Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 79 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Topoi v kritické analýze diskurzu
Preininger, Mikuláš ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, jak kritická analýza diskurzu, konkrétně diskurzivně- historický přístup (DHA), analyzuje argumentační strategie a jakým způsobem k tomu využívá koncept toposu. DHA se na základě analýzy argumentace snaží pochopit, jakým způsobem se šíří sociálně problematické jevy (např. diskriminace), a na základě těchto poznatků navrhnout postupy, jak takovým jevům čelit (např. vymezení správných a falešných argumentačních postupů). V DHA se tak propojuje aspekt deskriptivní a normativní. Jako klíčový analytický nástroj v popisu a kritice argumentace slouží DHA topos. DHA jej chápe jako schéma, které propojuje argumenty s tezemi (např. topos autority, fungující ve smyslu měli bychom udělat x, protože si to myslí y). Topos má tu výhodu, že má na rozdíl od argumentů obecnější povahu, zároveň má však konkrétnější vztah k obsahu argumentace než abstraktní logická pravidla. Je tak užitečným nástrojem, jehož pomocí lze zkoumat typizované způsoby zdůvodňování a přesvědčování. Způsob, jakým DHA analyzuje argumentační strategie a toposy, se nicméně setkal s kritikou. Zaprvé bývá DHA vyčítáno, že analýza často není dostatečně metodická a transparentní (Žagar 2010). Zadruhé čelí DHA námitkám, že při kritice argumentace nevychází z dostatečných a jasně zdůvodněných normativních kritérií...
Hláskosloví češtiny v Husinci na Střelínsku
Musilová, Gabriela ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem současného stavu hláskosloví češtiny v Husinci na Střelínsku. Její hlavní částí je analýza hláskoslovných změn v nahrávkách, které byly získány při terénním výzkumu v obci Gościęcice Dolne na Střelínsku v Polsku. Práce dále obsahuje shrnutí husinecké historie, současný stav Husince a popis dosavadního jazykového bádání v rámci české dialektologie. Praktická část obsahuje představení metodologie výzkumu, popis práce s materiálem a metadata o informátorce. Po analýze následuje srovnání vlastních výsledků s odbornou literaturou. Přílohy tvoří ukázky transkribovaných nahrávek, vzor nevyplněného informovaného souhlasu ke zpracování dat, vzor struktury polořízeného rozhovoru a doplňkového formuláře a obrazová příloha, ke které se odkazuje v práci.
Svatojimramská modlitba jako svědek slovansko-germánského jazykového kontaktu
Špádová, Barbora ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá tzv. Svatojimramskou modlitbou (SJM) dochovanou ve starohornoněmeckých (rkp. b 9, Clm. 14345, rkp. 184) a staroslověnských (EuchSin, ZT) rukopisných verzích. Poskytuje shrnutí dosavadního bádání v této oblasti. V analytické části práce je na základě nastíněné základní struktury sthn. zpovědní formule provedena textologická a lexikální analýza nejen obou (sthn. a csl.) verzí SJM, nýbrž i jedné latinské zpovědní modlitby zapsané v rkp. b 9. K práci je přiložen starohornoněmecko-staroslověnský index.
Hláskosloví češtiny v Husinci na Střelínsku
Musilová, Gabriela ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem hláskosloví současného stavu češtiny v Husinci na Střelínsku. Její hlavní částí je analýza hláskoslovných změn v nahrávkách, které byly zpracovány na základě terénního výzkumu v obci Gościęcice Dolne na Střelínsku v Polsku. Práce dále obsahuje shrnutí husinecké historie, současný stav Husince a popis dosavadního jazykového bádání v rámci české dialektologie. Praktická část zahrnuje také metodologii výzkumu, popis práce s materiálem a metadata o informátorce. Po analýze následuje srovnání vlastních výsledků s odbornou literaturou. Přílohy tvoří ukázky transkribovaných nahrávek, vzor nevyplněného informovaného souhlasu ke zpracování dat, vzor struktury polořízeného rozhovoru a doplňkového formuláře a obrazová příloha, ke které se odkazuje v práci.
Jazyk českých knih historiografických zápisků "dlouhého" 18. století
Timofeev, Dmitriy ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Komárek, Karel (oponent) ; Dittmann, Robert (oponent)
Klíčová slova "Dlouhé" 18. století; 18. století; baroko; osvícenství; české národní obrození; dějiny češtiny; vývoj češtiny; barokní čeština; obrozenecká čeština; čeština "dlouhého" 18. století; rukopis; písařský úzus; kulturní čeština; knihy historiografických zápisků; historiografie; "lidové kroniky"; gramatografie; mluvnice; barokní stylistika; barokní rétorika; dějiny pravopisu; vývoj pravopisu; dějiny hláskosloví; vývoj hláskosloví; dějiny tvarosloví; vývoj tvarosloví; vývoj lexika; Chlumec nad Cidlinou; Kutná Hora; Milčice; Nové Strašecí; Pelhřimov; Roudnice nad Labem; František Šolc; Vojtěch Kegler; František Jan Vavák; Filip Ignác Dremsa; Antonín Štěpán; Vojtěch Jílek; Václav Preinhelter. Abstrakt Lingvistické bádání zejména posledních desetiletí prokázalo neopodstatněnost staršího názoru, že česky psaná díla vznikající od druhé poloviny 17. století do konce 18. století byla projevem úpadku českého jazyka a literatury. Většina odborných studií ovšem analyzovala tištěné památky; rukopisné prameny se zkoumaly spíše okrajově a nesoustavně. Cílem této disertační práce je předložit podrobnější obraz jazykového úzu v původních rukopisných dílech vzniklých v průběhu "dlouhého" 18. století. Těžištěm práce je lingvistický rozbor sedmi rukopisných knih historiografických zápisků: Některých památek Františka...
