|
|
Dlouhodobé změny zpěvu v rámci jednotlivých pěvčích populací
Žabková, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Zpěv je u pěvců velice důležitým komunikačním prostředkem - je druhově specifický a pěvci využívají jej nejen při komunikaci v rámci vlastního druhu, ale slouží i k mezidruhovému rozpoznávání. Zpěv se však neliší jenom mezi druhy, ale i mezi jedinci a populacemi stejného druhu, a to v prostoru i v čase. Na rozdíl od skupin s vrozenou vokalizací, tedy všech ostatních skupin ptáků s výjimkou papoušků a kolibříků, se pěvci zpěvu učí v průběhu života. U některých druhů s tzv. neukončeným učením, se může zpěv měnit i po celý jejich život. Nicméně učení není jedinou příčinou vzniku časoprostorové variability. Tato literární rešerše se zabývá změnami ve zpěvu jedinců i populací různých druhů pěvců. Za hlavní faktory způsobující variabilitu zpěvu je považována mimo jiné měnící se podoba prostředí v okolí sledovaných populací nebo vliv komunikace mezi jedinci. To zahrnuje reakce na odlišnosti ve zpěvu různých samců nebo interakce samců se samicemi. Stabilita zpěvu jedinců bývá častější u druhů s ukončeným učením, v rámci populace je zaznamenána spíše výjimečně.
|
|
|
Variabilita specifických struktur lindušky lesní
Kozlová, Zuzana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Základními funkcemi ptačího zpěvu je obrana teritoria a přilákání samic. Zpěv ale nese mnoho dalších informací a může samce i samice informovat o kvalitě zpívajícího jedince. U řady druhů bylo prokázáno, že s kondicí samce koreluje způsob, jakým jsou schopni zpívat různé struktury zpěvu, jež jsou náročné na svou produkci. Samice některých druhů preferují samce, kteří jsou schopni produkovat tyto části zpěvu lépe. Tato práce se zabývala na modelovém druhu, lindušce lesní (Anthus trivialis) strukturami v jejím zpěvu označovanými jako trylky, u kterých se předpokládá, že mohou nést informace o kvalitě zpívajícího samce, kterou jsou schopni zhodnotit samci i samice. Zpěv lindušky lesní obsahuje dva typy trylků - hlasité a tiché. Hlasité trylky jsou používány v agresivních interakcích při střetu dvou samců. Tiché trylky nejsou používány v agresivním kontextu a liší se svou konzistencí - pravidelností, kterou lze vyjádřit jako tempo trylku. Při změření tempa trylků u každého samce lindušky lesní, se ukázalo, že tempo trylků se mezi samci liší a koreluje s jejich schopností udržet si stabilní teritorium po celou hnízdní sezónu. Samci s rychlejším (konzistentnějším) tempem trylků měli stabilní teritoria, zatímco samci s pomalejšími (nepravidelnějšími) trylky byli ti, kteří teritoria během sezóny střídali...
|
|
|
Vliv atrapy na chování pěvců v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí se hojně využívá playbackových experimentů, při kterých je testovanému jedinci přehrávána nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce. Většina studií používajích playback prezentuje pouze akustický stimul. Někdy se však připojuje také atrapa představující stimul vizuální. Tato literární rešerše se zabývá otázkou, zda a případně jak může přítomnost atrapy ovlivnit chování pěvců. V první části je podle zaměření vybráno několik skupin experimentů. V nich je pak porovnáváno, jak často se v daném typu experimentu atrapa používá, jak se v závislosti na její přítomnosti liší design a zejména výsledky pokusů a co o jejím použití soudí sami autoři. Následuje pokus o porovnání v rámci druhů, avšak kvůli rozličnosti experimentálních přístupů a prezentování výsledků v odlišných, často neporovnatelných fromách, nebylo možné předložit ucelené výsledky. Dále jsou rozebírány spíše ojedinělé studie, kde byly pokusy s atrapou a bez atrapy provedeny na stejných jedincích. Z rešerše vyplývá, že atrapa samcům často umožňuje projevit další vzorce chování, které mohou výzkumníci sledovat, a může tak zpřesnit vyhodnocení síly reakce. Při výzkumu agresivních signálů je pro ověření jejich spolehlivosti přítomnost atrapy nezbytná. S atrapou jsou podmínky přirozenější, avšak zvyšuje...
