|
|
Mistr Madony ze Seeonu a jeho východiska. Otázky jeho hypotetické Salcburské dílny
Hladká, Kateřina ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Kateřina Hladká Resumé diplomové práce Mistr Madony ze Seeonu a jeho východiska. Otázky jeho hypotetické salcburské dílny Diplomová práce se zaměřila na sochařství období dvacátých a třicátých let 15. století v okolí Salcburku a Mühldorfu am Inn. Havním cílem bylo upřesnit dosavadní připsání sochařských děl Mistru Seeonské madony a jeho dílně, nastínit vývoj dílny v kontextu ostatní místní sochařské produkce a lokalizovat sídlo dílny. Na tomto základě vyplynula východiska Mistrova stylu, jehož dozvuk nalézáme ještě dlouho v umění pozdní gotiky. Hlavním dílem, podle něhož Mistr získal svoje pracovní jméno, je trůnící madona z kláštera Seeon, dnes umístěná v Bavorském národním muzeu v Mnichově. Socha trůnící madony s dítětem, které drží otevřenou knihu, se vyznačuje neobyčejnou kvalitou a rafinovanou kompozicí, pro kterou se těžko hledají analogie. Má navíc výborně zachovanou původní polychromii. Její datace se pohybuje v nevelkém rozmezí let 1428 - 1433, kdy byl přestavován seeonský klášterní kostel. Domnívám se ale, že socha byla pořízena do rodinné kaple Leimingerů až po dokončení stavebních prací. To dokazuje i srovnání s další sochou, která je připisována stejnému autorovi, s madonou z Weildorfu. Tato socha korunované Assumpty na půlměsíci je totiž datována díky svěcení oltáře, na němž stála, do roku...
|
|
|
Vídeňské sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském kontextu
Srovnal, Filip ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Diplomová práce je věnovaná nejvýznamnějším dílům vídeňského sochařství 3. čtvrtiny 14. století, sochám tzv. "vévodské dílny" při svatoštěpánském dómu, jejichž zadání a ideová koncepce úzce souvisí s vévody Rudolfem IV. (1358-1365) a Albrechtem III. (1349-1395). Jádro skupiny tvoří skulptura obou Knížecích portálů, dále dva gisanti na Rudolfově kenotafu, vévodský pár ze západní fasády a dva panovnické páry z Vysoké věže dómu. Klíčovou pasáží práce je rozbor skulptury Knížecích portálů. Kromě otázky původního umístění, ikonografie a funkce portálů, jde především o určení geneze stylu skulptury. V posledních dvou kapitolách se zaobírám Rudolfovým kenotafem a panovnickými páry. Na rozdíl od studií Schmidta a Schwarze shledávám stylové kořeny vídeňské skulptury ve středoevropském umění, především pak v jihoněmeckém a pražském parléřovském sochařství. Hlavní část sochařské výzdoby vznikla v době vlády Albrechta III.
|
|
|
Rajhradský oltář
Špinková, Tereza ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Rajhradský oltář: Resumé Tereza Špinková Rajhradský oltář je dílem vytvořeným v první polovině 15. století malířem českého původu. Dochovalo se z něj šest malovaných desek - dvě komponované na šířku a čtyři na výšku. Na většině obrazů jsou scény týkající se pašijového cyklu - podélné desky nesou výjevy Ukřižování a Nesení kříže, tři výškové se týkají témat Poslední večeře, Krista na Olivetské hoře a Zmrtvýchvstání. Scéna na posledním obraze se vztahuje k legendám o svatém Kříži - vypráví o Nalezení a Zkoušení sv. Kříže. Všechny desky jsou malované na dřevu, jejich podobné rozměry a technika provedení podkresby a malby svědčí o jejich původu z jednoho celku. Autor oltáře ještě vycházel z tradičních technických postupů, obvyklých v dřívějších dobách, zvláště pak v krásném slohu. V provedení výjevů se však již objevují nové tendence, zejména pak ve štětcové podkresbě. Na malbách chybí vrstva olovnaté běloby, což bylo v předchozích desetiletích rovněž nezvyklé. Původní uspořádání retáblu je nejisté, uprostřed zřejmě figurovaly výjevy Ukřižování a Nesení kříže, menší desky pak mohly tvořit křídla oltáře. Badatelé se oltářem zabývali od počátku 20. století, většinou ho dávali do souvislosti s vrstvou frankovlámsky orientované knižní malby na našem území a jeho vznik byl kladen mezi léta 1415-1430. V nedávné době...
