|
|
Židovské bajky. Berechja ben Natronaj ha-Nakdan "Mišle šu'alim"
Hynková, Cecílie ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Práce se zabývá sbírkou bajek s názvem Mišle šu'alim židovského autora Berechji ben Natronaje ha-Nakdana (12./13. století, Francie či Anglie). Text je zasazen do kontextu prostřednictvím představení žánru bajky a uvedení jeho zástupců v židovské starověké a středověké literatuře (Bibli, Talmudu, midraších a několika středověkých dílech). Stěžejní část práce obsahuje informace o autorovi a jeho dílech, charakteristiku a rozbor sbírky a přehled dochovaných rukopisů, všech známých vydání a existujících překladů sbírky či jednotlivých bajek. Zvláštní pozornost je věnována pražskému jezuitskému vydání z roku 1661. Součástí práce je i komentovaný překlad tří vybraných bajek. This thesis deals with the fable collection called Mishle Shu'alim, written by the Jewish author Berechiah ben Natronai ha-Nakdan who lived in the 12th/13th century either in France or in England. The aim of this thesis is to introduce the work along with the genre of the fable and its examples in Jewish literature of the Antiquity and the Middle Ages (Bible, Talmud, midrashic literature and a few of medieval scripts). The essential part of the thesis contains information about the author and all his works, characterization and analysis of the collection, and the list of the existing manuscripts, all known editions, and all...
|
|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
|
|
Židé ve Finsku v období 2. světové války
Dvořáková, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Před 2. světovou válkou antisemitismus ve Finsku téměř neexistoval a finská vláda zavrhla kooperaci s Německem, protože odmítala nacistický protižidovský program. Když Finsko odmítlo i spolupráci se Sovětským svazem na konci roku 1939, sovětské jednotky napadly Finsko. Finští Židé, stejně jako ostatní finští občané, narukovali do boje proti Sovětům, 15 z nich bylo zabito a mnoho dalších zraněno. Poté, co Finsko vzdorovalo několik měsíců, bylo v březnu 1940 obklíčeno sovětskými jednotkami a donuceno vzdát se části svého území Sovětům. V roce 1941 přišly do Finska německé jednotky, Finsko jako válčící spojenec Německa zaútočilo na Sovětský svaz, aby získalo zpět půdu, kterou ztratilo se Sověty v Zimní válce. Během Pokračovací války sloužilo ve finské armádě okolo 300 Židů (finských občanů a uprchlíků z jiných zemích). Německé úřady žádaly finskou vládu o vydání finské židovské komunity, ale Finové odmítli. Finský předseda vlády Johann Wilhelm Rangell byl v roce 1942 dotazován šéfem SS Heinrichem Himmlerem na "židovskou otázku" ve Finsku, Rangell však nekompromisně konstatoval, že ve Finsku žádná židovská otázka neexistuje, že v zemi žije 2000 vážených židovských občanů, kteří bojovali ve finské armádě stejně jako každý jiný, a tím uzavřel téma diskuse. Němci v této záležitosti již na Finsko netlačili, protože...
|
|
|
Cyklus vyprávění o Jóséfovi v židovské tradici, Genesis 37-50
Kracíková, Jindřiška ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Disertační práce Cyklus vyprávění o Jóséfovi v židovské tradici, Genesis 37 - 50 se zabývá středověkými rabínskými komentáři 11. až 18. století. Práce je koncipována od obecného úvodu, pojednávajícího interpretační metody a školy, jejich vliv a význam pro další vývoj biblického komentáře, přes studium exegetické práce vybraných významných rabínských autorit (Raši, Rašbam, Avraham ibn Ezra, Ramban, Jicchaq Avravanel, Ovadja Sforno a Chajim ben Atar), k problematice překladu a interpretace biblického textu, v níž jsou navzájem porovnávány rabínské názory k obtížným pasážím textu s českými překlady, vycházejícími z hebrejštiny. Studovanou částí biblického podání jsou kapitoly 37 - 50 knihy Genesis, obsahujících novelu o Jóséfovi, která představuje ucelený příběh s několika dějovými liniemi. Příběh, zabírající téměř třetinu knihy Genesis, je mnohovrstevnatý, ucelený a výjimečný z hlediska kompozice, obsahu, koloritu i poselství. Součástí této práce je příloha s autorským překladem z jazyka originálu jak studované části biblického textu, tak komentářů představitelů severofrancouzské školy Rašiho a Rašbama, vycházejících z metody pšat a draš a obsahujících gramatické a filologické poznámky, a starofrancouzské glosy. Cílem práce bylo vytvořit úvod do rabínského komentáře k Bibli a na základě studia rabínských...
