Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Oxidace ellipticinu lidskými cytochromy P450 exprimovanými v prokaryotním a eukaryotním systému
Vejvodová, Lucie ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Ellipticin, protinádorový alkaloid, představuje léčivo, jehož mechanismus účinku je založen na interkalaci do DNA, inhibici topoisomerasy II a na tvorbě kovalentních aduktů s DNA prostřednictvím enzymové aktivace cytochromy P450 a/nebo peroxidasami. Ellipticin je oxidován cytochromy P450 až na pět metabolitů (7-hydroxy-, 9-hydroxy-, 12-hydroxy-, 13- hydroxyellipticin a N2 -oxid ellipticinu). Z těchto metabolitů jsou 9-hydroxy- a 7- hydroxyellipticin považovány za detoxikační metabolity, zatímco 12-hydroxyellipticin, 13- hydroxyellipticin a N2 -oxid ellipticinu za aktivační metabolity, které jsou zodpovědné za tvorbu kovalentních aduktů s DNA. V diplomové práci byla testována efektivita lidských rekombinantních cytochromů P450 exprimovaných v eukaryotním (SupersomesTM ) a dvou prokaryotních expresních systémech (Bactosomes) v oxidaci ellipticinu. Cytochromy P450 exprimované v prokaryotních systémech se lišily v množství "koexprimované" NADPH:CYP reduktasy. Vzniklé metabolity ellipticinu byly analyzovány metodou HPLC. Výsledky získané v diplomové práci demonstrují, že lidské cytochromy P450 CYP2C9/2D6/2C19 exprimované v prokaryotním nebo eukaryotním systému oxidují ellipticin za vzniku až čtyř metabolitů: 9-hydroxy-, 12-hydroxy-, 13-hydroxyellipticinu and N2 -oxid ellipticinu. Jejich účinnost se ale...
Studie mechanismu tvorby fibrinové sítě
Božíková, Paulína ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Serinová proteasa trombin hraje důležitou roli v procesu vzniku fibrinové sítě, kdy katalytickým účinkem přeměňuje molekuly fibrinogenu na fibrin monomer, který spontánně polymeruje za vzniku fibrinové sítě. Cílem této práce byla charakterizace interakcí mezi trombinem a povrchově vázaným fibrin(ogen)em nebo fibrinovou sítí, na které se trombin může vázat a tím podpořit nárůst sítě. Aktivita trombinu navázaného na fibrin nebo fibrinovou síť byla určena spektrofotometricky v závislosti na množství štěpeného chromogenního substrátu. S využitím metody resonance povrchových plasmonů byl pozorován vznik fibrinové sítě iniciovaný trombinem vázaným na fibrinogen nebo fibrin. Takto vzniklé sítě byly zobrazeny mikroskopem atomárních sil. Afinitní konstanta KD určena pro interakci fibrinogenu v roztoku s fibrinovou sítí připravenou na povrchu je ve shodě s dřívějším experimentem, ve kterém byla KD stanovena z interakce fibrinogenu, kovalentně vázaného na povrch, s monomery fibrinu v roztoku.
Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů
Mizerovská, Jana ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Hýsková, Veronika (oponent)
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE KATEDRA BIOCHEMIE Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů Autoreferát disertační práce RNDr. Jana Mizerovská Školitelka: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. Praha 2010 RNDr. Jana Mizerovská Úvod 1 ÚVOD 3-Nitrobenzanthron jako prekurzor 3-aminobenzanthronu 3-Nitrobenzanthron, 3-nitro-7H-benz-[d,e,]-anthracen-7on, (3-NBA), je polycyklická aromatická nitrosloučenina, která je jedním z nejsilnějších mutagenů a karcinogenů pro hlodavce. 3-NBA se vyskytuje ve složkách životního prostředí a jako součást výfukových plynů dieselových motorů. Jeho výskyt v prostředí byl prokázán teprve nedávno(9, 8, 14) . Tvořen je pravděpodobně buď nedokonalým spalováním nafty nebo reakcí parentálního polycyklického aromatického uhlovodíku (benzanthronu) s oxidy dusíku z atmosféry. Výskyt 3-NBA je však daleko širší. Byl rovněž prokázán v půdě, na zemském povrchu a jako součást srážkových vod(14, 17, 18, 23) . Jeho mutagenita byla prokázána v testech s několika kmeny Salmonella typhimurium. Genotoxicita 3-NBA pak byla prokázána jeho potenciálem tvořit kovalentní adukty s DNA. Ty byly detekovány jak v experimentech in vitro a v buněčných kulturách, tak i v experimentech in vivo (laboratorní potkan, myš(12, 13, 15, 2) ). V organismu laboratorního...
