|
|
Population biology and genetics of rare plant species
Dostálek, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Oostermeijer, Gerhard (oponent) ; Jersáková, Jana (oponent)
6 Souhrn Cílem této práce je sjednocení různých přístupů ve výzkumu vzácných druhů. První tři články (paper 1, 2, 3) se zabývají celoevropsky vzácným a ohrožených druhem, včelníkem rakouským (Dracocephalum austriacum L.). V prvním článku (paper 1) jsem se soustředil na prozkoumání celého životního cyklu tohoto druhu a na rozdíly mezi dvěmi vzdálenými regiony. Z výsledků vyplývá, že poznatky o důležitých životních fázích mohou být přeneseny také do jiných regionů i přes jejich značnou geografickou vzdálenost. Avšak dlouhodobé predikce a citlivost k vnějším disturbancím jsou do značné míry specifické pro dané území. V druhém článku (paper 2) jsem pomocí izozymové analýzy určoval genetickou diverzitu a její rozložení v jednotlivých populacích a regionech. Největší množství genetické diverzity bylo soustředěno v rámci jednotlivých populací. Článek ukazuje, které populace by měly být upřednostněny při snaze o zachování maximální genetické diverzity v rámci daného regionu. V článku 2 (paper 2) jsem také objevil pozitivní průkazný vztah mezi genetickou diverzitou a produkcí semen u včelníku. Článek 3 (paper 3) pak dává dohromady výsledky z předchozích dvou článků. Je to první studie svého druhu, která se zabývá vztahem změn v genetické diverzitě a populační růstové rychlosti. Zjistil jsem, že změny v očekávané...
|
|
|
Populační biologie hvozdíku písečného českého
Špalová, Zuzana ; Raabová, Jana (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Hvozdík písečný český je česká endemitní rostlina, která je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001) mezi kriticky ohrožené, ve stejné kategorii je uveden i ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb. § 48 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Naposledy zjištěný počet jedinců hvozdíku písečného českého je přibližně 1500 (Bělohoubek J., nepub.). V rámci soustavy Natura 2000 je hvozdík písečný český zařazen mezi druhy prioritní ochrany. Příčinou ohrožení byla pravděpodobně změna hospodaření na lokalitách jeho výskytu. Přes snahy o jeho záchranu trvající od 70. let minulého století populace hvozdíku písečného v Čechách rapidně ubývala až do roku 1999, kdy se přistoupilo ke stržení humusové vrstvy na lokalitě výskytu hvozdíku písečného, po němž došlo ke zvětšení populace z pouhých 200 na současných 1500 trsů. V současné době je realizován záchranný program hvozdíku písečného. Součástí tohoto programu jsou managementová opatření k posílení populace tohoto druhu v Čechách, ale též studium populační dynamiky druhu, které bude předmětem mé diplomové práce. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující současné poznatky o hvozdíku písečném českém, příčinách jeho ohrožení a metodách využitelných na jeho záchranu.
|
|
|
Sukcese na lokalitách suchých travníků po obnově pastvy
Fulínová, Martina ; Hadincová, Věroslava (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Pastevní management je v současné době velmi populární a jeho využívání v ochraně přírody je stále častější. Stále však nejsou dostatečně objasněny všechny účinky pastvy na pasené lokality. Tato práce se zaměřila na vliv pastvy ovcí z hlediska zoochorie na obnovu druhově bohatých trávníků na stanovištích vykácených akátin a stanovištích vykácených souvislých keřových porostů trnek. Za účelem sledování změn druhového složení trávníků byly založeny trvalé plochy. Pro zjištění zdrojů semen nově se objevujících druhů v obnovovaných trávnících byly inventarizovány plochy v nejbližším okolí trvalých ploch, byla odebrána a klíčena semenná banka odebraná z krajů trvalých ploch a vzorky trusu a semen z vlny pasených ovcí. Sledování trvalých ploch ukázalo, že pod vlivem pastvy je potlačeno znovuzarůstání akáty a trnkami. Více degradovaná stanoviště procházejí většími změnami druhového složení než stanoviště, která se nacházejí v lepším stavu. Klíčící pokusy prokazují, že semenná banka odráží druhové složení nadzemní vegetace, odkud pochází, tudíž pro obnovu trávníků nemá zásadní vliv. Oproti tomu ovce mohou k obnově trávníků významně přispívat šířením semen endozoochorií i epizoochorií při přecházení mezi stanovišti více a méně druhově bohatými. Toto zjištění má zásadní význam pro organizaci pastevního managementu,...
