|
|
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí v letech 1918-1938
Šmíd, Marek ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí vletech 1918-1938 nebyla osamoceným jevem meziválečného období, ale logickým a rozhodným pokračováním kritiky společenského řádu, započatého v období po Velké francouzské revoluci. Zatímco se tehdy ekonomický vzestup evropských zemí, způsobený nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století, neustále zrychloval, církev zůstávala pevně ukotvena 'na jednom místě', odmítavě se stavěla vůči moderní době, pokroku, technice a rozumu a snažila se posilovat vlastní cíle způsoby, které nenacházely v liberální společnosti 19. století příznivou odezvu, čímž ztrácela podporu věřících, její vliv na dění ve společnosti slábl a ona pozbývala všeobecné autority, jíž se dosud těšila. Církev přestávala plnil roli garanta intelektuálního a uměleckého dění. [...]
|
|
|
Cesta pravdy J.S. Machara. (Život a dílo J.S. Machara ve 20. a 30. letech 20. století)
Sýkora, Petr ; Wiendl, Jan (oponent) ; Holý, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce, vznikající postupně v průběhu posledních pěti let, byla iniciována snahou přispět co největší možnou měrou k osvětlení a zmapování života a díla českého básníka a fejetonisty Josefa Svatopluka Machara. Na toto téma bylo pochopitelně napsáno několik více či méně povedených monografických knih již v minulosti. Jmenujme například studie V. Martínka Josef Svatopluk Machar (1912), Z. Pešata Josef Svatopluk Machar básník (1959), F. Soldana Josef Svatopluk Machar (1974) nebo stať B. Svozila uveřejněnou v jeho macharovském výboru Pravdy znak (1982). Vzhledem k tomu však, že všechny zmíněné monografie zachycují takřka výhradně básníkovo předválečné období a vyhýbají se jeho životu ve 20. a 30. letech 20. století, stejně tak jako opomíjejí jeho tvorbu z této doby (nebo vše shrnují na pouhých několika stránkách), bude úkolem této práce podat co nejucelenější a nejpodrobnější pramenný materiál k poznání Macharovy poválečné tvorby a zároveň jeho života v dotčených letech, neboť právě v souvislosti s tímto obdobím je básníkův obraz nejčastěji pokřivován tradovanými omyly, nepravdami a zjednodušujícími frázovitými formulkami, a to jak v ústním podání, tak mnohdy i na stránkách učebnic literatury.
|
|
|
Literatura architextového pnutí
Šidák, Pavel ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Práce se věnuje literatuře ovlivněné náboženským zážitkem. Rezignujeme na pokus o řešení celku problematiky vztahu estetiky a teologie; cílem je popsat tzv. "katolickou" literaturu jako jeden z možných modelů "náboženské" literatury. Ideální případ tohoto modelu a materiálové východisko je kniha Zeměžluč (1931) Jana Čepa. Práce má tři části: první část shrnuje dosavadní diskusi o problému obecně (kap. 1), v teologii a literární vědě (kap. 2 a 4) a prověřuje nosnost pojmu "ideologie" (kap. 3). Druhá část rozvíjí naše teoretická východiska, teorii intertextuality a teorii interdiskurzivity (kap. 6). Předmět zkoumání totiž není ani literárně-dějinná epocha ani tradičně chápaný žánr. Chápeme jej jako splynutí dvou textových (znakových) oblastí. Teorie interdiskurzivity umožňuje sledovat textualizaci náboženství, mechanismus, během něhož se z reálného katolictví jakožto religiózního faktu stává znakový systém, tj. text, který podléhá obecným zákonitostem a možnostem popisu textu (Lotman, Pjatigorskij) (kap. 7). Všechny vazby k náboženství jsou transponovány do roviny inter/textové, resp. interdiskurzivní; sémiotický přístup nás tak definitivně vymezuje od ideologie. Spolu s ostatními texty (v úzkém i v nejširším významu slova) vytváří znakové náboženství sémantickou a axiologickou síť, v níž (a jenom a teprve v...
|
|
|
Cesta pravdy J.S Machara. Život a dílo J.S. Machara ve 20. a 30. letech 20. století
Sýkora, Petr ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato práce, vznikající postupně v průběhu posledních pěti let, byla iniciována snahou přispět co největší možnou měrou k osvětlení a zmapování života a díla českého básníka a fejetonisty Josefa Svatopluka Machara. Na toto téma bylo pochopitelně napsáno několik více či méně povedených monografických knih již v minulosti. Jmenujme například studie V. Martínka Josef Svatopluk Machar (1912), Z. Pešata Josef Svatopluk Machar básník (1959), F. Soldana Josef Svatopluk Machar (1974) nebo stať B. Svozila uveřejněnou v jeho macharovském výboru Pravdy znak (1982). Vzhledem k tomu však, že všechny zmíněné monografie zachycují takřka výhradně básníkovo předválečné období a vyhýbají se jeho životu ve 20. a 30. letech 20. století, stejně tak jako opomíjejí jeho tvorbu z této doby (nebo vše shrnují na pouhých několika stránkách), bude úkolem této práce podat co nejucelenější a nejpodrobnější pramenný materiál k poznání Macharovy poválečné tvorby a zároveň jeho života v dotčených letech, neboť právě v souvislosti s tímto obdobím je básníkův obraz nejčastěji pokřivován tradovanými omyly, nepravdami a zjednodušujícími frázovitými formulkami, a to jak v ústním podání, tak mnohdy i na stránkách učebnic literatury.
