|
|
Another Way Out: Women in Kate O'Brien's Fiction
Homolková, Šárka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Resumé Kate O'Brien byla jednou z nejvýznamnějších irských autorek. Jako jedna z prvních psala ve svých dílech o irské katolické střední třídě, ne o idylickém životě na venkově jak to bylo v její době v módě. Ve svých románech se zaměřovala na roli žen v irské společnosti, především těch z irské buržoasie a jejich životních údělů na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Její styl se vyvíjel v průběhu kariéry, a tak v jejích raných dílech najdeme ženy v jejich tradičních rolích, ale později byla O'Brien více kritická - začala sdílet feministické ideály společnosti a skrytě kritizovat politiku mířenou proti ženám v Irsku; její hrdinky se začaly proto stavět zaběhlému systému a snažily se získat nezávislost na mužích a žít svobodně. Většina autorčiných děl se odehrává kolem rodinného krbu a mapuje vývoj svých hrdinů, které jsou až na dva případy vždy ženy. Její hrdinky se všechny pokouší se vymanit z tohoto světa a získat jistou nezávislost na mužích, ale zpočátku jim to společnost ani jejich vychování nedovolí. Jen v pozdějších dílech se O'Brien stává více kritickou a představuje ženy, které si vybojovaly nezávislost. Tato práce mapuje především vývoj autorčiných hrdinek a popisuje, jak se jejich životní úděly odráží v životech skutečných žen v Irsku v dobách, kdy Kate O'Brien tvořila. Na začátku své...
|
|
|
The Role of Gender in Selected Irish Plays
Pichrtová, Lenka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat, jak se promítly rozsáhlé změny v irské společnosti do podoby moderního irského dramatu. Kdysi především rurální země svázaná náboženskými dogmaty a koloniální minulostí prošla ve druhé polovině dvacátého století výrazným vývojem, poznamenaným především slábnoucím vlivem katolické církve a rostoucí ekonomickou prosperitou. Ústřední problematikou irské kultury byla vždy snaha o definici všeobjímající národní identity. Tato snaha byla nejdříve na počátku dvacátého století podmíněna touhou odlišit se od Velké Británie a oprostit se od koloniální minulosti. Ve druhé polovině dvacátého století se však ideologický obraz národní identity (jehož validita byla beztak vždy přinejmenším sporná) začal stále více vzdalovat realitě. Úvod této práce bude věnován shrnutí změn, kterých doznala irská společnost v průběhu dvacátého století. Ze stručné charakterizace těchto změn by měla jasně vyplynout nutnost přeformulování hlavních znaků národní identity, kterou pociťovali irští umělci druhé poloviny dvacátého století. V centru zájmu této práce bude analýza tří divadelních her reprezentujících moderní irské drama - Carthaginians Franka McGuinnesse, Dancing at Lughnasa Briana Friela a The Mai z pera Mariny Carr. Původní definice irské národní identity do značné míry stavěla na...
|
|
|
The Production History and Reception of Brian Friel's Dancing at Lughnasa in Irish and Czech contexts
Pínová, Kateřina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat irskou a českou inscenační praxi a recepci hry Briana Friela Dancing at Lughnasa / Tanec na konci léta, nepochybně jedné z jeho nejslavnějších a nejúspěšnějších her. Po více než zdařilé premiéře hry v Abbey Theatre v Dublinu (1990), byla tato inscenace Patricka Masona přenesena do Londýna a na Broadway, kde získala další uznání kritiky, oblibu diváků a několik prestižních ocenění. První česká inscenace v režii Jana Buriana byla uvedena v Divadle na Vinohradech roku 1993 a během následujících dvaceti let se hra dočkala dalších osmi profesionálních inscenací v českých, nejčastěji regionálních divadlech. Úvodní kapitola analyzuje hru Tanec na konci léta pomocí metody close reading, dále též vychází ze sekundární literatury. Následující kapitola se věnuje kontextu a je rozdělena do dvou částí. První z nich nastiňuje historický kontext, do kterého je děj hry zasazen. Soustředí se tedy především na události roku 1936 v Irsku i ve světě. Druhá část se zabývá kontextem, ve kterém byla hra Tanec na konci léta napsána. Čtvrtá a pátá kapitola tvoří hlavní část diplomové práce. Tyto kapitoly jsou zaměřeny na popis pěti nejvýznamnějších inscenací v Irsku a v České republice. Inscenace jsou analyzovány z hlediska kontextu, ve kterém vznikaly, režisérského záměru, herectví a...