Studium tyrosin kinasového inhibitoru vandetanibu vázaného v apoferritinu a lipozomech
Jáklová, Kateřina ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
4 Abstrakt V rámci této diplomové práce bylo studováno protinádorové léčivo vandetanib. Vandetanib je tyrosin kinasový inhibitor působící zejména na receptory vaskulárních endoteliálních růstových faktorů (VEGFR), epidermálních růstových faktorů (EGFR) a RET protoonkogeny (REarranged during Transfection). Používá se primárně k léčbě pokročilých stádií nádorů štítné žlázy. Bohužel použití vandetanibu k léčbě je značně limitováno pro jeho toxicitu a zejména kardiotoxicitu (dochází k prodloužení QT intervalu). Jeden ze způsobů, jak tuto toxicitu minimalizovat, je využití nanočástice k transportu inhibitoru do místa působení. Jako transportní nanočástice byl použit apoferritin a liposomy. Cílem předkládané diplomové práce bylo sledování stability nanočástice apoferritinu s molekulami inhibitoru vandetanibu (ApoVan) a sledování vlivu pH na uvolňování inhibitoru z ApoVan formy. Provedenými experimenty bylo zjištěno, že ApoVan komplex je poměrně stabilní po skladování při 4 řC a - 20 řC po dobu až 8 týdnů. Bohužel při sledování vlivu pH na uvolňování inhibitoru z ApoVan se zjistilo, že se vandetanib postupně uvolňuje nejen do kyselého pH (6,5), ale i do fyziologického pH (7,4) a způsob, jakým je ApoVan připraven, na to nemá žádný vliv. Dále byl sledován rozdíl v působení samotného vandetanibu a ApoVan na buněčnou...
Biochemická charakterizace rostlin rajčete infikovaných houbovými pathogeny
Oušková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Houbové patogeny včetně Verticillium longisporum, způsobujícího verticiliové vadnutí, patří mezi závažná onemocnění hospodářských plodin snadno šiřitelná po celém světě. Jednou z možností, jak se houbovým infekcím bránit je aplikace prostředku biologické ochrany již na semena. Účinná složka tohoto ochranného prostředku, nepatogenní oomyceta Pythium oligandrum, se tak dostává spolu se semenem do půdy, kde později působí symbioticky v kořenovém systému rostliny. Jednak stimuluje obranné mechanismy rostliny vylučováním elicitorů, jednak poskytováním tryptaminu stimuluje růst a zvyšuje zdatnost rostliny pomocí auxinu. V této práci byl sledován vliv ošetření semen rostlin Solanum lycopersicum L. cv. Micro-Tom třemi různými izoláty rodu Pythium (včetně komerčně využívaného izolátu M1 a také dosud nepoužívané izoláty X42 a X48) na aktivity antioxidačních a NADP(H)-dependentních enzymů v listech rostlin infikovaných houbovým patogenem V. longiosporum. Dva týdny po inokulaci patogenu nebyl ve studovaných enzymech nalezen významný rozdíl kromě zvýšené aktivity glukosa-6-fosfátdehydrogenasy a NADP-malátdehydrogenasy (oxalacetát- dekarboxylační) v rostlinách, jejichž semena byla ošetřena izolátem X42 a zvýšená aktivita šikimátdehydrogenasy a antioxidační kapacity v rostlinách ošetřených izolátem M1....
