|
|
Nástěnné malby na zámku v Pardubicích
Ferdus, Anna ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé Nástěnné malby na zámku v Pardubicích Anna Ferdus Ve své bakalářské práci se zabývám raně renesančními nástěnnými malbami na zámku v Pardubicích. Tyto malby byly vytvořeny v době největšího rozkvětu vlády pánů z Pernštejna mezi koncem dvacátých let a počátkem čtyřicátých let 16. století. Po přehledu dosavadní literatury k danému tématu jsem se zaměřila na rod pánů z Pernštejna a jeho nejvýznamnější příslušníky, zj.Viléma a jeho syny Vojtěcha a Jana z Pernštejna. Působení pánů z Pernštejna na zámek Pardubice a jeho nejbližší okolí je vymezeno obdobím od získání panství v roce 1491 až do prodeje královské komoře v roce 1560. V hlavní části práce se věnuji popisu samotných nástěnných maleb umístěných v jižním, východním a severním křídle zámku, převážně v prvém a druhém patře. Vznik maleb můžeme rozdělit do dvou fází. V prvé fázi, ještě ke konci vlády Viléma z Pernštejna, doznívá pozdní gotika a mísí se s prvky renesance. V druhé fázi, za vlády Vojtěcha a následně Jana, se již plně prosazuje raná renesance. Závěrem jsem shrnula výsledky restaurátorských zásahů v 20. století na těchto nástěnných malbách. Klíčová slova: nástěnné malby, zámek, Pardubice, páni z Pernštejna, raná renesance
|
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
|
Rodová a osobní prezentace Zachariáše z Hradce v zámecké rezidenci v Telči.
Salava, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek v Telči je jednou z několika staveb v České republice, jejichž interiéry se z druhé poloviny 16. století dochovaly téměř v původní podobě. Majitel dominia Zachariáš z Hradce nechal hrad rozšířit a bohatě vyzdobit. Výzdoba odráží především osobní vkus hradního pána. První předlohy pro výzdobu pocházejí z Norimberských dílen. Později převládly holandské vlivy. Prokázána je inspirace dílem holandských rytců Cornelise Corta a Franse Huyse a Švýcara Rudolfa Wyssenbacha. Neméně důležitým zdrojem inspirace je kniha Imagines gentis austriacae od Italského malíře Francesco Terzia. Reprezentaci lze připsat nejrůznější kryptoportréty, zejména v prostorách, které byly přístupné veřejnosti. Specifickou formou reprezentace jsou medvědí štítonoši v pohřební kapli, kteří nesou znaky hradního pána a jeho první ženy Kateřiny z Valdštejna. Medvědi poukazují na legendu, podle níž pochází rodina Zachariáše z Hradce ze starobylé italské rodiny Ursini. Reprezentaci sloužil i císařský sál, který je vyzdoben medailony, nesoucími portréty římských králů a královen a několika neidentifikovatelnými podobiznami. I když se mi nepodařilo prokázat existenci jednotného ikonografického program pro celý zámecký areál, je tato otázka stále otevřená. Ve výzdobě převládá prezentace zámeckých majitelů, před prezentací rodovou s...
|
|
|
Oděv v dílech vlámských mistrů 15. století
Václavíková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem práce je vytvoření přehledu vývoje burgundské módy 15. století. Práce vychází ze studia děl předních vlámských malířů a iluminátorů, zachycujících aristokracii na burgundském dvoře a vlámskou elitu v reprezentativním oděvu. Pozornost je kladena především na detail oděvu, látky, vzory a doplňky. Výsledné poznatky jsou konfrontovány s odbornou literaturou a dochovanými exempláři. Burgundská móda západní Evropy, vycházející z gotiky, je průběžně porovnávána s odíváním v renesanční Itálii a pozornost je věnována také soudobému obchodu s látkami.
|
|
|
Albrecht Dürer - Apokalypsa
Výborný, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce přibližuje po ikonografické stránce pohled na Dürerovu Apokalypsu rozdělenou na samostatně popisující Titulní list, Mučení sv. Jana Evangelisty a následně na čtrnáct listů, s nezbytným ohledem na soudobé historické události a vliv významných osobností určujících dobu pro vznik díla. Kritika pramenů autorů zabývajících se dříve tématem Apokalypsy je zde prezentována v kontrastu k soudobému nahlížení na danou problematiku Ikonografické rozkrytí všech šestnácti listů (včetně titulního listu zhotoveného v druhém vydání roku 1511) se zároveň snaží ikonologicky rozkrýt hlubší symboliku listů. V závěru práce je prezentovaná koncepce podání Apokalypsy jako programového díla pro přicházející nástup nového vyznání - protestantismu.
|
|
|
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století
Zahrádková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století. Počátky brtnického panství lze klást do první poloviny 15. století, kdy započala výstavba brtnického hradu postaveného na skalnaté vyvýšenině nad městem. Během 16. století se hrad postupně proměnil v honosný zámecký objekt. V období, kdy se vlastníkem panství stal vzdělaný a humanisticky založený šlechtic Hynek Brtnický z Valdštejna, započala nejvýznamnější část renesanční přestavby, ke které došlo během druhé poloviny 16. století. Nejvýraznější a nejreprezentativnější částí nově přestavěného zámku, se stala severní budova obohacena o dvoupatrovou arkádu. Architektem stavebně náročné zakázky se měl stát italský stavitel z Arogna - Baldassare Maggi, dvorní architekt Rožmberků a pánů z Hradce. Právě otázka autorství Baldassare Maggiho spojená se stavebním vývojem brtnického zámku se stala hlavním tématem této bakalářská práce. Klíčová slova Brtnice - zámek - Baldassare Maggi - česká renesance - architektura druhé poloviny 16. století - Hynek Brtnický z Valdštejna
|
|
|
Zahrady Rudolfa II.
