|
|
Proměna mezigenerační solidarity v průběhu pandemie v diskuzích na sociálních sítích
Živná, Kristýna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou mezigenerační solidarity a její tematizace v průběhu pandemie v ČR. Podkladem pro výzkumnou část jsou tematické debaty z prostředí sociálních médií, přičemž teoretickým podkladem pro získávání dat je Bengtsonova teorie mezigenerační solidarity. K analýze datového souboru, který obsahuje přes 29 tis. záznamů, je přistoupeno dvěma odlišnými způsoby, které vedou ke shodnému závěru. Sledované tematické okruhy, bez ohledu na odlišné metody použité k jejich klasifikaci, se v průběhu času mění společně a to navzdory vysoké specifičnosti jednotlivých kruhů.
|
|
|
Argumentace pro přijetí univerzálního příjmu: perspektiva biomoci
Nykl, Matěj ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
Práce se zabývá argumentací pro přijetí univerzálního příjmu. Jedná se o systém, kde každý občan dostává pravidelnou a nepodmíněnou finanční dávku. Historie této myšlenky je poměrně dlouhá, přičemž v minulosti byla spojená s liberálními autory. V poslední době je však univerzálnímu příjmu věnovaná narůstající pozornost. Bývá totiž někdy označován jako potenciální náprava negativních důsledků robotizace či zvyšující se nejistoty na trhu práce. V řadě případů byl také univerzální příjem experimentálně zaveden. Dnes však bývá univerzální příjem pojímán spíše jako levicový nástroj, který má zvýhodnit nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a zajistit redistribuci bohatství ve společnosti. Právě porovnání argumentů liberálních a levicových textů je záměrem této práce. Jako nástroj analýzy byl využitý koncept biomoci Michela Foucaulta, který popisuje moderní způsob vládnutí. Právě v oblastech, které se k biomoci vztahují, byly články srovnávány. Rovněž byly využity texty, které nebylo zprvu možné jednoznačně označit jako liberální či levicové. Prostřednictvím této analýzy bylo určeno, zda je jejich myšlenkový základ spíše liberální či levicový. V konečném důsledku tak došlo ke zvýraznění důležitosti některých aspektů argumentace pro přijetí univerzálního příjmu a zvýšení validity závěrů z prvotní analýzy....
|
|
| |
|
|
Diskurzivní analýza globálních změn klimatu. Případ emisí - argumentační strategie aktérů
Cholt, Jan ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Cílem práce je porozumění chodu veřejného mediálního diskurzu o globálních změnách klimatu. K tématu přistupuji pomocí diskursivní analýzy, kterou v kapitole Teoretická východiska zasazuji do kontextu vztahu příroda-společnost. Vycházím z předpokladu, že riziko globálního oteplování či změn klimatu je jednotlivcem nepostihnutelné, tudíž nutně odkázané na expertní vědění a zprostředkování těchto tématických okruhů směrem k veřejnosti především prostřednictvím masových médií. Výše uvedené téma, respektive jeho vybranou část, jsem zkoumal metodou diskurzivní analýzy a používal ji jako nástroj k identifikaci a rozboru vzorců myšlení, argumentačních prvků a strategií aktérů. Ty jsou součástí, ne-li přímo základem mediální diskuse o ústředním tématu, objektech, subjektech a časo-prostorových a jiných kontextech. Jednotlivé prvky diskurzu jsou systematicky kódovány podle diskursivních pravidel v opakujících se kategoriích, které pak v souhrnu a jako konfigurace vytvářejí jisté podkladové koncepty pro chápaní tématu. Data pro analýzu představuje soubor výpovědí v českých masových médiích v období 12/2004 až 6/2005. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Legitimizace v lidskoprávním diskurzu
Andresová, Zuzana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka ve svém textu hledá odpověd na otázku, jak je koncept lidských práv využíván k legitimizaci určitého mocenského postavení. V první části textu popisuje koncept lidských práv a šíři sociologických pohledů, které se snaží vysvětlit podstatu tohoto konceptu. V druhé části textu se pak zabývá procesem symbolické nadvlády. Pomocí teorií pole, habitusu, kapitálu a symbolické moci P. Bourdieuho popisuje autorka mechanismus symbolické interakce, především pak specifika této interakce ve školním prostředí. Vychází z textů M. Madsena, který aplikuje Bourdieho poznatky do analýzy právního pole. Tyto poznatky autorka využívá k popisu specifických vztahů mezi subjekty na poli lidských práv. V závěru textu provádí analýzu výuky lidských práv a ukazuje jakým konkrétním způsobem jsou lidská práva k legitimizaci postavení využívána.
|
|
|
"New fathers" and shared parenting
Dlasková, Julie ; Vodochodský, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
fathers who had their children in a shared custody arrangement to find out about their actual day-to-day life, roles they take within a family (and importantly in relationship to their children), attitudes and values and family history. Analysis of the interviews has shown important differences between this group of fathers and fathers presented in previous studies dealing with fatherhood. Firstly, fathers who practice shared care can be seen as 'new fathers' in regard to being involved in responsibility for nurturing and day-to-day care. Secondly other aspects such as a positive attitude towards equal division of responsibilities, or willingness to set up work around parenting indicated that this group of fathers does not rely on the mother to be responsible for these traditionally m others' tasks. Distribution o f responsibilities and roles was mostly dependent on number of parenting days the children stay at each of the parents' and financial substantiality of each of the parents. Underlying factors were attitudes and willingness to share responsibilities and in some cases also the ruling of the family court on post-divorce arrangements. This research has shown that studying shared care arrangements can bring new perspectives to the discussion o f the 'new father'; it has shown that attitudes towards...
