|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky
Dolejšová, Kateřina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické. Obsahem čtvrté kapitoly je výzkumné šetření. První teoretická kapitola definuje afázii a další základní pojmy a nastiňuje klasifikaci afázie. Druhá teoretická kapitola je z větší části věnována multidisciplinárnímu týmu v rehabilitaci osob s afázií a roli jednotlivých zdravotnických pracovníků v týmu. Zabývá se také diagnostikou a terapií afázie v akutním, subakutním a chronickém stadiu. Třetí kapitola popisuje komunikaci s osobami s afázií a její specifika. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ve zdravotnickém zařízení komunikace mezi osobou s afázií a zdravotnickými pracovníky, a to na základě zkušeností osob s afázií i zdravotnických pracovníků. Dílčí cíle se soustředily na formu, kterou komunikace probíhá, na užívané postupy a pomůcky k usnadnění komunikace a také na faktory, které komunikaci usnadňují nebo naopak ztěžují. Pro realizaci výzkumného šetření byla s ohledem na zapojení osob s afázií zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo realizováno 10 rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 5 osob s afázií a 5 zdravotnických...
|
|
|
Možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií
Vopavová, Natálie ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií. Pro účely této práce byly vytvořeny pracovní listy, prostřednictvím nichž bylo možné rozvoj oblasti realizovat. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Tři kapitoly představují teoretickou část, čtvrtá kapitola je empirická. V první teoretické kapitole jsou sepsány poznatky o vývojové dysfázii (příčiny vzniku, symptomatologie, diagnostika a terapie). Obdobně jsou v druhé kapitole popsány specifické poruchy učení. Třetí teoretická kapitola přibližuje problematiku rozvoje čtení s porozuměním. Zaměřena je na vývoj předčtenářské gramotnosti, možnosti výuky prvopočátečního čtení a psaní a na rozvoj funkční gramotnosti. Čtvrtá empirická část práce představuje kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno s využitím případových studií a polostrukturovaných rozhovorů s učiteli. V závěru praktické části byly shrnuty výsledky výzkumného šetření a představena doporučení pro práci s vytvořenými pracovními listy.
|
|
| |
|
|
Efektivní logopedické poradenství při terapii vývojové dysfázie a jeho využití napříč obory
Veverková, Eva ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativní a augmentativní komunikací u dospělých osob s kombinovaným postižením. Vymezuje teoretické základy zdravotního postižení, konkrétněji pak kombinovaného postižení. Dále popisuje komunikaci osob s kombinovaným postižením a vysvětluje pojmy jako komunikace, narušená komunikační schopnost nebo logopedická intervence u osob s kombinovaným postižením. Hlouběji se zaměřuje na alternativní a augmentativní komunikaci, kdy blíže popisuje její metody a systémy, diagnostická hlediska, nácvik používání nebo její výhody a nevýhody. Hlavním záměrem práce je popsat využívání alternativní a augmentativní komunikace v běžném životě dospělých osob s kombinovaným postižením, a to především v rámci všedních denních činností a také při možnosti vyjádření svých potřeb a pocitů. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou fázích, v první fázi byly zpracovány případové studie dospělých osob s kombinovaným postižením a ve druhé fázi bylo realizováno zúčastněné pozorování a přímá práce s jednotlivými osobami. V závěru práce je charakterizován přínos alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením.
|
|
|
Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí
Humlová, Petra ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou z klinické logopedie a nese název Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí. V práci jsou obsaženy teoretické i praktické poznatky. Teoretická část se věnuje předčasnému narození, rizikům spojeným s předčasným porodem a péčí o nedonošené jedince. Dále je popsáno těhotenství vícečetné, těhotenství dvojčetné, a také dvojčata z hlediska jejich vývoje, výchovy a specifické formy komunikace. Poslední kapitola teoretické části se věnuje vývoji dítěte, řečovému vývoji a poruchám v oblasti komunikační schopnosti. V praktické části, empirické, jsou detailně popsány výzkumné metody kvalitativního šetření a jeho zaměření. Uveden je hlavní cíl práce a cíle dílčí. V závěru práce jsou shrnuta získaná data, na základě kterých byla vytvořena zakotvená teorie. KLÍČOVÁ SLOVA nedonošenost, předčasně narozené dítě, vývoj řeči, narušená komunikační schopnost, vícečetné těhotenství
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí s odlišným mateřským jazykem v předškolním vzdělávání
Jelínková, Lucie ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce speciálněpedagogického charakteru je zaměřena na analýzu metod rozvoje komunikačních dovedností dětí s odlišným mateřským jazykem v předškolním vzdělávání. Cílem práce je získat poznatky uplatnitelné v praxi při práci s těmito dětmi a při snaze o rozvoj jejich komunikačních dovedností. Teoretická část práce, která se opírá o poznatky získané ze studia odborné literatury, současné legislativy a elektronických informačních zdrojů, popisuje klíčové pojmy pro tuto práci, a to vymezení pojmů jako je komunikace, řeč a jazyk, a dále je zde popsána ontogeneze dětské řeči do období předškolního věku a specifika vývoje řeči dětí bilingvních. Na následujících stranách se věnuje popisu systému předškolního vzdělávání v České republice a zaměřuje se především na skupinu dětí s odlišným mateřským jazykem. Empirická část, která je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření v rámci případových studií, popisuje rozvoj komunikačních dovedností u tří dětí s odlišným mateřským jazykem a k tomu použité metody.
|
|
| |
|
|
Logopedická intervence u dospělých osob s mozkovou obrnou
Bláhová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá průběhem logopedické intervence u jedinců s mozkovou obrnou a sociálními aspekty narušené komunikační schopnosti u této skupiny osob. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze dvou hlavních kapitol. Kapitola první se podrobněji zaměřuje na diagnózu mozkové obrny, mimo jiné na její etiologii, klasifikaci či nejčastější přidružené poruchy. Kapitola druhá se zabývá narušenou komunikační schopností jako jednou z typických přidružených poruch k mozkové obrně, zejména nejčastějšími vadami řeči. Část empirická, které je věnována kapitola třetí, pracuje s případovými studiemi čtyř respondentů s diagnózou mozkové obrny, kteří v současnosti žijí samostatný dospělý život, a v minulosti u nich z důvodu narušené komunikační schopnosti probíhala logopedická intervence. Výzkumné šetření bylo charakteru kvalitativního, konkrétně byly použity metody pozorování, strukturovaný rozhovor a případové studie. Hlavním cílem práce byla analýza průběhu logopedické intervence u skupiny těchto osob. Další, dílčí cíle výzkumného šetření se orientovaly na analýzu vlivu narušené komunikační schopnosti na sociální začlenění. Ze závěrů práce a výzkumného šetření lze shrnout, že nejčastější řečovou vadou, přidruženou k mozkové obrně, je dysartrie a dále dyslalie....
|
host ::
RSS.