|
|
Ústředí tiskové dozorčí služby a jeho činnost ve vybraných případových studiích v letech 1938 až 1945
Ludvík, Matěj ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
V období Protektorátu Čechy a Morava mezi lety 1939 - 1945 řídilo média stejně jako celou státní správu nacistické Německo. Ve prospěch okupační mocnosti fungovala i cenzura tisku, kterou zajišťovalo Ústředí tiskové dozorčí služby v Praze s pobočkami v Brně, Moravské Ostravě, Olomouci a Plzni. V jeho čele stál nejprve Osvald Svoboda, který však byl za svoji odbojovou činnost v srpnu 1939 zatčen a později popraven. Až do konce války pak tento úřad vedl Eduard Parma. ÚTDS nejen schvalovalo každé číslo periodického tisku před vydáním, ale dávalo také denní pokyny redakcím, kde pracovali kromě novinářů a jejich šéfredaktorů i dva cenzurní úředníci. Nařízení se vztahovala k aktuálním událostem a udávala, jak se o nich má psát, aby vyzněly příznivě pro Německo a jeho spojence. Tato forma cenzury fungovala po celou dobu okupace. Naše práce na čtyřech případových studiích ukazuje, jak ovlivnila tato nařízení výslednou podobu vybraného denního tisku. První z nich se tematicky zaměřuje na předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše, druhá se týká krize na Balkáně na jaře 1941, třetí sleduje události kolem atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha o rok později a čtvrtá se zabývá nálety Spojenců na Prahu v únoru 1945.
|
|
|
Kauza odposlechů listu News of the World a její zobrazení v ČTK
Berniová, Andrea ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Kauza odposlechů listu News of the World a její zobrazení v ČTK se zabývá zpravodajstvím České tiskové kanceláře, které se týká skandálu s odposlechy britského listu News of the World. Hlavním zkoumaným obdobím byla druhá polovina roku 2011, především měsíc červenec, kdy skandál vypukl. Práce se nejprve zabývá historií a také současností britského tisku, následně mediálním působením Ruperta Murdocha, mediálního magnáta a posledního vlastníka listu News of the World, dále také vznikem, vývojem i zánikem listu News of the World. Přináší také profil skandálu s telefonickými odposlechy a informace o zpravodajském servisu ČTK - o zahraničním zpravodajství, o formátech zpravodajství apod. Následně práce popisuje zobrazení skandálu ve zprávách vydaných Českou tiskovou kanceláří. Zaměřuje se na proměny počtů zpráv v čase, na používané formáty zpravodajství, priority, servisy, kategorie a také na zdroje, z nichž agentura při vytváření zpráv čerpala především v červenci roku 2011. Počty zpráv jsou uspořádány do tabulek, které ilustrují vývoj množství zpráv vydaných k aféře. Následně se práce stručněji věnuje zbývajícím měsícům druhého pololetí roku 2011 a krátce také předcházejícím a následujícím obdobím. Tato diplomová práce také zjišťuje, jak skandál s telefonickými odposlechy ovlivnil...
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
|
|
Obnova francouzského mediálního systému po skončení 2. světové války
Soběslavská, Zuzana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá popisem situace francouzských médií za 2. světové války a po jejím skončení. Srovnává míru kolaborace na území okupovaném Němci a v oblasti spravované vichistickou vládou v čele s maršálem Pétainem, přičemž konstatuje, že se vichistická vláda postupně stává proněmeckou. V rámci válečného období klade zvláštní důraz na odbojové hnutí, neboť právě z něj vzniká po osvobození nový francouzský tisk. Po skončení války probíhají rozsáhlé procesy s kolaboranty, v rámci očisty novinářského stavu dochází k téměř úplnému zrušení francouzské mediální krajiny. Již zmíněný odboj a na něj navázaná periodika poskytují základnu pro tvorbu nových titulů. Dochází také k profesionalizaci oboru - vznikají školy, postupně se zlepšuje technické vybavení, do redakcí vstupují ženy. Nestabilní politická situace, včetně hrozby studené války, má ale za následek krizi názorového politického tisku. Lidé se začínají odvracet od politických deníků. Vzniká prostor pro tzv. novou levici, která klade v žurnalistice na první místo pravdu a fakta. Lidé vnímají takto profilované týdeníky (L'Express, France-Observateur ad.) jako platformu pro diskusi o rodící se demokracii. Rozvíjí se také zábavný tisk (sportovní, ženské časopisy), rozhlasové vysílání i televize. Válečné konflikty v koloniálních oblastech...
