|
|
Analysis of stylistic features in English and Czech radio debates
Neubauerová, Alena ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stylisticky příznakovými prostředky ve dvou rozhlasových debatách: pořadu BBC Radia 4 nazvaném Any Questions? a českém Speciálu Martina Veselovského, pořadu vysílaného Českým rozhlasem 1 na stanici Radiožurnál. Stylisticky příznakové jsou ty prostředky, jejichž výskyt je omezen na určitý kontext. V případě této diplomové práce jsou tím kontextem námi analyzované debaty vysílané veřejnoprávními institucemi. Prostředky, které jsou v průběhu analýzy označeny za příznakové, jsou popsány na morfologické, syntaktické a lexikální rovině, rozděleny do kategorií podle funkce a následně identifikovány jako spisovné či nespisovné. Zatímco se některé příznakové prostředky vyskytují v obou zkoumaných jazycích, některé jsou charakteristické jen pro jeden z jazyků, neboť jazykové systémy češtiny a angličtiny se navzájem liší. Zkoumána je také četnost výskytu jednotlivých prostředků. Z těchto a dalších zjištění je potom vyvozen závěr o tom, do jaké míry mohou být obě debaty označeny za neformální.
|
|
|
English adverbial participial constructions and their Czech and French translation counterparts
Chmelařová, Jitka ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Participiální konstrukce se obvykle zkoumají jako prostředky komplexní kondenzace, jejichž uplatnění souvisí s typem jazyka. Bakalářská práce se zaměřuje spíše na funkce těchto konstrukcí v angličtině, jak se reflektují v českých a francouzských překladových protějšcích. Dosavadní výzkumy naznačují, že případy syntaktické kongruence jsou řídké. Mezi protějšky lze očekávat případy koordinace i subordinace, která souvisí s explicitním vyjádřením implikovaných sémantických vztahů. Materiál je čerpán z paralelního korpusu InterCorp. Z anglických originálů je excerpováno 100 dokladů anglických participiálních konstrukcí ve funkci příslovečného určení a jejích českých a francouzských protějšků. Práce se zaměřuje jen na -ing-ová participia. Doklady jsou popsány z hlediska anglické konstrukce (syntaktická stavba, začleněnost do souvětí, pozice, přítomnost subordinátorů, sémantický vztah k větě řídící) a z hlediska typu protějšku v obou jazycích (kongruentní/divergentní protějšek, jeho syntaktická stavba a funkce).
|
|
| |
|
|
Osudy francouzštiny jako jazyka diplomacie: Situace v ČR
Malá, Markéta ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem francouzštiny jako jazyka diplomacie v dnešním světě a rolí a pozicí francouzštiny v České republice. Jejím cílem je v teoretické části vymezit pojem diplomacie, shrnout významná období francouzštiny v dějinách diplomacie, zabývat se faktory, které ovlivňují status jazyka a blíže nahlížet na konkurenty francouzštiny. Práce se zaměřuje na šest vybraných jazyků: angličtinu, španělštinu, ruštinu, němčinu, arabštinu a čínštinu. Snaží se také zachytit specifika francouzštiny jako diplomatického jazyka. V praktické část si nejprve klade za cíl zmapovat diplomatické orgány na našem území a jejich funkci. Na základě statistik a sběru dat pomocí rozhovorů poté práce poukazuje na proměny, ke kterým v posledních letech v jazyce dochází. V rámci České republiky nahlíží na změny, které přineslo členství v EU a zavedení SERR pro jazyky. V závěru přichází se třemi hypotézami dalšího vývoje francouzského jazyka v budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA francouzština, status, diplomacie, světový jazyk, vývoj, konkurenti, diplomatické organizace, jazykové vzdělávání
|
|
|
English pronouns referring to the general human agent (you, we, they, one) and their Czech counterparts
Kratochvílová, Pavla ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Cílem této práce bylo shromáždit a vyhodnotit české překladové ekvivalenty anglických zájmen odkazujících na všeobecného lidského konatele (you, we, they, one) v paralelních beletristických textech. Práce je formálně rozdělena do čtyř hlavních kapitol, po kterých následuje shrnutí a závěr. Po úvodní kapitole následuje kapitola druhá, která shrnuje dosavadní poznatky v oblasti odkazování jednotlivých zájmen na všeobecného lidského konatele. Dále poukazuje na stylistické, sémantické a syntaktické faktory omezující jejich generické užití a zmiňuje další způsoby vyjadřování všeobecného lidského konatele v anglickém jazyce, a to jak explicitní (lexikální výrazy typu people, man, person), tak implicitní (trpný rod, věty s anticipačním it a there). Vzhledem k tomu, že anglický ani český jazyk nedisponují žádným specifickým prostředkem pro vyjadřování všeobecného konatele, využívají různých jiných prostředků, jejichž primární funkce je jiná a které si v obou jazycích navzájem neodpovídají. Cílem této kapitoly je proto také odlišit generickou funkci jednotlivých zájmen od jejich funkcí primárních.
