|
| |
|
|
Smysl a poslání oblastního činoherního divadla
Ondruch, Pavel ; Císař, Jan (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na hledání smyslu a poslání českých oblastních činoherních divadel, tedy veřejných institucí scénického umění, zpravidla ve správě města či kraje, mimo tři hlavní kulturní centra České republiky (Praha,Brno, Ostrava). Pojem dále definujeme skrze čtyři fenomény, jejichž existence je nutnou podmínkou každého oblastního divadla: 1.)?ustavičně stojící? budova; 2.)veřejná služba regionu; 3.)dramatický repertoár; 4.)profesionální herecký ansámbl. Dějiny divadla nahlížíme skrze tyto čtyři fenomény a odhalujeme tak principy scéničnosti, která kromě svých ryze uměleckých funkcí musí zastávat
neméně důležité funkce sociální, veřejné a široce kulturní, tj. funkce mimoumělecké. Prostřednictvím analýzy kořenů vzniku divadla jako veřejné instituce hledáme nejen současné postavení oblastních divadel, ale snažíme se především najít tvořivou cestu, jak v nich umělecky pracovat. Režisér musí hledat nejvhodnější styl inscenace vycházející z příslušného dramatického textu, a nikoli z vlastního ega. Jeho poetika je tvůrčím způsobem determinována mimouměleckými okolnostmi a režisér v duchu Maxe Reinhardta musí naleznout nejvhodnější znakový systém, jak transformovat jeden originální dramatický text do jedné originální scénické podoby, aby s příchodem dalšího dramatického textu musel cestu za hledáním specifické poetiky absolvovat zcela znovu. Tento eklektický přístup (týkající se i dramaturgie) daný monopolním postavením divadla a skladbou publika, by se mohl zdát roztříštěným, kdyby jej výrazně nesjednocoval herecký soubor. Herecké umění na základě dramatického textu je tak nejdůležitější složkou oblastních divadel, ačkoli jeho existence závisí na mnoha dalších faktorech. Práce dospívá ke konstatování nepostradatelnosti oblastních divadel ve veřejném prostoru města. Navazují totiž na nejhlubší evropské tradice divadla dramatu a divadla jako společensko-vzdělávací funkce(Bildungstheater).
|
|
|
MANIPULACE A DÍLČÍ PERSPEKTIVY
Šiktanc, David ; Burian, Jan (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Manipulace a dílčí perspektivy se zabývá reflexí úkolů realizovaných v předmětu Scénická tvorba během třetího až šestého semestru studia režie-dramaturgie činoherního divadla. Zvláštní důraz je přitom kladen na inscenační proces u hry Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis, který se pokouším popsat od výběru textu, přes jeho analýzu, až po samotné zkoušení. V jeho rámci rozvíjím mimo to tři aspekty naznačené už v úvodní kapitole, která se věnuje předcházejícím úkolům, a sice jazyk, způsob chování a prostor.Pokouším se také popsat, jak výrazný vliv má pro mě jazyk na další zmíněné aspekty ? přibližuje je, oddaluje, rozkrývá -, ale nikdy nezůstává bez významu.
|
|
|
Vztah režiséra a herce - režie jako způsob formování souboru
Khek, Pavel ; Kříž, Karel (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Magisterská práce se zamýšlí nad vztahem režiséra a herce. Vyzdvihuje skutečnost, že právě tato komunikace je klíčová při vzniku divadelní inscenace. V první části práce jsou pojmy herec, režisér a jejich vzájemný vztah nahlíženy z historického hlediska spolu s nastíněním základních talentových předpokladů, které by měl herec a režisér mít. Jádrem práce je objevování různých variant vztahů režiséra a herce. Zkoumání problémů, které mohou vztah narušit a negativně ovlivnit tvorbu. Obecné divadelní principy jsou porovnávány s osobními zkušenostmi z režisérské praxe. Vztah mezi režisérem a hercem je zde chápán jako křehký proces poznávání, kterému svědčí pokud je budován kontinuálně. Taktéž samotnou divadelní práci autor vnímá zejména jako dlouhodobý proces zdokonalování, což má vliv na jeho tíhnutí k souborovému divadlu. Ve třetí části autor shrnuje podmínky, které jsou nutné pro fungování divadelního souboru a klade si otázky, zda je možné tyto podmínky v současnosti naplnit. Režie je v celé práci nahlížena nejen jako činnost zabývající se přípravou inscenace, ale hlavně jako způsob formování divadelního souboru.
