|
|
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob
Konůpková, Simona ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá otázkami trestní odpovědnosti právnických osob, se zaměřením na jejich sankcionování. Tradičně bývá trestní právo spojováno s odpovědností fyzických osob za trestný čin. V posledních několika desítkách let se společenské poměry změnily natolik, že bylo třeba reagovat na negativní důsledky spojené s jejich činností. Reakcí na tyto změny bylo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob v řadě členských států EU. V České republice nebyla po dlouhou dobu trestní odpovědnost právnických osob upravena. Změnu přineslo až přijetí zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti 1. 1. 2012. Diplomová práce se člení do čtyř kapitol. Úvodní kapitola práce je zaměřena na teoretické otázky trestní odpovědnosti právnických osob. Podrobně jsou rozebrány jednotlivé přístupy k této otázce a dále mezinárodní a evropské závazky České republiky na poli trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá kapitola se věnuje základům sankcionování právnických osob. V první části se práce zabývá teoretickým vymezením pojmů trest a ochranné opatření. Druhá část pojednává o ukládání sankcí právnickým osobám. V rámci druhé části jsou rozebrány jednotlivé zásady trestání a dále jednotlivá kritéria pro stanovení druhu a výměry trestu. Třetí kapitola...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zák.
Kuřinová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé v českém jazyce Tématem diplomové práce je trestný čin nebezpečného pronásledování upravený v § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jež kriminalizuje jednání všeobecně známé pod označením stalking. Práce si klade za cíl osvětlit nejen trestněprávní aspekty tohoto trestného činu, ale představit jej v komplexnějším pojetí. Je proto rozdělena do tří částí, jež tvoří celkem sedm kapitol. První část tvořená prvními dvěma kapitolami pojednává o stalkingu a jeho obětech. Zabývá se současným pojetím i historickým vývojem nahlížení na tento patologický jev, četností jeho výskytu, jeho možnými projevy, dopadem na pronásledované osoby a riziky, jež jim ze stalkingu plynou. Druhá část tvořená třetí, čtvrtou a pátou kapitolou se věnuje samotné problematice trestného činu nebezpečného pronásledování. Zabývá se procesem jeho zavedení do českého trestního práva a také jeho trestněprávními aspekty. Je v ní tedy rozebrána skutková podstata tohoto trestného činu a pojednává i o možnostech jeho souběhu s jinými trestnými činy a různých prostředcích ochrany poskytovaných pronásledovaným osobám v rámci celého právního řádu. Poslední třetí část tvoří šestá a sedmá kapitola. V nich se pojednává o osobách, jež se pronásledování dopouští, jejich demografii, typologiích, podle nichž je lze členit, a také o problematice...
|
|
|
The protection victim of crime
Tkáčová, Natália ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Tému mojej diplomovej práce, "Ochrana obete trestného činu", som si zvolila z dôvodu, že táto problematika je v posledných rokoch veľmi aktuálna, a to nie len na legislatívnej pôde ale rovnako sa jedná o dôležitú tému, ktorá hýbe spoločnosťou. Kriminalita je bohužiaľ neoddeliteľnou súčasťou spoločnosti a obeťou trestného činu sa reálne môže stať každý z nás. Až v takomto prípade si človek uvedomí aká dôležitá ochrana obetí je. Česká republika patrí k štátom, ktoré na tento problém nezabúdajú a práva obetí komplexne upravila zákonom č. 45/2013 Sb., o ochraně obětí trestných činů. Právna úprava ochrany obetí trestných činov je pomerne novou záležitosťou a tak ako mnoho predpisov, ktoré v právnom poriadku nemali doposiaľ svoj ekvivalent, je aj tento zákon postupom času podrobený zmenám a vylepšeniam. Zákon o obetiach, síce nepochybne posilnil práva obetí a posunul ich na vyššiu úroveň, no sú mu však už od svojej účinnosti vyčítané nemalé nedostatky. Tento problém sa aspoň z časti snaží odstrániť pripravovaná novela zákona o obetiach trestných činov, ktorá nezapracováva len súlad daného zákona s úniovým právo ale rovnako sa snaží o zapracovanie poznatkov pri uplatňovaní práv obetí z praxe. Vo svoje práci som sa zamerala predovšetkým na ochranu práv obetí, ktorá je im poskytovaná prostredníctvom práv,...
|
|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zák.