|
|
|
Rukopisy královny Elišky Rejčky
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce "Rukopisy královny Elišky Rejčky" je věnována souboru devíti iluminovaných rukopisů, který dala zhotovit svým nákladem královna Eliška Rejčka pro klášter cisterciaček na Starém Brně. Po seznámení se životem Elišky Rejčky a jejími donátorskými aktivitami je hlavní část práce zaměřena na samotné rukopisy. Stručně jsou pojednané jejich další osudy a následně jsou uvedeny jejich katalogové údaje. Dále je rozebrána výzdoba sledovaných rukopisů a s ní související problematika vymezení dílenských vztahů. Na základě zjištěných poznatků jsou sledovány možné zdroje a paralely, které mohly iluminátory těchto rukopisů ovlivnit. Po určení možné datace jednotlivých rukopisů se práce zabývá problémem vývojového významu sledované skupiny rukopisů pro další vývoj iluminace v našich zemích a její kulturně historický kontext vzniku.
|
|
|
Křížové cesty v Čechách po roce 1945
Polívková, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bibliografická citace Křížové cesty v Čechách po roce 1945 [rukopis] : bakalářská práce / Markéta Polívková ; vedoucí práce: Jan Royt. - Praha, 2001. - 81 s. Anotace Předmětem práce bylo zmapování novodobých křížových cest vytvořených po roce 1945, a to na území Čech. První teoretická část je zaměřena na vývoj a historii křížových cest. Součástí této kapitoly jsou typy křížových cest a jejich možné podoby. Obsahuje také přehled některých původních českých kalvárií a křížových cest. Další kapitola je věnována ikonografii zobrazování jednotlivých zastavení, na niž navazuje přehled nových českých křížových cest. Nejobsáhlejší část tvoří rozbory vybraných novodobých malířských a sochařských cyklů. Na závěr je uveden význam křížových cest v rámci současného křesťanského umění. Klíčová slova křížová cesta, Ježíš Kristus, Nový zákon, pašije, ikonografie, sakrální umění
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
|
Mistr žebráckého Oplakávání a jeho vztah k Mistru zvíkovského Oplakávání
Zítková, Gabriela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
MISTR ŽEBRÁCKÉHO OPLAKÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MISTRU ZVÍKOVSKÉHO OPLAKÁVÁNÍ Gabriela Zítková RESUME Diplomová práce poukazuje nejen na tvorbu Mistra žebráckého a Mistra zvíkovského Oplakávání, ale i na jejich slohové východisko. Součástí práce jsou komparace jednotlivých děl obou Mistrů a charakteristika badatelských přístupů, které se utvářely několik desítek let. Pozornost je soustředěna hlavně na dnes známé řezby, které pravděpodobně vytvořili zmínění umělci. Tyto řezby jsou přehledně chronologicky seřazeny do třech vývojových období a podrobeny detailnímu rozboru. Současně jsou přiřazeny názory historiků umění. Popisu jednotlivých řezeb předchází stručný poukaz na slohové východisko obou umělců. Toto téma patří ovšem k nejobtížnějším a často se zde opět setkáme s odlišnými badatelskými názory. Proto i v tomto oddíle jsou veškeré poznatky chronologicky seřazeny, aby byl patrný přístup jednotlivých historiků umění v určitém časovém období. Po tomto pohledu do minulosti byla snaha postihnout správnost všech uvedených údajů. Názor, který je v této práci zastáván, se vrací před všechny badatelské studie vzniklé po roce 1960 a opět doporučuje díla obou Mistrů zahrnout do jednoho souboru. Toto splynutí tvorby obou Mistrů by následně podle uvedených poznatků mohlo vyřešit některé doprovodné nesrovnalosti. V...
