|
| |
|
|
Katalog liturgických textilií z kláštera křížovníků s červenou hvězdou v Praze
Votrubová, Marina ; Otavský, Karel (oponent) ; Royt, Jan (vedoucí práce)
Středověkým, renesančním a barokním tkaninám a výšivkám, stejně jako liturgickým textiliím, se začala v posledních čtyřiceti letech věnovat soustavná odborná pozornost, což je jistě záslužné. Textilní památky uložené v různých světových sbírkách či církevních institucích si toto "znovuobjevení" a následnou péči bezpochyby zaslouží, stejně jako pozornost laické veřejnosti. Mnoho z nich patří mezi nekrásnější a nejkvalitnější práce z produkce uměleckých řemesel. I tato diplomová práce se snaží, i když ve skromné formě, představit výjimečný soubor liturgických textilií, převážně barokních, z kláštera křížovníků s červenou hvězdou v Praze, které byly užívány k bohoslužbám v hlavním řádovém kostele sv. Františka. Tento řád vždy patřil k těm nejvýznamnějším v české historii. V čele řádu stávaly VYJlmecne osobnosti, které díky jeho jedinečnému postavení ve společnosti, často ovlivňovaly kulturní i společenské dění své doby. Hnutím osudu byli hlavou tohoto vlivného řádu v několika funkčních obdobích i čeští arcibiskupové. Bohužel nedostačující archivní prameny mi neumožnily zjistit více o spojení mezi představiteli řádu a jednotlivými kusy či ornáty v souboru.
|
|
|
Dvě bavorské piety na pozadí uměleckých a historických vztahů Bavorska a Čech ve 2. polovině 14. a na počátku 15. století
Kvapilová, Ludmila ; Royt, Jan (oponent) ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce)
Viděli jsme, že kompozičním a motivickým východiskem piet v Landshutu, Mnichově a Hagelstadtu byly horizontální piety 70. a 80. let 14. století. Piety v kostele St. Blasius v Landshutu a v kostele Panny Marie v Mnichově navazují na starší české horizontální piety přímo a nelze vyloučit, že vznikly ve stejné huti. Sídlem hutě byla s největší pravděpodobností Praha. Vzhledem k vyzrálé krásnoslohé typice tváří hagelstadtské piety a vzhledem k řadě zjednodušení a nepochopení v drapérii a ve výstavbě sochy je třeba v jejím případě počítat s větším časovým odstupem od základní skupiny horizontálních piet a s možností vzniku v jedné z domácích bavorských hutí. Dvě mnichovské sochy, pietu v kostele Panny Marie a pietu ze Seeonu, spojují gesta, typ Mariina obličeje blízký tvářím ženských postav Mistra Třeboňského oltáře, výstavba trůnu a téměř shodná kružba postranic. Na druhé straně představují piety v Bavorském národním muzeu a v kostele Panny Marie dva odlišné kompoziční typy a dva stupě vývoje krásnoslohé piety. Pieta v mnichovské Frauenkirche je starší. Uzavřenou kompozicí, robustnějším Kristovým tělem a fyziognomií tváří ještě velmi připomíná horizontální piety. Seeonská pieta patří k výše uvedeným pokročilým rysům vrcholné fázi krásného slohu.
|
|
| |
host ::
RSS.