|
|
Sonar netopýrů Starého světa: diversita echolokačních specializací
Staňková, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Echolokace patří ke klíčovým komponentám adaptivního rozvrhu netopýrů. Její modifikace jsou určujícím faktorem pestré škály potravních a loveckých strategií, díky nimž netopýři patří mezi jednu z nejdiverzifikovanějších skupin terestrických savců s celosvětovým rozšířením. Během svého vývoje se potýkali s mnoha vlivy formujícími design signálu a využití echolokačních schopností. V této bakalářské práci se zabývám některými z těchto vlivů a efektem, který mají na netopýří společenstva. Zmiňuji zde základní charakteristiky echolokačních typů, vliv Dopplerova posunu, strategie a využití echolokace v různých prostředích i přizpůsobení obraným schopnostem kořisti. Mimo jiné zde uvádím i historii a vývoj detektorových zařízení umožňujících terénní výzkum echolokační biologie netopýrů. Klíčová slova: Netopýři, echolokace, sonar, diverzita, adaptace, Starý svět
|
|
|
Historie rejsků skupiny Sorex araneus západního palearktu (Mammalia, Soricidae)
Cestrová, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Na základě literárních dat, práce podává stručný přehled evoluční problematiky druhové skupiny Sorex araneus, představující jednu z nejvýznamnějších složek společenstev drobných zemních savců holoarktické oblasti. Shrnuje její biologická specifika (včetně aktivitních charakteristik, potravní ekologie a reprodukce), odvíjející se od mimořádně vypjaté energetické bilance, a klíčové faktory její ojedinělé mikroevoluční dynamiky. Těmi je, vedle trisomie pohlavních chromozomů (XX/XY1Y2), extrémní chromozomální polymorfismus s mnohačetným spektrem Robertsonovských translokací produkujících velké množství chromozomálních ras s odlišnými kombinacemi metacentrických chromozomů a evolučními a funkčními charakteristikami samostatných druhů. Interpretace historie skupiny, založené na molekulárně fylogenetických analýzách, jsou konfrontovány s výpovědí fosilního záznamu. Přes nemalý objem fosilních dokladů (více než 300 nalezišť) není jejich interpretace dosud zcela jasná a představuje úkol návazného výzkumu. Klíčová slova: Sorex araneus, fosilní záznam, fylogeografie, pleistocén, palearktická oblast
|
|
|
Pojetí těla v staroseverské literatuře
Novotná, Marie ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží nastínit prostor představ o těle, který se ukazuje v staroseverské literatuře. Protože slovo pro tělo (líkamr) přichází stejně jako termín pro netělesnou duši (sál) do staroseverské literatury až s křesťanskou literaturou a nelze je tedy jako marker použít, jsou vybrána dvě témata, jež se představ o těle úzce dotýkají: proměna podoby (hamr) a somatické projevy emocí. V oblasti jevů spojených se změnou podoby je analyzováno sématické pole kořene ham-, a to rozborem kontextu všech nalezených výskytů tohoto kořene v staroseverské literatuře (113). V rámci tematických okruhů, které se v materiálu ukázaly (tj. změna podoby související s letem, s bojovou extází a s magií) jsou pak jednotlivé výskyty tříděny na ose od těch, kde je podoba myšlena holisticky, po ty, kdy je rozlišena na podobu těla či duše. V této souvislosti je poukázáno na blízkost člověka a zvířete v germánském prostředí, neboť proměny často se zvířecí podobou souvisejí a poukazují tak na hranice lidské identity. Také v oblasti somatických projevů emocí lze najít případy, kdy se mentální a fyzická oblast prolínají a kde hranice mezi nemocemi s emocemi není zřetelná, i ty, kde jsou obě oblasti již více či méně odděleny. Staroseverské prameny tak ukazují svou vysoce heterogenní povahu a v otázce propojení těla a duše v...
|
|
|
Rod Sicista (Mammalia, Rodentia, Zapodidae) v západním Palearktu: diversita, fylogenese a areálová historie.