Šárková, Veronika ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Zahrady Rudolfa II. Dnešní podoba zahrady nám o jejím původním rozvržení mnoho nenapoví. Zahrada byla založena ve slohu renesančním císařem Ferdinandem I. v roce 1534. Po úpravách terénu a vymezení prostoru zahrady se král věnoval stavbě letohrádku, který stál na východním konci zahrady, oddělen zdí s brankou do zahrady. Stavbou Velké míčovny byla hlavní jednoosá dispozice změněna na křížovou. V této podobě zahradu přebírá Rudolf II. Rudolfovy zájmy v zahradě můžeme rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou přístupové cesty a loubí vedoucí po zahradě, druhou skupinou jsou kamenné stavby, které nechal císař vystavět v zahradě. Císařova tajná cesta do zahrady začínala již v podkroví Prašného mostu, které ústilo do půdního prostoru domku v předmostí. Do zahrady císař vcházel tajným vstupem, který je zachovaný dodnes. Podobné řešení přechodu do zahrady je v zámku v Brandýse nad Labem, kde se při vyústění mostu nacházela oranžérie. Dřevěné loubí v pražské zahradě vedlo od tajného vstupu až před Zpívající fontánu. Giardinetto v okolí fontány dostalo roku 1593 svoji konečnou podobu. Kamenné stavby založené Rudolfem II. jsou svým účelem pro naše prostředí neobvyklé. Rudolfova stavba Lvího dvora nahradila dřevěný z doby Ferdinanda I. Stavba byla čtvercového půdorysu s centrálním dvorem, na který byla z...
|
|
|
Renesanční podoba mělnického zámku
Čermáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
SHRNUTÍ: Renesanční podoba mělnického zámku Bakalářská práce - Lucie Čermáková Podoba mělnického zámku se vyvíjela po staletí. Nejedná se o zámek postavený v renesanční době, ale jeho nejvýraznější přestavba spadá do renesančního období. V renesanční době byl půdorys zámku do tvaru písmene L. Zástavní držitel Zdislav Berka z Dubé se zasloužil o nejrozsáhlejší úpravy zámku v polovině 16. století. Investoval značné sumy peněz do výstavby severního arkádového křídla a do sgrafitové výzdoby nádvoří. Stavební úpravy proběhly mezi lety 1542 až 1554/ 1555, kdy se předpokládá jejich ukončení. Úpravy nám napomáhají datovat dochované účty a také letopočty 1553 a 1554 vyryté ve sgrafitové výzdobě. Sgrafita vznikla ve spojitosti s novou výstavbou severního křídla a schodišťové věže a datují se do stejného období. Dlouhou dobu byla mělnická sgrafita považována za nejstarší datovanou sgrafitovou výzdobu. Dnes však známe starší příklady datovaných sgrafit, což ovšem nic nemění na faktu, že mělnické arkády i jejich výzdoba patří k jedněm z nejstarších. Uspořádání mělnických arkád nemá v Čechách obdoby. Písemné prameny nás však o jménu jejich architekta ani stavitele neinformují. Na základě formálních podobností a při uvážení jejich datace se jako možný inspirační zdroj objevuje zámek Kaceřov. Ani u Kaceřova nám však jeho...
|
|
|
Titulní listy a ilustrace Bible kralické šestidílné
Keřkovská, Marta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Titulní listy a ilustrace Bible kralické šestidílné Bakalářská práce se bude zabývat ilustracemi šestidílné bible kralické, která byla vydávána postupně mezi léty 1579 - 1596. Nejprve bude představena ivančicko-kralická tiskárna, její vznik a činnost. Následně bude nezbytné vysvětlit techniku tisku, kterou ivančicko-kralická tiskárna užívala při tisku publikací. Práce se bude zajímat též o tiskaře, pracující v tiskárně, o jejich inspirační zdroje a o komparaci děl shodného tématu. Hlavní část práce se zaměří na ikonografický popis titulních stránek jednotlivých dílů bible, které jsou vytištěny ve formě celostránkové ilustrace. Do práce bude zahrnuta i tiskařská dílna Jiřího Melantricha, který tiskl bible v přibližně stejném období Kralické tiskárny. Bude stručně pojednáno o tiskaři a taktéž, se bude kapitola zabývat biblí dané tiskárny. Závěr kapitoly se bude věnovat komparaci biblí bratrské a Melantrichovy tiskárny. Klíčová slova Klíčová slova: bible, knihtisk, tiskárna, grafika, ikonografie, historie, Ivančice, Kralice
|
|
|
Rostislav Novák
Bartášková, Klára ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Klára Bartášková Rostislav Novák bakalářská práce Bakalářská práce je pojata jako monografie a pojednává o životě a díle současného českého umělce Rostislava Nováka. Zvláštní pozornost je věnována Novákově školení v dílně Victora Vasarelyho a grafickým technikám obecně, především v kombinaci s fotografií. Životopisná fakta jsou sledována v kontextu s dobovým režimem, který Novákovu tvorbu do značné míry ovlivnil. Samostatný oddíl tvoří umělcovy zakázky pro architekturu. Největší pozornost je věnována posledním dvaceti letům Novákovy dosavadní tvorby, jelikož toto období je malířovým nejplodnějším. Klíčové pojmy: Současné české umění - české umění 2. poloviny 20. Století - pop-art - moderna - grafika
|
host ::
RSS.