|
|
Reologické vlastnosti gelů na hojení ran
Flanderková, Michaela ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Kandidátka Mgr. Michaela Flanderková Konzultantka PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Název rigorózní práce Reologické vlastnosti gelů Rigorózní práce se zabývá hodnocením reologických a adhezivních vlastností gelů na rotačním reometru. Teoretická část práce se zabývá charakterizací gelů, jsou uvedeny stručné informace o jizvách a možnostech jejich léčby a jsou popsány principy a vyhodnocení rotačních, oscilačních a adhezivních testů realizovaných v experimentální části. Hodnoceny byly komerční gely různého složení, způsobu a místa aplikace (Fenistil gel, Voltaren Forte gel, Nexcare gel, Vidisic gel, Strataderm) a dva nově formulované gely k hojení jizev. Z výsledků rotačních testů vyplývá, že u gelů vykazujících vyšší konzistenci dochází při namáhání k většímu poklesu viskozity než u gelů s nižší konzistencí. Pro hodnocení gelů jsou vhodnější oscilační testy, při kterých jsou testované vzorky vystaveny menšímu namáhání. Síla relaxace K* a relaxační exponent n* jsou exaktními charakteristikami reologického chování gelů. Z testovaných gelů pouze Nexcare a Scar treatment gel B vykazovaly nízkou sílu relaxace a zároveň nízký relaxační exponent. Nejvyšší adhezivitu má Voltaren forte, nejnižší Nexcare gel. Výsledky...
|
|
|
Liberace acikloviru z mukoadhezivních matric
Šišáková, Lenka ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Studentka: Lenka Šišáková Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Název práce: Liberace acikloviru z mukoadhezivních matric Cílem diplomové práce bylo studium mukoadhezivních vlastností plastifikovaného oligoesteru kyseliny mléčné a glykolové větveného 3 % mannitolu. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o zkouškách disoluce aktivních látek z lékových forem, o základních teoriích a mechanismech mukoadheze a o testování adhezivních přípravků. V experimentální části byly hodnoceny matrice složené z terpolymeru kyseliny D,L- mléčné a glykolové větveného mannitolem, plastifikátoru a 5 % acikloviru. Jako plastifikátor byl použit ethylpyruvát (EP), ethylsalicylát (ES), methylsalicylát (MS) a triethylcitrát (TEC). Byl proveden disoluční test. Jako podklad byl použit hydratovaný mucin z prasečích žaludků. Jako disoluční médium byl použit fosfátcitrátový pufr pH 7,4. V časovém intervalu 15, 30, 60 a 90 minut byl proveden odběr vzorků. Množství uvolněného acikloviru ve vzorcích bylo stanoveno spektrofotometricky. Za 90 minut se z matrice plastifikované 30 % TEC uvolnilo 43 % acikloviru, z matrice plastifikované 20 % EP 55 %, z matrice plastifikované 20 % ES 35 %, z matrice plastifikované 20 %...
|
|
|
Formulace nanočástic s terbinafinem
Mrázková, Nikola ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Studentka: Nikola Mrázková Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Milan Dittrich CSc. Název práce: Formulace nanočástic s terbinafinem V teoretické části je prezentován základní přehled o využití nanotechnologií ve zdravotnictví, charakteristika a rozdělení nanočástic, jejich použití ve farmakoterapii s důrazem kladeným na cílený transport léčiv. Těžiště práce je v experimentu. Byly připraveny částice submikronových rozměrů emulzní metodou za rozdělování rozpouštědla v emulzi typu o/v. Jako nosič byl použit terpolymer kyseliny DL-mléčné s kyselinou glykolovou větvený hvězdicovitě na tripentaerytritolu. Cílem bylo připravit co nejmenší nanočástice. Velikost a distribuce velikosti částic byly měřeny metodou PCS na přístroji ZetaSizer ZS. Byl testován vliv dvou různých koncentrací emulze, dvou typově odlišných emulgátorů a dvou koncentrací emulze na granulometrické parametry připravených částic. Byla sledována stálost parametrů při uchovávání nanodisperzí při snížené teplotě a ve zmraženém stavu po dobu 24 hodin po jejich přípravě. Byly monitorovány změny velikosti částic v disperzním médiu v různých intervalech po dobu 250 minut. Byly rozšířeny některé dosavadní praktické poznatky týkající se změn...
|
|
|
Nanočástice ve farmaceutické technologii - biodegradabilní polymerní částice jako systémy cílené biodistribuce léčiv
Kovácsová, Dana ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT- CZ Z oligoesterových nosičů s různou konstitucí molekuly je možno emulzní metodou za rozdělování rozpouštědla připravit nanočástice s úzkou distribucí velikostních parametrů. Jako emulgátor se osvědčil lecitin, který byl dostatečně účinný již od koncentrace 0,25 %. Jako účinnější byla jeho kombinace s polysorbáty nebo poloxamery. Tyto neionické emulgátory také poskytovaly kvalitní vzorky samotné, avšak pouze v koncentraci nižší než 1 %. Byla potvrzena vhodnost dichlormethanu jako rozpouštědla oligoesterových nosičů. Jako nové perspektivní rozpouštědlo nosičů byl navržen methylacetát. Methylformiát se neosvědčil, protože poskytoval příliš polydisperzní nanočástice.
