|
|
Language policy as an instrument of nation-building: The case of Post-Maidan Ukraine
Viktora, Matyáš ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkami jazykových politik a budování národa na Ukrajině po Majdanské revoluci. Z konstruktivistického pohledu jsou zde rozvíjeny teorie národa a jeho budování. Hypotézou je, že se ukrajinské elity pokoušejí přesvědčit příslušníky jazykových minorit, aby se re-identifikovali podle elitami prezentované vize národní a jazykové identity. Práce se zabývá identifikací s touto vizi mezi občany čtyř ukrajinských měst - Kyjeva, Dnipra, Užhorodu, a Oděsy. K ohodnocení úspěšnosti tohoto projektu je využita metoda dotazníku a analýzy jazykové krajiny. V této analýze jsou sledovány zprávy ve veřejném prostoru zvolených měst. Tyto zprávy jsou následně vytříděny na oficiální, komerční a neformální. Texty jsou analyzovány z pohledu kompozice výskytu jazyků. Podle tohoto výskytu lze sledovat, do jaké míry se obyvatelstvo ztotožňuje s oficiální jazykovou politikou, a tedy i s vizí elit o národní a jazykové identitě. Dotazník mezi ukrajinskými studenty češtiny slouží jako podpůrná metoda, která má za cíl zjistit, jak se respondenti staví k jazykové legislativě a idejím o používání jazyka v zemi. Ze získaných dat lze vyčíst, že v neformálních kontextech často dochází k ignoraci oficiální politiky a k užívání místně dominujícího jazyka, nezávisle na tom, zda je též jazykem státním.
|
|
|
Twitter as an additional battlefield? Analysis of Israel Defense Forces' social media campaign during the Great March of Return
Plíštilová, Tereza ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi narativy a rámováním událostí a do jaké míry s nimi rezonuje vizuální obsah v podobě snímků a videí. V této práci zkoumám, jak Izraelská armáda rámovala protesty v Gaze, také známy pod názvem Great March of Return, v období mezi 30. březnem 2018 až 30. březnem 2019 na sociální síti Twitter. Během analýzy jednotlivých tweetů aplikuji prvky rámování dle Entmana (1993) a zaměřuji se na strategické narativy, které Izrael v současné době využívá. Mezi tyto narativy se řadí zejména narativ Izrael jako jediné demokracie na blízkém východě, Izrael jako "startup nation" a centrum technologického pokroku, a nakonec Izrael jako vůdce v boji proti islámskému terorismu. V teoretické části se také zabývám předchozími výzkumy a studiemi zabývajícími se sociálními médii a jejich využíváním vojenskými silami. V analytické části identifikuji jednotlivé rámce (frames), které Izraelské armáda opakovaně používala během protestů v Gaze ve zkoumaném období. Každý identifikovaný rámec (frame) je doprovázen vizuálním obsahem ve formě fotky či videa a pokud jsou k dispozici, tak také strategickými narativy.
|
|
|
The role of the Western media in counterbalancing the revolutionary potential of the OWS and Los Indignados
Moreira Vieira, Gabriel ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Anti-hegemonic social movements have historically had a complicated and conflicting relationship with mainstream media, as it consistently undermines the emancipatory potential of these grassroots revolutionary movements, hence serving the interests of the dominant social forces of the hegemonic order. This work develops a comprehensive and critical analysis of the agency of mainstream media throughout the coverage of Occupy Wall Street (OWS) to understand how and why it consciously and relentlessly worked to neutralize the true dimension of the movement and its occupations, and thus to preserve the neoliberal capitalist world order from the ideological threat and the revolutionary challenge that OWS posed to it. Employing a historical materialist approach based on Gramsci's theory of hegemony - and the emphasis in the consensual aspect of power in the production of the hegemony that it entails - and its use in the study of world orders grounded in social relations, this work aims to investigate the mainstream media's active role in the building of the current neoliberal capitalist historic bloc, and its subservience to the hegemonic social forces throughout every stage of the coverage of OWS and its occupations: from the deliberate lack of interest and the total indifference in the movement to the...
|
|
|
How can the changes in the settings of the European Neighbourhood Policy affect the EU-Israeli cooperation?
