková, Kristýna (oponent)
V rámci této práce byla provedena literární rešerše na téma kamenné ledovce a jejich vliv na odtok řek. Kamenné ledovce jsou útvary typické pro vysokohorské periglaciální prostředí. Prostřednictvím akumulace části protékajících ledovcových vod podstatně ovlivňují načasování i množství odtoku vody z povodí. Navíc v sobě konzervují významné objemy vody ve formě pohřbených ledů, jejichž postupné odtávání reguluje odtoky řek zejména v suchých obdobích roku. Byla provedena fyzickogeografická charakteristika velehorského povodí řeky Ala Arča, která byla doplněna podrobnější klimatologickou charakteristikou oblasti na základě vlastního zpracování meteorologických dat z meteorologické stanice Adygine. Podstatou této práce bylo posouzení vlivu kamenných ledovců v povodí osmi vybraných řek, které odvodňují Kyrgyzský a Kungejský hřbet, na jejich hydrologický režim. Bylo zjištěno, že přítomnost kamenných ledovců ve sledovaných povodích ovlivňuje odtokový režim těchto řek zejména snížením rozdílů mezi jejich červnovými a červencovými průtoky. Klíčová slova: kamenný ledovec, hydrologický režim, Ťan Šan
|
|
|
Classification of glacial lakes and methods of inventory
Pisarčíková, Alexandra ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Klasifikácia glaciálnych jazier a metódy ich inventarizácie Abstrakt: Klasifikácia glaciálnych jazier má svoje využitie po celom svete. Doposiaľ však neexistuje jednotný systém typológie, ktorý by umožnil zjednodušenie a zvýšil efektívnosť práce pri inventarizácii jazier. Práca sa venuje najprv vytvoreniu prehľadu definícií pojmov glaciálneho jazera rozdelenému podľa euro-atlantickej a ázijskej literatúry a ich následnému zhodnoteniu. Inventarizácia glaciálnych jazier je úzko spojená s ich klasifikáciou. Preto práca následne prezentuje jednotlivé metódy, ktoré vedú k vytvoreniu inventára jazier. Základom vytvorenia návrhu systému klasifikácie je rešerš z už vytvorených klasifikácií glaciálnych jazier a analýza, pomocou ktorej bolo možné vytvoriť návrh typológie. Celkovo je klasifikácia jazier rozdelená do dvoch hlavných skupín: podľa polohy voči ľadovcu alebo reliéfu a podľa typu hrádze. Následne bolo na základe inventarizačnej tabuľky v záujmovej oblasti analyzovaných 280 glaciálnych jazier. Na základe vytvoreného návrhu klasifikácie sa v rámci inventarizácie klasifikovala väčšina jazier, a tým návrh typológie potvrdil svoje aplikované využitie. Kľúčové slová: glaciálne jazero, typológia, klasifikácia, inventarizácia, DPZ
|
|
|
Hydromorfologický průzkum jako podklad pro návrh revitalizačních opatření vodních toků v intravilánech
Jonáš, Miroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá hydromorfologickým průzkumem pomocí metodiky HEM (Langhammer, Hartvich 2014) a její aplikací na páteřní toky povodí Bouřlivce. Cílem je určení především rozsahu antropogenních modifikací na těchto tocích a jejich následná klasifikace dle odpovídajících tříd hydromorfologické kvality. Souhrnně bylo terénním monitoringem mapováno 28,107 km vodních toků, které byly rozděleny do 101 morfologicky jedinečných úseků. Každému úseku byla dle vypočítaného hydromorfologického stavu přidělena hydromorfologická třída kvality. U pouhých 4,28 % těchto úseků byl konstatován přírodě blízký stav. Zbylých 95,72 % úseků vykazuje známky antropogenních modifikací, které jsou patrné zejména v úsecích protínající intravilány měst či obcí. Nejvyšší míra antropogenních modifikací byla identifikována u celkem 1,02 % úseků, kterým byla přiřazena nejhorší třída hydromorfologické kvality. Úseky, které lze hodnotit jako značně modifikované, tvoří 18,24 % mapované oblasti a středně modifikované úseky pokrývají 29,57 % zájmového území. Ze závěrečného porovnání obou zkoumaných toků jednoznačně vyplývá, že Loučenský potok výrazně převyšuje Bouřlivec, a to jak kvalitou hydromorfologických a ekohydrologických ukazatelů, tak i z hlediska hydrobiologie a biodiverzity. Výsledky terénního průzkumu jsou prezentovány v...
|
|
|
Hydrologické sucho v povodí horní Mže
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V dnešní době je sucho velmi aktuální téma. Hydrologické sucho vzniká nejčastěji nedostatkem srážek, přičemž v některých oblastech Česka je tento deficit až téměř jeden rok. Bakalářská práce se zabývá hodnocením tohoto druhu sucha v povodí horní Mže, které se nachází v západních Čechách, a to na pěti profilech: VD Lučina a Stříbro (Mže), Planá (Hamerský potok), Třebel (Kosový potok) a Stříbro (Úhlavka). Teoretická část vymezuje zájmové území z hlediska fyzickogeografických charakteristik i srážko-odtokových poměrů. Dále je uvedena rešerše současných poznatků o suchu, jeho příčinách a dopadech. Následuje praktická část s vlastní analýzou provedenou za použití dat průměrných denních průtoků z příslušných vodoměrných stanic a dvou metod - prahové hodnoty Q355d a nedostatkových objemů. Výsledky jsou založené na vzájemném srovnání jednotlivých profilů i hydrologických let. Na Mži bylo největší sucho zaznamenáno v období 1934-1935, od 70. let 20. století docházelo k nadlepšování průtoků. Za nejsušší roky v celém povodí lze považovat období posledních dvou let 2018-2019. Klíčová slova: povodí horní Mže, hydrologické sucho, odtok, srážky, fyzickogeografické podmínky
|
host ::
RSS.