Grafická a hláskoslovná analýza písní Valentina Šubara: perspektiva kvantity vokálů
Böhmová, Veronika ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Diplomová práce popisuje nestandardně označenou samohláskovou délku a krátkost v celém kancionálu Valentina Šubara, ve vydání vytištěném utrakvistou Jiřím Hanušem z Kronenfeldu roku 1612 (Knihopis K16012). Na základě vybraných transliterovaných úseků zjišťuje míru ustálenosti označování samohláskové kvantity, kterou následně zohledňuje při interpretaci nalezených příznakových forem. Práce drobně modifikuje výsledky dosavadního bádání o označování vokalické kvantity v českých tiscích 17. století a opravuje dosud mylně uváděné datace dochovaných exemplářů.
Adaptace vlastních jmen v českoamerických periodikách na konci 19. st.
Burdová, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce mapuje proces adaptace vlastních jmen ve vybraných periodikách z konce 19. století vydávanými českými imigranty v USA. Na základě analýzy periodik z Knihovny Náprstkova muzea v Praze vznikl soupis vlastních jmen, který je zkoumán z hlediska hláskosloví, morfologie včetně slovnědruhové konkurence (Cedar Rapidský - Cedar Rapids) a syntaxe, přeložené a nepřeložené podoby (Nová Praha - New Prague). U vlastních jmen je zohledněna jejich toponymická a antroponymická příslušnost. Kromě průzkumu adaptace vlastních jmen práce zároveň shrnuje dosavadní bádání o českoamerických periodikách a procesy adaptace proprií při česko-anglické interferenci.
Vytváření písňového kánonu v rukopisných kancionálech 17. a 18. století
Smyčková, Kateřina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Malura, Jan (oponent) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Předkládaná disertační práce navazuje na současné výzkumy raně novověké rukopisné kultury. Zaměřuje se na moravské rukopisné kancionály 17. a 18. století a na jejich písňový repertoár. Rukopisná hymnografie může sloužit jako vydatný pramen pro poznání lidové zbožnosti, barokní literatury i hudby; část rukopisných kancionálů obsahuje notaci, mnohé jsou bohatě iluminované. Jejich repertoár ale dosud nebyl edičně zpřístupněn a nejsou k dispozici téměř žádné studie, jež by se mu věnovaly. V úvodu práce jsou stručně shrnuty současné tendence ve zkoumání rukopisné kultury a literárního kánonu. Následuje popis přibližně čtyřiceti rukopisných kancionálů, z nichž tato práce čerpala. Druhá kapitola podává obecnou charakteristiku rukopisné hymnografické produkce, jejím tématem jsou především důvody pro volbu rukopisného média a jeho výhody, a zvláště pak repertoár rukopisných zpěvníků. Třetí kapitola dokládá obecné závěry předchozího textu na příkladu čtyř kancionálů z šedesátých a sedmdesátých let 17. století: analýza jejich písma, iluminací a repertoáru vede k závěru, že jsou dílem jediného písaře, Jana Klabíka z Želechovic; v centru pozornosti jsou principy utváření hymnografického kánonu Klabíkových kancionálů a jejich vazby na starší hymnografickou tradici. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na dvě specifické...
"Instrukcí neb Krátké naučení mladému hospodáři" Šimona Lomnického z Budče
Heřmanská, Kateřina ; Matějec, Tomáš (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje především na problematiku edičního zpracování tištěného textu z konce 16. století, prováděné úpravy v rámci hláskosloví, pravopisu, interpunkce, gramatických jevů a syntaxe v daném textu, vypořádává se problematikou rozkolísanosti určitých jevů jako je například vokalická kvnatita nebo odlišný pravopis velkých písmen oproti dnešnímu usu. V rozboru pak analysuje život Šimona Lomnického z Budče a jeho kontroversní osobnost, která po několik desetiletí vyvolávala odpor literárních vědců pro svou bezcharakternost a která byla očištěna až v počátku 20. století. Dále se soustředí na literární a jazykový rozbor textu editovaného díla v kontextu děl stejného žánru a zkoumá míru adaptovanosti z populární mravoučné knihy.
Filologické marginálie v Janově evangeliu Blahoslavových překladů Nového zákona
Dušek, Jan ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce Filologické marginálie v Janově evangeliu Blahoslavových překladů Nového zákona se věnuje charakteristice filologických marginálií v Janově evangeliu v Blahoslavově Novém zákoně z roku 1564 a 1568. V práci je nejprve nastíněn život Jana Blahoslava, charakterizován jeho Nový zákon a popsáno dosavadní bádání o jeho překladu Nového zákona. Dále se věnuje tradici biblického komentáře komentáře a marginálních poznámek v evropském a českém kontextu. V praktické části jsou charakterizovány zkoumané filolologické marginálie. Je uveden jejich počet v jednotlivých vydáních, počet variant v marginálii a jejich slovnědruhová charakteristika. Práce se také pokouší nalézt možné zdroje pro text v marginálii. Pracuje s českými tisky (Klaudyánův Nový zákon, Lukášův Nový zákon, Optátův Nový zákon, Melantrichova bible 1556-1557) a latinskými překlady Erasma a Bezy a jejich anotacemi i Vulgatou. Přílohou práce je seznam excerpovaných filologických marginálií nacházejících se v Janově evangeliu v obou vydáních Blahoslavova Nového zákona a jim odpovídajících míst ve zkoumaných biblických překladech.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 79 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.