|
|
"(Auto)portrét v kroužcích dýmu": stylizace moderního umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století
Kolářová, Petra ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Zobrazení umělce jako kuřáka je tradičním stereotypem ve vizuální kultuře 20. století, který přetrvává až do současnosti. Stačí si jen prohlédnout monografie slavných výtvarníků, prolistovat antologie básnických textů či si přečíst rozhovor s významnou osobností ze světa umění. V mnoha případech jsou zde na fotografiích zachyceni umělci s cigaretou v ústech či dýmkou v ruce. Jejich zdůrazňované kuřáctví je pak často současným divákem čteno jako symbol intelektualismu, kreativity či bohémství, až jako jakási již tradiční "umělecká" póza. V dnešní společnosti, která sice pořádá masivní protikuřácké kampaně, ale v níž se setkáme jen s narůstajícím počtem kuřáků, by se tak v případě zobrazení umělce, který kouří, nemělo jednat o nic mimořádného. Nicméně výše naznačené asociace, vstupující do hry při vnímání takových portrétů, přesto v čtenářích vzbuzují dojem, že kuřácké gesto je osobou umělce nějak zvýznamněno. Zvídavý divák, do jehož postavy se situuje také autorčin subjekt, se může ptát, zda tento opakující se motiv zobrazení umělce neměl v dějinách umění širší ikonografickou tradici a následně, zda nevypovídá více o samotném postavení umělce a jeho pojetí umění.
|
|
|
Zdeněk Palcr
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
V příštím roce uplyne deset let od smrti sochaře Zdeňka Palera, což jistě neznamená dostatečný časový odstup, který by umožnil podat ucelený pohled na proces sochařova vývoje. I přesto se tato diplomová práce pokusí předvést hlavní témata Palerovy tvorby, shrnout veškeré doposud zveřejněné reakce na sochařův výtvarný projev a zařadit jej do širších dobových souvislostí. Ač Palerovo sochařské dílo zaujímá v českém výtvarném umění druhé poloviny dvacátého století místo zásadní, není širší veřejnosti známo. Přesvědčivost vážného tvůrčího výsledku tkví především v autorově soustředěném a systematickém směřování k samé podstatě sochařství, jež doplňoval zevrubnými úvahami o základních sochařských otázkách. Tvorbě Paler zasvětil svůj čas i myšlenky; vedle hlavní volné sochařské tvorby se věnoval občasným realizacím pro architekturu, návrhům filmových plakátů a restaurátorské činnosti. Patřil ke generaci, která aktivně vstoupila do uměleckého světa počátkem let padesátých a tvořila později na pozadí doby značně rozporuplné. Navzdory vnějším okolnostem Pa1crovo dílo charakterizuje významná vnitřní soudržnost. Část sochařské generace, k níž Paler náležel, vycházela z odkazu Otty Gutfreunda a od konce padesátých let se vyrovnávala se silným vlivem nefigurativních výtvarných tendencí. Počáteční Palerova četná účast na...