|
|
|
Mariánský atlas na Svaté Hoře
Hovorková, Eva ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Mariánský atlas na Svaté Hoře Eva Hovorková Diplomová práce Resumé Diplomová práce se zabývá mariánským atlasem na Svaté Hoře, který má oproti jiným místům plastickou podobu, sochy andělů stojící na balustrádě vyvýšené terasy drží v rukou kartuše s vyobrazeními mariánských obrazů a soch v Čechách. V úvodu se práce zabývá barokní zbožností, mariánskou úctou a poutěmi. Dále shrnuje informace o knižně vydávaných mariánských atlasech (Wilhelm Gumppenberg, Bohuslav Balbín, atd.). Pojednává o dalších výtvarně ztvárněných mariánských atlasech v Čechách. Jak uvádí již Johanna von Herzogenberg jsou výtvarně zpodobené mariánské atlasy záležitostí, se kterou se setkáme pouze v Českých zemích. Pozoruhodné je to, že na místě s vlastním mariánským obrazem či sochou, jsou zachycena a znázorněna další poutní místa. Johanna von Herzogenberg uvádí, že poutník má možnost na jednom místě čerpat z bohaté studnice milostí, která jsou jinak rozdávána na jednotlivých poutních místech. Poutník tak dosahuje nejen jednoho cíle svého putování, ale na jednom místě může čerpat i z milostí dávaných jinde. Dále se práce věnuje mariánskému atlasu na Svaté Hoře. Pojednává o sochaři Matiasu Hueberovi, tvůrci mariánského atlasu. Na základě jeho podoby, zasazení do celku poutního místa Svaté Hory a dobové literatury vysvětluje jeho roli a...
|
|
|
Ikonografie Světelského oltáře
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé Kornélia Kolářová Takácsová: Ikonografie Světelského oltáře Tématem této bakalářské práce je ikonografie Světelského oltáře v Adamově u Brna. Jedná se o zachovalou část pozdně gotického oltáře, který byl původně vytvořen pro cisterciácký klášter v rakouském Zwettlu. Ikonografickým tématem oltáře je nanebevzetí Panny Marie. Práce proto přináší historický vývoj tohoto motivu a konečně podrobný popis samotného Světelského oltáře. Klíčové pojmy: 1. Světelský oltář 2. ikonografie 3. nanebevzetí Panny Marie 4. pozdní gotika 5. dunajská škola
|
|
|
Trůnící Madona z Týnského chrámu
Turečková, Hana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
- Resumé Hlavním úkolem této bakalárské práce je shromáždení starší literatury a prostudování literatury nové, souvisej ící s daným tématem a tvorící širší základnu pro lepší pochopení složité dejinné situace. Práce se soustredí na téma / sochy Týnské madony z oevru Mistra Týnské kalvárie a zabývá se predevším problémem její datace, která není jednoznacne urcená. Prední ceští badatelé se neshodnou na jejím datování kolem roku 1420. Tato datace je skupinou badatelu obhaj ována špickovou formální analýzou (Jaromír Homolka). Druhá skupina badatelu radí celek do konce tricátých let 15. století a využívá metodu kulturne-historickou (Milena Bartlová, Jirí významu), nebo že v ní byly zpracovány nové prvky, které formálne se výrazne neliší od madon ze strední Evropy, jež zustala bezvýhradne katolická. Fajt) . Dalším tématem této práce je obecný pohled na vývoj trunících madon se zamerením na socharskou produkci západu od pocátku produkce do 40. let 15. století. Tato práce má ambice na základe formální a stylové analýzy pomocí ikonografie a za použití metody komparace vytvorit širší základnu pro jasnej ší pohled na tak významné dílo, jako je Týnská Madona a zaradit je do evropského kontextu. Protože analogií pro sochu Trunící Madony z Týnského chrámu jsem našla ve stredoevropských sbírkách dost, není (z hlediska...
|
host ::
RSS.