|
|
|
Současný stav a historický vývoj podmáčených luk na Říčansku
Horina, Lukáš ; Kindlmann, Pavel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Při spolupráci na projektu ochrany orchidejí v Ekocentru Říčany vyvstala řada otázek, na kterou se tato práce snaží odpovědět. Jsou to otázky identifikace orchidejových luk. Dále nalezení hlavních parametrů prostředí, ovlivňujících výskyt prstnatce májového. Nalezení činitelů ovlivňujících velikosti populace prstnatce májového. A konečně nalezení vhodného managementu pro prstnatcové louky. Odpovědi jsem se snažil nalézt pomocí porovnání orchidejových a podobných neorchidejových luk. Porovnával jsem druhové složení, místní podmínky a historické využívání lokalit. Jako metodu jsem zvolil fytocenologické snímkování a pro zjištění místních podmínek hodnoty Ellenbergovských čísel. Pro zjištění historického využívání byly použity historické mapy. Data byla zpracována pomocí statistických analytických metod. (PCA, RDA) Při porovnání orchidejových a neorchidejových luk jsem zjistil, že se průkazně liší v druhovém složení a také v počtech druhů. Pomocí grafu jsem nalezl rostlinné druhy, podle kterých se dá určit potenciálně orchidejová lokalita. Dále jsem zjistil, že se orchidejové a neorchidejové louky liší v hodnotách parametrů prostředí podle Ellenbergovských čísel a následně, že tyto parametry jsou kontinentalita, vlhkost a úživnost stanoviště. Vliv historického využívání na přítomnost orchidejí na lokalitě se...
|
|
|
Čertkus luční a vliv herbivorů
Janovský, Zdeněk ; Pergl, Jan (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Zdeněk Janovský Čertkus luční a vliv herbivorů V předkládané diplomové práci jsem se pokusil vyšetřit míru vlivu tří skupin herbivorů - (i) spásačů listových růžic; (ii) býložravců spásajících lodyhy; a (iii) predispersních predátorů semen - na zdatnost jednotlivců čertkusu lučního (Succisa pratensis Moench). Efekty folivorie a spásání lodyh byly zkoumány pomocí opakovaného sledování individuálně značených rostlin na 6 lokalitách v letech 2006 až 2009. Vliv predátorů semen byl zkoumán v odděleném experimentu. Spásači lodyh a predátoři semen mají přímý negativní vliv, ale vliv spásačů lodyh v dlouhodobé perspektivě je kompensován vyšší četností kvetení postižených jedinců. Naopak folivoři přes krátkodobý positivní vliv (snížená mortalita, zvýšená tvorba bočních růžic) mají dlouhodobý mírně negativní vliv na reprodukční úsilí rostlin. Pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu je ovlivnění velikosti rostlin již v roce, kdy folivor rostlinu napadl. Vliv predátorů semen je velmi variabilní, podíl zničených semen však obvykle roste s rostoucí velikostí rostliny. Byl navržen konceptuální model možného působení jednotlivých herbivorů, jakož i možnosti, jak jej otestovat a překlenout stávající nedostatky v metodice. Nejvýznamnější skupinou herbivorů se jeví predátoři semen, naopak nejmenší význam má zřejmě spásání...
|
|
|
Populační biologie a ekologie Phyteuma orbiculare L.
Fialová, Tereza ; Rybka, Vlastimil (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Populační biologie a ekologie druhu Phyteuma orbiculare L. Tereza Fialová Abstrakt Diplomová práce se zabývá druhem Phyteuma orbiculare L. (zvonečník hlavatý) z čeledi Campanulaceae. Studovaný druh je podle vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. řazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny, přičemž dvě z jeho rozlišovaných subspecií (montanum, flexuosum) jsou řazeny, podle Červeného seznamu, (Procházka 2001) mezi kriticky ohrožené druhy. Výstupem diplomové práce jsou síťové mapy rozšíření všech zjištěných lokalit druhu v období do roku 1949, 1950 - 1989, 1990 - 1999 a 2000 - 2010. Podklady pro síťové mapy byly čerpány z herbářových sbírek, literatury, botanických databází, ze správ CHKO a informací získaných od botanických znalců i z vlastní terénní zkušenosti. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je porovnat lokality, na kterých druh roste dnes s lokalitami, na kterých se vyskytoval v minulosti. Na 21 současných a 19 minulých lokalitách druhu v České republice bylo studováno chemické složení půd, druhové složení a velikost populace. Současné lokality jsou druhově bohatší a zároveň živinami chudší. Počet kvetoucích jedinců v populacích P. orbiculare má tendenci fluktuovat v jednotlivých letech. Mnoho lokalit druhu z krajiny nenávratně zmizelo díky nesprávnému a nešetrnému způsobu obhospodařování, konkurenci...
