|
|
Pojem aury mezi Benjaminem a Adornem
Vítů, Viktorie ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
V práci se věnuji Benjaminově pojmu aury, jak jej nalézáme v Uměleckém díle v době jeho technické reprodukovatelnosti a v Malých dějinách fotografie. Auru interpretuji jako jedinečnost (nejen) uměleckého díla, jeho časoprostorovou kontinuitu. Ve druhé kapitole představuji Adornovu kritiku pozice, kterou Benjamin zastává v Uměleckém díle v době jeho technické reprodukovatelnosti. Adorno tvrdí, že Benjamin auru spojuje s autonomií a tu pak s kontrarevolučností. Adornův hlavní projekt pak spočívá v obhajobě autonomie uměleckého díla skrze představení jeho dialektiky - dílo se stává společenské právě svým vytržením ze společnosti. V poslední kapitole se vracím k Uměleckému dílu v době jeho technické reprodukovatelnosti a za pomoci dalších Benjaminových textů ukazuji, proč volání po politizaci umění nelze číst jako výzvu k heteronomii umění a odsouzení autonomie uměleckého díla. Ve světle tohoto se ukazuje, proč Adornova kritika míjí cíl. V závěru tvrdím, že zdálo-li se Benjaminovi něco kontrarevoluční, pak nikoli autonomie, ale aura sama. Ale i to je třeba vnímat s rezervou, Benjamin totiž rozhodně neodmítá tradiční média, daleko spíš kritizuje způsob, jakým se k nim společnost vztahuje.
|
|
|
Kierkegaardova teorie osobnosti
Sklenář, Václav ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky): Práce se zabývá Kierkegaardovým popisem existenciálních možností člověka, jehož rámcem je teorie tří existenciálních stadií - estetického, etického a náboženského. Cílem práce je ukázat, jakým způsobem je každé z těchto stadií konstituováno, jaký existenciální postoj vůči vnějšímu světu a vůči sobě samému člověk v každém stadiu zaujímá a jakým způsobem je možné dosáhnout pohybu mezi jednotlivými stadii. Tohoto cíle má být dosaženo prostřednictvím výkladu knih Kierkegaardova prvního autorství, tedy spisů vydaných mezi roky 1843-1846, dvoudílným Kierkegaardovým "debutem" Buď - anebo počínaje a Závěrečným nevědeckým dodatkem k filosofickým drobkům konče, ve kterých je teorie existenciálních stadií hlavním východiskem autorových existenciálních analýz. Výklad přihlíží k možnostem různých existenciálních pozic v jednotlivých stadiích, u nichž tak jsou ukázány nejen jejich základní konstitutivní podmínky, ale také jejich vlastní vnitřní variabilita, umožňující určitý existenciální pohyb i v rámci jednotlivých stadií. Práce by tak měla předložit Kierkegaardův pohled na celek existenciálních možností člověka, od nejnižší úrovně v rámci estetické existenciální sféry až po nejvyšší způsob existence, který Kierkegaard spatřuje v křesťanské víře, která je pro něj nejvyšším typem náboženského života.
|
|
|
Režimy racionality / Objektivita mezi historickou epistemologií a pragmatismem
Krejčová, Kateřina ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky) Cílem práce je představit vybrané přístupy ke genealogii a proměnám pojmu "objektivita". Zatímco historická epistemologie tento pojem zasazuje do kontextu konkrétního dějinného úseku, v němž se zrodil a etabloval, a vnímá tak objektivitu jako nóvum, pragmatismus ho považuje za reziduum osvícenského diskurzu a navrhuje nahradit ho solidaritou. Oba přístupy analyzují úskalí nekritické aplikace toho termínu na dějiny filosofie a vědy avant la lettre a předpoklad, že objektivita je jen modifikací a jiným pojmenováním konceptu, který je podmínkou jakéhokoliv poznání. Práce vychází z textů Lorraine Dastonové, Petera Galisona, Richarda Rortyho, Thomase S. Kuhna a Pereze Zagorina.