|
|
|
Non-projectivity in English and Czech
Čermáková, Kristýna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato pnice se zabyva popisem neprojektivnfch konstrukd v angliCtine a cestine. Vychazf z funkcne generativnfho popisu jazyka a studia materialu zfskaneho z Prazskeho cesko-anglickeho zavislostnfho korpusu, Prazskeho zavislostnfho korpusu a Britskeho narodnfho korpusu. Nejprve strucne charakterizuje dYe nejvyznamnejsf koncepce teoretickeho popisu syntakticke struktury vety, syntax zavislostnf a slozkovou. Nasleduje vyklad hlavnfch vychodisek funkcne generativnfho popisu jazyka a definice neprojektivnf konstrukce. Analyticka cast se zabyva komplexnf charakteristikou neprojektivnfch konstrukcf vanglictine a cestine. Podava jejich klasifikaci, u jednotlivych typu probfra rozdfly mezi hloubkovu a povrchovou strukturou vety a ukazuje, jak nahrazenf konstrukce neprojektivnf za projektivnf oVliviiuje aktualnf clenenf vety a jejf vyznam. Hlavnim dIem prace je vymezit faktory motivujid neprojektivitu v obou jazycfch, porovnat je a urcit, zda v danem jazyce prevaZuje neprojektivita pffznakova Ci neutralni, motivovana gramatickymi aspekty jazyka.
|
|
|
Diskurzní konektory v češtině.(Od centra k periferii)
Rysová, Magdaléna ; Hajičová, Eva (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Tárnyiková, Jarmila (oponent)
Magdaléna Rysová Diskurzní konektory v češtině (Od centra k periferii) Abstrakt V práci se zabýváme popisem a analýzou diskurzních (tj. textových) konektorů v češtině v širším smyslu, tedy tím, jakými jazykovými prostředky je možné vyjadřovat v textu diskurzní vztahy. Výzkum přitom neomezujeme na předem stanovenou skupinu výrazů (danou například příslušností k určitým slovním druhům, jako jsou spojky či strukturující částice), ale snažíme se nalézt a obecně popsat všechny jazykové prostředky v češtině, které mají schopnost spojovat jednotlivé úseky textu v jeden koherentní celek. Zaměřujeme se především na méně probádané víceslovné konektivní struktury typu to je důvod, proč; kvůli těmto skutečnostem; z těchto důvodů atd., pro které užíváme označení sekundární konektory (za primární konektory považujeme především konektivní synsémantika typu však, nebo, a, ale, proto apod.). Diskurzní konektory jsou velmi obecně chápány jako jazykové výrazy, které mají v textu schopnost signalizovat různé sémanticko-pragmatické vztahy. Existuje ovšem mnoho jazykových teorií, které se v konkrétním popisu diskurzních konektorů výrazně liší. Neexistuje tedy jediná, obecně přijímaná definice těchto výrazů, o jejichž podstatě a charakteristice se v lingvistice vedou diskuze. Cílem této práce je na základě podrobného jazykového...