Houdek, Kryštof ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak se změny v Evropské sousedské politice, konktrétně nově navrhovaný NDICI, promítnou do vztahů Evropské Unie a jejích členských států s Izraelem. Zdůrazněny jsou vlivy změn v nastavení NDICI, které se dotýkají politického nastavení spolupráce s Palestinskou samosprávou a nepřímo se tak týkají i Izraele. Práce identifikuje čtyři hlavní změny týkající se flexibility, rozvojové pomoci, metody blending a výkonnostně zaměřeného přístupu (performance-based approach). Tyto změny mohou mít nezamýšlený dopad na vztahy s Izraelem, obzvlášť ve vztahu k bezpečnosti a politickému klima. Mohou poškodit vztahy Izraele s některými členskými státy nebo eskalovat násilí v Gaze. Práce ke svým závěrům dochází pomocí analýzy dokumentů vztažených k Evropské sousedské politice. Jedná se o případovou studii.
|
|
|
Israel's Intelligence Evolution after the failures of Yom Kippur and Second Lebanese War
Veljkovic, Marko ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
security of nation. What is intelligence's role in the case of Israel? How has it evolved during s that Israel has learned from its mistakes in the past "has actually picked up that up call", and has made its intelligence the most powerful and reliable weapon in their V posledních několika desetiletích byla inteligence srdcem boje proti terorismu a bezpečnosti národa. Jaká je úloha zpravodajských služeb v případě Izraele? Jak se vyvíjel během své existence? Jaké byly zaměřující se události, selhání, která způsobila tento vývoj ve inteli Jaká je úloha inteligence v boji proti terorismu? Většina studií ignoruje zásadní roli, kterou inteligence přináší do arény, nebo se zaměřuje pouze na její nejkontroverznější aspekty. Tento článek tvrdí, že se Izrael poučil ze svých chyb v minulosti "skutečně vzal toto budící volání" a učinil ze své inteligence nejsilnější a nejspolehlivější zbraň ve svém arzenálu v národní bezpečnosti. Prozkoumá a důležité role, které musí každé odvětví zpravodajství přinést ke stolu blémy mají jednotlivé pobočky a jak mohou zabránit problémům? Tato práce bude zdůrazňovat klady a efektivitu izraelského modelu boje proti terorismu jako dosud nejúčinnějšího a nejúspěšnějšího s ohledem na liberální demokracii. o dvojsečný meč, který nemůže být nahrazen žádnou jinou formou sběru inteligence.
|
|
|
Analýza diskurzu jezídské genocidy
Vejvodová, Nela ; Daniel, Jan (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Jak reagovat na probíhající genocidu? Jak potrestat její pachatele? Lidstvo se v roce 2014 stalo svědkem další z novodobých genocid, likvidace celého etnika - a to když takzvaný Islámský stát zaútočil na severu Iráku na oblast, kterou po staletí obývali příslušníci malého, ale svébytného etnika jezídů. Tato diplomová práce se zabývá ustanovením diskurzu jezídské genocidy, tedy procesem uznání událostí za genocidu na mezinárodní úrovni. V práci zkoumám vymezení obětí i agresorů a mezinárodní reakci na genocidu, a to jak v mediální, tak politické oblasti. Pro ustanovení diskurzu jezídské genocidy totiž bylo zásadní odlišení obětí a násilí na nich páchaném od ostatních událostí. Stejně tak bylo důležité přesně pojmenovat pachatele genocidy a nebrat je jen jako potenciální geopolitickou hrozbu, ale jako původce jednoho z nejhorších zločinů, jaké lidstvo zná. Diskurz jezídské genocidy do velké míry určovali politici - a jak ve své práci ukazuji, politický rozměr událostí zatlačil do pozadí ten humanitární a právní. Tyto všechny aspekty se na formování a udržování daného diskurzu.
