Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 131 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Znaky států Evropy v českém znakovém jazyce
Kuchařová, Lucie ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Zeměpisná vlastní jména tvoří nepochybně důležitou součást lexika každého jazyka, a to jak jazyka mluveného, tak i znakového. Ve znakových jazycích tato oblast nebyla dosud podrobně popsána. Pokud byly výzkumy různých národních znakových jazyků zaměřeny na oblast proprií, pak se jednalo zejména o vlastní jména osobní, která jsou důležitou součástí kultury neslyšících. Jak se zdá, ani zařazování zeměpisných vlastních jmen do slovníků znakového jazyka a znakové řeči není příliš systematické a tato problematika je spíše podceňována. Z rozsáhlé oblasti zeměpisných jmen jsem si ke zpracování zvolila znaky evropských států. Znalost názvů států a zejména států Evropy je důležitá, neboť v dnešní době je zdůrazňována orientace v dění ve světě a navíc se Česká republika stala součástí mezinárodního společenství Evropské unie. V této době je také možné mnohem více poznávat ostatní kultury a státy. Domnívám se, že ze států světa patří evropské státy jsou u nás nejznámější a že vzhledem k poloze České republiky je jejich znalost považována za nezbytnou. Ve své práci se nejprve zaměřím na zařazení těchto jazykových pojmenování, tzn. choronym, do systému jazyka a rovněž i na vymezení států Evropy a jejich názvů, protože jak se ukazuje, geografické příručky nejsou v tomto ohledu jednotné. V dalších částech se pokusím...
Tvary pasivní ruky v českém znakovém jazyce
Richterová, Klára ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, v jakých tvarech ruky a s jakým procentuálním zastoupením se vyskytuje pasivní ruka v českém znakovém jazyce, výsledky porovnat s výsledky pro jiné znakové jazyky (americký, britský, holandský a belgický) a usouvztažnit je s poznatky o nepříznakových/neutrálních tvarech ruky. Kvalitativní i kvantitativní přehled tvarů pasivní ruky vychází z analýzy dvou tištěných slovníků: Všeobecného slovníku českého znakového jazyka A-N (2004), Všeobecného slovníku českého znakového jazyka O-Ž (2005) a Slovníku znaků křesťanských pojmů pro Neslyšící (2001).1 Primárním zdrojem dat je Všeobecný slovník; specializovaný Křesťanský slovník slouží především k verifikaci výsledků. V úvodu bych ráda poděkovala neslyšícím lektorům z Pevnosti a BcA. Nadě Dingové, kteří mi ochotně odpovídali na dotazy ohledně vybraných znaků, Bc. Petru Vysučkovi, jenž figuruje v roli znakujícího modelu na CD, Mgr. Lence Okrouhlíkové za velmi laskavé poskytnutí reprezentativních fotografií tvarů ruky, Šimonu Sedláčkovi za technické zpracování CD a zejména prof. PhDr. Aleně Macurové, CSc. za všestrannou pomoc a cenné rady.
Informace o osobních zájmenech v českých mluvnicích
Kubeková, Michaela ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáním informací o osobních zájmenech podaných v mluvnicích, obecně lingvistických pracích, výkladových slovnících i v dalších statích a studiích zaměřených na toto téma. V první kapitole se pracuje se sedmi českými mluvnicemi, z nichž jsou excerpovány a následně porovnány informace týkající se osobních zájmen (včetně oblastí, které s osobními zájmeny souvisejí jen nepřímo - např. vyjadřování zájmenného podmětu, kategorie slovesné osoby, deixe, anafora, koherence textu atd.). Druhá kapitola se zabývá informacemi v pěti vybraných příručkách obecné lingvistiky a třetí kapitola informacemi uvedenými ve třech nejpoužívanějších výkladových slovnících. Informace obsažené v dalších publikacích a statích souvisejících s tématem osobních zájmen (včetně některých lingvistických prací zahraničních) jsou k jednotlivým kapitolám přidány ve formě poznámek pod čarou. V závěru se práce snaží charakterizovat hlavní odlišnosti jednotlivých zkoumaných typů publikací a shrnout základní rozdíly (případně shody) v jejich přístupech.
Analýza jazykových prostředků a výstavby tří českých překladů básně Jabberwocky (Žvahlav/Tlachapoud/Hromoplkie) z knihy L. Carrolla Trough the Looking-Glass and What Alice Found There
Nývltová, Martina ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá básní Jabberwocky z knihy L. Carrolla Through the Looking-Glass and What Alice Found There a jejími třemi českými překlady - Žvahlav (J. Císař), Tlachapoud (A. a H. Skoumalovi) a Hromoplkie (V. Pinkava). Práce nejdříve shrnuje teoretické zásady překladu se zaměřením na estetickou funkci. Následuje podrobná analýza jazykových prostředků využitých v originále a v překladech z hlediska jazykových rovin. Závěr práce shrnuje zjištěné poznatky a posuzuje překlady z hlediska jejich věrnosti originálu.
Maturitní zkouška z českého jazyka v úpravě pro neslyšící ve světle testování češtiny jako cizího jazyka
Andrejsek, Jan ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se na pozadí dosavadních výzkumů čtenářské gramotnosti u sluchově postižených žáků zabývá modifikovanou maturitní zkouškou z českého jazyka v úpravě pro neslyšící, kterou v České republice skládají neslyšící žáci ve společné části maturitní zkoušky. Zkouška je v ústřední části práce podrobně představena a jsou v ní prezentovány výsledky žáků a některá další statistická data. Součástí práce jsou rovněž ukázky testových úloh a vybraných žákovských prací. Další část práce se věnuje zkouškám z češtiny jako cizího jazyka určeným cizincům a relevantní zkoušky popisuje. V závěru práce se autor snaží přiblížit, jak probíhá testování jazykových dovedností neslyšících žáků při ukončování středního vzdělávání v zahraničí.
