|
|
Spiritualita ve veganství a vegetariánství
Schejbalová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem spirituality v oblasti vegetariánství a veganství. Cílem práce je zjistit, jak a kdy se spiritualita projevuje v narativech respondentů, kteří jsou vegetariáni nebo vegani a jak ji konstruují. Výsledky práce jsou získávány pomocí kvalitativní formy analýzy, a to především formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se značnou citlivostí ke způsobu konstrukce narativu. Tyto rozhovory probíhaly z velké části online z důvodu pandemie Covid-19. V práci se propojuje několik oblastí teorie, které se později objevují také v narativech respondentů. Mezi hlavní teoretické rámce zde tedy patří koncept vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, koncept čistoty a znečištění Mary Douglas, teorie Dark Green Religion Brona Taylora nebo nahlížení na hranice mezi lidmi a zvířaty skrze myšlenky Margo DeMello. Tato práce a její závěry mohou sloužit jako podklad pro následující výzkum daného tématu, jelikož tato práce se stává jistým rozhledem po terénu spirituality ve vegetariánském nebo veganském životním stylu.
|
|
| |
|
|
Současný český neo-šamanismus a jeho vliv na život praktikujících
Ekinovičová, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce je věnována neo-šamanismu, lidem, kteří se jím zabývají a jeho vlivu na jejich každodenní život. Zaměřila jsem se na "neprofesionální šamany", tedy takové lidi, kteří šamanismus využívají pro své potřeby nebo pro potřeby své rodiny a přátel, ale nenabízejí své služby veřejnosti, nevedou šamanské semináře apod. V rámci svého výzkumu jsem se zúčastnila několika takových šamanských seminářů a ke sběru dat jsem využila hloubkových rozhovorů s lidmi, které tyto semináře také navštěvují nebo v minulosti navštěvovali. Z těchto rozhovorů vzniklo pět kategorií, které shrnují mé poznatky a které mají za úkol přiblížit čtenáři vnímání světa těchto lidí. Zaměřila jsem se na okolnosti, které lidi k šamanismu přivedly, na to, co je na něm zaujalo, největší podíl analytické části je věnován některým aspektům běžného života mých respondentů a roli, jakou v nich šamanismus hraje. Jeden z výstupů je věnován přirozenosti, s jakou respondenti přijímali informace, kterých se jim na úvodním šamanském semináři dostávalo a na závěr jsem přidala několik řádek o pochybnostech, které lidé někdy cítí vůči tomu, co v rámci šamanských cest prožívají. Klíčová slova: Šamanismus, neo-šamanismus, každodennost, sekularizace
|
|
|
Mezigenerační konstrukce vnímání chudoby v rámci rodin
Jeřábková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kolomoiets, Maksym (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání konceptu chudoby a jejímu vnímání napříč dvěma generacemi. A to mezi lidmi, kteří vyrůstali v období socialismu, a jejich potomky, kteří vyrůstali po následné transformaci. Tato práce má za cíl popsat mezigenerační konstrukce vnímání chudoby v rámci rodin, dále zanalyzovat, zda se liší pojetí chudoby u dvou různých generací a pokud ano, na čem jsou tyto rozdíly založeny. Kvalitativní výzkumné šetření je zaměřeno na pražské rodiny ze střední vrstvy, kdy za pomocí polostrukturovaného rozhovoru a metody projektivních technik zjišťuji postoj respondentů ve vnímání konceptu chudoby a jejich narativy s tím spojené. Jako teoretická východiska pro kvalitativní rozhovory využívám výzkumné práce sociologů a antropologů A. Schütze, M. Buchowskiho, M. Kreidla a R. Ingleharta. Teorie a data jsou poté analyzována kombinací narativní a tematické analýzy. Hlavním zjištěním této práce je pak důležitost osobní zkušenosti s chudobou, která ovlivňuje další formování diskursu o chudobě.
|
|
|
Zkušenost neplodnosti: retrospektivní biografická rekonstrukce nyní plodných žen
Ulrichová, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se prostřednictvím retrospektivních biografických rozhovorů se třemi nyní plodnými ženami zabývá tím, jak vypravěčky zpětně konstruují svou identitu v průběhu prožívání zkušenosti primární neplodnosti, její diagnostiky a případné léčby. V práci dále zjišťuji, jak proměnu identity neplodné ženy ovlivňuje vstup lékařských a sociálních institucí. Diplomová práce vychází z konceptu teorie Ervinga Goffmana o pacientech v totálních institucích: teorie podporuje tvrzení, že totální (lékařské) instituce deformují původní identitu pacienta a následně konstruují identitu novou. Hlavním zjištěním této práce je identifikace čtyř různých období proměny identit v průběhu prožívání zkušenosti neplodnosti: identita implicitně plodné ženy a potenciální matky, popření identit a proces přijímání nové identity, identita neplodné ženy a pacientky, a mateřská identita. Proměny identity probíhají na základě fáze diagnostiky neplodnosti, proto výzkum zvažuje čtyři různá období: pre-diagnostické, diagnostické, post-diagnostické a kontra-diagnostické. Výzkum dále zjistil, že na rozdíl od teorie Goffmana, na konstruování identity neplodných žen během diagnostiky a léčby neplodnosti nemají vliv pouze lékařské instituce, ale i síla vlastní identity potenciální matky.
