|
|
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
|
|
|
Camp Phenomenon and its Manifestation and Forms in Contemporary Popular Music
Hudzíková, Eliška ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT HUDZÍKOVÁ, Eliška. Fenomén camp a jeho prejavy a podoby v súčasnej populánej hudbe. [Diplomová práca]. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta humanitních studií; Katedra Elektronickej kultúry a Sémiotiky. Školiteľ: Mgr. Felix Borecký. Stupeň odbornej klasifikácie: Magister. Praha: FHS UK, 2015. Vo svojej diplomovej práci sa zaoberám fenoménom camp. Ide o široký a ťažko uchopiteľný fenomén a tak sa budem snažiť dôjsť k univerzálnej definícii pojmu, prípadne k niekoľkým základným definíciám, z ktorých budem vychádzať. Východiskom v tejto časti práce pre mňa bude esej Susan Sontagovej - "Poznámky o fenoménu camp" ("Notes on a camp"). Tieto definície následne aplikujem na súčasnú (koniec 20. a začiatok 21. storočia) populárnu hudbu a budem hľadať campy prejavy v tvorbe alternatívnych aj mainstreamových autorov a performerov, pričom predmetom môjho skúmania bude hlavne vizuálna stránka ich tvorby - kostýmy, videoklipy, … Hranica toho, čo je a čo už nie je campy je veľmi neurčitá a tak ju chcem na vybraných vzorkách vymedziť a tiež poukázať na fakt, že určité podoby campu konzumujeme bez toho, aby sme si toho boli vedomí. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: camp, campy, gýč, gay kultúra, populárna nezávislá hudba, nezávislá hudba, Susan Sontag, copycat,
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
|
|
Člověk v prostoru, prostor v člověku. Procházka městem jako manifestace prostorovo-pobytového celku, chápaného za pomoci principu dějinného vědomí
Černá, Hana ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
V rámci této práce je kladen důraz na vztah člověka a prostoru, jež je utvářen momentem jejich setkání. Cílem práce je vystižení vztahu prostoru a člověka v existenciálním rozměru vzájemného utváření a utváření se, které se děje nepřetržitě v podobě hermeneutické spirály. Výsledkem této práce je pokus o smazání potřeby objektovo-subjektové terminologie, v rámci problematiky vztahu člověka a prostoru, za pomoci aplikace principu dějinného vědomí. Na příkladu procházky pražskou ulicí je manifestován pojem žitý prostor, ve významu vztahu člověka a prostoru, ve kterém člověk a prostor nefigurují jako oddělené jednotky, ale jako neustále se měnící celek. Klíčová slova člověk, hermeneutický kruh, objektivismus, pohyb, princip dějinného vědomí, procházka, prostor, subjektivismus, vzpomínka, vztah
|
|
|
Problém autenticity fotografie: svědectví a dějinné vědomí
Černý, Vladimír ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce poukazuje na negativní jev popírání holocaustu, objektivní hlediska svědectví, autenticitu fotografie a východiska dějinného vědomí v kontextu postmoderní situace. I přes potřebu objektivního svědectví fotografie, jako pádného argumentu proti popírání holocaustu, je zpochybněna autenticita fotografie. Možnosti manipulace fotografie, jak obsahové, tak významové, jsou zkoumány prostřednictvím Peircovy sémiotiky, především skrze trichotomii ikón, index a symbol. Jako možné východisko zkoumání historických pramenů, včetně fotografie, v dnešní pluralitní době je navrhováno dějinné vědomí. Klíčová slova fotografie, autenticita, manipulace, Peirce, dějinné vědomí, holocaust
|
|
| |
|
| |
|
|
Imaginárno ve filmu: vnímání filmu divákem
Remešová, Iveta ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá filmem ve smyslu psychologicko- sémiotickém. Zaměřujeme se na vnímání filmu divákem a vyzdvihujeme pojem imaginárna, který se snažíme vysvětlit jako pouhý obraz (imago) k realitě skutečných gest a pohybů, který si divák většinou neuvědomuje. Cílem diplomové práce je rozebrat film z pohledu vnímání filmového diváka a zjištěné poznatky aplikovat na recepci filmového snímku Kill Bill, vol. 1 a 2. Chceme zjistit, zda a za jakých podmínek si divák uvědomuje imaginárno, které je ve filmu všudypřítomné. Pátráme po divákově sémiotickém a poznávacím postoji k filmovému umění. Snažíme se zároveň popsat vliv prvků, které na diváka při recepci filmového snímku působí, jako jsou například emoce, pohyb, konotativní významy ve filmu, kladné a záporné postavy a mnoho dalších.
|
|
|
Simulace živých organismů v digitálním umění a jejich estetické inspirace
Brožíková, Simona ; Svoboda, Aleš (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Tato diplomová práce se soustřeďuje na vybranou oblast digitálního umění. Hlavním cílem je zde poukázat na prolínání oblasti digitálního, respektive počítačového umění s přírodními vědami. Hlediska tohoto procesu jsou zde představována na vybraných projektech počítačových expertů a umělců, zejména z oblasti "genetického umění". V práci jsou zohledněny a sledovány estetické a vizuální aspekty těchto směrů. Práce je podložena širokým teoretickým rámcem, který umožnil konkrétnější probádání dané tématiky.
|
|
|
Teorie ozvěnovitosti. K Patočkově filosofii umění
Borecký, Felix ; Zuska, Vlastimil (oponent) ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce je zamyšlením nad estetickou teorií, kterou Patočka nastínil ve studii Spisovatel a jeho věc a kterou nazval "teorie ozvěnovitosti". Jedná se o Patočkův originální náhled na podstatu spisovatelství moderní doby a ačkoliv je ve Spisovateli jen stručně nahozen, obsahuje ohromný potenciál, který se práce pokouší vložit do širšího kontextu Patočkova vrcholného díla, tedy především do souvislosti s jeho asubjektivní ontologií přirozeného světa, koncepcí o třech pohybech, pojetím dějin (jak dějin obecně, tak dějin umění), jazykem. Snažíme se kriticky zdůraznit její klady a poukázat na její meze. Práce, starost o bližní, placení účtů, zažehnávání vegetativních potřeb, emočně silné zážitky, neporozumění, smutek a naopak spříznění, radost. To je jen ubohý výčet toho, čím se člověk neustále zabývá a co ho provází na cestě životem. Všechny tyto životní intence, které vkládá do světa a kterými jej osmysluje, ale povětšinou netematizuje, figurují ve světě jako jakési ozvěny a jsou živnou půdou pro spisovatele, který je zaznamenává a jako důvtipný pozorovatel odhaluje. Pomocí literárního jazyka se intence původně nereflektované a k dílčím smyslům zaměřené, známé z běžného života, obracejí ke smyslu celostnímu. V literárním textu má čtenář odhalovat a reflektovat vlastní život. Není v tom vystihnuta pravá...
|
host ::
RSS.