|
|
Čechy v době merovejské (6.století)
Korený, Rastislav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Čechy v době merovejské - konec 5. a 6. století Rastislav Korený Hornické muzeum Příbram Abstrakt V práci byly sledovány tyto cíle: 1. Nový komentovaný soupis lokalit z konce 5. a průběhu 6. století (mimo mincovní nálezy), který by se stal spolehlivým východiskem k analýze shromážděného materiálu. Poslední soupis tohoto typu vytvořil Bedřich Svoboda cca před více jak šedesáti lety, tj. v 40.-50. letech 20. století, publikovaném až v roce 1965. Potřeba nového revidovaného soupisu se během uplynulých let ukázala jako nezbytná. Při fyzické revizi starších nálezů a s nimi související primární obrazové a textové dokumentace v l. 1996-2013 (bylo revidováno 30 muzejních a nemuzejních sbírek, 4 samostatné archivní fondy a další informační zdroje) byl totiž neustále zjišťován velký rozpor mezi údaji publikovaných v katalogu citované monografie a skutečností. Rozšíření pramenné báze samozřejmě přinesly nové výzkumy po r. 1965. 2. Protože dostupný sídlištní materiál byl v roce 2007 publikován Ivanou Pleinerovou, analýza získaných dat se, vedle postihnutí chronologicky citlivějších prvků a uzavřených celků, soustředila na pohřebiště a v nich speciálně na hledání sociálních vazeb a možných dokladů existence místních elit. V analýze byly sledovány různé parametry (objem a hloubka hrobů, umístění hrobu na pohřebišti,...
|
|
|
Sídliště starší doby římské v Berouně - Plzeňském předměstí
Ničová, Magdaléna ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sídlištní archeologie doby římské v Čechách a shrnuje poznatky o osídlení Berounska v tomto období. Práce je zaměřena především na zpracování a vyhodnocení archeologického výzkumu na lokalitě Beroun - Plzeňské předměstí, který proběhl pod vedením P. Břicháčka, P. Charváta a V. Matouška v letech 1979-1981. Bylo zde odkryto sídliště ze starší doby římské s nadzemními i zahloubenými objekty. Hlavní pozornost byla věnována zejména zahloubeným chatám. Keramický materiál a chronologicky citlivé (kovové, kostěné a parohové) předměty byly podrobeny kvantitativní a kvalitativní analýze. Součástí práce je také stručný popis dalších sídlištních objektů a jejich vzájemných vztahů. Na závěr práce je zde předložen význam sídliště pro problematiku Berounska v době římské.
|
|
|
Nálezy skla doby římské v Čechách
Kacl, Pavel ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Venclová, Natalie (oponent)
Práce se zabývá nálezy skla a fajánse, které se objevují v podobě korálků a závěsků, nádob, aplikací (vložek), hracích kamenů, náramků a okénka ve dně keramické nádoby. Zdaleka nejčastějšími jsou skleněné a fajánsové korálky. Jejich ve starší době římské nepříliš četný výskyt výrazně stoupá v mladší době římské, kdy se objevují i nové výzdobné prvky. Kvůli převažujícímu žárovému způsobu pohřbívání je poznání limitováno špatným stavem dochování, neboť řada skleněných artefaktů byla deformována nebo z nich zbyly jen amorfní slitky. Jelikož většina korálků pochází z antického světa, představují velké množství importovaného zboží, s nímž bylo obchodováno i ve Svobodné Germánii. Dlouhé náhrdelníky jasně odrážejí vyšší sociální status pohřbených žen, pro nižší počty korálků v hrobech to však tvrdit nelze. Známo je též několik mužských hrobů s korálky. Prostředí elit indikují také skleněné nádoby, v Čechách po celou dobu římskou spíše vzácné, aplikace na sponách a prstenech a patrně i skleněné hrací kameny. Římské skleněné náramky představují typ artefaktu, který v barbariku nebyl rozšířen. Setkat se lze i s rezidui halštatského a laténského skla (zlomky náramků a korálky), nejčastěji na sídlištích. Klíčová slova sklo - fajáns - doba římská - importy - Čechy
|
|
|
Domy doby římské a stěhování národů v Čechách
Forró, Jana ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Diplomová práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se nadzemních i zahloubených staveb v době římské a stěhování národů na území Čech. Vychází ze souboru 131 polozemnic a dostupných dokladů nadzemních domů. Zahloubené stavby byly rozděleny do několika skupin podle dochovaných stop konstrukce, což umožnilo srovnání situace v Čechách se sousedními oblastmi. Pomocí statistických metod byly sledovány vzájemné vztahy jednotlivých znaků a identifikovány některé regionální rozdíly. Oba typy staveb byly na závěr zhodnoceny ze stavebního i funkčního hlediska, přičemž poznatky o nadzemních stavbách poskytly základ pro zhodnocení sezóny výzkumu z r. 1959 v Zalužanech, okr. Příbram. Klíčová slova Čechy - doba římská - stěhování národů - sídliště - stavitelství
