|
|
Kniha cechu kožešníků v Žatci 1474-1814
Benátská, Klára ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje cechovní knize žateckých kožešníků, která vznikala mezi lety 1474-1816. Jejím hlavním cílem je vytvořit edici této knihy a zpřístupnit ji tak pro další bádání. Práci lze rozdělit na dvě části, úvodní kapitoly a samotnou edici s rejstříkem. V úvodní části jsou stručně představeny pražské kožešnické cechy, jejichž vývoj je s žateckým cechem provázán. Dále je nastíněna historie kožešnického cechu v Žatci vycházející zejména z editované knihy. Zaměřuje se především na cech v 16. a 17. století, ze kterých se dochovalo nejvíce informací. Rozebírá organizaci cechu a nejdůležitější ustanovení, kterými se kožešníci řídili. Následující dvě kapitoly se už zabývají samotnou knihou. Jsou analyzovány jak její vnější, tak vnitřní vlastnosti. Důraz je kladen především na popis knihy a rozbor její vnitřní struktury. Ediční poznámka shrnuje pravidla, podle kterých byla vytvořena edice. Druhá a rozsáhlejší část diplomové práce obsahuje samotnou edici. Ta byla připravena podle moderních edičních zásad a je opatřena textovými i věcnými poznámkami a jmenným rejstříkem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Diplomatika a správa kláštera Teplá ve 2. polovině 15. století.
Trnka, Pavel ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlinomaz, Milan (oponent) ; Kubín, Petr (oponent)
Práce se zabývá písemnostmi tepelské kanonie a správními aspekty souvisejícími s klášterem ve středověku se zaměřením na období opata Zikmunda Hausmanna (1459-1506). Vedle úvodní kapitoly je práce rozdělena do tří hlavních částí na středověké dějiny kláštera, jeho písemnosti a správu. V rámci úvodu je představena základní literatura a prameny k tématu. Dále je zde nastíněna struktura práce s metodickými východisky. První část přináší dějiny kanonie od jejího založení až do roku 1526. Vnitřní periodizace je provedena na základě následujících mezníků: 1420, 1459 a 1507. Výklad je založen převážně na pramenech a jeho těžiště spočívá v pozdním středověku. Druhý úsek věnovaný středověké diplomatice kláštera začíná typologií diplomatického materiálu premonstrátských kanonií v Čechách a na Moravě. Vlastní pojednání o tepelských písemnostech je členěno podle dochovaných druhů (listiny, otevřené listy, missivy, kopiáře, registra a ostatní úřední knihy). U každého diplomatického typu jsou sledovány vnější a vnitřní znaky ve třech časových obdobích: do roku 1458, v letech 1459-1506 a 1507-1526. Patřičná pozornost je věnována v rámci samostatné kapitoly také tepelským pečetím ve středověku. Po úvodním stanovení typologie pečetí u premonstrátských kanonií v Čechách a na Moravě jsou popsány jednotlivé tepelské...
|
|
|
Kostel sv. Jošta v Chebu ve středověku
Hošková, Eva ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Jošta v Chebu. Cílem práce je zachytit zejména období středověku, proto podává informace o založení kostela, financování a činnosti hlavně v 15. a 16. století. Toto období je zpracováno na základě dochovaných pramenů a regionální literatury. Informace o dalších osudech kostela a popisu jeho vybavení jsou získány z prací od německých i českých regionálních autorů. Do práce je zahrnuta také historie oblasti a ostatních duchovních staveb v Chebu, otázka církevní správy a chebského patriciátu. Podstatnou částí práce je edice pramenů ke středověkým dějinám kostela.
|
|
|
Prácheňský děkanát v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bc. Jiří VLASÁK, Prácheňský děkanát v pozdním středověku, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015, Práce se zabývá církevní správou v prácheňském děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí, územní působnosti a farního kléru. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v děkanátu a nechybí ani část zabývající se děkanátem jako celkem. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny pražského arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Klíčová slova: církevní správa, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, fary, duchovenstvo, majetkové zázemí kostelů, farní obvody
|
|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
|
Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku
Časárová, Veronika ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
ČASÁROVÁ V., Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku, diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014, 93 s., 4 příl. Tématem diplomové práce je zachycení vývoje a stavu církevní správy na území Turnovského děkanátu v pozdním středověku se zaměřením na dobu po roce 1419 do konce 15. století. Obsahově navazuji na svou bakalářskou práci, jejíž výsledky zde byly využity a tvoří výchozí bod pro další zkoumání. Soustřeďuji se na strukturu patronátních práv, tedy na stav pozemkové držby na jednotlivých farnostech, a rovněž komparaci Turnovského děkanátu s některými dalšími děkanáty. Klíčová slova: Turnov, církevní správa, pozdní středověk
|
|
|
Rakovnický děkanát v pozdním středověku
Mandzák, Ondrej ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce předkládá náhled na fungování církevní správy v rakovnickém děkanátu zejména v období druhé poloviny 14. století a počátku 15. století na základě analýzy pramenů, zvláště úředních knih ústřední církevní správy. Sleduje zejména farní síť, personální obsazení, rozložení typů patronátního práva a zámožnost far. Výsledky výzkumu srovnává s fakty u obdobně zpracovaných děkanátů.
|
|
| |
|
|
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek
Šrejber, Adam ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek Ústecko patří mezi oblasti, které byly po 2. světové válce postiženy ztrátou historické paměti, k čemuž nemalou měrou přispěla i likvidace značné části kulturního dědictví. Přirozeným a tradičním centrem regionu bylo v době raného novověku královské město Ústí nad Labem, které v mnoha ohledech ovlivňovalo vývoj v celé oblasti. Absence rozsáhlejšího šlechtického dominia s výrazným správním centrem dávala prostor menším šlechtickým statkům a výstavbě skromnějších sakrálních objektů. Kostely a jejich mobiliář jsou často jedinými pozůstatky kdysi okázalé šlechtické reprezentace v regionu. Disertační práce zaměřuje pozornost na dokumentaci a interpretaci heraldických a epigrafických památek, jejichž prostřednictvím se na Ústecku prezentovaly osoby z okruhu pěti šlechtických rodů. Nositelé znakových a nápisových prvků byli zařazeni do širšího, zvláště uměleckohistorického kontextu památkového fondu severozápadních Čech. Práce rozšiřuje znalosti o užívání erbů a nápisů v sedmi sakrálních objektech, které vznikly z podnětu původem cizí šlechty vyznávající především luteránskou konfesi. Práce obsahuje katalog, který byl vytvořen na základě terénního výzkumu, respektuje novodobé metodiky dokumentace nápisového písma a obsahuje...
|
|
|
Správa města Rakovníka v pozdním středověku
Zenklová, Kateřina ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Mayerová, Renata (oponent)
Správa města Rakovníka v pozdním středověku Práce pojednává o správě města Rakovníka v pozdním středověku, jak byla reflektována v dobových městských knihách a spisovém materiálu. Sledován byl vývoj a fungování městské správy v tomto období z hlediska existence a působení úřadů a úředníků, i z hlediska jednotlivých aspektů městského života a jejich regulace městskými orgány.
|
host ::
RSS.