|
|
C++ Object Persistency Using Object/Relational Databases
Čermák, Petr ; Skopal, Tomáš (oponent) ; Kopecký, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a implementací knihovny, poskytující služby objektově-relačního mapování programům psaných v jazyce C++. Důraz je kladen především na snadnost a transparentnost použití. Pro dosažení těchto cílů knihovna mj. používá nástroj GCCXML, což je rozšíření kompilátoru GCC. GCCXML poskytuje knihovně popis modelu tříd aplikace ve formátu XML, čehož knihovna využívá pro napodobení reflexe. Práce se zabývá také novými vlastnostmi objektově-relačních databázových systémů. Těch je využito pro zavedení nového typu mapování objektů do databází. Implementace knihovny vychází ze tří podobných předchůdců - z knihoven POLiTe, POLiTe 2 a IOPC. Navržená a v práci implementovaná knihovna je sjednocuje v jedinou, flexibilní a rozšiřitelnou platformu. Díky její modulární architektuře je možno knihovnu používat v několika konfiguracích, poskytujících různé podmnožiny implementovaných služeb - databázový přístup, reflexe a objektově-relační mapování.
|
|
|
Jazyková politika španělského státu
Nekola, Ondřej ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Španělsko je mnohojazyčný stát, oficiálními jazyky jsou španělština (kastilština), baskičtina, galicijština a katalánština. Tuto jazykovou situaci zajišťuje především španělská ústava z roku 1978, která umožňuje jednotlivým autonomním komunitám svobodně rozhodovat o charakteru a vývoji svého jazyka. Tento hlavní právní dokument vzniká v době, kdy se Španělsko osvobozuje ze čtyřicetileté diktatury, která ostatní jazyky kromě španělštiny potlačila, a tak se jejich používání omezovalo jen na soukromý a rodinný život. To mělo za následek, že počet obyvatel, kteří používali tyto jazyky, se za čtyři desítky let prudce snížil. Tato ústava vzniká v době, kdy lze v celém světě pozorovat směřování ke globalizaci, přesto vzniká politická vůle a dohoda mezi nově vzniklými i renomovanými stranami přiznat jednotlivým komunitám jejich autonomii a právo svobodně rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to i jazykových. Proto hodnotíme tento základní právní dokument jako velice liberální s ohledem na dobu a podmínky, v kterých vznikl.
|
|
|
Pronikání neindoevropských lexikálních jednotek do španělštiny
Formanová, Zuzana ; Čermák, Petr (oponent) ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce)
Jako každý jazyk i španělština se v průběhu staletí svého formování nevyvíjela izolovaně, ale dostala se do kontaktu s jinými jazyky. Přirozeným jevem takového kontaktu je vzájemný vliv mezi jazyky a obohacování slovní zásoby. Ani španělština se neubránila těmto vlivům, které se promítly jak do slovní zásoby, v níž se bezpochyby projevily nejvíce, tak do fonetiky či morfologie. Španělština se dostala do kontaktu s jinými jazyky již od samého počátku svého vývoje, kdy na vznikající románštinu působil vliv předrománských autochtonních jazyků Pyrenejského poloostrova. Hlavním důvodem toho, že se španělština otevřela těmto vlivům, byla nutnost nových pojmenování. Nejednou se stávalo, že se španělský jazyk setkal s kulturou velmi odlišnou od hispánského světa a byl tak nucen přijmout nová slova označující skutečnosti, pro něž sám postrádal pojmenování. Někdy, jako je tomu v případě prvních kontaktů s indiánskými kulturami v Latinské Americe, se stávalo, že pro neznámé skutečnosti se nejprve používala evropská terminologie a nová skutečnost byla přirovnávána k něčemu známému z Evropy. Tento způsob se však jevil jako obtížný a nedostačující a proto později španělští dobyvatelé přistoupili k přejímaní slov z indiánských jazyků. Ať už španělština přejímala slova z indiánských či jiných jazyků, vždy se jednalo...
|
|
| |
|
|
Ke kategorii pádu ve španělštině
Kotrčková, Eva ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Když jsem se kdysi dávno rozhodovala o tématu své diplomové práce, byla jsem Sl bezpečně jistá jen jedním - bude to téma lingvistické. Výhodou pro mě bylo dvouoborové studium hispanistiky a bohemistiky. Se zalíbením jsem pročítala lingvistické teorie, porovnávala přístupy jazykovědců, kladla si problematické otázky a hledala dostatečně atraktivní a obsáhlý námět, který by však měl i své praktické využití při studiu jazyka. Nakonec jsem se rozhodla, nutno říci, že velkou inspirací pro mě byly i přednášky vedoucího této diplomové práce, pana prof. PhDr. Bohumila Zavadila, CSc., a zvolila nelehké téma s široce pojatým názvem "Ke kategorii pádu ve španělštině". Nelehké nejen proto, že někteří jazykovědci s pádem ve španělštině v podstatě vůbec nepočítají, ale zejména proto, že skýtá velký rozsah záběru. Výhodou může být naše české jazykové povědomí se silně zakotveným pojetím pádu i znalost prací českých lingvistů o tomto tématu. Pokusím se proto dodržet základní osnovu práce a přistoupit k tématu v stanoveném sledu otázek a snad i následných odpovědí. Nejprve se budu zabývat obecnou teorií pádu. Co je pád? Jaké jsou jeho funkce v jazyce? Ajak lze tyto funkce vyjádřit v různých jazycích podle jejich typu? Poté se zaměřím na samotný španělský jazyk. Jak dospěla současná španělština k omezenému flektivnímu...