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Canguilhemův vitalismus
Čejka, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Canguilhemův vitalismus Vojtěch Čejka Abstrakt Bakalářská práce Canguilhemův vitalismus se zabývá vitalistickým přístupem k životu, jak ho Georges Canguilhem představil v letech 1946-7. První část práce představuje vitalistické lékaře, o nichž se Canguilhem ve svých textech často zmiňuje, a jejich odpověď na Descartem inspirované mechanistické vysvětlování života. Ve druhé části se zaměřujeme na Canguilhemovy názory ohledně starších vitalistů. Zároveň naznačujeme, co z jejich přístupu k životu Canguilhem přebírá, co v nich nachází jako stále relevantní. Jak se projevuje Canguilhemův vitalismus, který označujeme jako kritický, ilustrujeme ve třetí části na dvou příkladech, respektive na dvou Canguilhemových textech. Zásadní se nám jeví postup převrácení (renversement), který se v obou textech, a nejen v nich, vyskytuje. V závěru provádíme vlastní aplikaci tohoto postupu na práci Francise Cricka Of molecules and men. Klíčová slova: vitalismus, mechanicismus, život, stroj, prostředí, René Descartes, Paul Joseph Barthez, Xavier Bichat.
|
|
|
"Platónský motiv" v Patočkově filosofii
Jíra, Petr ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
1 Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je výklad "platónského motivu" v Patočkově filosofii jako jednotně strukturovaného myšlenkového pohybu, přítomného v Patočkově myšlení od třicátých do sedmdesátých let. Motivací k takto pojaté interpretaci je obecná otázka vztahu moderního myšlení k evropské filosofické tradici. Práce se snaží ukázat, že Patočkovo myšlení umožňuje odcizení evropského člověka k vlastním duchovním a kulturním kořenům jednak spatřit, jednak překonat. Práce má pět kapitol. První čtyři kapitoly interpretují sókratovské a platónské motivy v Patočkově filosofii chronologicky od třicátých do sedmdesátých let (Patočkova filosofie třicátých let; filosofie Věčnosti a dějinnosti; negativní platonismus; filosofie péče o duši a Evropy). Pátá kapitola obsahuje výklad hlavní otázky práce, tj. otázky jednoty "platónského motivu" v Patočkově díle. Tuto otázku řeší práce ve třech interpretačních krocích. V prvním jsou Patočkovy sókratovsko-platónské motivy zjednodušeny výkladem tří vůdčích myšlenek, které chápeme jako myšlenky shrnující "platónský motiv" v Patočkově díle: myšlenky chórismu, transcendence a péče o duši. V druhém interpretačním kroku je jako společné jádro těchto myšlenek zaveden protiklad "danost-svoboda", který chápeme jako polaritu dvou základních možností lidského bytí, jejíž napětí...
|
|
|
Merleau-Ponty: Návrat k "přirozenému světu" prostřednictvím moderního umění
Roček, Tomáš ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce pojednává téma přirozeného světa u Edmunda Husserla a Maurice Merleau-Pontyho. První část přibližuje kontext vzniku pojmu přirozeného světa u E. Husserla. Ten se zrodil jako reakce na Husserlem pociťovanou krizi věd, která má charakter ztráty smyslu, protože věda nedokáže odpovídat na podstatné otázky lidské existence. Návrat k přirozenému světu pak umožňuje transcendentální epoché. Druhá část je věnována Merleau-Pontymu, pro kterého není přirozený svět říší prvotních evidencí, jako je tomu u Husserla, ale prostorem živoucí komunikace, ke kterému nás přivádí moderní umění, a to zejména malířství. Podle Merleau- Pontyho moderní umění vykazuje dvojznačnost, která spočívá v jeho neuzavřenosti a nejednostrannosti jeho možné interpretace. Práce se snaží dokázat, že tato dvojznačnost odpovídá dvojznačnosti přirozeného světa, který je konstituován pojmovou dvojicí viděné- vidoucí, podléhající nikdy nezavršené reversibilitě. Struktura přirozeného světa tak odpovídá struktuře moderního umění, jak ho chápe Merleau-Ponty.