Nedbálková, Gabriela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé v českém jazyce Tématem této diplomové práce je trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tento trestný čin postihuje v rovině trestního práva jev známý pod pojmem stalking. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na nebezpečné pronásledování v širších než jen trestněprávních souvislostech, a porovnat trestný čin nebezpečného pronásledování podle českého právního řádu s vybranými zahraničními právními úpravami. Diplomová práce je rozdělena do dvou větších částí. První část, jejímž obsahem jsou kapitoly první až čtvrtá, nahlíží problematiku z kriminologického a forenzně psychologického pohledu, druhá část se věnuje rozboru právní úpravy. První kapitola je věnována důkladnému vymezení pojmu stalkingu včetně vyvrácení mýtů, které jsou s tímto jevem běžně spojovány. Následuje krátké nastínění historického vývoje fenoménu stalkingu a rozbor jeho jednotlivých forem, přičemž větší pozornost je věnována ex-partner stalkingu, kyberstalkingu a pronásledování veřejně známých osobností. Dále je zde popsán vývoj a počátky antistalkingové legislativy u nás. Druhá kapitola se blíže zabývá osobou pachatele stalkingu z hlediska kriminologie a forenzní psychologie. Zaměřuje se na rozbor jednotlivých typů pronásledovatelů podle vybraných typologií. Na kapitolu...
|
|
|
Srovnání české a polské úpravy trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
Stec, Adela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé diplomové práce je komplexní srovnání právní úpravy sexuálních trestných činů v oblasti polského a českého práva. Tato diplomová práce se skláda z 11 hlavních kapitol. První kapitola se zabývá obecně pojmem trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti v ČR, druhá kapitola pak pojmem trestných činů proti sexuální svobodě a mravnosti v PL. Ve třetí kapitole analyzuji aspekty českého trestního práva, které se sexuálními trestnými činy úzce souvisí, tímtéž v prostředí polského práva se zabývám ve čtvrté kapitole. V následující kapitole pak uvádím stručné srovnání těchto vybraných aspektů v českém a polském právu. Kapitola šestá se věnuje především trestnému činu znásilnění a jeho srovnání v polském a českém právu, kdy oba právní systémy si pro různé společensky nebezpečné chování volí odlišnou systematiku, ať už v rámci trestného činu znásilnění nebo jako zvláštní trestný čin - sexuální nátlak v ČR, sexuální zneužití bezradné nebo nepříčetné osoby či zneužití závislosti a kritické situace v PL. V sedmé kapitole se věnuji problematice prostituce dospělých osob a trestným činům s ní souvisejícím včetně obchodu s lidmi. V kapitole osmé analyzuji samotný jev pornografie a trestné činy s pornografií související, v této kapitole se věnuji také dětské pornografii včetně groomingu a...
|
|
|
Fiktivní jazyky v literatuře
Jelínek, Jiří ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Cílem této práce je představit dosud opomíjené téma fiktivních jazyků v literatuře. V první části se zaměřuje zejména na funkci fiktivních jazyků v literárních dílech a rozebírá základní možnosti klasifikace fiktivních jazyků podle toho, zda je lze označit za samostatné umělecké dílo, za samostatnou složku díla, nebo za prostředek estetické funkce v díle. Fiktivní jazyky dále dělí podle jejich působení buďto prostřednictvím formy a substance výrazu nebo formy a substance obsahu, vycházejíc přitom z teorie znaku Louise Hjelmsleva. Druhá část sestává z analýzy případů použití fiktivního jazyka v próze, ty jsou na seskupeny do tří oddílů. Jazyky, které pomáhají vytvářet smyšlený svět (a případně přispívají k jeho autenticitě), reprezentují fiktivní jazyky J. R. R. Tolkiena. Dystopické fiktivní jazyky zahrnují Newspeak z Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři, ptydepe a chorukor z Havlovy hry Vyrozumění a "měsíční čeština" Čechovy prózy Pravý výlet pana Broučka do měsíce. Fiktivní jazyky související s filosofií zastupují tlönské jazyky z Borgesovy povídky Tlön, Uqbar, Orbis tertius, pseudoperština z Landolfiho povídky Rozprava o vyšších systémech a yggurština z Ajvazova románu Lucemburská zahrada.
