|
|
Mezinárodní aspekty potrestání válečných zločinců po roce 1945
Eichler, Jan ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
70 Závěr Miliony zavražděných a umučených v koncentračních táborech a při masakrech ve všech zemích okupované Evropy, to vše formovalo vůli potrestat viníky a znemožnit opakování. Stalo se tak formou mezinárodních tribunálů a zvláštních soudních útvarů zřízených v rámci retribučního soudnictví v osvobozených zemích. Úkol stíhat a trestat nacistické válečné zločince však nekončí, neboť se některým ve zmatených poválečných poměrech podařilo uprchnout a vyhnout se spravedlivým soudům. Řada z nich našla útočiště v Jižní Americe, Spojených státech a v Německu, kde jim řada nelegálních organizací podala pomocnou ruku. Poválečné soudní procesy měly vliv na mezinárodní právo, kde došlo k uzavření mnoha smluv, které by měly zamezit opakování těchto tragických událostí.
|
|
|
Retribuční soudnictví a případ Jana Antonína Bati
Langmeier, Jan ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
89 Závěr Případ trestní kauzy Jana Antonína Bati dospěl konečně po šedesáti letech k svému závěru. Jednalo se o ryze politickou kauzu. Mohutný rozmach Zlína a firmy Baťa, který proběhl ve třicátých letech byl dílem jediného muže - J. A. Bati. J. A. Baťa byl velmi úspěšný podnikatel, který ale neměl příliš rozvinuté politické cítění. Byl mužem velkých cílů, ale nikoliv zákulisního vyjednávání. Příliš často říkal to, co si myslel. Tím se však dostal do střetu s vládnoucí garniturou. Jeho podnikatelský úspěch a sociální cítění bylo trnem v oku komunistům. Svými vyjádřeními v kritickém roce 1938 se dostal do střetu s prezidentem Benešem, který mu tuto opozici nikdy neodpustil. To, že firma Baťa představovala konkurenční riziko pro mnoho obuvnických západoevropských a zejména amerických firem Baťovi paradoxně za války velmi přitížilo. Dostal se na černou listinu britskou a americkou z jediného důvodu - aby se ho zbavila konkurence. K tomu se přidala svízelná situace v okupovaném Zlíně, kterého se nehodlal J. A. Baťa dobrovolně vzdát. Stál si za svým s pocitem, že tak může alespoň částečně zmírnit již tak napjaté poměry v protektorátu. Například mnoho českých vědců našlo díky Baťovi útočiště ve Zlíně po té, co byly zavřeny české vysoké školy. Proto se odmítl veřejně připojit k zahraničnímu odboji, což po něm...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.