|
|
Sledování chemorezistence dětských nádorů molekulárně cytogenetickými metodami
Procházka, Pavel ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočárek, Eduard (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Souhrn Disertacni prace se zabyva chemorezistenci detskych nadorovych onemocneni adetekci cytogenetickych zmen, ktere s ni souvisi. Ovlivneni rizikovych forem detskych nadoru vyzaduje pouziti vysokych davek chemoterapie, ktera muze vest ke vzniku chemorezistence. Prukaz chromozomalnich aberaci muze prispet k urceni prognozy apredikce efektu lecbychemorezistentnichnadoru. Vetsinu vysledku jsme ziskalistudiem neuroblastomu (NBL). Ostatni prezentovane vysledky pak predstavuji geneticke zmeny u Ewingova sarkomu a u detskych feochromocytomu. Ke studiu chromozomalnichaberaci bylypouzitymetodykomparativni genomova hybridizace (CGH)a array CGH doplnene o vysetreni mnohobarevnou nebo int fzni fuor c brdi nst. Zmenyv expr naur mRNA byl s rera l escen ni hy i zaci i iu esi ovni yvyeteny expresni cipovou analyzou doplnenou o kvantitativni polymerazovou retezovou reakci, zmeny v expresiproteinu bylyvysetrenypomoci westernblottingu nebo prutokovou cytometrii. Predkladana disertace je komentovany soubor sesti publikaci. Studium chromozomalnich aberaci Ewingovych sarkomu predstavuje literarni resersi doplnenou o vlastni vysledky. Prace tykajici se feochromocytomu je jednim z nejvetsich souboru podrobnegeneticky vysetrenych detskych feochromocytomu. Nejobsahlejsi castse zabyva cytogenetickymizmenamiu NBL. Dlouhodobou...
|
|
|
Účinky reovírusu na nádorové bunky
Figová, Katarína ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikyšková, Romana (oponent) ; Němečková, Šárka (oponent)
Na onkolytických vírusoch prebiehajú štúdie za účelom ich možného využitia ako protinádorových terapeutík. Očakáva sa, že napomôžu nielen priamym onkolytickým účinkom, ale v organizme nabudia i protinádorovú imunitu. V predkladanej práci sme skúmali dve HPV-16transformované myšacie bunkové línie, TC-1 a MK16, a reovírus typ 3, kmeň Dearing (RV). Obidve bunkové línie sú vysoko citlivé na účinky RV a in vitro produkujú značné množstvá infekčných viriónov. Napriek tomu sa od seba líšia. Keď sme naočkovali vysoké dávky infikovaných buniek do imunosuprimovaných zvierat, ich onkogénna aktivita bola silne potlačená, takmer úplne v prípade MK16, avšak menej u onkogénnejšej TC-1 línie. Keď boli imunizované zvieratá čelenžované TC-1 bunkami, ožiarené bunky boli lepším imunogénom než infikované bunky. Prekvapivo, keď boli čelenžované MK16 bunkami, opak bol pravdou. V ďalšej sérii experimentov sme demonštrovali, že RV sa prednostne replikuje v nádorových bunkách a že je schopný prekonať adaptáciu buniek na hypoxiu (1% O2), infikuje a taktiež zabíja hypoxické nádorové bunky. RV sa môže replikovať v hypoxickom nádorovom mikroprostredí i spôsobiť cytopatický efekt s následnou indukciou bunkovej smrti. Zistili sme, že veľké percento buniek v hypoxii je zabitých na kaspázach nezávislými mechanizmami. Navyše sme ukázali, že...
|
|
|
Indukce na caspasach nezávislé buněčné smrti inhibitory histondeacetylas
Groh, Tomáš ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Neuroblastom je nejčastější extrakraniální solidní nádor u dětí. I přes velký pokrok moderní klinické medicíny, některé formy neuroblastomů jsou stále obtížně léčitelné. Tato práce se zabývá sledováním mechanismů působení inhibitorů histondeacetylas (HDAC) na neuroblastomové buněčné linie. Inhibitory HDAC mohou přispět k regresi nádorových buněk ovlivněním struktury chromatinu a tím zvýšením exprese důležitých tumor supresorových genů. Tyto geny mimo jiné aktivují apoptotické dráhy, které mohou být i nezávislé na caspasach. Účinnost použitých inhibitorů HDAC jsme sledovali jak za standardních podmínek, tak i v hypoxii (1 % O2). Neadekvátní zásobení nádorového ložiska kyslíkem je pro tumory charakteristické a může se podílet na chemorezistenci. U hypoxií indukované chemorezistence nádorových buněk se předpokládá vliv HIF-1α. Některé inhibitory HDAC snižují v hypoxii množství HIF-1α a tím aktivitu transkripčního faktoru HIF. První část předkládané práce se zabývá nalezením vhodného experimentálního uspořádání sledování indukce buněčné smrti u lidských neuroblastomových buněčných linií SK-N-AS a UKF-NB- 3. Následuje studium vlivu kultivačních podmínek (standardních; hypoxických, 1 % O2) na indukci buněčné smrti cisplatinou, kyselinou valproovou, trichostatinem A a butyrátem sodným u těchto buněčných...
|
|
|
Genetic changes in neuroectodermal tumors detected by molecular biological methods.
