|
| |
|
|
Dovednosti čtení a analýzy starých a současných map žáků základních škol a gymnázií
Gallus, Adam ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou a testováním vybraných mapových dovedností na aktuálních a starých mapách u žáků devátých tříd základní školy a čtvrtého ročníku nižšího gymnázia. Práce zkoumá možný vliv typu školy, pohlaví, prospěchu v hodinách zeměpisu a dějepisu a předchozí zkušenosti na dosažené výsledky. Samotnému výzkumu předchází na základě prostudované literatury teoretická východiska, jako je charakteristika mapových dovedností a jejich klasifikace. Dále pak popis použitých mapových podkladů a specifika práce se starou mapou. Pro účely výzkumu byl autorem sestaven didaktický test, který byl nejprve prakticky ověřen na vzorku 34 žáků. Po zjištění, že tento test splňuje veškerá odborná kritéria, byl použit pro výzkum mapových dovedností u 125 žáků na dvou základních školách a dvou gymnáziích. Výzkumná část obsahuje rozbor výsledků didaktického testu mapových dovedností a identifikaci a popis hlavních chyb, kterých se žáci dopustili. Souhrnem výsledků autor odpovídá na položené výzkumné otázky. V závěru se autor zabývá zásadními poznatky této studie a zamýšlí se, co tyto výsledky mohou znamenat pro školní praxi a jakým směrem by mohl případně v této oblasti pokračovat další výzkum. Práce je doplněna o grafy a tabulky. Klíčová slova: geografické vzdělávání, dovednosti, mapové...
|
|
| |
|
|
Význam symbolů pro formování národní identity ve Skotsku
Kluchová, Adéla ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Význam symbolů pro formování národní identity ve Skotsku Tato diplomová práce se zabývá významem symbolů pro formování národní identity v současném Skotsku. Vybrané fenomény jsou zkoumány ze dvou úhlů pohledu: první analyzuje symboly reprodukované "shora" oficiální turistickou agenturou a politickou reprezentací a jejich výskyt ve veřejném prostoru, druhý zkoumá subjektivní percepci skotské národní identity a jejích symbolů. V práci byla využita kombinace převážně kvalitativních výzkumných metod, analýza virtuálních dat (Hendl 2016) byla doplněna poznatky z terénního šetření ve Skotsku, jehož součástí bylo mj. sledování předmětných dat souvisejících s výskytem skotských národních symbolů ve veřejném prostoru a 10 standardizovaných otevřených rozhovorů s obyvateli měst Edinburgh a Glasgow. Symboly prezentované turistickou agenturou jsou dominantně etno-historického charakteru, např. tartan, bodlák či tradiční hudba, zatímco politické prezentaci skotské národní identity vévodí symbolika rovné, spravedlivé a pacifistické společnosti a jasné vymezení skotské národní identity vůči anglické. Subjektivní percepce skotské národní identity v sobě kombinuje oba přístupy. Respondenty rozhovorů byla skotská identita spojována nejčastěji s konkrétní lokalitou, ke které mají emoční vazbu, či s typickou skotskou...
|
|
|
Pivní cestovní ruch v Libereckém kraji
Vonička, Martin ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je dalším z řady příspěvků do výzkumu poměrně nové formy cestovního ruchu - pivního cestovního ruchu v širším kontextu gastronomického turismu. V první části práce je téma teoreticky uchopeno. Nejdříve je pivní turismus definován jako jedna z forem alternativního trávení volného času a zařazen do typologie cestovního ruchu po boku známějšího vinařského turismu. Alternativní formy jsou v současnosti turisty preferovány, důraz je kladen mimo jiné na tradici, autenticitu a prožitek, tedy hodnoty typické pro provozování pivního turismu. Ačkoli je tato forma v Česku v počátcích svého rozvoje, v posledních několika letech je její dynamika obrovská, což dokumentuje pouhá statistika. Za poslední 3 roky vznikla téměř polovina ze současných 340 pivovarů v Česku. Dále je v textu definován produkt pivního turismu a vytvořena jeho typologie, pomocí níž je později analyzována nabídka cestovního ruchu na úrovni Česka i Libereckého kraje. Druhá část je zaměřena na hodnocení dotazníkového šetření, jehož cílem je posoudit percepci respondentů ohledně pivního trhu a cestovního ruchu v Libereckém kraji. Na dotazníkové šetření navazují řízené rozhovory se zástupci pivovarů, které umožňují zhodnotit situaci z pohledu nabídky. Na základě výsledků z obou částí je vytvořena SWOT analýza a závěrem formulován...