|
|
|
Functional and translation correspondence of English demonstrative determiners in translation from English
Ledvinka, Miroslav ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat překladové protějšky anglických demonstrativ v determinační funkci v překladu z angličtiny do češtiny a zmapovat míru korespondence užívání ukazovacích zájmen v obou jazycích. Teoretická kapitola se nejdříve zaměřuje na anglická demonstrativa a definuje je coby determinátory z hlediska morfologického a syntaktického. Ukazovací zájmena slouží jako prostředky situační nebo textové reference, kterou lze rozdělit do tří podkategorií: anafora, katafora a tzv. neforická reference. Systém demonstrativ se dále dělí na formy odkazující na singulárové (this/that) nebo plurálové antecedenty (these/those). Na výběr demonstrativa má navíc vliv i vzdálenost mluvčího a referenta příslušného demonstrativa, přičemž percepce vzdálenosti se netýká pouze vztahu fyzické vzdálenosti či blízkosti. Teoretická část také postihuje relativně řídké případy, kdy se demonstrativum objevuje ve spojení s vlastním jménem (Vantage Theory) nebo funguje jako prostředek textové roviny (Gradient focus theory). Druhá část teoretického úvodu je zaměřena na morfo-syntaktický popis českých demonstrativ. Důležitým aspektem je neexistence kategorie určenosti v češtině a celkový flektivní charakter češtiny, což má za následek různou realizaci určitých gramatických struktur. Kvantitativně několikanásobně větší...
|
|
|
Czech relative clauses in translation to English
Švecová, Martina ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztažnými větami v češtině, konkrétně těmi, které mají vztažné slovo v nominativu, a jejich překladovými protějšky v angličtině. Vzhledem k využívání nefinitních postmodifikátorů, kterými čeština nedisponuje ve stejné míře, musí překladatel zvolit buď variantu doslovného překladu, tedy explicitnější, nebo může zvolit méně explicitní variantu: nefinitní vedlejší větu, popř. předložkovou frázi. Další možností je přeložit souvětí zcela jiným způsobem než výše uvedenými, např. koordinací. První část práce se zabývá teoretickým vymezením českých a anglických vedlejších vztažných vět s použitím příslušných mluvnic. Ve druhé části práce je provedena analýza 123 příkladů českých vztažných vět a jejich anglických protějšků. Příklady byly vybrány ze tří románů českých autorů pomocí programu ParaConc, který umožňuje paralelní práci s vícejazyčnými korpusy. Příklady byly roztříděny podle výše zmíněných kritérií, tedy od nejvíce explicitních až po nejméně explicitní příklady a dalších možností překladu, jiných než vztažná věta.
|
|
|
Finite progressive forms in the academic spoken and written monologue
Bartekova, Barbora ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Page | 4 Abstrakt Diplomová práce se věnuje finitním průběhovým tvarům slovesným v mluveném a psaném monologu v odborném jazyce. Průběhové tvary jsou obecně mnohem méně frekventované než tvary prosté. Uvádí se, že v odborném stylu tvoří v mluveném jazyce 90% finitních slovesných tvarů tvary prosté, v psaných textech je zastoupení prostých tvarů ještě vyšší (až 95%). Důvody této distribuce souvisejí na jedné straně se specifickým významem průběhových tvarů a na druhé s omezenou slučitelností průběhových tvarů s některými sémantickými třídami sloves. Oba aspekty práce zvažuje při popisu průběhových tvarů v odborném monologu mluveném (univerzitní přednášky) a psaném (pokročilé studentské práce). Materiál práce je zhromážděn z korpusů britské akademické angličtiny BASE (mluvený jazyk) a BAWE (psané texty), a to 100 dokladů finitních průběhových tvarů slovesných z jazyka mluveného a 100 dokladů z psaných textů. Tento materiál je dále analyzován na třech rovinách: formální, funkční a textové. Formální analýza popisuje distribuci časových forem, zastoupení záporu, typy podmětu průběhových konstrukcí a zastoupení průběhových tvarů v hlavních a vedlejších větách. Z funkčního hlediska jsou analyzovány sémantické role podmětu a přísudkového slovesa; jsou také zkoumány primární a sekundární funkce průběhových tvarů....
|
host ::
RSS.