|
|
Německo v krizi: nutnost nové integračně-politické strategie za druhé vlády Angely Merkelové v letech 2009 - 2013
Bučková, Marie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tématem bakalářské práce je analýza krize multikulturalismu deklarovaná spolkovou kancléřkou A. Merkelovou v roce 2010 v období 17.volební periody, kdy dominoval nedostatek odborných pracovních sil. Se snížením natality bylo patrné negativní saldo přistěhovalectví. V souvislosti s nezbytností pokrizového ekonomického růstu byla nutná nová integračně-politická strategie charakterizovaná větší otevřeností vůči cizincům (tzv. Willkommenskultur). Cílem nové strategie bylo, aby SRN jako cílovou zemi zvolilo více přistěhovalců, kteří by zaplnili volná místa německého pracovního trhu a integrovali se. Práce zkoumá metodou diskursivní analýzy debatu politických frakcí zastoupených ve Spolkovém sněmu v období 17.volební periody let 2009 - 2013, kdy se jednalo o příčinách integračně- politické krize a možnostech jejího řešení. Je uveden historický kontext s důrazem na zahraniční a integrační politiku, časově od 50.let 20.století, kdy začali být přijímáni gastarbeiteři, ke kterým bylo přistupováno pouze jako k hostujícím pracovníkům, nikoli jako k novým členům německé společnosti, což se ukázalo jako problematické. Tato část plynule přechází do části o zkoumaném období, ve které jsou zprostředkovány přístupy frakcí Spolkového sněmu v souvislosti s řešením krize. Na tomto základě lze tuto část označit jako...
|
|
|
Financování programu "Aufbau Ost": Pakt solidarity II - klíčové problémy a aktuální diskuze
Zientková, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou aktuálního financování německé jednoty skrze Pakt solidarity II. Již krátce po znovusjednocení Německa v roce 1990 bylo jasné, že proces vyrovnání hospodářské úrovně obou částí země bude vyžadovat vysoké finanční transfery. A tak byl spuštěn ambiciózní projekt Výstavby Východu (Aufbau Ost), v jehož rámci plyne do nových spolkových zemí stále více finančních prostředků - v současnosti právě skrze Pakt solidarity II. Cílem práce je zjistit, jak dvě, z hlediska ekonomické výkonnosti, odlišné nové spolkově země Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořansko finanční prostředky z Paktu solidarity II v určitém časovém období využívaly. Dále, zda se dají v jejich čerpání nalézt nějaké zvláštnosti a také příčiny, proč je současný systém financování častým terčem kritiky a diskuzí ze strany starých spolkových zemí. Dalším cílem je pak identifikovat postavení, které v tomto sporu obě strany, tedy nové a staré spolkové země, hájí. Na základě analýzy čerpání prostředků Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska pak vyplynulo částečné překvapivé zjištění, že i přes zjevnou odlišnost obou zemí investují prostředky do veskrze stejných oblastí. Obě země navíc investují většinu z těchto prostředků do oblastí s infrastrukturálními deficity, než k vyrovnávání disproporční finanční síly obcí. To je...
|
|
|
Concept of Privatization and Restructuring by the Treuhandanstalt, discourse about Mr. Rohwedder and Mrs. Breuel
Myslivcová, Michaela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Koncepce privatizační a sanační činnosti instituce Treuhandanstalt, diskurs okolo Dr. Rohweddera a paní Breuel" se zabývá vznikem východoněmecké privatizační agentury jménem Treuhandanstalt (THA). K tomu zkoumá její dva hlavní úkoly - privatizaci a sanaci národního majetku bývalé NDR. 1. 7. 1990 vstoupil v platnost tzv. "Zákon o THA", na jehož základě začala THA prodávat první podniky. Došlo však i na první likvidace a proupoštění zaměstnanců. To vyvolalo u východoněmeckých občanů, kteří toužili po stejné životní úrovni jako v SRN, a také u opozice značnou kritiku. Ta později vyústila v požadavek - podniky nejdříve sanovat a až po té privatizovat. Atentát RAF na prezidenta této instituce potvrdil ještě více jeho kontroverzní postavení. Na konec ukončil THA svou čtyřletou činnost se ztrátou přes 200 miliard DM.
|
|
|
Švýcarský Spolkový soud
Novotná, Markéta ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
1 Švýcarský Spolkový soud Abstrakt Cílem této diplomové práce je nastínit postavení Spolkového soudu ve švýcarském právním systému a zvážit, zda by se de lege ferenda mělo přistoupit k rozšíření kontroly ústavnosti norem i na spolkové zákony. V první části je popsán jak stručný historický vývoj Švýcarska, tak Spolkového soudu. Druhá část pojednává jednak o postavení Spolkového soudu, jednak o jeho organizaci. Třetí část je věnována teoretickému popisu různých modelů ústavního soudnictví. Záměrem čtvrté části je nabídnout přehled stávajícího právního rámce ústavního soudnictví ve Švýcarsku. Pátá část slouží jako zhodnocení argumentů pro a proti zavedení kontroly ústavnosti spolkových zákonů. Švýcarský právní systém je všeobecně známý pro svoji jedinečnost a důraz kladený na princip suverenity lidu. Třebaže je často dáván za příklad dobře fungující demokracie, tak lze některé jeho části podrobit kritickému diskurzu. Klíčová slova: Švýcarský Spolkový soud, švýcarský právní systém, kontrola ústavnosti norem
|
|
| |
|
|
Volební kampaň ve světle nové legislativy
Pikous, Martin ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je komplexní popis a rozbor novel volebních zákonů a zákona o sdružování v politických stranách a hnutích z roku 2016 (zákony č. 322/2016 a 302/2016 Sb.) Práce plně nevyčerpává otázky hospodaření politických stran a kandidátů, zaměřuje se především na formu a vedení volební kampaně. Částečně se práce vrací i k zákonu o volbě prezidenta republiky v původním znění z roku 2012, který jako první aplikoval některá ustanovení charakteristická pro novou úpravu jako např. výdajové limity. První kapitola práce zasazuje novelu do kontextu porevolučního vývoje legislativy a zahraničních doporučení, jež se staly stěžejním zdrojem pro zákonodárce. Následně se věnuji samotnému pojmu volební kampaně, který nově získává legální definici, která se však přesto neobejde bez nejasností. Ani postavení všech subjektů podílejících se na volební kampani není bez otázek. Třetí kapitola se věnuje otázkám kandidujících subjektů a jejich spolupráce, osobám vyloučeným z účasti na kampani a novému institutu tzv. registrovaných třetích osob. Na tuto problematiku navazuje v další kapitole rozbor zákazu anonymní politické reklamy nově pozitivně formulovaného do povinnosti jejího důsledného označování údaji o zadavateli a zpracovateli. Pátá, nejrozsáhlejší, kapitola se věnuje vybraným otázkám financování kampaně a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.