|
|
Krácení v dvojslabičných apelativech deklinačního typu "žena" (korpusový výzkum)
Henyš, Jan ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá alternací kořenného vokálu, která se projevuje u některých dvojslabičných feminin deklinačního typu žena. První část práce představuje přehled zachycení tohoto jevu ve vybraných mluvnicích češtiny, vydáních Pravidel českého pravopisu a dalších publikacích. V druhé části je v jednotlivých fázích popsána extrakce alternujících dvojslabičných feminin z českého synchronního korpusu psané češtiny. Z revidovaných výsledků je pak vytvořen seznam všech alternujících dvojslabičných feminin deklinačního typu žena, který je založený na korpusových datech. Na základě dat získaných z korpusu jsou následně ověřována vybraná tvrzení z literatury uvedená v první části práce, která se týkají např. vlivu lexikálního významu nebo hláskové stavby jednotlivých slov na alternaci kořenného vokálu.
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
|
|
K neohebným slovním druhům a jejich hranicím v současné češtině
Binderová, Tereza ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce přináší v první části vymezení způsobů dělení slov do slovních druhů, dále kritéria těchto dělení. Druhá část je věnována vymezení slovních druhů příslovce, částice a spojky v mluvnických popisech češtiny. V části třetí je popsáno, jakým způsobem mluvnické popisy reflektují překrývání diskutovaných slovních druhů. Zde jsou dále představeny výklady této problematiky v samostatných studiích a monografiích. Poslední část práce tvoří samostatný výzkum, který na základě sondy do korpusu přináší přehled funkcí a vlastností vybraných výrazů. Cílem práce je na základě korpusové analýzy určit, jaké slovnědruhové platnosti dané výrazy nabývají a na základě jakých kritérií je možné tuto platnost určit.
|
|
|
Jazyk dívčích románů Lenky Lanczové
Szyszkowiczová, Markéta ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá jazykovým rozborem vybraných dívčích románů Lenky Lanczové (Znamení Blíženců, Kam se vytrácí láska, Potížistka, Dvakrát dospělá). Jejím cílem je analyzovat všechny jazykové roviny zkoumaných textů, a především poukázat na příznačné prostředky, jež jsou v nich užívány. Dále jsou jednotlivé romány mezi sebou porovnávány, aby byl postižen případný vývoj autorčina jazyka. Konečně je věnována pozornost i odlišnostem či podobnostem s dřívější produkcí románů pro dívky. Bázi výkladů představuje jednak literárněvědný výzkum románů pro dívky, primárně poznatky Dagmar Mocné a Svatavy Urbanové, jednak dosavadní lingvistická analýza jejich jazyka (publikace Oldřicha Uličného a Jana Horáka Prostor pro jazyk a styl).
|
|
|
Posesivní adjektiva - konkurence jmenného a tvrdého adjektivního skloňování
Vraná, Michaela ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ucelit pohled českých gramatik a dalších prací na jazykovou problematiku skloňování posesivních adjektiv a zjistit, jak se čeští novináři pracující ve vybraných komerčních médiích orientují v této jazykové kategorii. V teoretické části jsme se pokusili shrnout, jaký je obraz o posesivních adjektivech v současné české jazykovědě, v praktické části jsme vyložili, jak jsme přistupovali k tvorbě dotazníku na téma užívání přivlastňovacích adjektiv publicisty metodou dotazníku a výsledky našeho průzkumu. Hlavním zjištěním bylo, že respondenti mají tendenci odpovídat spisovně a upřednostňují posesivní adjektiva před genitivy. Tato práce je přínosem, protože sumarizuje znalosti uvedené v gramatikách na dané téma a ukazuje, jak se čeští publicisté vybraných periodik orientují v problematice přivlastňovacích přídavných jmen.
|
|
| |
|
|
Dialekt podkrkonošské oblasti zejména v odrazu hypokoristických podob rodných jmen
Maierová, Jana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hláskoslovným a tvaroslovným systémem podkrkonošského mikroobvodu, sleduje jak se udržují/stírají vytyčené rysy charakteristické pro tuto oblast a dále porovnává svá zjištění s výsledky Českého jazykového atlasu. V antroponymické části se zabývá nejčastěji užívanými sufixy pro tvoření domácích podob rodných jmen a dále je rozčleňuje do několika skupin na základě jejich využití napříč generacemi či použití při vyjadřování kladného/neutrálního/záporného vztahu k pojmenovávané osobě. Z těchto sufixů poté vytyčuje dva typické podkrkonošské formanty pro tvoření apelativ i proprií -če a -iště a porovnává jejich využívání se staršími výsledky.
|
|
|
Charles Fillmore - od pádové gramatiky k sémantice rámců
Limburská, Adéla ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Americký lingvista Charles Fillmore (1929-2014) v počátcích své vědecké kariéry vycházel z předpokladů generativní gramatiky, na jejichž základě vybudoval teorii pádové gramatiky. Postupem času se však v jeho pracích začaly objevovat kritické komentáře ke generativnímu pohledu na sémantiku a Fillmore se postupně přiklonil k některým tezím kognitivní lingvistiky. Výsledkem tohoto myšlenkového posunu byla teorie sémantiky rámců, která byla později použita při budování lexikální databáze FrameNet. Práce mapuje postupné proměny Fillmorova přístupu k jazyku a představuje důvody, proč k nim docházelo. Vývoj teorie je ilustrován případovými studiemi a praktické využití aktuální podoby Fillmorovy teorie je představováno na materiálu získaném z databáze FrameNet. Práce rovněž ukazuje, v jakých ohledech může být jazykový popis, který Fillmore navrhl, přínosný pro další jazykovědný výzkum, a stručně představuje směry a projekty, které z Fillmorových závěrů vycházejí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
|
|
Čas a prostor v psaných dětských projevech
Švarcová, Hana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak žáci pátých a devátých tříd ztvárňují v psaném vyprávění čas a prostor. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první z nich jsou shrnuty poznatky z oblasti naratologie, vývojové psychologie a výzkumu osvojování jazyka s ohledem na věkovou skupinu žáků druhého stupně ZŠ. V praktické části jsou analyzovány psané projevy žáků pátých a devátých tříd. Postupně jsou charakterizovány oblasti jako koherence projevu, čas, prostor a postava. V závěru této části práce jsou obě věkové skupiny srovnány. Diplomovou práci uzavírají náměty pro školní výuku formulované na základě poznatků získaných z analýzy žákovských vyprávění.
|
host ::
RSS.