Lišková, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje literární data týkající se taxonomie, rozšíření, fylogenese a areálové historie rodu Sicista. Rod tvoří monotypickou čeleď Sminthidae, představující bazální vývojovou větev nadčeledi Dipodoidea, doložené od svrchního eocénu. Zahrnuje celkem 14 recentních druhů rozšířených od východní Asie po střední Evropu. Většina z nich osídluje drobné areály horských oblastí střední Asie a Kavkazské oblasti, výjimkou jsou druhy S.betulina a S.subtilis, s poměrně velkými areály, zasahující i do střední Evropy. Evropský fosilní záznam (více než 150 čtvrtohorních nálezů) ukazuje výrazně širší rozšíření v různých úsecích pleistocénu a v nejstarším holocénu. Druhová příslušnost fosilních dokladů je však v řadě případů sporná, morfologické rozdíly jednotlivých druhů jsou velmi nezřetelné. Diskriminační možnosti a historie výskytu ve střední Evropě jsou podrobně diskutována se zvláštním zřetelem k fosilním dokladům z území ČR a Slovenska. Klíčová slova: Sicista, fylogeneze, areálová historie, diverzita, taxonomie, západní Palearktida
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální chování a ekologie netopýrů rodu Pipistrellu
Jahelková, Helena ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Řehák, Zdeněk (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Souhrnýsledků dizertdčnípráce Po rozlišenídvoukryptickýchdruhů,netopýrahvízdavéhoa n.nejmenšího(P.pipistrellus a P.pygmaeus)v rárnci širocerozšířenéhoevropskéhodruhuPipistrelluspipistrelluss.l, se začalavěnovattěmtodruhůmvelká pozornost'AčkoliuŽ dřívebyla doloŽenabimodální echolokaceu Pipistrelluspipis|relluss.l teprveJones& van Parijs(1993)položilitentojev do souvislostis přítomnostíkryptickýchdruhů,a pozdějibyl jejichpředpokladpotvrzenna základěmolekulrí'rníchdat(Barrattet al.|997).Takétypiclqimisociálnímisignályvysílanými za letusetytodvadruhyliší(Barlow& Jonesl997).Společněs intenzivnímvýzkumemnově rozlišenýchdruhůse věnova|ai pozornostdalšímpříbuznýmdruhůmroduPipistrellus,n. jiŽnímua n'parkovému(P'kuhliiaP.nathusii)v celéEvropě. Takév Ceskérepublicebyl zahájenrozsáh|ýmonitoringa výzkum těchtodvou druhů (výskytna územíCR za pouŽititradičníchmetoda ultrazvukovýchdetektorů'eko|ogické nároky'výzkumecholokačnícha sociálníchsigná|ů,molekulárníanalýzy).Dílrryrozvojia dostupnostiultrazvukovýchdetektorůsbíralitato data nejenchiropterologové'ale také laikové.Právě pro tentoúčeljsem sepsalasoúrn recentníchpoznatkůo echolokačnícha sociálníchsignálechvšechdruhů.kterése vyskytovaliv tédobéna územíČR (P.nathusii, P.pipistrellus,P'pygmaeus)a doplnilaje o informaceo dalšímdruhl, P.kuhlii (za|oŽenéna vlastníchdatechz...
|
|
|
Lagomorpha (Mammalia) pliocénu a pleistocénu Evropy: revize vybraných taxonů
Čermák, Stanislav ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Sabol, Martin (oponent) ; Benda, Petr (oponent)
1 Lagomorpha (Mammalia) pliocénu a pleistocénu Evropy: revize vybraných taxonů Stanislav Čermák Předkládaná dizertační (uznaná jako rigorózní) práce se zabývá vybranými taxony fosilních zajícovců (starobylá konzervativní skupina býložravých savců) úseku spodního pliocénu až spodního pleistocénu (ruscin - bihar) Evropy. Technikami podrobné morfometrické analýzy (42 metrických, 14 nemetrických znaků) byl zpracován fosilní materiál (většinou nový nepublikovaný) dentálních a kraniálních pozůstatků rodů Psedobellatona, Ochotonoma, Ochotona a Hypolagus (N = 639) celkem z 38 lokalit území Česka, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny reprezentující stratigrafický úsek spodní ruscin až svrchní bihar (MN 14 - Q2). Daná práce podává: (1) Ochotonidae - detailní revizi dosud komplexně nestudovaných taxonů pišťuch "skupiny Ochotona" spodního pliocénu (ruscin) východní a jihovýchodní Evropy (tj. taxonů Ochotona antiqua, Pseudobellatona, a Ochotonoma); v kontextu Česka a Slovenska revizi nálezů rodu Ochotona z pleistocénních (MN 17 - Q1) lokalit daného území, která podstatnou měrou rozšiřuje znalosti o těchto pišťuchách založené dosud na relativně nepočetných nálezech z lokalit Francie, Německa, Polska a Maďarska; (2) Leporidae - komplexní revizi rodu Hypolagus - stěžejního a dominantního rodu čeledi Leporidae pliocénu a...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.