|
|
|
Římsko-germánské vztahy a kontakty ve světle nálezů předmětů římské provenience v Čechách, zvláště TERRY SIGILLATY
Halama, Jakub ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tyszler, Lubomira (oponent) ; Musil, Jiří (oponent)
Studijní obor: Pravěká a raně středověká archeologie Římsko-germánské vztahy a kontakty ve světle nálezů předmětů římské provenience v Čechách, zvláště TERRY SIGILLATY DIZERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Jakub Halama Abstrakt Dizertační práce se zabývá daným tématem především na základě nálezů terry sigillaty v Čechách. V 1. části katalogu (jisté nálezy) je evidováno 103 kusů sigillaty (celkem ale 112 zlomků a celých nádob) z 52 lokalit a ve 2. části (nejisté či nerevidované nálezy) dalších 23- 24 ks z 15 lokalit. V drtivé většině pochází sigillata z germánských sídlišť, které jsou rozprostřeny ve všech hlavních oblastech známého osídlení doby římské, zajímavé jsou doklady z jihozápadních Čech. Z určitelné sigillaty 1.- 3. stol. zaujímá největší podíl zboží z Rheinzabernu (41 %) a ze střední Galie (35,9 %); keramika z Westerndorfu je již zastoupena méně (7,7 %) a nálezy sigillaty z jižní Galie, Trevíru, Heiligenbergu a Pfaffenhofenu jsou ojedinělé. Tato skladba nálezů se nejvíce blíží lokalitám v provincii Norikum. Odtud přicházela sigillata přes jižní Čechy a Moravu, další směr byl z Raetie přes JZ Čechy. Výrobky z 1. - 1. pol. 2. stol. se v Čechách vyskytují velmi málo, největší přísun lze datovat od 2. pol. 2. do konce 1. třetiny až pol. 3. stol. Tvarově převládají reliéfní mísy Drag. 37, více kusy též Drag. 18/31, 31...
|
|
|
Provinciální keramika doby římské a doby stěhování národů v Čechách
Rypka, Luboš ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Luboš Rypka Římsko-provinciální keramika doby římské a období stěhování národů v Čechách (The Pottery from the Roman Provinces in Bohemia during the Roman and Migration Period). Nepublikovaná diplomová práce. ÚPRAV FFUK Praha. Praha 2012. Klíčová slova: římsko-provinciální keramika, archeologické nálezy, římské importy, doba římská, období stěhování národů, Čechy Abstrakt Ve své magisterské diplomové práci se autor zabývá nálezy římsko-provinciální keramiky v Čechách z doby římské a období stěhování národů z 68 poloh v 58 katastrálních územích. Je analyzováno 208 keramických fragmentů ze sídlišť doby římské a období stěhování národů a 16 celých nebo jen lehce poškozených nádob z hrobů z období stěhování národů. Celkem bylo na území Čech doneseno nejméně 173 - 194 nádob římsko-provinciálního původu. Hlavní důraz je kladen na podrobný katalog nálezů. V analytické části je vyčleněno 11, respektive 12 hlavních keramických druhů, zastoupených v Čechách, dále je stručně upozorněno na nejzajímavější nálezy a nastíněny možné směry přísunu (nejen) keramického importu z římských provincií na území Čech.
|
|
|
Příspěvek k poznání dětského světa ve středověkém Novgorodě (archeologické prameny a jejich svědectví)
Bunyak, Oxana ; Smetánka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Dětství jako věková kategorie je nepřehlédnutelné v životě každé společnosti i kultury, má svůj vliv a podíl na životě společnosti, proto je důležité pro studium sociálního kontextu v minulosti. Zvláště pro pohled na středověkou společnost se stalo studium rodiny a dětství důležitým elementem s jeho aplikovatelností na studium sociálního kontextu středověké kultury (Neel 2004, s. 3-5). Poprvé myšlenku, že vnímání dětství nebylo v průběhu dějin jednotným, ale měnilo se od případu k případu s historií společností, vyslovil Philippe Aris (Aris 1960, s. 44- 59; 136-156), jehož práce byla na některé výroky hodně diskutovaná, ale toto tvrzení je přijímáno dnes do jisté míry všeobecně (Alexandre-Bidon - Lett 1997, s. 9-13). Ostatně, nehledě na mezikulturní variace, dětství je kategorii unikátní tím, že je společné pro všechny lidské společnosti, což dělá ji proto důležitým tématem pro historické a antropologické badání (Sofaer- Derevenski 2005, s. 1-4). Město Novgorod je pro výzkum tohoto tématu velice atraktivní, nejen z důvodu početných archeologických nálezů předmětů každodenního života spojených s péčí o děti, a předmětů, přímo pro děti určených. Novgorodská kultura trvala přes celý středověk a její prostředí nám předávají soudobé písemné a literární památky a světoznámá díla místních uměleckých škol. Taky je...