|
|
|
Role v životě i na divadle
Štabrňák, Roman ; Hlaváčová, Jana (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Cílem této práce je vyjádřit se k danému tématu jak z pohledu teoretického, tak především z poznatků, které jsem získal v průběhu svých studií, dosavadní praxe i ve svém životě. Zaměřím se též na zkoušení absolventských inscenací Dona Juana a Paní ministrové a na práci s jednotlivými režiséry.
|
|
| |
|
|
Výstavba struktury inscenace
Vokoun, Martin ; Burian, Jan (vedoucí práce) ; Schejbal, Milan (oponent)
Ve své diplomové práci bych chtěl popsat svůj vlastní pohled na výstavbu struktury inscenace, který vychází z mých zkušeností na tvorbě jednotlivých inscenací. Zejména budu vycházet ze své absolventské inscenace ?Don Juan? v divadle Disk (Praha, 2006). Dále pak budu zmiňovat inscenace ?Jak se vám líbí? (Divadlo konzervatoře, Praha 2007) a ?Zahradníkův pes? (Divadlo J.K.Tyla, Plzeň 2008). Mým cílem je popsat jednotlivé složky, které se podílejí na vzniku celé inscenace a tím tvoří její strukturu.
|
|
|
Muzikál na českých jevištích po roce 1989
Málková, Lucie ; Císař, Jan (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Práce Muzikál v České republice po roce 1989 zkoumá podoby děl světového i autorského muzikálu na domácích scénách v období 1989 ? 2007. V první kapitole autorka teoreticky analyzuje jednotlivé komponenty žánru ? libreto, hudba, zpěv a tanec a určuje základní obecná kritéria pro hodnocení muzikálové inscenace. Druhá kapitola tvoří jádro práce a věnuje se rozboru vybraných inscenací uvedených po roce 1989. Pomocí tohoto rozboru autorka určuje základní podoby muzikálu v Čechách a pojmenovává jeho zásadní problémy. V třetí části práce se autorka kriticky zamýšlí nad vlastní tvorbou a režií absolventského muzikálu podle stejnojmenného románu Emila Zoly Štestí dam (musical radical).
|
|
|
Dramatizace prozaického textu z pohledu jejího konkrétního inscenování
Vrbková, Jitka ; Kudláčková, Jana (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Práce pojednává o dramatizaci pohádky Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla, která byla vytvořena pro bakalářskou inscenaci. Hovoří o pohádce jako literárním žánru a jeho možnostech pro dramatická zpracování. Zabývá se Andersenovou Malou mořskou vílou jako pohádkou netradiční a zamýšlí se nad jejím převodem do dramatického textu. Reflektuje průběh dramatizace Andersenovy pohádky, jež se během zkoušení s herci stále měnila, i průběh zkoušení inscenace. Rozbor spěje k zodpovězení otázek: Co z prozaického textu lze přenést do textu dramatického? Co z dramatického textu lze přenést na jeviště? Práce se snaží zhodnotit vzniklý dramatický text i inscenační tvar a vysvětlit příčiny úspěchu či neúspěchu.
|
|
|
Specifika spolupráce režiséra s hercem při tvorbě dramatické postavy
Ludvíková, Tereza ; Korčák, Jakub (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Práce je založena na reflexi vzniku inscenace Carmencita. Je dělena na dvě části. První se zabývá režijní koncepcí. Za hlavní témata inscenace označuje vášeň, řád, osud a smíření. Obhajuje výrazné užití vyprávění tím, že vyprávění dává hlavní postavě prostor k reflexi a výpovědi. Ve druhé kapitole je popsán průběh zkoušení a spolupráce režiséra s jednotlivými herci. Autorka srovnává svou představu o postavách s dosaženým výsledkem. Dochází k tomu, že důležitým faktorem při tvůrčí herecké práci je hercova ochota vydávat se za hranice své osobní povahy.
|
host ::
RSS.