Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příčiny heterogenity rozvolněných doubrav na Podbořansku
Procházka, Michal ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Melichar, Vladimír (oponent)
Teplomilné doubravy jsou biotopem, pro který je charakteristická značná diverzita cévnatých rostlin. V případě rozvolněných porostů, jaké se vyskytují mimo jiné na Dětaňském chlumu v podhůří Doupovských hor, je navíc diverzita bylinného podrostu umocněna výraznou heterogenitou prostředí. Dosud však nebylo plně známo, která přírodní charakteristika má na utváření takto různorodé vegetace nejzásadnější vliv. Jednu z možných příčin lze hledat v historickém managementu. Tato práce proto poskytuje určitý vhled do historie lesnického hospodaření v regionu Podbořanska na základě archivních materiálů jako jsou Historický průzkum lesů, hospodářské plány nebo archivní mapy. Zjištěné informace jsou do značné míry překvapivé, jelikož se ukázalo, že v minulosti na Dětaňském chlumu dominovaly jehličnaté porosty s dlouhou dobou obmýtí. To je však v rozporu s předpokladem, že se jedná o starobylou dubovou pařezinu, čemuž napovídá nynější podoba vegetace se značným výskytem polykormonů ve zdejší přírodní rezervaci. K nalezení environmentálních příčin existence současné heterogenity vegetace jsem využil statistický program CANOCO, pomocí kterého jsem analyzoval závislost vlastních fytocenologických dat na vybraných charakteristikách prostředí na různých prostorových škálách. Pro zvýšení výpovědní hodnoty jsem do...
Funkční parametry biokoridorů konstruovaných ve fragmentované kulturní krajině k podpoře mobility organismů
Vaškovský, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Antropogenně zapříčiněná fragmentace krajiny doprovázená ztrátou konektivity habitatů představuje v současnosti významnou celosvětovou hrozbu ochrany biodiverzity. Jednou z možností, jak lze tomuto problému čelit, je identifikace, tvorba a udržování biokoridorů, které propojují izolované plochy habitatů, a umožňují tak pohyb a šíření organismů prostředím. Tato práce se prostřednictvím literární rešerše zaměřuje na zjištění faktorů zajišťujících funkčnost biokoridorů různých prostorových měřítek pro různé druhy volně žijících organismů. Klíčová slova: biokoridor, ekodukt, bariéra, fragmentace krajiny, propojenost, šíření organismů, mobilita, funkčnost koridoru, krajinná ekologie
Diverzita a sukcese spontánní vegetace v městském prostředí
Rejchrtová, Lucie ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Adámek, Martin (oponent)
Městská vegetace je důležitá kvůli svým funkcím (např. estetická, spirituální, rekreační, hygienická). Ve městě na vegetaci i na průběh její sukcese působí faktory jako v přírodě ve stejné či pozměněné formě. Oproti okolní krajině je městské klima teplejší, městské půdy mají zvýšené pH, jsou sušší, mohou obsahovat více živin, těžkých kovů a soli. Ve městě působí lidská činnost a člověk sám jako hlavní šiřitel rostlin i disturbátor biotopů. V důsledku toho všeho se ve městě vyskytují rostliny s vyššími nároky na teplo, světlo, alkalinitu, živiny i narušování. Často se jedná o druhy nepůvodní, kterých je ve městě oproti okolní krajině značně více i díky častějšímu výskytu raných sukcesních stadií. Podíl nepůvodních druhů během sukcese klesá ve prospěch druhů původních. Celkový počet druhů (a to i v rámci jednotlivých skupin druhů - původních druhů, archeofytů i neofytů) je ve městě oproti okolní krajině vyšší kvůli vysoké rozmanitosti biotopů a zavlékání (záměrnému i nezáměrnému) druhů lidskou činností. Klíčová slova: městská vegetace, sukcese, diverzita, antropogenní faktory, nepůvodní druhy

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.