|
|
|
Příspěvky k poznání osídlení Čech v pozdní době římské a době stěhování národů. Současný stav bádání - otázky a problémy - perspektivy výzkumu - hodnocení z hlediska nadregionálních vztahů
Jiřík, Jaroslav ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tejral, Jaroslav (oponent) ; Varsik, Vladimír (oponent)
Následující práce je věnována světu ivých i mrtvých "všech slavných rodů, prvních i posledních potomků Heimdallových", kteří za dob velikého stěhování národů obývali eskou kotlinu. Pro které byla tato krajina sídlem, zdrojem obivy, domovem a hrobem nebo jen doasným útoińtěm před odchodem do ciziny. Tato práce navazuje na úsilí celé řady předchozích badatelských generací, a stoje tak na ramenou obrů, nepředstavuje nic jiného ne drobný mezilánek v pokroku poznání událostí minulých. Doba stěhování národů představuje z historického hlediska specifický úsek, který je naprostým zvratem z hlediska struktury osídlení celého kontinentu, kdy tyto struktury celých regionů buď zcela zanikají, nebo dochází k jejich radikální transformaci, oblast eské kotliny nevyjímaje. Charakteristické pro tento asový úsek je, e k těmto změnám nedochází vlivem vnitřního vývoje spolenosti, ale vlivem vnějńího vlivu v podobě hunského impaktu, který měl vliv nejen na historický vývoj celého evropského kontinentu. Příchod Hunů do Evropy, jak jej líí například Ammianus Marcellinus (31, 4), byl pověstným troubením Gjallarhornu, apokalipsou podobenství ragnaröku, a vyvolal masové dominové migrace celých populací západním směrem a zavál ást středoevropských Svébů a Vandalů a na samotný konec tehdy známého světa. Uvedl zároveň do pohybu řadu...
|
|
|
Tuchlovicko v době laténské a době římské: archeologický výzkum z let 1967 a 1968 (A. Knor, J. Zeman)
Bursák, Daniel ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Předkládaná práce shrnuje poznatky o protohistorickém osídlení v prostoru dolního toku Tuchlovického potoka. Hlavní pozornost je věnována zpracování a vyhodnocení archeologického výzkumu z let 1967 a 1968, který proběhl pod vedením A. Knora a J. Zemana. Výzkum navazoval na vykopávky K. Motykové z roku 1966, při kterém byly v průkopu odvodňovací strouhy mezi obcemi Tuchlovice a Srby (okr. Kladno) objeveny pozůstatky sídliště ze starší doby římské se zachovalými nálezy z organických hmot, především ze dřeva. Celkem třinácti zahloubenými sondami se podařilo odkrýt poměrně rozsáhlé pozůstatky sídliště, zaniklého podle všeho přírodní katastrofou. Podle charakteru sedimentů a stratigrafické situace bylo sídliště pravděpodobně strženo povodní. K určení stáří sídliště lze použít jedině charakteristické keramické nálezy, které osídlení datují převážně do 1. století n. l. Vyzvednutá dřeva byla podrobena dendrochronologické analýze, avšak výsledky v podobě konkrétní datace se nepodařilo získat. Z konkrétních nálezů je možno zmínit nález plotu, dubové skládané nádoby a další artefakty bez bližší funkční interpretace. Výzkum ukázal na značný potenciál lokality k řešení širokého spektra otázek archeologie sídlišť, jejich vztahu k přírodním podmínkám a umožnil též nahlédnout do skupiny jinak pouze vzácně...
|
|
|
Provinciální spony starší doby římské v Čechách
Pecinovská, Monika ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Spony, (jakož i ostatní předměty) produkované řemeslníky na území římské říše, představují v barbarském světě velice zajímavý úkaz. Ten umožňuje alespoň lehce nahlédnout do složitého světa nepříliš průhledných či kategorizovatelných vztahů římského impéria a jeho nepoddajného protipólu Svobodné Germánie. V rámci barbarika mají Čechy v tomto ohledu významné postavení, co se množství i typologické skladby provinciálních výrobků týče. Problematika těchto tzv. importů na území Svobodné Germánie, se poslední dobou dostává čím dál více do popředí zájmu současné evropské archeologie doby římské. Výsledky tohoto studia v rámci evropských zemí či jednotlivých krajů jsou shrnovány v řadě Corpus der römischen Funde im europäischen Barbaricum. U nás pak jsou římské importy předmětem studia E. Droberjara (např. 1997; 2006a). Není bohužel zcela jasné, jakým způsobem se římské spony, jakožto římské výrobky obecně, dostávaly do rukou, respektive do hrobů a sídlišť germánských obyvatel. Dle výše uvedeného badatele se většina předmětů římské provenience dostala do Čech obchodem (2006a, 62). Jejich největší koncentrace spadá do prvých desetiletí našeho letopočtu, tedy do doby, kdy Čechy byly centrem tzv. Marobudovy říše (např. E. Droberjar 2000). Provinciální spony se nicméně vyskytují v průběhu celé doby římské....
|
host ::
RSS.