|
|
|
Contemporary Public Debate on Religion: Parliamentary Debate on Church Property Restitution and its Taxation in the Czech Republic
Fila, Filip ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent) ; Mole, Richard Charles McKenzie (oponent)
S cílem zaplnění nedostatku v literatuře a ilustrování, jak by mohla veřejná debata o náboženství vypadat v zemi tak necírkevní, jako je Česká republika, tato diplomová práce provedla tématickou obsahovou analýzu dvou parlamentních debat týkajících se restituce církevního majetku. Přepisy debat v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR o "Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" z roku 2012 a "Novele zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" z letech 2017-2019 byly použity k zodpovězení teoreticky a empiricky informovaných otázek týkajících se sekularizace. Zjištění bylo, že v rozpravách nešlo nutně o náboženství, ale spíše o finance, zákonnost a postup. Přes toto, podrobnější analýza odhalila některé relevantní úvahy o náboženství, zejména v jakém vztahu by měly církve a náboženské společnosti být se státem. Hlavním závěrem výzkumu je, že poslanci Sněmovny uznali nízkou individuální religiozitu Čechů a nepropagovali něco, co by se podobalo konceptu zástupného náboženství. Projevy byly vcelku interpretovány více v souladu s prosazováním sekularizace než desekularizace.
|
|
|
Analýza vývoje a změn v plemenném standardu jezevčíka
Spalová, Barbora
Od roku 2015 do roku 2018 proběhlo biometrické měření jezevčíků, převážně na výstavách pořádaných Klubem chovatelů jezevčíku ČR (KCHJ ČR). Měření probíhalo na základě metodiky vypracované Ludmilou Laufbergerovou v roce 1960. Následně byla proveden statistická analýza naměřených dat a jejich porovnání jak s měřením L. Laufbergerové tak s plemenným standardem jezevčíka. Bylo zjištěno, že ve všech měřených parametrech došlo k vývoji a to u všech měřených plemen.
|
|
|
Proměny v zobrazování Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby
Peřinová, Eliška ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Moskvina, Yuliya (oponent)
Tato práce je zaměřena na výzkum obrazu Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby. Na tuto problematiku nahlížím skrze teorii kolektivní paměti. Konkrétně se z metodologického hlediska nejvíce opírám o studii Kulturní paměť a film: Jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě, kterou provedla Irena Řehořová. Pomocí kvalitativní obsahové analýzy se na třech vybraných filmových zpracováních, z nichž každé reprezentuje určité časové období, snažím identifikovat, skrz jaké dominantní výrazové prostředky je koncept Sametové revoluce v jednotlivých časových obdobích reprezentován a jaký obraz této historické události se tvůrci jednotlivých filmových zpracování snaží divákům předat. Zároveň se zajímám i o to, jakého přijetí se těmto filmům dostává u kritické i divácké veřejnosti, abych si tímto způsobem ověřila, jak česká společnost na filmy prezentovaná ztvárnění Sametové revoluce nahlíží. Má práce je rozdělena na pět částí. V první, teoretické části se věnuji teorii kolektivní paměti s přihlédnutím k českým specifikům a nedokumentárnímu filmu jako médiu kolektivní paměti. Následuje kapitola stručně popisující historický kontext Sametové revoluce a její dnešní postavení v diskurzu české společnosti. Poté je zde metodologická část, zabývající se metodologickým zpracováním mého výzkumu....
|
|
|
Somatická práce: Jak se lidé vztahují k čichovým prožitkům na příkladu cizinců v ČR
Zídková, Kateřina ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá smyslem čichu, a jak se k němu vztahujeme v našich sociálních životech. Věnovala jsem se tomu, jakým způsobem probíhá somatická práce, což je pojem, který definovali Vannini a Waskul (2008) jako proces, jak lidé vytváří smysl vnímání, a jak se poté vztahují k jeho významům. Smyslové vnímání totiž není něco, co se jen tak děje, ale je to interpretativní proces, který podléhá socializaci. Na základě 8 kvalitativních rozhovorů a 5 navazujících čichových deníků jsem pomocí hermeneutické analýzy identifikovala, jak a v jakých situacích cizinci v České republice se smyslem čichu pracují. Nejčastěji je to v situacích spojených s jídlem, místem, přírodou a lidmi. Každou z těchto situací rozebírám v samostatné kapitole. Somatická práce probíhá v souladu se sociálním řádem, v rámci kterého jsou vyjednávána pravidla pro nakládání s pachy. Dále jsem se tedy zabývala tím, jak tento řád v souvislosti s pachy funguje. Také jsem popisovala, jak pachy souvisí s pamětí a vzpomínkami, a jaký význam mu lidé ve svém životě přisuzují.
|
|
|
Vývoj a transformace irského tance v České republice: Od volnočasové aktivity po vrcholovou disciplínu
Papoušková, Martina ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována výzkumu proměn irského tance v České republice. Výzkum byl prováděn kvalitativními metodami prostřednictvím zúčastněných pozorování, hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a rešerší. Informátoři a informátorky výzkumu jsou tanečníci a tanečnice irského tance, jenž se v tomto oboru pohybují alespoň posledních pět let. Výzkumný terén pak představují irsky orientované události především v Brně a Praze konané v října 2018 do listopadu 2019. Ir České republice vyskytuje již od poloviny 90. let 20. století, přičemž tato práce spočívá ve zkoumání vybraných transformačních procesů a jejich vlivů na podobu irského tance, jak je známý dnes. Těmito procesy jsou globalizace,
|
host ::
RSS.