|
|
Mobilní zdroje znečišťování životního prostředí se zaměřením na automobilový průmysl
Špitz, Jan ; Sobotka, Michal (oponent) ; Damohorský, Milan (vedoucí práce)
Závěr Má diplomová práce přinesla pohled na problematiku mobilních zdrojů znečišťování životního prostředí z trochu jiné pozice, a to z pozice posluchače, který se automobilům věnuje prakticky od dětství. Některým se mohou jevit podané informace faktografického a technického charakteru obsáhlé, je však třeba si uvědomit, že jejich znalostí či orientací v nich se pak snáze přistupuje k prováděcím předpisům, které stanoví konkrétní požadavky na určité mobilní zdroje. Přitom právě předpokládají posluchačovu představu o základních aspektech oblasti techniky. Je to způsobeno i povahou samotného práva životního prostředí, které se musí vypořádat s celou řadou pojmů jiných oborů, např. z chemie a biologie. Proto se ve své práci zprvu věnuji problematice základního rozdělení a definice zdrojů znečišťování životního prostředí. Přidávám i pojednání o automobilových palivech, která hlavně v poslední době zažívají nebývalý rozvoj. Alternativ k motorové naftě a benzínu je již hodně, časový odstup prozradí, jaká je opravdová možnost jejich aplikace a teprve poté se začnou prosazovat i v jiných mobilních zdrojích než v automobilech, na kterých jsou testována. V souvislosti se stále rostoucím počtem automobilů i s rostoucím stupněm automobilizace (Československo: rok 1961 - 21 automobilů na 1000 obyvatel, Česká republika:...
|
|
| |
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Hromek, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
95 7 Závěr Již v úvodu této práce bylo nastíněno, že územní plánování je nutnou činností vycházející z potřeby plánovaně a systematicky využít zemský povrch (půdu), nezbytnou plochu pro veškerou ekonomickou a jakoukoliv jinou společenskou činnost. Základními znaky půdy jsou její polyfunkční charakter, omezená rozloha, s tím související nerozmnožitelnost a nenahraditelnost a dále to, že se užíváním neopotřebovává a nespotřebovává.170 Dospět při plánování ideální podoby a uspořádání určitého území, při zastoupení všech zájmů k danému území se vztahujících, i čistě v teoretické rovině k jednomyslnému a nespornému řešení je jistě nemožné. Jistě je na místě zamýšlet se nad pořadím jednotlivých hodnot s konkrétním způsobem využití území souvisejících. Zkoumat, zda je prioritou snaha o maximální výrobu, maximální využití veškerých přírodních zdrojů nebo zdravé, esteticky kvalitní a přírodě blízké životní prostředí (ŽP). Na rozhodování o podobě uspořádání území působí různé zájmy, které mnohdy nejsou spolu zcela slučitelné a často působí proti sobě navzájem. Za nejzákladnější a vůči sobě se velmi často do opozice dostávající zájmy lze označit právě zájem na ochraně ŽP a obecný zájem na zabezpečení základních lidských potřeb. Tyto zájmy formují hlediska, podle kterých lze vytvářet priority pro územně plánovací...