|
|
|
Pivní cestovní ruch v Libereckém kraji
Vonička, Martin ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je dalším z řady příspěvků do výzkumu poměrně nové formy cestovního ruchu - pivního cestovního ruchu v širším kontextu gastronomického turismu. V první části práce je téma teoreticky uchopeno. Nejdříve je pivní turismus definován jako jedna z forem alternativního trávení volného času a zařazen do typologie cestovního ruchu po boku známějšího vinařského turismu. Alternativní formy jsou v současnosti turisty preferovány, důraz je kladen mimo jiné na tradici, autenticitu a prožitek, tedy hodnoty typické pro provozování pivního turismu. Ačkoli je tato forma v Česku v počátcích svého rozvoje, v posledních několika letech je její dynamika obrovská, což dokumentuje pouhá statistika. Za poslední 3 roky vznikla téměř polovina ze současných 340 pivovarů v Česku. Dále je v textu definován produkt pivního turismu a vytvořena jeho typologie, pomocí níž je později analyzována nabídka cestovního ruchu na úrovni Česka i Libereckého kraje. Druhá část je zaměřena na hodnocení dotazníkového šetření, jehož cílem je posoudit percepci respondentů ohledně pivního trhu a cestovního ruchu v Libereckém kraji. Na základě výsledků z obou částí je vytvořena SWOT analýza a závěrem formulován potenciál rozvoje pivního cestovního ruchu ve zkoumaném regionu. Klíčová slova: gastronomický cestovní ruch, pivní...
|
|
|
Význam změn správních hranic v procesu formování vnitřních periferií na území Česka od poloviny 19. století
Burda, Tomáš ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent) ; Gurňák, Daniel (oponent)
Předmětem disertační práce je hodnocení vztahu mezi změnou správních/administrativních hranic a perifernosti prostoru na území Česka v období od poloviny 19. století do současnosti. Nejprve jsou vytýčeny základní cíle a diskutována východiska výzkumu změn administrativních hranic v Česku v procesu polarizace prostoru a diskutovány obecná východiska a přístupy k problematice hranic a regionů, přičemž se kladl důraz na koncept vnitřních periferií a vnitřního pohraničí. Práce se snaží přispět do diskuse o významu administrativních/správních hranicemi regionů různých měřítek v procesu polarizace prostoru, dále pak identifikovat, analyzovat a zhodnotit oblasti, které měnily svoji správní příslušnost v úrovni mezoregionů (krajů), mikroregionální (okresů) na území Čech a Kraje Vysočina, zhodnotit míru stability hranic správních regionů a stabilitu center těchto regionů a posoudit význam hranic regionů v kontextu problémů rozvoje periferií. Hodnocení změn administrativních hranic a s tím souvisejícího vývoje územní správy a samosprávy klade důraz na období "moderní" správy po roce 1850 až do současné doby, a to v různých měřítkových úrovních a především v měnících se dobových a společenských kontextech. Pozornost se věnuje přelomovým obdobím osmi správních reforem. Jsou sledovány motivace a průběh změn,...
|
|
|
Význam změn správních hranic v procesu formování vnitřních periferií na území Česka od poloviny 19. století
Burda, Tomáš
Předmětem disertační práce je hodnocení vztahu mezi změnou správních/administrativních hranic a perifernosti prostoru na území Česka v období od poloviny 19. století do současnosti. Nejprve jsou vytýčeny základní cíle a diskutována východiska výzkumu změn administrativních hranic v Česku v procesu polarizace prostoru a diskutovány obecná východiska a přístupy k problematice hranic a regionů, přičemž se kladl důraz na koncept vnitřních periferií a vnitřního pohraničí. Práce se snaží přispět do diskuse o významu administrativních/správních hranicemi regionů různých měřítek v procesu polarizace prostoru, dále pak identifikovat, analyzovat a zhodnotit oblasti, které měnily svoji správní příslušnost v úrovni mezoregionů (krajů), mikroregionální (okresů) na území Čech a Kraje Vysočina, zhodnotit míru stability hranic správních regionů a stabilitu center těchto regionů a posoudit význam hranic regionů v kontextu problémů rozvoje periferií. Hodnocení změn administrativních hranic a s tím souvisejícího vývoje územní správy a samosprávy klade důraz na období "moderní" správy po roce 1850 až do současné doby, a to v různých měřítkových úrovních a především v měnících se dobových a společenských kontextech. Pozornost se věnuje přelomovým obdobím osmi správních reforem. Jsou sledovány motivace a průběh změn,...
|
|
|
Souvislosti dlouhodobých populačních změn obcí Česka a vývoje železniční sítě v letech 1869-2011
Trenda, Jakub ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobým populačním vývojem obcí v souvislosti se železnicí. V rámci práce byly číselně vyjádřeny přírůstky/úbytky obyvatelstva v obcích se železnicí a bez železnice v jednotlivých letech a obdobích. Po digitalizaci železniční sítě za desetiletá období byly k vlastním analýzám i tvorbě map použity Geografické informační systémy. Byla vytvořena série map zobrazujících změny počtu obyvatelstva obcí v dílčích obdobích a vzhledem k aktuálnímu rozsahu sítě. Stručně je uveden vývoj železniční sítě v Česku. Práce prokázala vliv železnice na populační vývoj sídel, zvláště v industriálním období.
|
|
|
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
|
host ::
RSS.