Vosecká, Tatiana ; Vícha, Aleš (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
8 ABSTRAKT Tatiana Labudová: Genetické zmeny u neuroektodermálnych nádorov detekované pomocou molekulárne biologických metód Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra antropologie a genetiky člověka Diplomová práca, 75 strán, 8 grafických príloh, 2012 Diplomová práca je zameraná na neuroektodermálne nádory, ktoré tvoria významnú skupinu detských nádorových ochorení. Genetický materiál získaný od pacientov s diagnostikovaným neuroektodermálnym nádorovým ochorením sme vyšetrovali komparatívnou genómovou hybridizáciou (CGH) a interfázickou fluorescenčnou in situ hybridizáciou (I-FISH). Cieľom je preukázať chromozomálne zmeny a vytvoriť úplný genetický profil. Na základe týchto profilov môžeme určiť tumorogénnu kaskádu alebo nádorové špecifické genetické zmeny vedúce k malígnemu ochoreniu. Genetický profil, nám v niektorých prípadoch, ako napríklad u neuroblastomu, pomáha určiť podtyp ochorenia a jeho biologické správanie. Kľúčové slová: nádorové ochorenie, neuroblastom, nádory CNS, feochromocytom, Ewingův sarkom, neuroektodermálny nádor, komparatívna genómová hybridizácia, interfázická fluorescenčná in situ hybridizácia
|
|
|
Od hledání nových onkogenů k pokusu předefinovat fenomén kancerogeneze
Pajer, Petr ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Vodička, Pavel (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Zvolený experimentální model indukce klonálních nádorů inzerční mutagenezí MAV-2 se ukázal být velmi cenným a bohatým zdrojem informací o procesu transformace normální buňky v buňku nádorovou. V souhrnu bylo mapováno více než 2000 individuálních klonálních VIS z několika set nádorových vzorků. Bylo molekulárně analyzováno 5 tkáňově a histologicky odlišných nádorových typů a od nich odvozených tkáňových kultur. Při studiu byl objeven a popsán fenomén industáze. Hlavním cílem této práce však bylo pochopit obecné důvody a příčiny nádorové transformace buňky. Výsledky studia vedly autora k poněkud paradoxnímu tvrzení, že význam genetických změn v transformované buňce je přeceňován. Přestože popisování funkce jednotlivých genů, hledání nádorových markerů a molekulárních cílů pro terapii je stále velmi přínosné, domnívá se, že tradiční představa vzniku nádoru jako funkce hromadění mutací a jejich selekce je v současnosti významnou brzdou dalšího výzkumu. Úvahy na toto téma jsou shrnuty v závěrečné části předkládané disertační práce.
|
|
|
Rozdíly v acetylaci histonů v normoxii a hypoxii
Čepek, Pavel ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Histony a jejich N a C konce podléhají kovalentním modifikacím, které regulují transkripci genů. Mezi histonové modifikace patří methylace, ubikvitinylace, SUMOylace, ADP- ribosylace, fosforylace, prolinová izomerace, deiminace a acetylace. Acetylace histonů je regulována histonacetyltransferasami (HATs) a histondeacetylasami (HDACs). Rovnováha mezi acetylací/deacetylací histonů ovlivňuje kompaktnost chromatinu a podílí se na regulaci genové exprese. U řady lidských nádorů je acetylační rovnováha porušena a může přispívat k rozvoji maligních onemocnění. Inhibitory histondeacetylas (HDACi) umožňují tuto porušenou acetylační rovnováhu vyrovnávat. Jeden z těchto inhibitorů je kyselina valproová (VPA), již používaná k léčbě epilepsie. V několika studiích bylo prokázáno, že VPA vykazuje protinádorové účinky. U nádorových neuroblastomových linií byla zaznamenána např. snížená exprese n-myc onkoproteinu, inhibice buněčného růstu či angiogeneze. Ačkoliv je přesný mechanizmus účinku VPA na nádorové buněčné linie stále nejasný, za jeden z důležitých protinádorových účinků je povážována hyperacetylace histonů H3 a H4. V této práci je ukázáno, že kyselina valproová zvyšuje acetylaci histonů H3 a H4 v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a SK-N-AS. Nejvyšší acetylace histonu H3 byla v hypoxii...