|
|
|
Stížnost pro porušení zákona v trestních věcech
Visinger, Radek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Cílem této dizertační práce je podat co možná nejúplnější právní rozbor institutu stížnosti pro porušení zákona, včetně historických a mezinárodních souvislostí, a pokusit se rovněž o kritickou reflexi aktuálního uplatňování stížnosti pro porušení zákona v praxi. V autorově pojetí je neopomenutelným předmětem studia také přezkum trestních věcí na podkladě spisového materiálu, předcházející případnému uplatnění této stížnosti. Práce podrobně analyzuje mj. uplatnitelné důvody stížnosti pro porušení zákona, její účel a postavení v systému mimořádných opravných prostředků, a popisuje průběh a specifika řízení před Nejvyšším soudem. Standardní a nadstandardní metody výkladu jsou doplněny o empirické zkoumání vzorku 80 podaných návrhů, zaměřené na zjištění a klasifikaci vytýkaných vad a určení míry, v jaké dochází k překrývání s dovoláním. Zvolené téma je vysoce aktuální s ohledem na probíhající přípravné legislativní práce na novém trestním řádu. Popisné pasáže jsou doplněny autorovými stanovisky k vybraným judikátům Nejvyššího soudu a k nedostatkům současné právní úpravy. Celkově však učiněné závěry vyznívají ve prospěch zachování tzv. úředního opravného prostředku a aktivní legitimace ministra spravedlnosti. Klíčová slova: stížnost pro porušení zákona, mimořádné opravné prostředky, trestní přezkum,...
|
|
|
Vybrané aspekty sankcionování právnických osob
Tibitanzlová, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá vybranými aspekty sankcionování právnických osob. Zaměřena je pak především na sankce, jež mohou být právnickým osobám ukládány podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Důvodem, proč jsem si toto téma vybrala, byl můj zájem o trestní právo, a to především pokud jde o oblast trestní odpovědnosti právnických osob. Konkrétně na sankcionování právnických osob, resp. jeho vybrané aspekty jsem se pak rozhodla zaměřit proto, že existuje celá řada důvodů, proč toto téma představuje jednu z hlavních příčin vášnivých diskuzí nad tímto zákonem. Hlavním cílem této práce je na základě jak teoretických, tak praktických poznatků vyhodnotit, zda je existující právní úprava sankcionování právnických osob v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob bezchybná a zcela dostačující, anebo zda je tuto potřeba v určitých směrech novelizovat. V rámci předmluvy uvádí nejprve tato práce svého čtenáře do problematiky sankcionování právnických osob, nastiňuje svou strukturu a hlavní cíle. Následně je pak rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je zaměřena na teoretické otázky. V této můžeme nalézt různé přístupy k sankcionování právnických osob v evropských zemích, jakož i hlavní argumenty pro (ne)vhodnost nové právní úpravy, jež hlásali v souvislosti s jejím příchodem její...
|
|
|
Václav Havel, politik a intelektuál: idea nepolitické politiky
Jelínek, Jiří ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Nepolitická politika, tedy přístup alternativní ke klasické politice technologie moci, je jedním z hlavních filosofických východisek Václava Havla. Ten tuto koncepci staví do protiváhy komunistickému režimu, který svojí ideologií nutí žít společnost ve lži. Tento post-totalitní režim si osobuje absolutní kontrolu nad společností, jejím chováním, i myšlením, čímž potlačuje přirozenou lidskou identitu každého člověka. Východiskem této situace je život v pravdě, integrální součást nepolitické politiky. Život v pravdě je obrana před lží režimu a umožňuje lidem uchovávat si svoji identitu. Post-totalitní režim však ze své podstaty ovládat vše tuto existenciální vzpouru nemůže přehlížet a snaží se jí potlačit, čímž z disidentů činí politickou opozici. Disidenti však jen prohlašovali "pravdu", za což získali sympatie západních států, a tím také jakýsi vliv na komunistický režim. Havel tuto koncepci ze 70. let postupně dále rozvíjí a vytváří z ní ucelený přístup k politice jako takové, což ji činí aktuální i v dnešní době. Jakkoli idealistický se tento přístup může zdát, svoji roli nepochybně sehrál, jak je vidět např. na Chartě 77, která se stala jakousi první vlaštovkou v normalizovaném Československu.
|
|
|
Náhrada škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení
Beranová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Předložená rigorózní práce obsahuje rozbor tzv. adhezního řízení podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Adhezní řízení představuje tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o nárocích poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení, které vznikly v souvislosti s trestným činem. Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení. Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Práce sestává ze tří částí. V první části nejprve vymezuji pojem poškozeného a odlišuji jej od pojmu "oběť trestného činu" podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Právo poškozeného na uplatnění soukromoprávních nároků lze jen stěží izolovat od práv poškozeného jako procesní strany. Ve druhé části proto uvádím, jaká další práva trestní řád poškozenému přiznává. Třetí část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole rozebírám subjekty adhezního řízení. Na tomto místě jsem se soustředila na strany adhezního řízení, tj. na osobu, která v něm uplatňuje...
|
host ::
RSS.