|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Plane Hijack in Prague in 1989 - Motivations, Course, and Impact of an Attempt to Escape Communist Czechoslovakia
Styková, Klaudia ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa venuje prípadu únosu lietadla maďarských aerolínií MÁLEV, ku ktorému došlo na pražskom letisku Ruzyně 29. marca 1989, kde malo lietadlo Tupolev Tu-154 B2 na pravidelnej linke MA640 Budapešť - Amsterdam medzipristátie. Práca sa ďalej zaoberá problematikou protiprávnych činov v civilnej leteckej doprave. Venuje sa československej legislatíve týkajúcej sa týchto protiprávnych činov, pričom taktiež poskytuje prehľad protiprávnymi činov v civilnej leteckej doprave, ku ktorým došlo v Československu v období rokov 1948 - 1991. Práca rozoberá priebeh samotného únosu lietadla, profily únoscov, priebeh vyšetrovania v Československej socialistickej republike, ako aj priebeh vyšetrovania v Spolkovej republike Nemecko, kde lietadlo pristálo a kde boli únoscovia zatknutí, vyšetrovaní a nakoniec aj súdení. Hlavným cieľom práce je analýza motivácií únoscov, pričom záverom sa pokúsim objasniť príčiny únosu lietadla a obhájiť či vyvrátiť hypotézu, že hlavnou príčinou únosu lietadla nebol socialistický režim v Československu. Kľúčové slová: únos lietadla, Praha - Ruzyně, Frankfurt nad Mohanom - Rhein-Main Air Base, Československá socialistická republika, Spolková republika Nemecko, 1989
|
|
|
The Ivan Markovič's personality and his work in the context of the first Czechoslovak Republic
Borbélyová, Dominika ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkladaná dizertačná práca sa venuje doposiaľ opomínanej osobnosti slovenského politika Ivana Markoviča (1888-1944). Cieľom práce je objasnenie politického pôsobenia Ivana Markoviča, analýza jeho ideologického ukotvenia a celkové zvýšenie povedomia o jeho osobe v kontexte česko-slovenských vzťahov prvej polovice 20. storočia. Práca je rozdelená na štyri kapitoly a epilóg, pričom jednotlivé kapitoly sa venujú skúmaniu rôznych časových i tematických kontextov, v ktorých bol Markovič činný. Prvá kapitola práce uvádza výskum do širších súvislostí česko-slovenských vzťahov na pozadí prvých rokov života Markoviča. Druhá kapitola skúma jeho činnosť ako zakladateľa a redaktora časopisu Prúdy v čase pred vypuknutím prvej svetovej vojny. Odbojovým aktivitám v zahraničí v rokoch trvania vojnového konfliktu sa venuje tretia kapitola. Napokon štvrtá kapitola práce sa zaoberá činnosťou Markoviča v Československej sociálnodemokratickej strane robotníckej a jeho pôsobením vo vrcholovej politike medzivojnovej Československej republiky. Epilóg predstavuje posledné roky života Markoviča ako politického väzňa v nacistických koncentračných táboroch a načrtáva ďalšie osudy jeho rodiny. Na výskum rozdielnych kontextov, v ktorých Markovič pôsobil, práca používa metódu kontextuálnej biografie a metódu aplikovania...
