|
|
Specifika překladu biblických textů do českého znakového jazyka
Koubová, Marcela ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je vstupní prací k problematice překladu biblických textů do českého znakového jazyka. Teoretická část se zabývá překladem bible obecně i ve vztahu ke znakovým jazyků. Shrnuje poznatky ze zahraničních překladů biblických textů do znakových jazyků (australského znakového jazyka, japonského znakového jazyka, znakového jazyka Lesco atd.). Praktická část se věnuje Slovníku znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a vzhledem k realizovanému výzkumu, navrhuje jeho aktualizaci. Současně analyzuje dvě videoukázky překladu biblických pasáží z Nového zákona do českého znakového jazyka. Na základě rozboru videoukázek, porovnání použitých znaků se Slovníkem znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a usouvztažnění s teoretickými poznatky (i o českém znakovém jazyce), prezentuje podmínky a zásady pro překlad biblických textů do českého znakového jazyka, které je třeba dodržet. Klíčová slova: bible, český znakový jazyk, neslyšící, překlad bible, znakový jazyk.
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u gekonů (Squamata: Gekkota)
Koubová, Martina ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Gekkota je početná a velmi rozmanitá skupina šupinatých plazů (Reptilia: Squamata) s téměř globálním rozšířením. O fylogenezi skupiny byla stanovena řada hypotéz, tradičně založených na morfologických poznatcích. Klíčový přerod ve fylogenetických vztazích skupiny nastal s příchodem molekulárních analýz, jejichž výsledky se oproti tradičnímu pojetí výrazně liší, a to i postavením základních vnitřních linií. Tento fakt má klíčový význam pro studium karyotypové evoluce skupiny. Za ancestrální karyotyp je považován karyotyp 2n=38 se všemi chromozomy akrocentrickými. U některých druhů zůstal tento karyotyp zachován, u jiných je prokazatelný vliv chromozomových přestaveb, kterým dominují Robertsonovské fúze a pericentrické inverze. Diploidní počet chromozomů v sadě se pohybuje od 16 k 46, ale nejběžnější je karyotyp o 38 chromozomech, převážně akrocentrických, postupně klesajících ve velikosti. Zajímavou charakteristikou skupiny je nebývalá variabilita ve způsobech určování pohlaví. Najdeme zde druhy s teplotně určeným pohlavím i druhy s genotypicky určeným pohlavím, a to obou typů XX/XY a ZZ/ZW. Data o pohlavních chromozomech jsou dosud známá pouze u 17 druhů. Pohlavní chromozomy se velmi liší v morfologii a dosud nebyla prokázána jejich homologie u žádných sesterských druhů. Vše nasvědčuje tomu, že ke vzniku...
|
|
|
Péče o tělo a média
Koubová, Magdalena ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tilinger, Pavel (oponent)
Název práce: Péče o tělo a média Cíle práce: Cílem práce je zhodnocení informací týkajících se péče o tělo, které nabízí současné televizní kanály. V diplomové práci je analyzována nabídka výchovně vzdělávacích pořadů, které se zabývají aktivním životním stylem a televizní reklamy související se sledovaným tématem. Metoda: Byly použity dvě metody a to metoda obsahové analýzy a metoda deskriptivní. Výsledky: Bylo zjištěno, že počet vysílaných výchovně vzdělávacích pořadů zaměřených na péči o tělo je nedostatečný. Jejich zpracování je však kvalitní. Nabídka televizních reklam je pestrá, ale svým obsahem zaměřená spíše na krásu a vzhled. Reklamy, které by podněcovaly diváka k aktivnímu pohybu a změně životního stylu, se ve vysílání neobjevily vůbec. Klíčová slova: média, reklama, zdraví, životní styl, pohybová aktivita, zdravá výživa, tělesné sebepojetí, vzhled
|
|
|
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje síly u dětí
Koubová, Marcela ; Perič, Tomáš (vedoucí práce) ; Suchý, Jiří (oponent)
Název práce: Možnosti rozvoje sily u dětí Cíle práce: Hlavním cílem této diplomové práce je porovnat úroveň silových schopností u dětí ze tříd běžné populace a dětí ze tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy Metody řešení: Testovaný soubor tvořily dvě skupiny chlapců, a to ze tříd běžné populace a ze tříd s rozšířenou výukou TV. Obě skupiny byly testované prostřednictvím vybrané testové baterie, přičemž výsledky byly vyhodnoceny standardním způsobem. V získaných hodnotách motorických testů jsme hledali statisticky významné rozdíly mezi těmito skupinami v jednotlivých věkových kategoriích pomocí statistického programu CNSS 6.0. Jako statistická metoda pro porovnání výsledků byla použita MANOVA analýza. Výsledky: zaznamenali Statisticky významné rozdíly ve všech motorických testech JSme u věkových kategoriích 12-letých, 14-letých a 15-letých. Statisticky nevýznamný rozdíl jsme zaznamenali u kategorie 13-letých. Celkově se naším výzkumem potvrdilo, že podíl pravidelného pohybového programu na rozvoj silových schopností, není tak rozhodující, jak jsme předpokládali. Klíčová slova: silové schopnosti, děti, motorické testy, MANOVA analýza 7
|
|
|
Somatický a psychomotorický vývoj u vybraného souboru dětí z 1. tříd - Praha, Strakonicko.