|
|
| |
|
|
HASKALA A JEJÍ VLIV NA POSTAVENÍ ŽEN VE SPOLEČNOSTI SE ZAMĚŘENÍM NA STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU
Pavlovská, Zuzana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
1 ABSTRAKT Geopolitické podmínky v Evropě konce 17. století, přechod z absolutistického upořádání směrem k demokratickým systémům byl impulsem pro nový kulturní proud - osvícenství. Výsledkem hospodářské, sociální a kulturní změny v 18. století přivedlo židovské osvícenství neboli haskala evropské osvícenství do židovského světa. Haskala byla ideologickým a sociálním hnutím, které mělo své počátky na začátku 18. století a bylo aktivní až do vzestupu židovského národního hnutí na počátku 80. let 19. století. V určitém smyslu představovala haskala rozšíření evropského osvícenství 18. století, ale centrálně se zabývala politickým statusem Židů a jejich vztahem k evropské kultuře. Haskala se v podstatě snažila využít nových možností ekonomické, sociální a kulturní integrace, jež začala být pro Židy dostupná na konci 18. století díky odstranění právní diskriminace. Příznivci hnutí, maskilim, působili v různých oblastech: filozofii, vzdělávání, kultuře, ekonomice, politice a v neposlední řadě v náboženství. Ve snaze podpořit židovskou emancipaci v Evropě maskilim způsobili sociální otřes, jehož výsledkem byl mimo jiné také rozpad tradičního pojetí kehily a její teokratické organizační struktury. Během 18. století totiž prošla tradiční židovská společnost kulturní krizí zapříčiněnou procesem roztříštěnosti, jehož...
|
|
|
Formování izraelské národní identity v básnické tvorbě Natana Altermana
Tintěrová, Monika ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Formování izraelské národní identity v básnické tvorbě Natana Altermana" si klade za cíl z interdisciplinárního hlediska antropologie literatury čtenáři představit, jakým způsobem bylo v konstruování izraelské národní identity využíváno básnického textu. To je demonstrováno na příkladu dvou klíčových básnických textů: Stříbrný podnos a O tom. Jejich autorem je jeden z nejvýznamnějších básníků izraelského boje za nezávislost Natan Alterman (1910-1970). Tyto básně uveřejnil na stránkách svého básnického komentátorského sloupku Sedmý sloup, který vycházel v předních levicových novinách Davar. První z nich byla napsána ještě před vznikem izraelského státu v roce 1947, jako kritika sionistického přístupu k válce, ke které se schylovalo v důsledku ukončení britského mandátu nad Palestinou a jejího zamýšleného rozdělení na arabský a židovský stát. Druhá byla uveřejněna téměř přesně rok poté jako reakce na již válečné postupy izraelské armády vůči lokálnímu arabskému obyvatelstvu. Obě tyto Altermanovy básně udaly směr autorova vztahování se k vládnoucímu establishmentu a nejen jeho samotného, nýbrž i literátů celé jeho generace, která státní aparát svými literárními texty na jednu stranu kritizovala, na druhou jej jimi de facto legitimizovala. Text je rozdělen do šesti...
