Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 236 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jednonukleotidové polymorfizmy v patogenezi neoplazií ze zralých B-buněk
Wagnerová, Andrea ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Beránek, Martin (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Andrea Wagnerová Školitel: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D., Mgr. Kateřina Černá Pilátová, Ph.D. Název diplomové práce: Jednonukleotidové polymorfizmy v patogenezi neoplazií ze zralých B-buněk Chronická lymfatická leukémie (CLL - Chronic lymphocytic leukemia) je onemocnění charakterizované klonální proliferací B-lymfocytů. CLL patří mezi nejčastější lymfoproliferativní onemocnění s řadou definovaných rizikových faktorů, nicméně etiopatogeneze zůstává do jisté míry neobjasněna. V posledních 10-15 letech se objevují různé studie, které hovoří především o genetické predispozici k tomuto onemocnění. Působení vnějších faktorů v etiologii CLL prokázáno nebylo. V souvislosti s CLL je také definovaný asymptomatický stav, označovaný jako monoklonální B-lymfocytóza (MBL - Monoclonal B-cell lymphocytosis), často popisovaný jako prekurzorový k CLL. Byla provedena imunofenotypizace lymfocytů průtokovou cytometrií u jedinců v kontrolní skupině (100 osob) a ve skupině CLL/MBL (pacienti s diagnózou CLL nebo MBL, 50 osob). U všech jedinců kontrolní a CLL/MBL skupiny byly vyšetřeny vybrané genetické polymorfizmy (rs17483466, rs735665, rs7176508, rs872071, rs13397985), které byly v jiných studiích asociovány s...
Využití nových ex vivo testů pro nalezení kapradin s anthelmintickým účinkem
Bednářová, Klára ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Klára Bednářová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název: Využití nových ex vivo testů pro nalezení kapradin s anthelmintickým účinkem Haemonchus contortus patří mezi celosvětově rozšířené hlístice parazitující v gastrointestinálním traktu malých přežvýkavců. Hlístice způsobují onemocnění zvané hemonchóza. Typickým příznakem onemocnění je anémie vznikající v důsledku sání krve hlísticemi. S onemocněním se také snižuje produktivita a může docházet k úmrtí hostitele. Pro léčbu hemonchózy se využívá pouze několik léčiv, počet nově zavedených léčiv je nízký. V dnešní době je stále větším problémem vznikající rezistence na anthelmintika právě díky vysoké adaptibilitě H. contortus a také nesprávnému užívání syntetických léčiv. Syntetická léčiva znečišťují životní prostředí, i proto je snaha nalézt rostlinné produkty s anthelmintickým účinkem. U některých asijských a afrických kapradin byl prokázán anthelmintický účinek, proto jsme se rozhodli provézt testy na průkaz anthelmintické aktivity u evropských druhů kapradin. U vybraných druhů se testoval anthelmintický účinek proti hlísticím, konkrétně H. contortus s využitím testu líhnutí vajíček a bioluminiscenční analýzy ATP u dospělců. Kapradiny, které...
Vliv vybraných herbicidů na expresi UGT a aktivitu antioxidačních enzymů huseníčku rolního
Rysová, Samanta ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Samanta Rysová Školitel: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka Podlipná, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vybraných herbicidů na expresi UGT a aktivitu antioxidačních enzymů huseníčku rolního Herbicidy se hojně využívají k regulaci plevelů v zemědělství. Přestože je jejich použití esenciální pro zajištění dostatečné produkce zemědělských plodin, dochází ke snížení jejich účinku kvůli vzniku herbicidní rezistence. Je proto důležité objasnit mechanismy vzniku herbicidní rezistence, aby byly herbicidy používány efektivně a mohly být případně vyvinuty nové látky. Zároveň působí herbicidy na rostlinu jako abiotický stresový faktor a dochází tak k ovlivnění antioxidačního aparátu rostlinných buněk. Hlavním cílem této práce bylo zjistit vliv vybraných herbicidů - tribenuron-methylu (TBM), pinoxadenu (PNX) a sulcotrionu (SLC), na expresi vybraných UGT, které by mohly hrát roli ve vzniku herbicidní rezistence a dále prozkoumat vliv TBM na aktivitu vybraných antioxidačních enzymů - askorbátperoxidasy (APX), katalasy (CAT) a superoxiddismutasy (SOD). Jako modelová rostlina byl použit huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), experiment byl prováděn na buněčných suspenzích a hydroponických...
