|
|
Zápisy právních vztahů a jiných údajů k pozemkům do katastru nemovitostí
Vlčková, Zuzana ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o problematice evidování právních vztahů a jiných údajů k pozemkům a o provádění zápisů do katastru nemovitostí, včetně problémů vyskytujících se v katastru a vzniklých při udržování souladu mezi stavem evidovaným a stavem existujícím ve skutečnosti. Aby bylo možné si lépe uvědomit širší souvislosti, zejména pro chápání principů vedení katastru a současného stavu údajů v katastru evidovaných, je v této práci zmíněn také historický vývoj evidování nemovitostí. Bez jeho znalosti je totiž obtížné pochopit specifické problémy, které vyplývají právě jako důsledek dřívějších způsobů evidování nemovitostí a právních vztahů k nim. Protože velká pozornost je věnována udržování souladu mezi stavem evidovaným v katastru a skutečným stavem v terénu, jsou v této práci zachyceny i ukázky některých konkrétních případů. To bylo vedeno snahou o propojení teoretických základů s jejich praktickým uplatněním, přičemž většina těchto modelových situací byla převzata ze zkušeností pracovníků Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Klatovy. Závěrem je provedeno celkové zhodnocení současného stavu evidence v katastru nemovitostí a jsou naznačeny možné perspektivy budoucí právní úpravy a pravděpodobného vývoje v oblasti evidování a zápisů právních vztahů k pozemkům do...
|
|
|
Vyvlastnění nemovitostí
Šebestová, Renata ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Obsahem diplomové práce je vyvlastnění nemovitostí. Práce zkoumá obecně institut vyvlastnění a podmínky jeho uplatnění. Práce se soustředí na omezení výkonu vlastnického práva a na zákonnou úpravu náhrady za tato omezení. Popisuje historický vývoj a současnou právní úpravu této oblasti se zdůrazněním nutných podmínek vyvlastění - veřejný zájem, účel vyvlastnění a náhradu za vyvlastnění. Závěrečná část práce se zabývá řízením o vyvlastnění jako administrativním procesem a jeho náležitostmi. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Úvodní kapitola pojednává obecně o institutu vyvlastnění a dále o specifických vlastnostech půdy a jejich důsledků na výkon vlastnického práva. Druhá kapitola se soustředí na omezení vlastnického práva. První část se zabývá příčinami omezení, druhá část pak popisuje věcná břemena. Třetí kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vyvlastnění na území České republiky. Popisuje vývoj v letech 1918 až 1989 a následné změny až k současné právní úpravě. Hlavní částí práce je kapitola čtvrtá a pátá. Kapitola čtvrtá zkoumá institut vyvlastnění a jeho současnou právní úpravu. V první části se zabývá ústavními podmínkami pro omezení a odnětí vlastnických práv, část druhá pak pojednává o pramenech právní úpravy vyvlastnění. Třetí část specifikuje a objasňuje předmět...
|
|
| |
|
| |
|
|
Globální změna klimatu z pohledu práva
Rydlová, Miroslava ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěr Roku 1993 na světové konferenci v Rio de Janeiru a následně v roce 1997 v Kjótu světové společenství prokázalo, že se dokáže shodnout na potřebě přijetí účinných opatření v reakci na globální environmentální hrozbu - podobně jako panovala široká shoda při řešení problému ochrany ozónové vrstvy Země. V případě omezování látek poškozujících ozónovou vrstvu však byla situace o mnoho jednodušší především díky tomu, že za regulované látky existují široce dostupné náhrady a přechod na ně nečinil v praxi závažné problémy. Podařilo se tak výrobu některých z nich zcela zastavit, u jiných alespoň výrazně omezit na případy, kdy není náhrada není dostupná (např. ve zdravotnictví). Výraznější omezení produkce skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti, a zejména oxidu uhličitého, je naproti tomu zřejmě mnohem složitější úkol. Skleníkové plyny jsou produkovány v širokém okruhu nejrůznějších hospodářských odvětví - od zemědělství přes průmysl a energetiku až po dopravu - a je obtížné nalézt pro jejich provozování nějakou - z hlediska emisí skleníkových plynů příznivější - alternativu a přitom tyto činnosti samotné příliš neomezit. Již při projednávání textu Rámcové úmluvy o změně klimatu se projevily rozdílné postoje a zájmy jednotlivých států a jejich skupin. Spory jsou dosud vyhrocené zejména pokud jde o...