|
|
|
Studium matricových lipofilních tablet s glyceroldibehenátem
Muchová, Sandra ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Kandidát Mgr. Sandra Muchová Konzultant PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název rigorózní práce Studium matricových lipofilních tablet s glycerol-dibehenátem Práce se zabývá studiem lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin se suchými pojivy sprejově sušenou laktosou a mikrokrystalickou celulosou a různou koncentrací glycerol-dibehenátu. Lisovatelnost byla hodnocena pomocí energetického profilu lisování a pevnosti tablet v tahu. Byla také studována rychlost uvolňování léčiva kyseliny salicylové z tablet. Glycerol-dibehenát ovlivňoval lisovatelnost tabletovin s mikrokrystalickou celulosou víc než se sprejově sušenou laktosou. Rostoucí koncentrace glycerol-dibehenátu prodloužila uvolňování kyseliny salicylové, ale nebyl zde statisticky významný rozdíl v rámci typu použitého suchého pojiva.
|
|
|
Velikost a povrchový náboj oligoesterových nanočástic v průběhu jejich zpracování
Bolek, David ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
1 Souhrn V předložené rigorózní práci jsou podrobně popsány různé metody přípravy farmaceutických nanočástic, jejich povrchové vlastnosti a uvolňování v nich obsažených léčiv. Jsou prezentovány některé důležité informace týkající se perspektivních možností nanosystémů ve farmakoterapii. Práce je především zaměřena na experiment. Experimenty vyúsťují do využití zařízení na měření velikosti nanočástic a jejich zeta potenciálu. Byly připraveny nanočástice z různých oligoesterů s lineární a větvenou konstitucí řetězce menší než 200 nm. Hlavní záměr předložené práce je soustředěn na stálost parametrů velikosti částic a jejich povrchového náboje při jejich uchovávání při různých teplotních podmínkách a při statických a dynamických podmínkách ve vnější fázi po přípravě nanočástic. Kapalné systémy s nanočásticemi byly těsně po přípravě sprejové sušeny s mannitolem jako aditivem. Byly zkoumány procesy, které obsahovaly řadu stresových faktorů, jako je rozpouštění mannitolu jako osmotického agens, operace sprejového sušení, dispergace nanočástic obsažených v mikročásticích ve vodném médiu. Tyto procesy byly hodnoceny z hlediska změn velikosti a zeta potenciálu nanočástic. Došlo se k závěru, že metoda založená na sprejovém sušení nanosystémů s inkorporací nanočástic je výhodná a užitečná při stabilizaci těchto nanosystémů.
|
|
|
Formulace biodegradabilních nanočástic s terbinafinem
Čermáková, Věra ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Cílem předložené práce bylo využít metodiku přípravy nanočástic z biodegradabilních alifatických polyesterových nosičů vypracovanou v diplomové práci. Byl uplatněn postup vycházející z dispergace roztoků nosičů v chlorovaných uhlovodících ve vodném médiu. Jako emulgátor byl využit hydrolyzát želatiny nebo směs lecitinu s polysorbátem. Připravené vzorky jsem měla za úkol proměřit z hlediska jejich velikosti a z hlediska jejich zeta potenciálu pomocí zařízení Zetasizer ZS (Malvern Instruments). Metodika práce byla rozšířena o koncentrování nanodisperze reverzní dialýzou a následné sušení koncentrátu s mannitolem jako nosičem sprejovým sušením. Mikročástice takto získané byly hodnoceny mikroskopickou metodou analýzy obrazu.
|
|
|
Plastifikované polymerní soustavy s kyselinou salicylovou
Rychterová, Gabriela ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1 ABSTRAKT UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Gabriela Rychterová Název diplomové práce: Plastifikované polymerní soustavy s kyselinou salicylovou Školitel: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. V předložené diplomové práci jsou studovány a hodnoceny termické a liberační vlastnosti pevných disperzí. Jako nosič byl použit biodegradabilní kopolymer kyseliny mléčné a glykolové větvený na centrální molekule tripentaerythritolu. Metodou rozpouštění v methylesteru kyseliny mravenčí nebo metodou tavení byla inkorporována kyseliny salicylová. Teoretická část je zaměřena na studium plastifikátorů (jejich účinnost, vlastnosti, toxicitu, kritéria výběru, klasifikaci a biologickou snášenlivost) a na studium pevných disperzí (klasifikaci, mechanismy uvolňování, použití). Vhodnou metodou přípravy pevných disperzí s vyšší koncentrací kyseliny salicylové je metoda rozpouštění a evaporace za použití methylesteru kyseliny mravenčí. Z výsledků termické analýzy vyplývá, že je léčivo v polymeru molekulárně dispergováno. V koncentracích 5 % až 20 % má kyselina salicylová plastifikační účinek. Účinným multifunkčním plastifikátorem větveného polyesteru je methylsalicylát. Kromě snížení teploty skelného přechodu polymerního nosiče působí v pevné disperzi...
|
|
|
Liberace kyseliny listové z větvených a síťovaných oligoesterových nosičů
Hanáková, Pavlína ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT-CZ Bylo prokázáno ,že dobu liberace kyseliny listové z matric z kyseliny poly(DL-mléčné) větvené mannitolem nebo dipentaerytritolem je možno modifikovat vhodnými aditivy v rozmezí od dvou dnů do 45 dní. Proces se zrychluje s koncentrací triethylcitrátu použitého jako plastifikátor oligoesterového nosiče, s podílem větvící složky v molekule nosiče a se stoupající hodnotou pH dissolučního média. Prolongaci uvolňování kyseliny listové je možno dosáhnout vhodným síťovadlem.
|
|
| |
host ::
RSS.