|
|
|
Themes and Techniques in Denis Johnston's Early Plays
Světlík, Martin ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se věnuje porovnání a analýze prvních dvou her irského dramatika Denise Johnstona, The Old Lady Says "No!" a The Moon in the Yellow River, z pohledu obsahového i formálního. Po tematické stránce se obě hry zabývají problematikou irské historie a reflektují politickou situaci v Irsku dvacátých let dvacátého století, přičemž se zčásti dotýkají i obecnějších témat, jako jsou například otázky idealismu, pokroku či násilí. Ve formálním ztvárnění těchto témat se však tyto výrazně liší. Zatímco v případě The Old Lady Says "No!" se jedná v podstatě o experimentální komedii, jež nachází inspiraci v mezinárodních avantgardních směrech, The Moon in the Yellow River představuje spíše tradičnější, realistický přístup k tématu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se věnuje tematickému zaměření, druhá pak použití specifických divadelních postupů. První kapitola shrnuje hlavní témata obou her, přičemž se zaměřuje na způsob, jakým tato dramata reagují na konkrétní politickou a kulturní situaci v Irsku dvacátých let dvacátého století. Hry jsou v rámci této práce vnímány převážně jako Johnstonův kritický komentář ke stavu Irska po občanské válce. Práce se nicméně rovněž snaží upozornit na případy, kdy Johnston překračuje historicky aktuální rámec hry a využívá...
|
|
|
Something Gone Wrong With the Silence: The Motif of Voice in Samuel Beckett's Embers, Eh Joe and That Time
Kiryushina, Galina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
v českém jazyce Tato práce se zabývá analýzou motivu hlasu a jeho rozličnými formami a významy ve třech vybraných hrách Samuela Becketta. Vzhledem k tomu, že je téma slov a především hlasu jedním z autorových celoživotních zájmů, prostupuje tento motiv již jeho raným prozaickým dílem a nachází mnohdy více vyhovující a sofistikované vyjádření až v autorových pozdějších hrách pro rozhlas, televizní vysílání a divadlo. Hlas je vskutku často se vyskytujícím prvkem uplatňovaným v mnoha různých situacích: hlasy se aktivně účastní utváření jak postav, tak vnější reality, jejíž jsou tyto postavy součástí; mnozí z Beckettových vypravěčů jsou sužováni hlasy, které se jim neustále ozývají v hlavách; hlasy také představují vzpomínky a dřívější "já" postav, které se nakonec transformují do velmi svérázné a samostatné postavy. Hry Embers, Eh Joe a That Time byly záměrně zvoleny pro rozbor motivu hlasu jak na základě jejich tématické podoby, tak i pro různorodost jejich realizace prostřednictvím tří různých médií. Úvodní kapitola nastiňuje původ tématu hlasu v Beckettově nedramatickém díle a pokouší se zhruba vytyčit několik základních rysů tohoto motivu s ohledem na jeho uplatnění v autorových pozdějších dramatických hrách. Kapitola se krátce věnuje roli jazyka - a jeho auditivního protějšku - v souladu s jeho...
|
|
|
The theme of Hamlet in Joyce's Ulysses: The reflections of Stephen Dedalus's aesthetic theory in his later theory of Hamlet and the specific implications that arise from it
Brymová, Petra ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Práce pojednává o teorii Hamleta vytvořené Štěpánem Dedalem, ústřední postavou Odyssea, a o jejím protikladu v podobě Joycovy teorie, kterou si lze představit jako přetvořenou Štěpánovu teorii promítnutou do vyprávění Odyssea. První kapitola se zabývá původem teorie Hamleta; zaměřuje se na Štěpánovy estetické názory s důrazem na termíny, které Štěpán používá a poukazuje na to, jak se Štěpán odchyluje od modelů, ze kterých vychází. Základní myšlenkou Štěpánovy estetické teorie se ukáže být nezbytnost přítomnosti "reálného života" pro uměleckou tvorbu. Většina termínů, které Štěpán používá, se této problematiky týká; výjimkou je jeho vize "odosobnělého umělce", která je pravým opakem kontaktu s realitou. Ve skutečnosti je ale tento paradox vodítkem ke smíření dvou protichůdných tendencí, což se zdá být podstatou umělecké tvorby. Kapitola rovněž upomíná na to, jak Joyce ironicky nahlíží na Štěpánovy názory. Štěpán se distancuje od křesťanství, ale pracuje s náboženskými paralelami a paradoxně mu tak vzdává hold. Ironie vychází najevo také ohledně vztahu umělce k jeho dílu; Joycova "nová" teorie Hamleta má blíže k Tomáši Akvinskému než původní Štěpánova. Obdobně se Joyce staví ke Štěpánovi a jeho analogii mezi literárním dílem a skutečným světem: vyprávění Odyssea předvídá samo sebe, přesně podle...