|
|
|
Osobní prostor a sociální interakce v hromadné dopravě: případ meziměstského autobusu
Lexová, Aneta ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje hromadné dopravě jako prostoru, ve kterém se odehrávají každodenní sociální interakce. Tuto problematiku sleduje na konkrétním případu meziměstského autobusu. Na sociální interakce cestujících v autobuse je pohlíženo jako na dramaturgické jednání aktérů ve specifickém sociálním prostředí. Cílem práce je popis sociálních interakcí a vymezování osobního prostoru v meziměstském autobusu. Práce je teoreticky ukotvena především pomocí děl Ervinga Goffmana. Zjištění v empirické části práce vycházejí z kvalitativního výzkumu. Data byla sebrána metodou zúčastněného pozorování cestujících v konkrétním typu meziměstského autobusu. Mezi hlavní závěry práce patří zjištění, že interakce v meziměstském autobuse probíhají pouze ve výjimečných případech, nebo při nástupu do autobusu a to pouze ve formě zdvořilostní otázky na volné místo. Lidé si i v tak stísněném prostoru, jaký je dán uspořádáním sedadel v autobusu, snaží vymezit si co nejvíce svůj osobní prostor. Používají k tomu především své tělo (sednou si na sedadlo v uličce), nebo předměty typu oblečení a zavazadel, které si položí na sedadlo vedle sebe. Dále práce popisuje reakce cestujících na nedostatečný interakční prostor. Nejčastěji lidé reagovali občanskou nevšímavostí doprovázenou nějakým zapojením. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
On the Relationship Between Metaphor and Technology: a Comparative Study on Nanotechnology
Kotlík, Pavel ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Vincent, Bernadette Bensaude (oponent) ; Konrad, Kornelia (oponent)
Na přelomu tisíciletí dochází ve většině vyspělých zemí k intenzivnímu vývoji nanotechnologií, tj. technologií, které mají precizně definovanou funkčnost na úrovni nanometrů, a od které se odvíjí podstatné, uskutečněné i očekávané změny v průmyslu i medicíně. Na úrovni Evropské politiky se nanotechnologie stávají součástí nadnárodního principu vládnutí (governance), který je nicméně doprovázen malou obeznámeností veřejnosti s přínosy a riziky. Dochází k postupným, ačkoliv právě z těchto důvodů vždy kontroverzním transformacím, kdy aktéři využívají a jsou vystaveni různým komunikačním strategiím. Disertační práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi nanotechnologií a metaforou na rozhraní vědy, politiky a veřejnosti. Ani metafora, ani nanotechnologie nejsou neutrálním zdrojem, ale obě mají významné souvislosti a dopady na strategické úsilí aktérů, kteří je používají. Studie zkoumá reprezentace nanotechnologií v různých (kulturních) kontextech jejich medializace a také poukazuje na izomorfismus, který existuje mezi metaforickou strukturou a vývojem kontroverzí. Teoretická část se zabývá rolí metafor jako sociálních reprezentací nanotechnologií, které jsou výsledkem mnohoúrovňových překladů mezi "tam a tehdy" (there and then) a "tady a teď" (here and now). Tyto reprezentace a transformace závisí na...
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Současné feministické diskuse: fenomén transgender v kontextu myšlení Judith Butler
Šaldová, Kateřina ; Vodochodský, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Téma této práce zní: Současné feministické diskuse: fenomén transgender kontextu myšlení Judith Butler. Autorka se zaměřuje na diskusi vybraných pojmů z butlerovské teorie - subverse a jednání/agency ve vztahu ke zkušenosti a chování transgenderů a v obecnějším rámci ve vztahu k feministické teorii jako takové. Představují tito lidé výzvu a inspiraci nejen pro majoritní společnost, ale i pro feministické teorie? Jsou teorie Butler obecně užitečné v přemýšlení o feministické politice a jednání? Od teoretických rámců věnujících se vybraným pojmům z myšlení Judith Butler, kterou považuje za přední kontroverzní myslitelku současných feministických teorií, se autorka posouvá k představení problematiky transgenderismu a diskutuje v teoretické rovině možný potenciál subversivní strategie jako strategie účinné změny stávajícího genderového pořádku. Oba rámce ve třetí části práce vztahuje k vlastnímu výzkumu transgender komunity v Praze. Ukazuje se, že propojení butlerovských koncepcí může v žité zkušenosti transgenderů fungovat, a že jejich jednání lze vnímat jako inspirativní, zůstává otázkou, nakolik je takové jednání dobrovolně zvolené a nakolik je vlastně jediné možné. Diskuse teoretických konceptů ve vztahu k žité zkušenosti přináší obtíže, dialog mezi transgender a feministickou komunitou, potažmo majoritní...
|
host ::
RSS.