Biological activity of antioxidant compounds in monocytes THP-1
Hájek, Jan ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Univezita Roma Tre Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologie Katedra biochemických věd Kandidát: Jan Hájek Školitel: PharmDr. Iva Boušová, PhD. Prof. Sandra Incerpi, Prof. Jens Z. Pedersen Název diplomové práce: Biologická aktivita antioxidačních látek v monocytech THP-1 Tato práce byla vytvořena na základě pokusů provedených v Laboratoři fyziologie na Univerzitě Roma Tre v Římě pod vedením prof. Sandry Incerpi. Tým laboratoře se zabývá studiem antioxidantů s různou strukturou a hodnocením jejich schopnosti zabránit tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS). Tyto reaktivní sloučeniny jsou nezbytné v mnoha fyziologických pochodech, ale mohou mít také škodlivé účinky a podílet se na rozvoji rozličných onemocnění. V této práci jsem se zabýval studiem antioxidačních vlastností různých polyfenolických látek (mosloflavon, negletein, 5,6-dihydroxyflavon, bajkalein, kyselina galová a sloučenina 1625) v buněčné kultuře lidských monocytů THP-1 a také v in vitro testu. Použil jsem tři různé metody: stanovení intracelulárních ROS (dichlorofluoresceinový test), test cytotoxicity a elektronovou paramagnetickou rezonanční spektroskopii (EPR). Mosloflavon neukázal žádnou vychytávací aktivitu ani v buněčné linii ani během EPR. Naproti tomu negletein měl dobrou vychytávací...
Obranné mechanismy motolice kopinaté před účinky anthelmintik
Ballóková, Anna ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Anna Ballóková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Obranné mechanismy motolice kopinaté před účinky anthelmintik Dikrocelióza, helmintóza způsobená motolicí kopinatou (Dicrocoelium dendriticum), je celosvětově významné onemocnění postihující zejména hospodářské ale i volně žijící přežvýkavce. V současnosti jediným možným prostředkem v boji s touto parazitózou je podávání anthelmintik. Benzimidazolové anthelmintikum albendazol je motolicí kopinatou metabolizováno na albendazolsulfoxid, ale dosud není známo, které enzymy jsou za tuto oxidaci zodpovědné. Tato práce se zaměřila na identifikaci enzymů účastnících se metabolizmu albendazolu u motolice kopinaté izolované z jater přirozeně infikovaných muflonek (Ovis Musimon). K určení účasti enzymů na sulfoxidaci albendazolu bylo použito specifických inhibitorů jednotlivých enzymů. Jako jediné účinné inhibitory použité v této práci byly α-nafthylthiourea a methimazol, specifické inhibitory pro flavinmonooxygenasy. Indol-3-karbinol, který byl použit také jako specifický inhibitor tohoto enzymového systému, se jevil jako neúčinný. Dále byly použity inhibitory 3˗amino-1,2,4-triazol pro katalasu, diethyldithiokarbamát a...