|
|
|
Linguistic situation in Catalonia
Boháčová, Monika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
současné době má ve Španělsku 17 regionů statut autonomní oblasti, ačkoliv ústava z roku 1978 hovoří pouze o třech "historických národech" s vlastním jazykem: v Katalánsku, Baskicku a Galicii. Uznání katalánštiny jako oficiálního jazyka Katalánska zahájilo proces transformace, doprovázený nevyhnutelnými konflikty v politické a jazykové oblasti. Nicméně, Katalánci si za své úsilí zaslouží obdiv. Během třiceti let demokratického režimu dokázali oživit jazyk, který byl zatlačen do ústraní a zbaven jakékoli pozitivní perspektivy, a to přes období diglosie ve prospěch kastilštiny až po bilingvní stav. Jaký bude příští krok? Diglosie ve prospěch katalánštiny? Je pravda, že katalánština k tomu má veškeré předpoklady: je oficiálním jazykem, má svou normu a kodifikaci. Na základě posouzení stávající situace z nejrůznějších hledisek se můžeme ptát: Jaký bude další vývoj pozice katalánštiny (a kastilštiny) v Katalánsku? Na jednu stranu, politika katalánské vlády se orientuje na propagaci jazyka způsobem, který může působit diskriminačně vůči kastilské komunitě a v extrémních případech vyvolává pocit, že cílem je naprostý katalánský monolingvismus. Politici nacionalistické ideologie prosadili uplatnění katalánštiny ve všech oblastech, i když často radikálními a jednostrannými metodami, v každém případě docílili...
|
|
|
Jazyková charakteristika gibraltarské mluvy yanito/llanito
Ducká, Viktorie ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit jazykovou situaci na Gibraltaru. Pozornost bude věnována zejména zvláštnímu jazykovému útvaru, který je tradičně označován termínem llanito. Aby mohl být tento jev popsán ve všech souvislostech, musí být zasazen do historicko- kulturního a jazykového kontextu. Práce je strukturována tak, aby tento kontext osvětlila. V úvodní kapitole je nastíněna historie Gibraltaru včetně souhrnného přehledu nejvlivnějších etnik, které díky svým jazykům a svébytné kultuře výrazně přispěly ke zrodu a vývoji llanita jako specifické gibraltarské mluvy. Problematika spojená se samotným pojmem je tématem třetí kapitoly. Pozornost je věnována terminologickým otázkám - postupně jsou analyzována alternativní označení llanita, totiž yanito či gibberish atd., a jsou analyzovány hypotézy spjaté s těmito názvy. Čtvrtá kapitola se zabývá jazykovými vrstvami, ve kterých u llanita nalezneme nejvíce specifických rysů (syntax, fonetika, slovní zásoba a frazeologie), a povahou těchto rysů. V následující kapitole je pojednáno o dvou Yanito slovnících, totiž o, výkladových slovnících obsahující gibraltarské pojmy a ustálené výrazy. Jedná se o jedinou existující datovou základnu pro llanito. Na závěr je přiblížena aktuální jazyková situace na Gibraltaru. Vize renomovaných jazykovědců o jejím...
|
|
| |
|
|
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jako prostředek k vyjádření povahy slovesného děje v současné španělštině
Pešková, Jana ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Černý, Jiří (oponent) ; Čermák, Petr (oponent)
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jsou ve španělštině velmi frekventovaným prostředkem, jehož prostřednictvím lze vyjádřit řadu významů, které nejsou inherentně obsaženy v samostatných slovesných lexémech. Mezi ně vedle významů časových nebo modálních patří i významy povahovědějové (ve španělské literatuře nazývané jako významy aspektuální). Již při letmém porovnání španělského slovesného systému se systémem českým je patrné, že frekvence výše popsaných výrazových prostředků ve španělštině je vyšší, na rozdíl od češtiny. Pro češtinu coby flexivní jazyk je naopak charakteristická vysoká četnost derivačních sufixů a/nebo prefixů modifikujících základní význam bud' z hlediska vidu (dokonavost .. nedokonavost - napsat :: psát) a/nebo z hlediska různých odstínů povahy slovesného děje jako jsou například (i) fáze (rozběhnout se - implikuje počáteční fázi slovesného děje, dopsat - implikuje koncovou fázi slovesného děje), (i i) kvantita (mrsknout sebou - implikuje děje semelfaktivní, přeleštit - implikuje opakování slovesného děje, chodívat - implikuje děje obvykle vykonávané) nebo (iii) intenzita slovesného děje (pokulhávat, přizabít se - implikuje malou intenzitu slovesného děje), označované souhrnně jako významy povahy slovesného děje. Vztah mezi videm a povahou slovesného děje je velmi těsný: každé...
|
|
|
Terminativní slovesné perifráze rezultativní ve španělštině a portugalštině
Hrobská, Eva ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Tato práce se zabývá tématem terminativních slovesných perifrází rezultativních ve španělštině a portugalštině, a to jak z hlediska teoretického, tak praktického. V teoretické části se nejprve zabýváme obecným popisem a klasifikací slovesných perifrází s důrazem na perifráze terminativní a rezultativní. V rámci teoretického popisu je zahrnuta i podkapitola ohledně situace v češtině, která se zabývá zejména kategorií aspektu a vidu. Teoretické závěry jsou následně konfrontovány v druhé části práce, která se věnuje korpusové analýze. Pro tyto účely byl využíván paralelní korpus InterCorp, respektive španělský a portugalský subkorpus, ale i jednojazyčný španělský korpus CREA a portugalský Corpus do Português. V této praktické části byly analyzovány jen vybrané konstrukce, a to tener + participium, llevar + participium, estar + participium a salir + participium ve španělštině a ter + participium, ficar + participium a sair + participium v portugalštině. Pro výzkum byly tedy zvoleny jak konstrukce aktivní, tak konstrukce pasivní.
|
host ::
RSS.