|
|
|
Testamenty a pozůstalostní inventáře pražských Židů do poloviny 19. století
Krákora, Tomáš ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Rigorózní práce Testamenty a pozůstalostní inventáře pražských Židů do poloviny 19. století se zabývá problematikou testamentární praxe pražského židovského obyvatelstva. Přináší tak souhrn dosavadních poznatků vytěžených studiem židovských knih testamentů, které vznikly v průběhu let 1681-1850 v kanceláři královského Starého města pražského a které jsou v současnosti uloženy ve sbírce rukopisů Archivu hlavního města Prahy. Předkládaná práce představuje syntézu dílčích výsledků práce bakalářské a práce diplomové, zároveň však prezentuje další z dosud nezpracovaných písemností - hebrejsky psanou knihu testamentů z let 1773-1784 a knihu inventářů z let 1773-1783. Na teoretické úvodní kapitoly nastiňující historický kontext (základní mezníky dějin židů v českých zemích, poslední vůle v židovské tradici, židovská testamentární praxe, vývoj samosprávy pražských měst či otázky městského a dědického práva) navazuje blok praktického seznámení s pramennou matérií. Celkem sedm rukopisů je představeno po stránce formální i obsahové, sledováno je rovněž jazykové hledisko, typologie jednotlivých zápisů, stejně jako další aspekty. Součástí stati jsou ucelené přehledy jednotlivých zápisů. Klíčová slova: židé, Praha, raný novověk, novověk, rukopis, testament, závěť, inventář, typologie zápisů, testátor, soupis
|
|
|
Israeli Reality As Seen Through the Eyes of Sayed Kashua
Vlk, Michal ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Cílem práce je popsat a analyzovat vnímání izraelsko-palestinské reality v románové tvorbě Sajjida Kašuy. Sajjid Kašua, izraelsko-arabský spisovatel a publicista píšící hebrejsky, je v Izraeli kulturním fenoménem. Páteř jeho tvorby tvoří zkušenost dvojí identity Arabů s izraelských občanstvím a také ambivalentní vztah této menšiny k židovskému obyvatelstvu. Kašua se pohybuje na rozhraní dvou světů, z nichž ani jeden jej není s to přijmout: židovská většina v Izraeli jej obviňuje z anti-sionismu, a naopak Arabové mu mají za zlé, že píše výhradně hebrejsky, je kritický k arabské kultuře a vyjadřuje proizraelské názory. Bakalářská práce bude analyzovat na románové tvorbě Sajjida Kašuy opakující se motiv soužití Arabů a Židů v Izraeli a problematiku identity izraelských Arabů. Současně Kašuovu tvorbu zasadí do kontextu tvorby dalších izraelsko-arabských spisovatelů píšících hebrejsky a bude se snažit nalézt odpověď na otázku, jaké místo zaujímá v izraelské kultuře a jaký v ní má ohlas.
|
|
|
"Vše je dobré, vše je Jedno". Rabi Nachman ben Simcha mi-Braslav. Osobnost a dílo.
Krekulová, Tereza ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Sidon, Karol Efraim (oponent)
"Vše je dobré, vše je Jedno" Rabi Nachman ben Simcha mi-Braslav Mgr. Tereza Krekulová Rabi Nachman ben Simcha z Braslavi (1772 Mezibož - 1810 Uman) patří k nejoriginálnějším a zároveň i nejrozporuplnějším osobnostem chasidského hnutí. Jeho jedinečnost v rámci chasidské spirituality netkví pouze v myšlenkovém obsahu jeho subjektivně, niterně psychologicky zabarveného díla s hlubokým existenciálním přesahem; svébytný byl i jeho způsob komunikace s žáky a především vnímání sebe sama jako skrytě působícího cadika generace (cadik ha-dor) se silnou mesiášskou aspirací. Obě jeho díla se zásadně liší od tradičních žánrů chasidské literatury: homilie se vyznačují nesmírně složitou kompozicí a mnohovrstevnou hermeneutickou strukturou, příběhy na rozdíl od tradiční chasidské legendy vyprávějíci o životě a zázračných skutcích cadikim, nejsou primárně spjaty s židovským prostředím a tradicí a cadik je v nich přítomen jako sám autor promlouvající ke svým posluchačům a čtenářům ústy fiktivních hrdinů. Jak homilie, tak příběhy, sloužily jako materiální roucha nejhlubšího mystického poznání, jehož skryté zjevování rabi Nachman - v návaznosti na Šim'ona ben Jochaj - pokládal za jeden z hlavních způsobů, jimž cadik ha-dor naplňuje svoji ústřední roli v díle individuální i univerzální spásy. Svým učením i příběhy rabi Nachman...
|
host ::
RSS.