|
|
|
Napomáhá mediální pokrytí porozumění konfliktu? Redefinice konceptu mírové novinařiny a analýza českého zpravodajství o Kypru a Náhorním Karabachu
Hroch, Jaroslav ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Informační válka v mezinárodních vztazích
Nyč, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem informační války v kontextu debaty o konceptech moderního válčení. Práce nejprve představí debatu o moderních způsobech válčení, která obsahuje koncepty jako hybridní válka, nelineární válka apod. Následně představí tři hlavní pojetí informační války v kontextu této debaty a v rámci třech center současné moci ve světě (Západ, Rusko a Čína). Západní pojetí jasně oddělující válku a mír, ruské komplexní pojetí hybridně-informační války a čínské pojetí three warafres. Následně práce rozvíjí tezi o sekuritizaci informační války v západním prostředí (státy EU a NATO). Sekuritizace je chápána jako rétorický akt, který určitý fenomén představí jako výraznou bezpečnostní hrozbu. V kontextu Západu došlo k tomu, že informační válka byla do jisté míry takto sekuritizována. Celé tato sekuritizace je problematická, pokud se na informační válku podíváme jako na běžný stav mezinárodních vztahů, které jsou ze své podstaty konfliktní a anarchické.
|
|
|
Homegrown Terrorism in the European Union: Political Discourses of France, the United Kingdom and Slovakia
Hruboňová, Anna ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá tématem domácího islamistického terorismu v Evropské unii. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout výklad domácího terorismu v politickém diskurzu EU jako subjektu a vybraných členských států - Francie, Velké Británie a Slovenska. Práce vychází z předpokladů teorie sociálního konstruktivismu a sekuritizace a zkoumá vzorce diskurzů v letech 2015 - 2018 a snaží se identifikovat možné podobnosti a rozdíly v politických diskurzech jednotlivých zemí. Při zkoumání změn v diskurzu práce analyzuje, jak byla problematika domácího terorismu sekuritizována a jak politické autority formují vnímání domácího terorismu jako hlavní hrozby pro Evropu. Za účelem objektivnější argumentace využívá výzkum kvalitativní metodu tematické analýzy. Naše zjištění naznačují, že témata, která jsou ve všech diskurzech obecně přítomna, jsou mimo jiné prevence terorismu a radikalizace, významná role internetu při šíření islamistické propagandy a problém navrácení zahraničních bojovníků. Některá témata jsou však specifická pro konkrétní stát,jako je zvýraznění domácího charakteru současného terorismu ve Francii, zapojení širší veřejnosti ve Spojeném království nebo spoléhání se na mezinárodní závazky na Slovensku.
|
|
|
Islamic terrorism in US film: how we construct our own enemies
Kotvalová, Anna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES INSTITUTE OF POLITICAL SCIENCE DEPARTMENT OF INTERNATIONAL RELATIONS Islamic terrorism in US film: how we construct our own enemies Master's thesis Author: Bc. Anna Kotvalová Study programme: International Relations Supervisor: Mgr. Jakub Záhora, Ph.D. Year of the defense: 2019 ABSTRAKT Předkládaná diplomová práce se zabývá zobrazováním a konstrukcí islámského terorismu v americké kinematografii po 9/11 a zobrazováním War on Terror ve třech vybraných mainstreamových amerických filmech, Zero Dark Thirty, Lone Survivor a American Sniper. Tato práce se opírá o dva hlavní teoretické proudy, kritická teroristická studia a propojení populární kultury a světa politiky. Práce analyzuje a interpretuje diskurz ve třech zmíněných filmech primárně skrze narativy a diskurz, které odkazují na antagonisty v těchto příbězích. Konkrétně se práce zaměřuje na zobrazování ospravedlňování a odůvodňování amerického chování v rámci War on Terror. Současně práce analyzuje politické důsledky tohoto diskurzu. Diplomová práce identifikuje čtyři základní repetitivní diskurzivní vzorce: humanizace "americké strany", dehumanizace antagonistů, mučení a násilí a neexistence kontextu. Závěrem potvrzuje předpoklad, že diskurz, který odkazuje na antagonisty je extrémně diskriminační a...
|
host ::
RSS.