|
|
|
Energetika a klimatické změny z pohledu práva
Chvalkovská, Jana ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Energetika a klimatické změny z pohledu práva Tato diplomová práce se zabývá vztahem právní úpravy ochrany klimatu a energetiky. Cílem této diplomové práce je popsat a analyzovat vztah mezi energetikou a ochranou klimatu s důrazem na rozdíly v právním pojetí tohoto vztahu mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi. Vyspělé země jsou v této práci reprezentovány Českou republikou, respektive v některých bodech Evropskou unií, rozvojové země globálního Jihu v této práci zastupuje Peru, respektive Andské společenství. Předmětem analýzy je právní úprava ochrany klimatu a energetiky na úrovni práva mezinárodního, evropského, práva Andského společenství, práva českého a peruánského. Hypotézou práce je, že rozvojové země, jejichž situace je zde popsána na příkladu Peru, musí být ze strany vyspělých zemí pozitivně motivovány k tomu, aby se aktivně zapojily do boje s klimatickou změnou. Tato pozitivní motivace může mít například formu technologických transferů, finanční pomoci nebo investic do projektů na snížování emisí skleníkových plynů v těchto zemích. Výsledky srovnání právních úprav ochrany klimatu a energetiky v Peru a v České republice, jakož i v Andském společenství a Evropské unii, jasně naznačují, že rozvojové státy v obdobné situaci jako Peru ještě nejsou připraveny zapojit se do mitigačních opatření...
|
|
|
Principy evropského práva životního prostředí
Vácha, Jan ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Závěrem Na právní principy tedy můžeme nahlížet jako na integrující element recentního práva. Jsou přechodovým mostem mezi právní a mimoprávní oblastí a svým hodnotovým významem ospravedlňují základní cíle, k nimž právo směřuje. Nemají povahu definitivního příkazu a pouze stanovují to, čeho má být v ideálním případě dosaženo, přičemž ani nepožadují, aby tohoto ideálu bylo dosaženo zcela. Právní principy jsou určitými požadavky na obsah právních norem a spoluvytvářejí ratio legis neboli duch zákona. Ani principy evropského práva životního prostředí nejsou v tomto směru žádnou výjimkou. V moderním právu životního prostředí, vyznačujícím se hypertrofií právních předpisů, tak představují opěrné sloupy, které nás ochrání před entropií a chaosem. Principy trvale udržitelné rozvoje a princip nejvyšší hodnoty by zde měly být považovány za neměnné stabilní a absolutní hodnoty. Jsou tak východisky ostatních zásad evropského práva životního prostředí. Tyto zásady se starají o naplnění dvou výše zmíněných principů a při tomto nelehkém úkolu se po nich naopak vyžaduje dynamika a pružnost. Environmentální zásady evropského práva životního prostředí nelze chápat v ryze dworkinovském pojetí, kde jsou striktně odlišovány od politik, ale naopak je nutné reflektovat jejich politicko-právní povahu, kdy jejich úlohou není pouhé...
