|
|
Znalosti dětí mladšího školního věku o život ohrožujících stavech
Procházková, Jana ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním znalostí dětí mladšího školního věku o život zachraňujících stavech. Konkrétním vzorkem byla skupinka čtrnácti dětí navštěvujících druhou třídu základní školy v okrese Praha- západ. Cílem mé práce bylo jednak udělat si představu o tom, co děti ve věku kolem osmi let vědí o neodkladné první pomoci, ale také poskytnout jim návod jak v neznámých krizových situacích postupovat. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na jednotlivé kapitoly. Nejdříve se zabývám úvodem do problematiky neodkladné péče, složkami a fungováním integrovaného záchranného systému a uvádím některé statistické údaje Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Druhá kapitola je věnována obecným postupům doporučeným při poskytování první pomoci. V poslední kapitole popisuji jednotlivé vybrané stavy ohrožující život a postup při poskytování první pomoci. V empirické části je uvedena metodika a organizace výzkumného šetření, pro které jsem použila kvalitativní metodu focus groups ve spojení s praktickým nácvikem některých postupů neodkladné první pomoci. Je zde také obsaženo procentuální a grafické vyhodnocení výsledků výzkumu a jeho cílů. Tato část práce je zakončena diskuzí. Klíčová slova: život ohrožující stavy, neodkladná první pomoc, kardiopulmonální resuscitace,...
|
|
|
Kvalita života s epilepsií
Boháčová, Markéta ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Úvod: U osob, které trpí chronickým onemocněním, jako je epilepsie, není vyléčení často dosažitelné a pacienti se s následky a omezeními, které s nemocí přicházejí, potýkají mnohdy celý život. Dosažení určité kvality života (QoL) je důležitým výsledkem zdravotní péče. Z tohoto důvodu je nutné se již při stanovení této diagnózy jejím hodnocením zabývat. Hlavním cílem této práce bylo zjistit a zhodnotit úrovně kvality života u lidí trpící epilepsií pomocí dotazníku QOLIE-31 se zaměřením na odlišnosti mezi pohlavím, věkovou kategorií a společenským dopadem tohoto onemocnění. Metodika: Skupinu respondentů tvořili pacienti z odborné ambulance Thomayerovy nemocnice (33 respondentů: 36,66 %), dále z poradny pro epileptické a neepileptické záchvaty (17 respondentů: 24,29 %), lůžkového oddělení neurologie (12 respondentů: 17,14 %) v Nemocnici Na Františku. Sběr dat probíhal od 15. prosince 2014 do 30. ledna 2015. Bylo distribuováno 160 dotazníků a návratnost dosáhla 62 (38,75 %) respondentů, z nichž 53,23 % tvořili ženy a 46,77 % muži. Výsledky: Při hodnocení kvality života epileptiků bylo zjištěno, že ženy ve věkové kategorii 18-29 let a nad 50 let věku hodnotili svoji kvalitu života lépe než muži. Ženy v těchto věkových kategoriích udávaly bod č. 10 (nejlepší kvalita života) až 6x (23,81 %) zatímco muži...
|
|
|
Problematika kuřáctví ve zdravotnické profesi.
Čerňanská, Jitka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Cílem mé práce bylo zmapovat rozsah znalostí zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje o škodlivosti aktivního i pasivního kouření na lidský organismus a zjistit jejich zájem o přednášky s touto tematikou. Zdravotničtí pracovníci aktivní kouření z naprosté většiny jako velmi škodlivé uvádějí, ovšem v otázce pasivního kouření již škodlivé účinky tak závažné nevidí. Přes tyto názory, ale o přednášky s tematikou kuřáctví, realizované na pracovišti velký zájem neprojevují. V teoretické části mé práce popisuji historii tabáku, složení tabákového kouře a jeho vliv na lidský organismus. Dále se zabývám možnostmi léčebných metod k odvykání kouření, způsoby prevence a legislativou platnou v České republice sloužící k regulaci kouření. V závěru se snažím definovat charakter a rizikovost práce na zdravotnické záchranné službě. V empirické části, která probíhala formou kvantitativního výzkumu, realizovaného dotazníkovým šetřením zjišťuji postoje a znalosti zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, tedy lékařů, zdravotnických záchranářů a řidičů ZZS. Rozesláno bylo 230 dotazníků, ke konečnému zpracování bylo použito 157 dotazníků. Z výsledků vyplývá, že kuřáků a příležitostných kuřáků ve všech kategoriích je 40,7 %. Zdravotničtí pracovníci znají z...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
| |
host ::
RSS.