Nanočásticové formy protinádorových léčiv a mechanismy ovlivňující jejich protinádorovou účinnost
Urbanová, Tereza ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
V současné době jsou onkologické choroby jednou z majoritních civilizačních chorob. Nevýhodou konvenční chemoterapie, které má počátek ve 40. letech minulého století, je její nespecifický účinek, tudíž toxické působení cytostatik i na zdravé buňky. Pokud se však cytostatikum vloží do nanotransportéru, dojde tak ke zvýšení jeho specifické účinnosti a snížení negativních vedlejších účinků. Jedním z možných nanotransportérů je protein apoferritin (bílkovinná složka ferritinu, proteinu nesoucího železo), který obsahuje lehké a těžké podjednotky lišící se svou funkcí při vychytávání železa. V této bakalářské práci byla studována schopnost apoferritinu enkapsulovat dvě cytostatika (ellipticin a doxorubicin) v závislosti na jeho původu a zastoupení lehkých a těžkých apoferritinových podjednotek.
Inhibiční vliv estrogenních endokrinních disruptorů na aktivitu cytochromů P450
Otáhalová, Barbora ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Endokrinní disruptory jsou sloučeniny exogenního i endogenního původu, které interferují s přirozenou tvorbou, signalizací nebo metabolismem hormonů v organismu a tím narušují rovnováhu endokrinního systému. Mezi exogenní endokrinní disruptory patří 17α-ethinylestradiol a mezi endogenní endokrinní disruptory 17β-estradiol. V bakalářské práci byl studován vliv těchto endokrinních disruptorů na specifické aktivity potkaních cytochromů P450 1A1 a 3A1. Specifická aktivita CYP1A1 byla stanovena markerovou reakcí O-deethylace 7-ethoxyresorufinu a specifická aktivita CYP3A1 byla stanovena markerovou reakcí 6β-hydroxylace testosteronu. Bylo potvrzeno, že oba estrogeny 17β-estradiol a 17α-ethinylestradiol inhibují aktivitu CYP1A1 i CYP3A1. Silnějším inhibitorem CYP1A1 byl 17β-estradiol a silnějším inhibitorem CYP3A1 byl 17α-ethinylestradiol . Byla stanovena koncentrace estrogenů způsobující 50% inhibici enzymů (IC50), pro 17β-estradiol byla 4,6 μM a pro 17α-ethinylestradiol 7,9 μM. CYP1A1 je významným enzymem biotransformace léčiv a karcinogenů, lze tedy říci, že estrogeny mohou modulovat genotoxicitu karcinogenů aktivovaných CYP1A1. Výsledky ukazují, že inhibice CYP1A1 se po preinkubaci estrogenů s NADPH (kofaktor cytochromů P450) zvýšila, což naznačuje, že by za inhibici mohly být zodpovědné metabolity...
Detekce proteinu Hsp70 v rostlinách vystavených různým stresovým faktorům.
Lengálová, Alžběta ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
! Rostliny musí neustále čelit působení mnoha různých stresových faktorů. Jako sesilní organismy nemohou rostliny nepříznivým podmínkám uniknout a musely si proto vyvinout specifické obranné mechanismy. Většina studií se zabývá reakcí rostlin na jeden typ stresu, v přírodě se ale rostlina musí vyrovnávát s mnoha stresovými faktory najednou. V této práci byl sledován vliv abiotického stresu v podobě teplotního šoku na rozvoj infekce vyvolané Y virem bramboru (PVY) v rostlinách tabáku (Nicotiana tabacum L.). Teplotní šok je jednoznačně spojen se syntézou proteinu Hsp70, který má ve stresových podmínkách mnoho důležitých funkcí, které zmírňují důsledky působení stresu (podílí se například na opětovném sbalování nebo degradaci poškozených proteinů a syntéze proteinů de novo). Působení proteinu Hsp70 v průběhu virové infekce však není zcela objasněno, některé studie dokazují jejich účast při multiplikaci a šíření virových částic v rostlině. V prvním pokusu provedém v rámci této práce byl imunochemickou detekcí zjištěn vyšší obsah viru PVYNTN v rostlinách tabáku, které byly po infikování vystaveny teplotnímu šoku, než v rostlinách pouze infikovaných. Obsah viru odpovídal množství proteinu Hsp70 detekovaného imunochemicky pomocí specifické protilátky. Odpověď rostliny na kombinaci teplotního šoku s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.