|
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Světlíková, Zuzana ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěr Řádná, úplná a navazující evidence právních vztahů k nemovitostem je předpokladem jejich ochrany. S důsledky neúplné a nepřesné evidence právních vztahů v minulosti se potýkáme dodnes. Základ právní úpravy zápisů právních vztahů k nemovitostem je obsažen v zákoně č. 265/1992 Sb., zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a v katastrálním zákoně č. 344/1992 Sb. Oba předpisy byly mnohokrát novelizovány, přesto v nich dodnes existují místa, která nedávají jednoznačné odpovědi. Ty je třeba hledat v judikatuře, které ve vztahu k právním vztahům k nemovitostem existuje obrovské množství. Nepřesná právní úprava tak na jedné straně snižuje míru právní jistoty, na druhé však nabízí prostor pro různé právní názory a argumentaci. Prezentace několika nejdůležitějších z těchto právních problémů a možností jejich řešení, byla vedle přiblížení současné právní úpravy zápisů právních vztahů a jiných skutečností do katastru nemovitostí cílem této práce. Zápisy do katastru nemovitostí můžeme rozdělit podle několika hledisek. Jako první lze uvést předmět zápisu: do katastru nemovitostí se zapisují věcná práva k nemovitostem, jiná práva, o kterých tak stanoví zákon, a také další skutečnosti. Zatímco všechny údaje mohou být zapsány záznamem, pouze věcná práva lze zapsat vkladem. To nás přivádí k...
|
|
|
Právní režim národních parků (NP Šumava a NP Bavorský les)
Pohanová, Petra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěry Národní parky jsou rozsáhlá území, která jsou jedinečná v národním nebo mezinárodním měřítku a jejichž značnou část zaujímají přirozené a lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, dosahující mimořádného vědeckého a výchovného významu. Historie národních parků pak sahá až do roku 1872, kdy americký kongres přijal zákon zřizující na území států Wyoming a Montana Yellowstonský národní park, první národní park na světě. Na evropském kontinentu se ochrana přírody a krajiny počala dostávat do podvědomí o mnoho let později, prvních devět NP zde bylo vyhlášeno před sto lety a stalo se tak ve Švédsku (1909). První impuls k založení NP Šumava a NP BL se datuje k roku 1911, kdy se objevily první snahy prosadit ochranu výjimečných území prostřednictvím jejich prohlášení za zvláště chráněná území. Na poli mezinárodním byla zavedena kategorizace zvláště chráněných území na mezinárodní konferenci o ochraně fauny a flóry v Londýně roku 1933, avšak náš zákon, který by obsahoval jednotlivé kategorie zvláště chráněných území, včetně definice národního parku, byl schválen až po druhé světové válce a jednalo se o zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V návaznosti na jeho vydání se Československo začalo soustředit na mezinárodní spolupráci v této oblasti právní úpravy, což dokládá také jeho členství v IUCN,...
|
|
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Hlavničková, Nina ; Sobotka, Michal (oponent) ; Franková, Martina (vedoucí práce)
Závěr Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí se stal v České republice významným preventivním systémovým opatřením v oblasti ochrany životního prostředí. Jak bylo popsáno v této diplomové práci, proces EIA je v rámci právního řádu České republiky poměrně novým mechanismem a zásadním důvodem pro jeho začlenění byly především významné mezinárodní smlouvy a snaha následovat příklad vyspělých zemí. V současné době platí, že vyspělá země, za kterou se Česká republika považuje, musí mít efektivně fungující proces EIA začleněn ve svém právním řádu. Tato povinnost České republice jakožto členskému státu Evropské unie vyplývá i ze skutečnosti, že Směrnice EIA stanovuje členským státům povinnost transponovat a implementovat svá ustanovení do národních právních řádů. Problémům při transpozici a implementaci Směrnice EIA do českého práva se autorka blíže věnovala ve své práci. Z podaného rozboru vyplývá, že Česká republika se delší dobu potýká s chybnou transpozicí Směrnice EIA. Několik novel Zákona EIA se již snažilo odstranit rozpory českého práva s unijním právem vytýkané Evropskou komisí. V současné době je nejzřetelnějším rozporem českého práva se Směrnicí EIA a potažmo i s Aarhuskou úmluvou stále nedostatečná právní úprava účasti veřejnosti v procesu EIA. Zásadní příčinou tohoto problému je to, že...
|
host ::
RSS.