Vliv přírodních látek na transport lékovými OATP transportéry
Zemčíková, Lucie ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Lucie Zemčíková Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název dizertační práce: Vliv přírodních látek na transport lékovými OATP transportéry Membránové transportéry ze skupiny OATP (organic anion-transporting polypetides) patří mezi přenašeče odpovědné za transport některých léčiv (např. hypolipidemik ze skupiny statinů) a dalších xenobiotik přes biologické membrány a bariéry v organismu. Tyto transportní proteiny tedy hrají důležitou úlohu při farmakokinetických procesech jako je absorpce, distribuce a eliminace. Potenciální modulace jejich transportní funkce přírodními látkami běžně se vyskytujícími v potravě rostlinného původu či potravních doplňcích může mít za následek změny koncentrací jejich substrátů (léčiv) v buňkách a tělních tekutinách, což může ovlivnit účinek i toxicitu těchto léčiv. Cílem práce bylo získat údaje o interakci vybraných přírodních látek s lidskými transportéry OATP2B1 a OATP1A2, které se podílejí na uptake léčiv na významných farmakokinetických bariérách organismu, a o jejich schopnosti ovlivnit transport lékových substrátů těmito transportéry. Pro studium byly vybrány přírodní látky ze skupiny flavonoidů a isoflavonů. Společnou charakteristikou...
Stanovení markerů epiteliálně mezenchymální tranzice (EMT) u buněk in vitro
Špaček, Petr ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Petr Špaček Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Konzultant: RNDr. Věra Králová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení markerů epiteliálně mezenchymální tranzice (EMT) u buněk in vitro Epiteliálně mezenchymální tranzice (EMT) je proces, během, kterého vznikají pohyblivé mezenchymální buňky z nepohyblivých epiteliálních buněk. Fyziologicky, EMT hraje důležitou roli během embryonálního vývoje a hojení ran. Ztráta kontroly nad tímto mechanismem může vést k fibróze a nádorové progresi. Pohyblivé mezenchymální buňky mohou pronikat přes bazální mebránu, dostávají se do krevního řečiště a jsou tak zánášeny do dalších tkání. Tranzice je regulována EMT markery. Tyto markery obsahují široké spektrum proteinů zahrnujících povrchové proteiny (E-kadherin, N-kadherin), cytoskeletální proteiny (vimentin), mikroRNA (miR 200) a transkripční faktory (Snail, Twist). V této studii byla exprese EMT markerů měřena pomocí RT-PCR a Western blottingu. Schopnost migrovat byla hodnocena v reálném čase analýzou za použití systému x-CELLigence. Dva znamé spouštěče EMT, StemXVivo™ EMT Inducing Media Supplement (IS) a TGF- β, byly porovnávány na lidských orálních nádorových buněčných liniích DOK a H376. TGF-β se ukázal jako...
Účinok vybraných seskviterpénov na antioxidačné enzýmy v diferencovanej bunkovej línii Caco-2
Verešová, Erika ; Svobodová, Hana (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Erika Verešová Konzultant: PharmDr. Hana Bártíková, Ph.D. Názov rigoróznej práce: Účinok vybraných seskviterpénov na antioxidačné enzýmy v diferencovanej bunkovej línii Caco-2 Onemocnenie s názvom rakovina sa neustále šíri naprieč populáciou. Je moderným trendom siahať čoraz častejšie po rôznych bylinných potravinových doplnkoch za účelom upevniť, či prinavrátiť si svoje zdravie. Rokmi užívaná rastlina, Myrica rubra, zaujíma pre svoje účinky aj mnohých vedcov. Seskviterpény z tejto rastliny sme využili aj my v našom výskume za účelom zistenia ich účinkov na hladinu antioxidačných enzýmov v diferencovanej bunkovej línii Caco-2. Caco-2 je línia nádorových buniek črevného epitelu so zachovanými vlastnosťami zdravých buniek., vďaka čomu sa používajú ako podklad pre testovanie látok a ich účinkov na nenádorové bunky. Bunky sme inkubovali po dobu 24 a 48 hodín so seskviterpénmi s koncentráciou 25µg/ml. Na výskum sme použili siličnú zmes z Myrica rubra a vybrané jednotlivé seskviterpény α-humulén, β-karyofylén a trans-nerolidol. Z antioxidačných enzýmov sme stanovili enzýmy glutation-S-transferázu, glutationreduktázu, glutationperoxidázu, katalázu a superoxiddismutázu. Výsledky našich pokusov potvrdili bezpečnosť...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 236 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.