|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
| |
|
|
Časová působnost trestních zákonů a některé její vybrané problémy v praxi
Sýkora, Michal ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Závěr Roky 2009 a 2010 přinesly s novým trestním zákoníkem i celou řadu situací, které je třeba v praxi denně řešit. Některé z nich se týkají i časové působnosti nového kodexu, tedy principů, které mají za to, že jsou stále konfrontovány dva rozsáhlé kodexy trestního práva, ačkoliv jeden z nich již není platný, ale díky své příznivosti pro pachatele trestných činů, spáchaných za jeho účinnosti, je stále "udržován při životě". Z pohledu teorie časové působnosti je zásadní vymezení doby spáchání trestného činu, která je s konečnou platností stanovena okamžikem, kdy pachatel jednal a nikoliv následkem, odpadly tak neshody, které se vykytovaly jak v teorii, tak v praxi. Samostatnou otázkou roku 2009 pak byl přístup k tzv. "zanikajícím" trestným činům, který ještě před počátkem účinnosti nového zákona znamenal od některých orgánů činných v trestním řízení snahu o specifický přístup k nim při snaze o respekt jak názoru zákonodárce o tom, že tyto činy by již neměly býti trestné, tak zároveň i jeho jiného názoru, že po dobu legisvakance je stále nutno je stíhat. I když si problematika stíhání "zanikajících" trestných činů nevysloužila tak velkou mediální pozornost jako například v případě hromadného propouštění vězňů drobných krádeží, přesto mám za to, že snaha o nalezení způsobů zrychlení, zefektivnění a především...
|
|
| |
|
|
Trest odnětí svobody na doživotí
Černovská, Veronika ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trest odnětí svobody na doživotí Shrnutí Cílem této diplomové práce je podrobně proniknout do problematiky trestu odnětí svobody na doživotí a analyzovat dopady, které s sebou právní úprava tohoto trestu přináší. Roku 1990 byl u nás trest smrti nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí. Doživotní trest jako nejpřísnější sankce právního řádu České republiky si žádá značnou pozornost, neboť odsouzeným k doživotí způsobuje citelnou újmu na lidských právech. Proto je možné ho ukládat jen za splnění přísných podmínek uvedených v trestním zákoníku a pouze za taxativně vyjmenované trestné činy. Nicméně stejně jako trest smrti má i doživotní trest své příznivce a odpůrce, neboť vedle výhod oproti absolutnímu trestu jsou s ním spojena i určitá negativa. Práce se pokusí tyto problémy popsat a navrhnout jejich řešení. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá se věnuje problematice trestu odnětí svobody na doživotí z jiného úhlu pohledu. Pro přehlednost se kapitoly dále tematicky dělí na podkapitoly. K pochopení současné podoby doživotního trestu je nutné znát historické souvislosti, proto první kapitola pojednává nejprve o historickém vývoji trestu odnětí svobody na doživotí, stručně ve světě, ale zejména se věnuje jeho vývoji v českých zemích. V druhé části první kapitoly je pak obsažen výklad o...
|
|
|
The injured party in criminal procedure and his/her protection
Danková, Katarína ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Záver Naprieč celou touto prácou bolo zdôrazňované postavenie poškodeného ako procesnej strany, ako svedka alebo oznamovateľa trestného činu. Netreba však zabúdať, že v tomto procesnom postavení sa nachádza predovšetkým človek, ktorý bol trestným činom zasiahnutý, nielen po majetkovej stránke, ale často po stránke psychickej, duševnej a morálnej. A preto k ochrane, pomoci a podpore poškodených si žiadna spoločnosť nevystačí iba s kvalitnou právnou úpravou, ktorá poškodeným zaručí silné procesné práva a možnosť náhrady škody. Riešenie problematiky poškodených a obetí trestný činov si totiž žiada širší rámec, než je ten právny. Je preto okrem skvalitňovania právnej úpravy potrebné zaistiť služby poskytujúce pomoc osobám poškodeným trestným činom, a to predovšetkým služby psychologické, terapeutické, lekárske, socializačné, ale aj právne. Mimoriadne dôležitá je v tomto smere činnosť nevládnych organizácií a občianskych združení, ako sú BKB, La Strada, Profem, Liga lidských práv a ďalšie, ktoré týmto osobám poskytujú nielen profesionálny prístup, ale často aj prístup ľudský založený na emocionálnej podpore. Multidisciplinárny prístup k ochrane poškodeného je dôležitý nielen z dôvodu ochrany jeho individuálnych záujmov, ale aj z dôvodu verejného záujmu na odhalení trestných činov, odsúdení a potrestaní...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Mařánková, Barbora ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
80 Závěr Zkušenosti České republiky potvrzují, že alternativní tresty a různé formy odklonů v trestním řízení mohou být účinným nástrojem ke zjednodušení a zrychlení trestního procesu. Jejich hlavní význam však spočívá hlavně v náležité diferenciaci a individualizaci ukládaných sankcí vzhledem k osobě pachatele a k závažnosti trestného činu. Naproti tomu četné poznatky naznačují, že od nepodmíněného trestu odnětí svobody nelze vždy očekávat, že naplňují účel trestu, vězení jsou přeplněna, odstrašující účinek nepodmíněného trestu odnětí svobody je nedostatečný a k nápravě a resocializaci uvězněných pachatelů nedochází K dosažení očekávaných výsledků je třeba zvolit vhodnou legislativní úpravu, precizní práci soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení, s individuálním posouzením každého případu a překonáním určitého konzervatismu a více informovat veřejnost, která očekává, že ukládané tresty budou mít především odstrašující účinek na pachatele a na alternativní tresty pohlíží se značnou nedůvěrou. Velkou pomocí a inspirací jsou zkušenosti a právní úprava členských států EU, různá doporučení a rezoluce příslušných orgánů Rady Evropy směřující k širokému zavádění alternativních trestů a opatření.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.