|
|
|
Karel Malich
Srp, Karel ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Karel Malich od narození věděl, že chce být malířem. Již v dětství soustředěně kreslil, nicméně jeho soustavný zájem o umění se ustálil později, kdy jeho vrstevníci byli často už hotovými osobnostmi, tvořícími v duchu některého z uznávaných modernistických proudů. Na rozdíl od nich se v té době stále zabýval realistickou krajinomalbou a dojmy, nabízenými smyslovou zkušeností. V dospívání vynikal ve sportu - v hokeji, fotbale, skoku vysokém a lehké atletice. V roce 1940, kdy mu bylo šestnáct let, dostal za skvělý centr ve fotbalovém utkání sto korun od nadšeného diváka. Místo lepšího dresu si za peníze koupil v Pardubicích dvě monografie: drobnou o Leonardovi a rozměrnou o Rembrandtovi. Rovněž prvé veřejné zprávy, které o něm probleskovaly tiskem, se týkaly především sportovních úspěchů. Krátký profil, zveřejněný v roce 1941 v rubrice východočeského deníku, nazvané Muži Východu, doplněný i fotografií, jej představil jako nadějnou posilu hokejového mužstva dorostenců SK Holice. Během druhé světové války přerušily Malichův sportovní vývoj skrytější a podstatnější vrstvy jeho osobnosti, které jej přivedly k výtvarnému umění. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"(Auto)portrét v kroužcích dýmu": stylizace moderního umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století
Kolářová, Petra ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Zobrazení umělce jako kuřáka je tradičním stereotypem ve vizuální kultuře 20. století, který přetrvává až do současnosti. Stačí si jen prohlédnout monografie slavných výtvarníků, prolistovat antologie básnických textů či si přečíst rozhovor s významnou osobností ze světa umění. V mnoha případech jsou zde na fotografiích zachyceni umělci s cigaretou v ústech či dýmkou v ruce. Jejich zdůrazňované kuřáctví je pak často současným divákem čteno jako symbol intelektualismu, kreativity či bohémství, až jako jakási již tradiční "umělecká" póza. V dnešní společnosti, která sice pořádá masivní protikuřácké kampaně, ale v níž se setkáme jen s narůstajícím počtem kuřáků, by se tak v případě zobrazení umělce, který kouří, nemělo jednat o nic mimořádného. Nicméně výše naznačené asociace, vstupující do hry při vnímání takových portrétů, přesto v čtenářích vzbuzují dojem, že kuřácké gesto je osobou umělce nějak zvýznamněno. Zvídavý divák, do jehož postavy se situuje také autorčin subjekt, se může ptát, zda tento opakující se motiv zobrazení umělce neměl v dějinách umění širší ikonografickou tradici a následně, zda nevypovídá více o samotném postavení umělce a jeho pojetí umění.
|
|
|
Autentické struktury. Osobnosti a struktury interpretace v československém umění 1949-2004
Havránek, Vít ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Jako svou diplomovou práci jsem zpracovával dějiny československého kinetického umění v období přibližně mezi lety 1956-1971. O dva roky později jsem byl kurátorem výstavy akce slovo pohyb prostor1 , která mapovala "experimentální umění" kinetické, akční umění, vizuální poezii, utopickou architekturu a experimentální hudbu od konce let padesátých do roku 1971. Záběr této výstavy a především katalogu byl do značné míry široký, snažily se postihnout dění ve vybraných oblastech s nárokem na relativní úplnost a zastoupení dnes v Čechách pozapomenutých účastníků tehdejší avantgardy (jako byli například Vladimír Burda, Jiří Novák, Stano Filko a řada dalších).
|
|
| |
|
|
Sochařské dílo Jiřího Seiferta
Hlaváčková, Jitka ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
resivniho umeIce, jak je chapan ve druhe polovine dvacateho stoled. Jeho tvorba neni zaloiena ani na experimentu, ani na konfrontaci se spoleeenskou Ci kulturni situad. Naopak, od ukoneeni ranneho obdobi hledani vlastniho zpusobu vyjadreni, se jeho tvorba vyznaeuje velkou kompaktnosti z hlediska vnitrnich i vnejsich forem a elSi z ni usilovna snaha 0 nalezeni souzneni s dobou a prostredim, v nii se jako individualita sve doby nachazi, a predevSim o nalezeni vnitrni harmonie. Neznamena to vsak, ie pfitom nereaguje na prostredi, v nemi se ocid nebo ze dokonce ztrad kontakt s realitou sve doby. Pokusime se nastinit, jakymi prostredky se Seifert s realitou vyrovnaval a jakymi pohnutkami se pH tom nechaval vest. Sochar Jifi Seifert nastoupil svou umeleckou drahu v dobe, ktera pro evropsky orientovany svet znamenala historicky predel. Britsky historik Geoffrey Barraclough tento kulturni zlom pocatku 60. let 20. stoleti srovnava s prechodem stredoveku a novoveku. [1] Mnozi umeIci tento zlom vytusili uz dfive a nektefi z nich se snaiili uporne patrat v neprobadane krajine a pfibliiit a odhalit nektere cesty a objekty, jei tuto novou krajinu napliiuji. Seifert se rozhodl nejit touto cestou odhalovani obecneho neznameho, nikoliv vsak proto, ie by si jeho pfitomnost neuvedomoval. eim dale se na sve ceste dostaval, tim...
