|
|
Stanovení vzorců selektivního chování rybářů ve statistikách českého rekreačního rybolovu
Jankovský, Martin ; Pivnička, Karel (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent) ; Adámek, Martin (oponent)
V disertační práci jsou prezentovány metody detekce selektivního chování rybářů v dlouhodobých statistikách českého rekreačního rybářství. Práce je motivována myšlenkou, že především různé rybářské preference nebo postoje vůči lovu konkrétních druhů ryb brání širší aplikaci rybářských dat. Poznání selektivity rybářů je proto především z pohledu ichtyologického výzkumu chápáno jako klíčové. Metody postihující chování rybářů mají navíc potenciál sloužit i v dalších, např. sociálně vědních oborech. Práce sestává z pěti článků z nichž dva jsou publikované (paper 1, 2), další dva přijaté k publikování (paper 3, 4) a poslední (paper 5) je ve stadiu rukopisu před postoupením recenznímu řízení. První dva články jsou věnované roli masivního lovu kapra. Za použití mnohorozměrných metod je studováno, zda zvýšený výlov tohoto druhu zvyšuje výlov dalších rybích druhů. Časové řady výlovu kapra jsou tak analyzovány jako vysvětlující proměnná, výlov ostatních druhů za stejné období jako závislé proměnné. Dle očekávání, pozitivní vliv úlovků kapra na úlovky ostatních druhů byl prokázán v říčním úseku s nejvyšší očekávanou hustotou kapří násady (paper 1) nebo v údolní nádrži vyznačující se nejlepší dostupností a podmínkami pro vícedenní rybářské výlety (paper 2). V dalším příspěvku (paper 3) je věnována pozornost...
|
|
|
Vliv prostředí na společentva obojživelníků
Kára, Martin ; Pivnička, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tak jako z velké části západní Evropy tak i z české krajiny dramaticky mizí obojživelníci. Tento nepříznivý trend nastal vlivem několika faktorů, z nichž je bezesporu nejvýznamnější ztráta vhodných reprodukčních ploch. Během let 2009 a 2010 jsem na částech území bývalých okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily monitoroval celkem 31 nádrží, v nichž se rozmnožovali skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Na těchto lokalitách jsem sledoval několik proměnných prostředí, o kterých jsem předpokládal, že mohou mít vliv na úspěšný vývoj obojživelníků od vajíčka až do stádia metamorfózy. Úspěšnost vývoje jsem určoval spočítáním snůšek v jarních měsících a posléze zjištěním, kolik pulců se v nádrži dožilo přeměny. Z výsledků mnohonásobné lineární regrese vyplývá, že vývojová stádia skokana hnědého negativně reagují na stoupající nadmořskou výšku a na vzrůstající počet vajíček na jednotku plochy nádrže. Naopak lépe se jim daří ve větších, alespoň částečně zastíněných nádržích, ve kterých dochází ke kolísání hladiny. Pro ropuchu obecnou jsou vhodné nepříliš hluboké, částečně zastíněné nádrže, se stabilní výškou hladiny, porostem vodní vegetace a s volnými břehy. Také se podařilo zjistit, že vajíčka a pulci ropuchy negativně reagují na přítomnost čolků a na vzrůstající počet vajíček na...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hmyz jako potrava člověka
Augustinová, Šárka ; Pivnička, Karel (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce: Hmyz jako potrava člověka Augustinová Šárka Tradiční využití hmyzu jako potraviny, rozšířené v tropických a subtropických zemích, poskytuje významné nutriční, ekonomické a ekologické přínosy nejen pro venkovské komunity. Západní zaujatost proti této potravině vedla k postupnému snižování využívání hmyzu bez náhrady ztracených zdrojů výživy a dalších výhod. Nynější snaha západního světa o zabránění hladovění populace a odstranění důsledků lidského působení na životní prostředí je často marná a neefektivní. Jako jedním z možných přístupů k těmto globálním problémům by mohlo být znovuzavedení hmyzu k výživě obyvatel a dalším účelům. Ten se nabízí jako možný obnovitelný zdroj bílkovin, přičemž jeho nutriční hodnota, až 3186kJ/ 100g sušiny, často převyšuje hodnotu námi pěstovaných živočišných druhů. Obsah bílkovin v různých druzích hmyzu se pohybuje v rozsahu od 30% u červotočů až po 81% u vos rodu Polybia. Navíc kvalita těchto bílkovin je opravdu vysoká a hodnoty v nich obsažených aminokyselin překonávají doporučené vzory od FAO. Mnoho druhů obsahuje důležité minerály jako je vápník, síra, železo, fosfor, hořčík a zinek a jsou také bohaté na B vitaminy, niacin, riboflavin a thiamin, jež jsou v tropických oblastech nedostatečně zastoupeny. Implementace hmyzu jako potravy skýtá další výhody,...
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Pivnička, Karel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.