|
|
|
Ovlivnění růstu tumoru na experimentálním zvířecím modelu
Kučera, Alexandr ; Škába, Richard (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Havránek, Petr (oponent) ; Kalous, Martin (oponent)
V této studii prezentujeme model preventivní a terapeutické protinádorové vakcinace pomocí dendritických buněk na modelu fibrosarkomu. Charakterizujeme připravenou vakcínu založenou na dendritických buňkách, které prezentují nádorové antigeny a ukazujeme, že tyto buňky jsou schopny indukovat protinádorovou imunitní odpověď in vitro a in vivo. Pouze preventivní vakcinace vede k prevenci růstu nádorových buněk in vivo. Naproti tomu vakcinace krys, u kterých již existuje rostoucí nádorová tkáň nevede k eradikaci nádorových buněk. Přestože v případě terapeutické vakcinace dojde k indukci protinádorové imunitní odpovědi a dočasnému zpomalení růstu nádoru, nádory posléze uniknout imunitnímu dohledu a nekontrolovaně rostou. Preventivní i terapeutická vakcinace přitom vede k indukci srovnatelného množství nádorově specifických T lymfocytů. Tyto výsledky naznačují, že má-li být protinádorová imunoterapie úspěšná, je nutné, aby byla zahájena v časných stádiích nádorového onemocnění. Imunoterapie zahájená ve stádiu minimální reziduální nemoci, poté, co došlo k redukci nádorové masy jinými terapeutickými modalitami, by mohla přispět ke zlepšení výsledků terapeutických protokolů používaných v onkologii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Combination of ellipticine chemotherapy and a5b1 integrin-targeted therapy in human glioblastoma
Martínková, Eva ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Barberi-Heyob, Muriel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie SHRNUTÍ DIZERTAČNÍ PRÁCE KOMBINACE ELLIPTICINU A TERAPIE CÍLENÉ NA INTEGRIN α5β1 PRO LÉČBU GLIOBLASTOMŮ
MARTÍNKOVÁ Eva Školitelé: Prof. RNDr. Marie STIBOROVÁ, DrSc. Dr. Monique DONTENWILL 2 Obsah ÚVOD.................................................................................................................................................. 3
CÍLE DIZERTAČNÍ PRÁCE........................................................................................................ 5
VÝSLEDKY....................................................................................................................................... 5
ČÁST A................................................................................................................................................................5
ČÁST
B................................................................................................................................................................6
DISKUZE............................................................................................................................................ 7
BIBLIOGRAFIE................................................................................................................................. 9
...
|
|
| |
|
|
Prognostické faktory ve vztahu k riziku karcinomu prsu a indikace cílené léčby jako prevence relapsu a komplikací léčby
Prausová, Jana ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocáková, Ilona (oponent) ; Aschermannová, Alexandra (oponent) ; Jelínková, Alena (oponent)
Nádorová onemocnění jsou zcela nepochybně jedním z nejzávažnějších problémů i v 21. století. Svědčí o tom především neustálý nárůst počtu nemocných, kteří jsou postiženi tímto onemocněním. Tento problém je celosvětový a je velmi aktuální i v České republice, kde na některý z druhů maligních nádorů v průběhu života onemocní každý třetí a zemře každý čtvrtý z nás. Nádorová onemocnění postihují jedince v každém věku, od útlého novorozeneckého až po vysoké stáří. Maligní nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v dospělosti po kardiovaskulárních onemocněních. V České republice dle posledních údajů z roku 2004 onemocnělo zhoubným nádorem 68 641 jedinců za 1 rok a zemřelo 29 168. V roce 1994 onemocnělo 52 770. Tento rozdíl v incidenci potvrzuje jednoznačnou tendenci k růstu počtu nových onemocnění v čase. Častěji onemocní nádory muži, incidence standardizovaná podle světového standardu představuje 447,1 mužů na 100 000 obyvatel v České republice a 354,8 žen na 100 00 obyvatel. Incidence malignit stoupá s věkem, 80% vzniká nad 50 let věku. Ve srovnání se světem má Česká republika nepříliš dobrou pozici. U mužů jsme v incidenci maligních nádorů na druhém místě v Evropě a u žen na třetím místě. Karcinom prsu představuje v České republice 16,6% všech nádorů a je u žen nejčetnější malignitou. Incidence karcinomu...
|
host ::
RSS.