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Pivnička, Karel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
|
Faktory určující druhovou diverzitu a složení vegetace v příměstské krajině
Čepelová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Studium vegetace v příměstské a postindustriální krajině je na okraji zájmu, ačkoliv tyto oblasti tvoří stále významnější část území Evropy. Práce zachycuje diverzitu a druhové složení vegetace příměstské krajiny u města Kladna pomocí pravidelné sítě o 242 fytocenologických snímcích. Zkoumá vliv abiotických faktorů a struktury krajiny na zaznamenanou vegetaci jako celek, i na jednotlivé typy - polní, nelesní, lesní. Vegetace příměstské krajiny je relativně druhově bohatá, do značné míry určená využitím a strukturou krajiny, význam mají i abiotické faktory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vlastnosti charakterizující kriticky ohrožené druhy naší květeny
Gabrielová, Jarmila ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Pochopení druhové vzácnosti a procesů které ji podmiňují je klíčové pro zachování vzácných a ohrožených druhů. Vyznačují se vzácné a ohrožené druhy nějakými specifickými vlastnostmi, které je odlišují od druhů hojných a mohou tak být příčinou jejich vzácnosti a ohrožení? Právě tuto otázku jsem se snažila zodpovědět ve své práci analýzou biologických a ekologických charakteristik kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky (kategorie C1 Červeného seznamu, Procházka 2001). Vegetativní, generativní i ekologické vlastnosti druhů C1 jsem porovnávala s vlastnostmi druhů jim blízce příbuzných hojných (z důvodu fylogenetické korekce), s vlastnostmi druhů blízce příbuzných hojných, rostoucích na stejném typu stanoviště (protože řada rozdílů v druhových charakteristikách může být způsobena adaptací na odlišný typ stanoviště) a zároveň s vlastnostmi druhů celé české květeny. Údaje o druzích jsem vyhledávala v literatuře a databázích, malou část dat jsem zjišťovala experimentálně. Ukázalo se, že ve srovnání s druhy blízce příbuznými hojnými dosahují druhy C1 menší výšky, kvetou kratší dobu, je mezi nimi větší zastoupení autokompatibility, mají vyšší hodnoty terminal velocity, odlišují se způsobem disperze i řadou ekologických charakteristik a rozšířením (např. nižší zastoupení c-strategie, vyšší Ellenbergovy...
|
|
|
Faktory určující druhovou diversitu a druhové složení bývalých polí ve Slavkovském lese
Procházka, Tomáš ; Karlík, Petr (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
6 Abstract Factors determining plant species composition and species diversity of former fields in Slavkovský les The secondary succesion is relatively thoroughly examined phenomenon, but quite little is known about wet secondary grasslands developed on the former farmland. There is a large number of abandoned fields in the Slavkovský les protected landscape area, western Bohemia, which occuring on mesic to wet soil. For this study an area surrounding Ovesné Kladruby hamlet was chosen. The aim of this thesis is to explore, which plant species can occur on the former fields and how the species composition and species diversity is effected by environmental and historical factors, such as soil properties, distance from an old grassland and the age of the field. I made 190 phytosociological relevés and noted 215 species of vascular plants. Some rare species were also present, e.g. an orchid Dactylorhiza majalis and state protected species Triglochin palustre. Species composition data were explored using multivariate analyses and species diversity data using linear regression. Species composition was effected mainly by soil properties. The effect of soil nitrogen and phosphorus content was the strongest one. Soil nitrogen content was positively correlated with soil moisture and on such localities mainly wetland...
|
host ::
RSS.