Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh revitalizace vodního toku v urbanizovaném území
Jonáš, Miroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce předkládá revitalizační studii drobného vodního toku, konkrétně se jedná o úsek Bouřlivce - přítoku řeky Bíliny, protínající intravilán obce Lahošť. Revitalizační studie byla řešena v rámci smluvního výzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Povodí Ohře, s.p. Závěrečná zpráva tohoto výzkumu je součástí citované literatury na konci kvalifikační práce. Mezi hlavní cíle studie patřilo navržení revitalizačních opatření, která primárně povedou ke: 1) zlepšení hydromorfologického a ekologického stavu toku, 2) zvýšení protipovodňové ochrany a 3) pozvednutí rekreační využitelnosti v těsné blízkosti vodoteče. Celkem bylo geodeticky zaměřeno, pomocí totální geodetické stanice, 11 příčných profilů v rámci podélného profilu o délce cca 454 m. Byla navržena modifikace nového způsobu výpočtu drsnosti složených profilů a pro každý profil byly spočteny aktuální i návrhové maximální průtočné kapacity. V rámci podélného profilu byla navržena mozaika 4 variantních řešení, která se na zájmovém úseku pravidelně střídají. Zrnitostní rozbor říčního substrátu v navazujících úsecích poskytl podklad pro návrh charakteru substrátu dna zájmového úseku. Součástí výstupu není pouze doporučená velikost efektivního zrna (de), ale také doporučené velikosti zrn základních kvantilů zrnitostní...
Hydromorfologický průzkum jako podklad pro návrh revitalizačních opatření vodních toků v intravilánech
Jonáš, Miroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá hydromorfologickým průzkumem pomocí metodiky HEM (Langhammer, Hartvich 2014) a její aplikací na páteřní toky povodí Bouřlivce. Cílem je určení především rozsahu antropogenních modifikací na těchto tocích a jejich následná klasifikace dle odpovídajících tříd hydromorfologické kvality. Souhrnně bylo terénním monitoringem mapováno 28,107 km vodních toků, které byly rozděleny do 101 morfologicky jedinečných úseků. Každému úseku byla dle vypočítaného hydromorfologického stavu přidělena hydromorfologická třída kvality. U pouhých 4,28 % těchto úseků byl konstatován přírodě blízký stav. Zbylých 95,72 % úseků vykazuje známky antropogenních modifikací, které jsou patrné zejména v úsecích protínající intravilány měst či obcí. Nejvyšší míra antropogenních modifikací byla identifikována u celkem 1,02 % úseků, kterým byla přiřazena nejhorší třída hydromorfologické kvality. Úseky, které lze hodnotit jako značně modifikované, tvoří 18,24 % mapované oblasti a středně modifikované úseky pokrývají 29,57 % zájmového území. Ze závěrečného porovnání obou zkoumaných toků jednoznačně vyplývá, že Loučenský potok výrazně převyšuje Bouřlivec, a to jak kvalitou hydromorfologických a ekohydrologických ukazatelů, tak i z hlediska hydrobiologie a biodiverzity. Výsledky terénního průzkumu jsou prezentovány v...

Viz též: podobná jména autorů
12 Jonáš, Martin
3 Jonáš, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.