Projekce presupozic v češtině
Veselý, Vojtěch ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Bílková, Jana (oponent)
Projekce presupozic v češtině Presupozici chápu současně jako implikaci a soubor požadavků, které věta klade na (pasivní) kontext, tj. na soubor realizovaných propozic a logicko-sémantických vztahů mezi nimi sdílený účastníky komunikace. Obsahem presupozice je informace, kterou mluvčí ztvárňuje jako předem danou, komunikantům známou. Presupozice je významově užší pojem než implikace: implikovaný je každý význam vyjádřený nepřímo, avšak ne každá implikace má povahu presupozice. Kontextově zapojené složky vyjadřují propozici, která je zahrnuta v aktivním kontextu, tj. v množině propozic, na něž jsou účastníci komunikace aktivně zaměřeni. Kontextová zapojenost je jedním ze spouštěčů presupozic: informace zahrnutá v aktivním kontextu je nutnou součástí kontextu pasivního (obráceně to pochopitelně neplatí). Aby primární (přímo vyjádřená) propozice věty mohla inkrementovat kontext sdílený účastníky komunikace, musejí být splněny všechny větné presupozice, které jsou v primární propozici sémanticky zahrnuty. Presupozice je splněna jedině tehdy, je-li propozice p, která je obsahem presupozice, součástí (pasivního) kontextu. Pokud kontext nezahrnuje p ani propozici, která je s p v rozporu, např. ňp (negaci p), lze jej akomodovat, tj. propozici p k němu přičlenit. Zahrnuje-li kontext propozici, která je s p...
Kontrastivní přístup k výuce češtiny u českých neslyšících
Hudečková, Martina ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se zabývá problematikou využití kontrastivního přístupu ve výuce češtiny u českých neslyšících, jeho klady a zápory a především podmínkami a předpoklady jeho využití. V úvodu práce je popsán proces osvojování jazyka u slyšících i neslyšících dětí a nastíněn rozdíl mezi osvojováním prvního jazyka a učením se druhému/cizímu jazyku. V práci jsou dále naznačeny příčiny nízké gramotnosti českých neslyšících a možnosti řešení tohoto problému. Řešením by mohlo být právě zařazení kontrastivního přístupu do výuky. Klíčová slova: neslyšící, výuka češtiny, kontrastivní přístup, osvojování jazyka, učení se jazyku, první jazyk, druhý jazyk, cizí jazyk
Vyjádření záporu v českém znakovém jazyce
Hendrychová, Lucie ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je prvotním materiálem pojednávajícím o vyjadřování negace v českém znakovém jazyce. Podává přehled o nejfrekventovanějších prostředcích záporu - manuálních i nemanuálních, které byly vyexcerpovány z přirozené komunikace českých neslyšících respondentů, uživatelů českého znakového jazyka. Práce se zmiňuje také o prostředcích negace v mluvených jazycích a některých cizích znakových jazycích.
Specifika překladu biblických textů do českého znakového jazyka
Koubová, Marcela ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je vstupní prací k problematice překladu biblických textů do českého znakového jazyka. Teoretická část se zabývá překladem bible obecně i ve vztahu ke znakovým jazyků. Shrnuje poznatky ze zahraničních překladů biblických textů do znakových jazyků (australského znakového jazyka, japonského znakového jazyka, znakového jazyka Lesco atd.). Praktická část se věnuje Slovníku znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a vzhledem k realizovanému výzkumu, navrhuje jeho aktualizaci. Současně analyzuje dvě videoukázky překladu biblických pasáží z Nového zákona do českého znakového jazyka. Na základě rozboru videoukázek, porovnání použitých znaků se Slovníkem znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a usouvztažnění s teoretickými poznatky (i o českém znakovém jazyce), prezentuje podmínky a zásady pro překlad biblických textů do českého znakového jazyka, které je třeba dodržet. Klíčová slova: bible, český znakový jazyk, neslyšící, překlad bible, znakový jazyk.
Vizuální motivovanost ve slovní zásobě českého znakového jazyka
Petříčková, Jana ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
U znakových jazyků, stejně jako v případě jiných přirozených jazyků, lze pozorovat strukturní uspořádání systému jazykových znaků. To znamená, že v něm lze vydělovat rovinu nejmenších jednotek mající význam (tzv. znaků, stojících na úrovni morfémů a slov jazyků mluvených), ty pak dále dělit na jednotky nižší, které samy o sobě význam nemají, ale mohou význam IIvyššíchll celků rozlišit. (Stokoe 1960; Macurová 1994, 1998, 2001). Jako jeden z podstatných rysů přirozených jazyků je uváděn libovolný (arbitrární), společensky daný vztah mezi slovy (u mluvených jazyků) a tím, co slova označují (Černý 1998; Jirák-Nekvapil-Šoltys 1996). Tento vztah se zdá být kvůli vizuálněmotorické povaze národních znakových jazyků v jejich struktuře nepřítomen. Znaky znakových jazyků jsou označovány za ikonické (mezi tím, jak znak vypadá a tím, co označuje, je vztah podobnosti). Tento dojem je pochopitelný. Národní znakové jazyky jsou svou formou existence velmi podobné neverbální komunikaci - komunikaci pomocí mimiky, gest. J sou totiž vytvářeny rovněž souborem prostředků založených na pohybech tváře, rukou a horní části těla. Často jsou připodobňovány k formě umění, kdy se umělci nevyjadřují pomocí slov, nýbrž pohybem a výraznou mimikou - tedy k pantomimě. Jak však ukáži dále při výkladu charakteristik přirozených jazykových...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 131 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.