|
|
|
Signaling function of plumage coloration in Yellowhammer males
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Teorie pohlavního výběru se snaží vysvětlit vznik zdánlivě zbytečných znaků, zejména u samců celé řady druhů. K takovým znakům patří i pestré a nápadné zbarvení, tak typické pro celou řadu ptačích druhů. Tyto znaky jsou nějakým způsobem nezfalšovatelné a vypovídají o kvalitách jedince. Karotenoidní zbarvení nese informaci o zdravotním stavu a melaninové o sociálním postavení, i když toto tradiční rozdělení přestává být ve světle nejnovějších poznatků tak striktní. Mimo tyto způsoby udržování nezfalšovatelnosti se v poslední době dostává do popředí zájmu stále více i vliv hormonů, zejména vliv dvou steroidních hormonů: samčího pohlavního hormonu - testosteronu, a "stresového" hormonu - kortikosteronu. Oba dva hormony mohou pozitivně ovlivňovat samčí pohlavní znaky, kterým je i ornamentální zbarvení. Zvýšená hladina těchto hormonů s sebou ale nese i zvýšené riziko pro organismus (vyšší energetické výdaje, chronický stress), tedy i potenciál být pro jedince nákladnými. Použitím standardizovaných fotografií a spektrofotometrie jsem analyzoval zbarvení opeření samců strnada obecného (Emberiza citrinella). Koncentrace testosteronu a kortikosteronu uloženého do opeření byla stanovena pomocí LC-MS/MS. Pro samce z roku 2015 byl také stanoven jejich teritoriální statut a přežití následující zimy. Nejprve...
|
|
| |
|
|
Samičí výběr založený na zbarvení a zpěvu u pěvců s pohlavním dichromatismem
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem samičí volby na dva výrazné fenotypové znaky u pohlavně dichromatických pěvců (Aves, Passeriformes): na zbarvení a zpěv. Práce shrnuje poznatky z vybraných studií zaměřených na tuto problematiku. Výsledky těchto studií ukazují, že jak zbarvení, tak i zpěv mohou sloužit jako nezfalšovatelný signál a vypovídat tak například o zdravotním stavu, kondici a o dalších vlastnostech jejich nositele. Z četných studií rovněž vyplývá, že samice u samců takové signály při výběru partnera upřednostňují. Hlavní zaměření práce je pak právě na studie, které se zabývaly zbarvením i zpěvem najednou. Takových studií však není příliš mnoho, ale i tak je z nich zřejmé, že poměrně rozšířený názor, že zářivě zbarvení ptáci nemají příliš melodický zpěv a naopak, obecně spíše neplatí. Hlavní nedostatek studia samičí volby je spatřován právě v absenci studií, které se zaměřily na roli více fenotypových znaků zároveň.
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu strnada obecného: příčiny a důsledky
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Mezipopulační geografickou variabilitu zpěvu můžeme nalézt u mnoha ptačích druhů. Jednou z jejích nejzajímavějších forem jsou dialekty, které jsou charakterizované jasně oddělenými hranicemi mezi populacemi jedinců sdílejícími určitý typ zpěvu. Navzdory jejich dlouholetému studiu však dosud nebyla uspokojivě zodpovězena otázka, jakým způsobem dialektové hranice v průběhu let přetrvávají na téměř stejném místě. Rozdíly mezi dialekty umožňují rozpoznávání samců z jiných dialektových populací a mohou tedy ovlivňovat teritoriální chování. Protože však různá prostředí degradují zvuk odlišným způsobem, je také možné, že specifická stanoviště jsou preferována jedinci s určitým dialektem. Sociální interakce i akustické vlastnosti prostředí však mohou hrát pouze vedlejší roli a distribuce dialektů může být výsledkem fragmentace vhodných prostředí v současnosti či nedávné minulosti. V této diplomové práci byly testovány některé z navrhovaných hypotéz na příkladu strnada obecného (Emberiza citrinella) - hojného pěvce otevřené krajiny s jednoduchým zpěvem a snadno rozlišitelnými dialekty. Na dialektových hranicích v různých částech České republiky byla získávána podrobná data o habitatech a rozložení dialektů. Dále byly pomocí playbackových experimentů testovány reakce teritoriálních samců na jejich vlastní a...
|
|
|
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
|
|
Individuální akustický monotoring pěvců na příkladu lindušky lesní
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Při terénních studiích zabývajících se chováním a ekologií živočišných druhů je mnohdy nezbytná identifikace konkrétních jedinců. U ptáků jsou často k tomuto účelu používány barevné kroužky, které však zejména u drobných druhů a v nepřehledném prostředí bývá nesnadné odečíst. V poslední době se proto stále běžněji využívá ke studiu ptáků individuální akustický monitoring. Tato metoda je založena na rozpoznávání jednotlivců často na základě rozdílu mezi časovými a frekvenčními parametry jejich vokalizace. U druhů pěvců se složitějším zpěvem však nemusí být tyto akustické vlastnosti spolehlivé. Ve své práci jsem využila k individuálnímu akustickému monitoringu alternativní přístup, založený na rozdílech ve slabikových repertoárech jednotlivých samců lindušky lesní (Anthus trivialis). Dosud jsem neobjevila žádnou studii, která by použila podobný přístup u jiného migrujícího druhu pěvce se složitějším zpěvem. Mým hlavním cílem bylo otestovat možnost využití slabikových repertoárů k rozpoznávání konkrétních jedinců a zjistit, zda je tato metoda účinnější než identifikace podle barevného značení. Ze čtyřletého výzkumu populace lindušek lesních na vybrané lokalitě v Brdech jsem získala akustická data od 59 samců, která jsem následně zanalyzovala v bioakustickém programu. Výsledky prokázaly, že každý z...
|
host ::
RSS.