Koubová, Martina ; Sedlak, Petr (oponent) ; Vacková, Blanka (vedoucí práce)
1 Abstrakt Somatický růst je ukazatelem zdravotního stavu jedince i populace, ukazatelem sociálních i ekonomických aspektů v minulosti a přítomnosti. Je primárně řízen genetickým kódem, ovlivňován působením hormonů a faktory zevního prostředí. Pokud dítě žije v takových podmínkách, ve kterých může být plně uplatněn jeho genetický potenciál, tj. při dostatečné zdravotní péči, zajištění vhodné výživy a ve vhodných sociálně- ekonomických podmínkách, pak jeho tělesný růst, psychický i fyzický vývoj probíhá v souladu s doporučenými referenčními údaji. V šesti letech je dítě zpravidla připraveno pro vstup do školy. Důležitými předpoklady školní zralosti je právě souhrn vyspělosti psychické, sociální, biologické a zdravotní stav. V dnešní době je trend odkladů školní docházky ve velkém rozmachu. V některých případech jsou odklady opravdu nutné a prospěšné, v jiných naopak chtějí rodiče svým dětem "prodloužit" dětství. Vyvstává tedy otázka, zda-li opravdu existují signifikantní rozdíly mezi dětmi šestiletými a sedmiletými a to jak v somatickém stavu jedinců, tak i psychomotorickém stavu. Vzhledem k tomu, že faktor prostředí ovlivňuje mnohé, další otázka zní, zda-li existují signifikantní rozdíly mezi dětmi z prvních tříd z různých oblastí.
|
|
| |
|
|
Rizika v ošetřovatelské péči, jejich monitorování a prevence
Koubová, Monika ; Kupečková, Ivana (vedoucí práce) ; Rožnovská, Ludmila (oponent) ; Ulrychová, Hana (oponent)
Autor: Monika Koubová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Rizika v ošetřovatelské péči, jejich monitorování a prevence Vedoucí práce: Mgr. Ivana Kupečková, RN Počet stran: 77 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2007 Klíčová slova: riziko, rizikové faktory, management rizik, ošetřovatelská dokumentace Bakalářská práce pojednává o tématu rizik v ošetřovatelské péči, jejich monitorování a prevenci se zvláštním důrazem na problematiku ošetřovatelské dokumentace a roli této dokumentace v procesu managementu rizik. Zabývá se především zjišťováním úrovně informovanosti o obsahu ošetřovatelské dokumentace mezi nelékařským zdravotnickým personálem a soustředí se na nejčastější rizikové faktory, se kterými se zdravotní sestry při své praxi setkávají. Zároveň na základě získaných dat poukazuje na nezbytnost systematického přístupu k otázkám, spojených s obsahem a smyslem nové formy dokumentace. Výzkum, ze kterého práce čerpá, byl prováděn na chirurgických odděleních okresní nemocnice v pardubickém kraji.
|
|
| |
host ::
RSS.