|
|
|
Textual Identity in Selected Novels by Philip Roth: Representation, Dissimulation, Creation
Lukeš, David ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Záměrem této studie je prozkoumat, jak se židovská identita odráží a rozvíjí v diskurzu tří románů židovsko-amerického spisovatele Philipa Rotha, jmenovitě v Portnoyově komplexu (Portnoy's Complaint, 1969), Americké idyle (American Pastoral, 1997) a Lidské skvrně (The Human Stain, 2000). Její teoretický rámec vychází primárně z filozofických přístupů k problému identity a zakládá se na klíčových pojmech jinakosti, performativity a etiky, jak je formulovali zejména Judith Butler, Paul Ricoeur a Emmanuel Lévinas; částečně se ovšem opírá i o sociologické studie. Práce se zabývá politickým rozměrem literárního ztvárnění identity, v jehož intencích dochází k rozkolísání ustálených definic "většiny" a "menšiny." Autor píšící o Židech v Americe s ním musí počítat, ač třeba zpočátku proti své vůli. Jinakost jako ústřední topos je nahlížena jako nepřístupná a nezredukovatelná (Lévinas), ovšem postavy, jimiž se budeme zabývat, si do ní promítají své vlastní, rozporuplně citově zabarvené představy: střídavě po ní touží a zesměšňují ji. U našich židovských hrdinů tedy postupně odhalíme jinakost bělochů (kapitola 1), černochů (kapitola 2) a dalších Židů (kapitola 3) jako zásadní body, k nimž se upíná jejich představivost, a na něž se tudíž postavy odkazují při utváření své osobnosti v kontextu židovství a...
|
|
|
Fragmentation and Disjointedness in Samuel Beckett's Plays
Halášková, Lucie ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Tato práce zkoumá různé úrovně fragmentace a nespojitosti v dramatických dílech Samuela Becketta Endgame, Krapp's Last Tape, Happy Days a Play. Nejdříve označí určité koncepty jako fragmentované; v souvislosti s fragmentací a nespojitostí zkoumá koncepty jazyka, času, identity a reality. Motivací této části výzkumu bylo odhalení subjektivity a mnohotvárnosti daných konceptů a zjišťování, jakým způsobem jsou zastoupeny ve zkoumaných dramatech. Práce dále zkoumá Beckettovo užití fragmentace a rozštěpenosti ve vzájemné souvislosti s neúplností. Všímá si přitom důležitosti toho, co je v dílech přítomno, ale i toho, co absentuje. Ve druhé kapitole práce zkoumá vztah formy a funkce jazyka a zabývá se jednotlivými faktory ovlivňujícími jedincovo vnímání jazyka. Jazyk je nahlížen z pohledu subjektivního, kontextuálního a sociálního. Postavy zkoumaných děl dokazují, že jazyk je komplexní vyjadřovací formou, která nezřídka vede ke komunikačním neshodám. Třetí kapitola zkoumá fragmentaci a subjektivitu času, identity a reality. Čas je nahlížen ve vztahu k postavám děl: zkoumá se, jak postavy vnímají minulost a přítomnost a odhaluje se subjektivita času. Čas je dále nahlížen jako spouštěč fragmentace identity, která se tak v čase proměňuje. Fragmentace identity je potom zkoumána ve vztahu k rozporům těla a...
|
|
|
Brian Friel's Conception of Forming History and Its Implications
Kantorová, Aneta ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat téma historie v tvorbě současného irského dramatika Briana Friela a poskytnout tak celistvý přehled o jeho postoji jak k minulosti samotné, tak k psaní prózy zasazené do určitého reálného prostředí v minulosti. Pro tento účel jsem zvolila tři hry - Translations, The Communication Cord a Making History - které budou v jednotlivých kapitolách rozebrány z hlediska různých vlivů, které přímo nebo nepřímo ovlivnily Frielovo chápání problematiky historie, její dopad na současnost, a také jak by k ní měl umělec přistupovat ve své tvorbě. První kapitola obsahuje teoretický základ této práce. Hlavní část vychází z práce Haydena Whitea Metahistory, která se zabývá pojetím historiografií v čase a nahlíží na ně spíše jako na příběhy než vědecké studie. Dále je tu nastíněn stručný přehled vývoje filozofie historie a jejího chápání od devatenáctého století až do počátku dvacátého století. Teorie Friedricha Nietzscheho hrají v této části velkou roli, jelikož jeho postava je všeobecně vnímána jako předchůdce modernismu a postmodernismu, a tudíž jeho názory, byť možná nepřímo, také ovlivnily Frielovu tvorbu. Druhá část teoretické kapitoly je věnována divadelní společnosti Field Day jejímž členem byl i Friel, a která také značně ovlivnila Frielův postoj k irské historii. Další...
|
|
| |
host ::
RSS.