|
|
|
Rádio jako moderní technologie v první Československé republice
Petric, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
V diplomové práci se budu zabývat rádiem a jeho vlivem na československou společnost v období první Československé republiky. Téma této práce zasadím do kontextu tzv. dějin technologií. Tento směr výzkumu je nejvíce rozšířen v západní Evropě, především v Nizozemí. Věnuje se dějinám technologií nikoliv z pohledu přehnaně technického, ale z pohledu sociálního a kulturního. Hlavní zájem leží v osobnostech, které stojí za vznikem technologie a dopad technologie na životy lidí. Ve své práci se proto nejdříve se zaměřím na rádio jakožto technologický fenomén. Snažil bych se předložit nový pohled na rádio. Zaměřím se na technologický vývoj rádia, politické diskuze a literární reflexe rádia jakožto nové technologie. Klíčová slova: rádio, dějiny technologií, Československo, technologie, radioamatérství, HAM Radio
|
|
|
Transmission of memory; the heritage trail and Jeju Uprising
Kim, Hyejin ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
a klíčová slova Přenos paměti: Stezka dědictví a povstání na ostrově Jeju Tato práce si klade za cíl osvětlit příběhy jednotlivců při přenosu vzpomínek pomocí Stezky dědictví jako média paměti. Práce tedy zkoumá, jak Stezka dědictví funguje jako ztělesnění paměti a dále, jaká je její role při přenosu paměti. Výzkumné místo, ostrov Jeju v Korejské republice, bylo vybráno kvůli nedostatečnému uznání jeho kulturního i přírodního dědictví ve vztahu k historii povstání na ostrově. Tato událost se nazývá různými způsoby: "incident 3. dubna", "povstání na Jeju", "vraždy na Jeju" nebo jednoduše 4,3 (Sasam), což představuje datum ozbrojeného povstání na ostrově Jeju v roce 1943. Stezka dědictví povstání Jeju zvaná Stezka 4,3 byla zkoumána empiricky jako případová studie. Terénní práce probíhala na ostrově od 22. září do 10. října 2020. Data byla sbírána z rozhovorů a pozorování účastníků a poté narativně analyzována. Ve stejném diskurzu existují polysemické vzpomínky a příběhy, protože názvy události se liší od kontextu ke kontextu. K prozkoumání více dimenzí vzpomínek obklopujících Stezku, byli dotazováni strážci paměti a studována praxe chůze. Práce dospěla k závěru, že na Stezce dědictví se zkušenost chodců stává zralejší a rozmanitější prostřednictvím zapojených kulturních, narativních a komunikačních...
|
|
|
Operace Percentage
Fořtík, Milan ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Otmar (oponent)
(česky) Předkládaná bakalářská práce se zabývá osudy a odbojovou činností jediného příslušníka zvláštní operace Percentage svobodníka aspiranta Františka Pavelky. Analyzuje Pavelkovo navázání spojení a následnou spolupráci s domácí odbojovou organizací Petiční výbor věrni zůstaneme. To vše v kontextu první vlny výsadků vyslaných ze západu v operačním období 1941/1942.
|
|
|
Veksláci v socialistickém Československu
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem veksláctví v socialistickém Československu a historickými aktéry s ním spojovanými, kteří se zabývali pokoutným obchodem s cizími měnami, tuzexovými poukázkami a pašovaným spotřebním zbožím. Ve středu analýzy stojí každodenní praxe veksláků jako "hybatelů" československého černého trhu, stejně jako spektrum komodit, se kterými obchodovali. Kromě základních principů "vekslu" je pozornost věnována i typologii překupníků na různých úrovních a výzkum sleduje i vzájemné hierarchické vazby a mocenské vztahy uvnitř této komunity. Badatelská pozornost je věnována i životnímu stylu vekslácké subkultury a otázce umístění veksláků do kontextu čs. společnosti před rokem 1989. Práce rozkrývá i společenské a ekonomické předpoklady, které za vzestupem společenské vrstvy veksláků stály. Mapuje také roli podniku zahraničního obchodu Tuzex, jehož podstatou byl prodej spotřebního, většinou zahraničního zboží za cizí měny či za speciální odběrové poukázky. Další rovinu výzkumu představují postoje státu k problematice veksláctví. Zde se práce zaměřuje nejen na dobovou legislativu, ale i na vzájemnou komunikaci jednotlivých resortů, která se promítla do míry postihu některých forem veksláctví. Kromě teoretických diskusí na úrovni nejvyšších státních orgánů práce sleduje i přístup...