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na tvorbu Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho sbírku fotografií staré Prahy. Nejprve je v práci nastíněna historie české fotografie, která navazuje na historický nástin o pražské asanaci a jeho vlivu na fotografii. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelé Prahy a rozsáhlý soubor tzv. "Pražských typů", který je dobovým, sociologickým obrazem společnosti v druhé polovině 19. století. V neposlední řadě jsou zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost. Na závěr se práce zabývá Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a pozůstalostí fotografického archivu teoretika Zdeňka Wirtha, jehož součástí je několik tisíc fotografií z Reachovy sbírky.
|
|
|
České akční umění 60.-90. let. Historie a problematika dobové reflexe a interpretace
Morganová, Pavlína ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Akční umění je tématem, které mě provází již od diplomové práce. V ní jsem se pokusila nastínit historii českého akčního umění z pohledu rituálnosti. Disertační práce "České akční umění 60. - 90. let" s podtitulem "Historie a problematika dobové reflexe a interpretace" rozvíjí a v mnohých aspektech doplňuje tuto práci. Páteří disertační práce je kapitola "České akční umění 60. - 90. let" čerpající z rozsáhlé heuristické práce započaté již během práce diplomové. Tato kapitola je věnována historii českého akčního umění od proto akčních projevů z první poloviny 20. století až po dění na umělecké scéně v 90. letech. Pro přehlednost jsem ji doplnila souhrnným soupisem všech akcí českého akčního umění 60. - 90. let, který má formu textové přílohy. Další kapitoly disertační práce by měly ukázat dobovou reflexi a interpretaci akčního umění. Klíčovou je kapitola mapující ohlas českého akčního umění v dobovém tisku. Přestože bylo dobové psaní o akčním umění, stejně jako celá kultura, postiženo politicko-společenskými peripetiemi minulého režimu, měla by kapitola poukázat na širší vnímání tohoto druhu umění. Zároveň by měla sloužit jako bibliografická pomůcka pro další studium akčního umění, protože jejím cílem je zmapovat dostupné tiskové (a do dohledatelné míry i samizdatové) materiály reflektující tento dobový fenomén.
|
|
|
Emil Filla, primitivismus a mimoevropské umění
Winter, Tomáš ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Uplynulo právě sto let, kdy - jak praví legenda - malíř Maurice de Vlaminck "slídil po uměleckých kuriozitách, obcházel vesnice na březích Seiny a kupoval u vetešníků sošky, masky a fetiše, které vyřezali ze dřeva negerští umělci Francouzské Afriky H. Krátce nato je údajně ukázal André Derainovi, přes nějž se s těmito předměty seznámili Henri Matisse a Pablo Picasso. 1 Ať již prvenství objevu negerské plastiky pro moderní umění po roce 1905 náleží Vlaminckovi a odehrálo se tak, jak ho líčí Guillaume Apollinaire, nebo šlo ve skutečnosti o jiný příběh,2 faktem zůstává, že se etnické obj ekty staly významným zdroj em moderního umění od fauvismu, expresionismu a kubismu, přes dadaismus a surrealismus, až k postavantgardní tvorbě 2. poloviny 20. století. Především díky práci Roberta Goldwatera Primitivism in Modern Pažnting se pro tento j ev vžil v uměleckohistorické literatuře poj em primitivismus. Goldwater tuto tendenci vůbec poprvé rozdělil do několika kategorií, přičemž si uvědomoval, že problém neleží pouze ve formálních asociacích, ale v hlubším chápání primitivnosti jako jednoho z programových směrů moderního umění.
|
host ::
RSS.