|
|
| |
|
|
La República Checa: mediální obraz
Krátká, Alice ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem La República Checa: mediální obraz se zaměřuje na analýzu mediální reprezentace České republiky a jejích aktérů ve španělských tištěných denících El País a La Vanguardia v letech 2011 a 2012. Cílem práce je zjistit, jak tento mediální obraz České republiky ve zkoumaných denících vypadal a jakým způsobem byl konstruován. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy tato práce na základě teoretických východisek sleduje, jaký mediální prostor španělské deníky poskytly zprávám o České republice, jakým tématům se v rámci jejího mediálního obrazu věnovaly, jak se v těchto článcích projevovaly zpravodajské hodnoty a jaké zpravodajské zdroje měly největší přístup do zpravodajství referujícím o ČR. Základním předpokladem je, že zpravodajská produkce podléhá určité pravidelnosti a podobu zpravodajství ovlivňuje řada rutinních postupů. Porovnání dvou různých periodik v rámci jedné mediální agendy by mělo přiblížit, co je v tomto směru pro španělská média atraktivní, popřípadě jak se shodují nebo odlišují jejich rutiny v zobrazování ČR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Muckrakers aneb vybrané mediální kauzy v USA na počátku 20. století
Linhartová, Barbora ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato práce pojednává o takzvaných muckrakers na počátku 20. století v Americe. Snaží se vysvětlit, co toto označení znamená, proč a za jakých okolností vzniklo, nebo kdo tento pojem použil jako první. V práci je vybráno pět představitelů muckrakingu, kterými se zabývám více do detailu. Tito vybraní představitelé jsou: Upton Sinclair, Ida Tarbell, Lincoln Steffens, David Graham Phillips a Samuel Hopkins Adams. Je zde uvedena jejich biografie, kauzy, kterými se ve své novinářské činnosti zabývali, publikace, které vydali. U každého představitele je shrnuto, zda svou činností přispěl k nějakému zlepšení situace, popřípadě k jejímu vyřešení. Cílem práce je uvědomit si, jakou "moc" novináři na počátku 20. století měli, jak ovlivnili tehdejší společnost a jakých výsledků díky své činnosti dosáhli.
|
|
|
Krajina periodického tisku v Čechách v roce 1848-1849
Karnet, Martin ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Krajina periodického tisku v Čechách v roce 1848 - 1849 se zaměřuje na česky psané noviny a časopisy, které vycházely v Čechách v revolučním období 1848 - 1849. Úvodní část je věnována historickému kontextu uvedeného období. V březnu 1848 došlo v habsburské monarchii ke zrušení cenzury, což mělo za důsledek vznik velkého množství česky psaných periodik. Po geografické stránce se práce věnuje pouze titulům vycházejícím v Čechách. Po provedení důkladné rešerše byla analyzována všechna dostupná česky psaná periodika vycházející v uvedeném období. Na základě jejich obsahu, formy a struktury byly tituly zařazeny do jednotlivých typových skupin. Práce se věnuje především českojazyčnému periodickému tisku, na její závěr je ale stručně přihlédnuto také k německy tištěným titulům. Cílem práce je zmapovat stav českého novinářství revolučního období pokud možno jiným způsobem, než jakým to bylo dosud učiněno.
|
|
|
Hlavní správa tiskového dohledu (1953-1966)
Kuropata, Ondřej ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá činností cenzurního orgánu Hlavní správy tiskového dohledu v letech 1953-1966. Cíle zájmu diplomové práce bychom mohli rozdělit na čtyři okruhy. Je to postupné formování Hlavní správy tiskového dohledu, konkrétní oblasti jejího cenzurního zájmu, otázka personálního zajištění a nakonec organizační členění tohoto úřadu. Při práci jsem vycházel zejména z primárních archivních materiálů, díky jejichž shromáždění a pozdějšímu zkoumání se mi podařilo v rámci historického výzkumu objasnit a systematizovat dané téma. Práce nabízí komplexní přehled nad fungováním Hlavní správy tiskového dohledu a vůbec okolnostmi cenzurní činnosti v Československu se zaměřením na její dílčí aspekty.
|
|
|
Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)
Ševčíková, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce: "Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)" pojednává o historii, vývoji, cílech, činnosti a působení Mezinárodní organizace novinářů (dále jen MON) v letech 1946-1995, tj. od doby jejího vzniku v roce 1946 až do roku 1995, kdy se uskutečnil poslední kongres MON v jordánském Ammánu. Úvodní část textu je věnována stručné rekapitulaci nejvýznamnějších mezinárodních novinářských organizací, které byly založeny do roku 1946, tj. do vzniku MON. Jedná se o Mezinárodní kongres novinářů, Mezinárodní federaci novinářů a Mezinárodní federaci novinářů ze spojeneckých a svobodných zemí. Ve druhé kapitole je nejprve shrnuta historie vzniku MON a popsány hlavní etapy vývoje - ty jsou periodizovány podle kongresů MON. Nedílnou součástí popisu a periodizace je zaznamenání hlavních světových i domácích politických událostí, které měly na organizaci nesporný vliv. Poté jsou uvedeny cíle, činnosti, působení a struktura MON. Nakonec jsou uvedeny hlavní osoby MON a zmíněny životopisy pěti čelních představitelů. Třetí kapitola je věnována působení MON na území ČSSR/ČSFR/ČR, a to v době od roku 1947 až do roku 1991, kdy se poprvé objevilo formální rozhodnutí o odejmutí práva MON mít sídlo na území ČSFR, jakož i vyvíjet související činnost. V textu jsou zahrnuty právní a finanční vztahy MON vůči ČSSR,...
|
host ::
RSS.