|
|
|
Spojenecké vztahy Československa a Jugoslávie v letech 1918-1938. Na příkladu oslav 48. p. pl. "Jugoslávie"
Mláka, David ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat spojenecké vztahy mezi Československem a Jugoslávií v letech 1918-1938 z pohledu vybraných komemorativních aktů. Základním cílem předkládané práce je definovat úlohu československého 48. pěšího pluku "Jugoslavia" při těchto oslavách. Práce vychází z hypotézy, že prostřednictvím svého čestného názvu "Jugoslavia" byla vytvořena symbolická funkce pluku, kterou byl posilován vzájemný přátelský vztah mezi Československem a Královstvím SHS. Práce se chronologicky neomezuje pouze na léta 1918-1938, protože zárodek symboliky byl položen před vznikem samostatných států. Zkoumá proto vztahy a kontakty Čechů (Čechoslováků) a Jihoslovanů za Rakousko- Uherska, dále během 1. světové války a následném meziválečném období až do roku 1938. To je doplněno stručnou historií c. a k. 102. pěšího pluku, jež byl předchůdcem 48. pěšího pluku "Jugoslavia". Klíčová slova: První světová válka, vzpomínání, svátky, oslavy, kolektivní paměť, Československo, Jugoslávie, Francie, Malá dohoda, 48. pěší pluk "Jugoslavia", 102. pěší pluk, Benešov.
|
|
|
Odsun Němců z Jindřichova Hradce
Dvořáková, Tereza ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Odsun n meckého obyvatelstva prob hl po druhé sv tové válce. Lze ho rozd lit na dv období - tzv. divoký odsun a organizovaný transfer. Jind ich v Hradec byl p evážn eským m stem, kde p ed válkou žilo zhruba p t procent n meckého obyvatelstva. Po Mnichovské dohod z stal Jind ich v Hradec na území druhé republiky, stal se ovšem jakýmsi eským poloostrovem, jelikož jeho blízké okolí bylo p ipojeno k íši. B hem války probíhala v Jind ichov Hradci ze strany zdejší samosprávy snaha o germanizaci obyvatelstva. Po válce pak odsud bylo stejn jako z v tšiny území obnoveného eskoslovenska n mecké obyvatelstvo odsunuto. St žejní ást práce se zabývá odsunem N mc z m sta a jeho nejbližších vesnic. Cílem bylo zmapovat, jak zde odsun prob hl, kolik lidí muselo odejít a naopak, kolik lidí mohlo z stat a z jakých d vod . Krom samotného tématu povále ného vysídlení se v práci v nuji i vzniku interna ních tábor a lidovému soudnictví. Na celou událost je v práci nahlíženo z delší asové perspektivy. Nepokrývá tedy jen samotný povále ný pr b h odsunu, ale zabývá se i d jinami m sta p ed rokem 1945, které mohly odsun a p ípadné vyhrocení povále né situace ovlivnit. Hlavní ást práce vychází z archivních pramen lokálního charakteru, p edevším z fondu Okresní ú ad Jind ich v Hradec a fond Archiv m sta Jind ich v Hradec, a...
|
|
|
"Černý Petr": česká společnost a Čestný štít protektorátu Čechy a Morava
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená diplomová práce se soustředí na výzkum a rozbor jediného vyznamenání, které bylo založeno jménem protektorátu Čechy a Morava. Nesoustředí se však jen na rámec druhé světové války. Stopy fenoménu civilních řadů a medailí sleduje napříč českými moderními dějinami, konkrétně cílí na otázku, proč první Československá republika podobné instituce prakticky nevytvářela a proč naopak nastala po roce 1945, resp. 1948 jejich značná inflace. To je jedna z předních výzkumných otázek předložené práce, která tak má za cíl definovat Čestný štít protektorátu Čechy a Morava jako patrně vůbec první civilní vyznamenání novodobých českých dějin. Práce se kromě části okupační éry (1944-45), v níž bylo toto vyznamenání udíleno, detailněji zabývá i předchozím vývojem myšlení nacistické okupační moci, které k jeho založení vedlo, stejně jako poválečnou retribucí, s níž byly vyznamenané osoby po roce 1945 konfrontovány. Práce si klade za úkol modifikovat dosud běžný, čistě faleristický přistup k tématu, který doplňuje širším kontextem: zhodnocuje reakci české společnosti na toto vyznamenání a na pojem cti, který mělo údajně zosobňovat; osvětluje roli vyznamenání v rámci zneužívání svatováclavského mýtu; otevírá otázku vztahu instituce "státního" vyznamenání a "státnosti" protektorátu Čechy a Morava; komparuje...
|
host ::
RSS.