|
|
| |
|
| |
|
|
Posuzování vlivů na životní prostředí
Molčíková, Zuzana ; Snopková, Tereza (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
57 b žných podmínek t chto ízení kladených na ve ejnost, aniž by poskytnul jakýkoliv návod, pravidla, i horní hranici pro ur ení její výše. ZÁV R Prioritním cílem procesu EIA by m la být realizace aktivit, které jsou spole ensky i ekonomicky pot ebné a naopak vylu ovat ty, které jsou v rozporu s principem trvale udržitelného rozvoje. Za ú asti ve ejnosti by m lo být zvoleno takové ešení, které je z hlediska životního prost edí nejšetrn jší. Avšak navzdory své d ležitosti, p i d sledném dodržování princip ochrany životního prost edí, by se proces EIA nem l stát p ekážkou rozumného ekonomického rozvoje. Jedním z p edpoklad hladkého pr b hu této procedury je dobrá komunikace mezi investorem a zú astn nými stranami, které mají p edkládat racionální podložené argumenty týkající se plánovaného zám ru. P íslušný správní orgán je tu v pozici nezávislého posuzovatele, zda jsou p ipomínky relevantní. Na jeho uvážení záleží, jakým zp sobem dot ené návrhy zohlední ve vydaném rozhodnutí. V rámci prvních kapitol je rozebrán pojem procesu EIA, jeho principy a mezinárodní úmluvy, které stály na po átku vývoje procesu posuzování. Z d vodu pozd jšího podrobn jšího rozboru ú asti ve ejnosti v procesu EIA je kladen d raz p edn na Aarhuskou úmluvu, ze které vychází i úprava sm rnice 2003/35/EHS. Její obsah se významn v nuje...
|
|
| |
|
| |
|
|
Právní regulace nakládání s obaly a odpady z obalů
Šmahová, Lucie ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
6. Záv r Cílem mé práce bylo zanalyzovat právní úpravu evropské unie a tuzemskou právní úpravu. Po áte ní kapitolu jsem pojala velice obecn , protože jsem usoudila, že by bylo nejvhodn jší prvotní seznámení s problematikou. Charakterizovala jsem pojem odpad, pracovala jsem se statistickými informacemi o množství odpadu uve ejn nými Evropskou agenturou pro životní prost edí. Uvedla jsem, jak si dle nejnov jších poznatk uvád ných v tisku vede eská republika v t íd ní odpadu. Druhou kapitolu jsem v novala evropské právní úprav , zejména pak sm rnici o obalech. Evropskou úpravu považuji za velice d ležitou, nebo na jejím základ byl p ijat v roce 2001 zákon o obalech. Do té doby byla pozornost v novaná problematice obal a obalovému odpadu zcela jasn nedostate ná. EU je rovn ž velkým propagátorem ochrany životního prost edí, a proto lze p edpokládat i do budoucna snahy o zlepšení životního prost edí prost ednictvím zlepšující se legislativy. EU je zastáncem tzv. isté technologie, tj. vedení výrobc k tomu, aby vyráb li takové produkty, které vytvá í mén odpad a jsou šetrn jší k životnímu prost edí po celou dobu své životnosti. Do práce jsem za adila i zmínku o nové rámcové úprav odpad , nebo tato nová úprava p inesla celkové zp ehledn ní problematiky odpad . T etí kapitola je kompletn v nována eské právní úprav ....
|
|
|
Energetické právo v Evropské unii
Flášar, Petr ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
58 Závěr Evropská unie již desítky let prosazuje legislativní opatření, které významnou měrou ovlivňují energetickou politiku a legislativu členských států. Důležitost společné energetické politiky narůstala jak s významem ochrany životního prostředí, tak s energetickými problémy, které se s postupem času ukázaly více a více akutními. Evropská unie byla nucena vypracovat komplexní a efektivní energetickou politiku s fungujícím legislativním rámcem a širokou působností. Vytvořila proto i kvalitní institucionální základnu, která se problematikou energetické politiky zabývá. EU je nucena při tvorbě energetické politiky postupovat u každého problému velmi obezřetně a důkladně, protože názory členských států se v mnoha oblastech často diametrálně liší a hledání kompromisu je tak velmi náročné. V oblastech kde panuje větší shoda, má EU ambice upravovat legislativní opatření poměrně detailně a velmi účinně. To ukázalo i přijetí Klimaticko-energetického balíčku, které upravuje takové radikální ustanovení, jež mají zásadní vliv na energetickou politiku členských států. Členské státy jsou nuceni přepracovat svoje dosavadní strategie a vytvořit nové koncepce směřující k naplnění stanovených cílů. V největší míře se tento trend nejspíše projeví u OZE. Země, které OZE využívají stále v malé míře, jsou nuceni vytvořit...
|
host ::
RSS.