|
|
|
Žižekova logika obecnosti a dialektika vědomí
Pašek, Adam ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Hegelovská dialektika bývá popisována pomocí triadického schéma teze, antiteze a syntézy. Teze kladená v prním kroku schématu je v druhém kroku negována. V třetím kroku je negována tato negace, výsledkem přitom ale není návrat k tezi, ale její zprostředkování v tzv. určité negaci. Problému, jak rozumět této "produktivitě negace", se ve své Genezi a struktuře Hegelovy Fenomenologie Ducha dotýká Jean Hippolyte. Domnívám se, že přitom indikuje skutečný problém jednoduché triadické interpretace dialektiky. Ve své práci proto předestírám doplněk triády standardní interpretace. Konstruován je na základě a s pomocí Lacanových formulí sexuace, jak je v Less than Nothing vysvětluje Slavoj Žižek. Vypracován je při četbe prvních dvou kapitol Fenomenologie ducha (Smyslové jistoty a Vnímání), na jejichž dialektiku jej také aplikuji. V hlavní části této práce se proto věnuji tomu, jak dochází k dialektickému obratu, jímž se vědomí kvalitativně přeměňuje např. ze smyslové jistoty na vnímání. Rozbor tohoto fenoménu zužitkuje v první části vypracovanou interpretaci formulí sexuace. Využívá přitom toho, že samotné formule sexuace obsahují ve specifické podobě dvojitou negaci, která je jinak formální charakteristikou dialektického obratu. Z této interpretace pak vyplývají pro hegelovskou dialektiku další důsledky. Dialektický...
|
|
|
Pravdivost ve smyslu pohlížení a vystavenosti
Jahoda, Lukáš ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Smyslem práce je výklad Heideggerova pojetí pravdy z rané fundamentální ontologie, vykázání jeho mezí a interpretace jeho prohloubení v pojmu pravdy z textů Vom Wessen der Wahrheit a Platons Lehre von der Wahrheit. Výklad pravdivosti jsoucna z fundamentální ontologie je přitom primárně veden ohledem na distinkci příručního a výskytového jsoucna a jí odpovídající způsoby rozumění: zacházení a pohlížení. Výklad Heideggerova pojetí pravdy z počátku 30. let má poukázat na hlubší rovinu zkoumání, kde základní distinkce jsoucna a jemu odpovídajícího rozumění ještě nevyvstává. Na této hlubší úrovni dochází Heidegger k pojmu pravdy jakožto vystavenosti jsoucnu v otevřenosti vztahování. Takto pojatou pravdu má práce představit jako předejití problematickému "dualismu" fundamentální ontologie a prohloubení tázání, v němž se pravda neodvozuje z rozumějící existence, ale z ek-sistentní vystavenosti jsoucnu, která se jím nechává vést.
|
|
|
Problém transcendence u Jana Patočky
Frei, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
Tato práce sleduje v reprezentativních textech ze všech období Patočkovy tvorby problém transcendence. Zkoumá jej jako úkon jednotlivé osoby v jeho třech konstitutivních momentech - v jeho "jak", "odkud" a "k čemu". Pokud jde o "jak", rozlišuje dvojí transcendenci: nutnou, jež je hlavně záležitostí vnímání, a ne-nutnou, která je věcí reflexe a v textech ze 60. a 70. let rovněž praktického jednání. "Odkud" znamená nejčastěji buď sféru nerušeného, plynulého plánovatelného a využitelného dění, nebo rozptýlenost člověka do zacházení s věcmi a sebeztotožnění s rolemi, které s tímto zacházením souvisí. V tom všem skrytě vládne naše smrtelnost. "K čemu" je označováno rozmanitými symboly typu svět, universální život, Idea, bytí, zjevnost. Práce odhaluje ve zkušenosti transcendence aspekt aktivity a pasivity, jež mohou být v popisech různě akcentovány; podobně je tomu s aspektem afirmace a negace mezi samotným úkonem transcendence na straně jedné a jeho empirickými stopami a výrazy na straně druhé. Práce nakonec v Patočkových textech nachází popis tří možných způsobů selhání transcendence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.