|
|
|
V napětí protikladů - recepce G.K. Chestertona v české meziválečné kultuře
Lukavec, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
V Chestertonově díle jsem rozlišil tyto základní protikladné t d en ence: tend . k polysémantičnosti, ke vnímání jazyka a světa ozvláštněně, z nizných úhlfl enc 1 pohledu; a tendenci pojímat to, co se týká Chestertonovy osobní ideologie, velmi zaujatě a Výhradně z jednoho úhlu pohledu- tendenci k ideologické monosémantičnosti. Druhá tendence (ač od počátku přítomná) přitom v Chestertonově díle postupně sllila. Ona tendence k polysémantičnosti se z Chestertonova díla zcela neztrácela, stále vice ale sloužila Chestertonově ideologii zavrhující město ve prospěch venkova a odmftajfcf pfiznat jakoukoli hodnotu (i schopnost vybudovat civilizaci a opravdovou demokracii) všem nekřesťanským a nekatolickým národům. Další dvojicí tendencí, které jsem rozlišil v Chestertonově tvorbě, jsou tendence k popření a k znovupotvrzení. Ty chápu v duchu Bachtinovy kategorie karnevalovosti Uejíž mnohé prvky se hojně vyskytuji v Chestertonově díle), modifikované pojetím A. Gureviče a antropologa V. Turnera, jako komplementární principy: princip podvracení, popření (či zproblematizování) skutečnosti a společenského řádu vede k opětné afirmaci, znovupotvrzení, dokonce posíleni řádu. V odlišných recepčních kontextech, v závislosti na odlišných "horizontech očekávání", pak zákonitě tato "polytendenčnost" vyvolávala odlišné...
|
|
|
Vliv francouzské poezie na genezi poetiky Vítězslava Nezvala
Binarová, Hina ; Kořená, Markéta (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Vztah k francouzskému jazyku jako kjazyku mateřskému a studijnímu, studium českého jazyka a literatury a zaujetí pro poezii Vítězslava Nezvala mě přivedly k tématu mé rigorózní práce, v níž se zabývám tím, jakou úlohu sehráli francouzští básníci v počátcích tvorby Vítězslava Nezvala. Své znalosti francouzského jazyka a francouzské literatury jsem využila při četbě francouzských básníků a spisovatelů a při studiu odborné literatury. Ve své práci jsem vycházela z francouzských originálů a z jejich českých překladů, případně tam, kde to pro výklad francouzských textů bylo potřebné, jsem použila svých doslovných překladů, protože jejich existující básnický překlad je někdy zavádějící. Ve své rigorózní práci se tedy pokouším naznačit, jak se francouzští básníci podíleli na zrodu poezie Vítězslava Nezvala. Vycházím přitom z vlastního Nezvalova svědectví, kterými francouzskými básníky byl ovlivněn, a pokouším se dopátrat, které základní aspekty jejich poezie asimiloval, a případně naznačit, jak je osobitě přetvářel a sloučil s českou básnickou tradicí.
|
|
|
V napětí protikladů - recepce G.K.Chestertona v české meziválečné kultuře
Lukavec, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
V Chestertonově díle jsem rozlišil tyto základní protikladné t d en ence: tend . k polysémantičnosti, ke vnímání jazyka a světa ozvláštněně, z nizných úhlfl enc 1 pohledu; a tendenci pojímat to, co se týká Chestertonovy osobní ideologie, velmi zaujatě a Výhradně z jednoho úhlu pohledu- tendenci k ideologické monosémantičnosti. Druhá tendence (ač od počátku přítomná) přitom v Chestertonově díle postupně sllila. Ona tendence k polysémantičnosti se z Chestertonova díla zcela neztrácela, stále vice ale sloužila Chestertonově ideologii zavrhující město ve prospěch venkova a odmftajfcf pfiznat jakoukoli hodnotu (i schopnost vybudovat civilizaci a opravdovou demokracii) všem nekřesťanským a nekatolickým národům. Další dvojicí tendencí, které jsem rozlišil v Chestertonově tvorbě, jsou tendence k popření a k znovupotvrzení. Ty chápu v duchu Bachtinovy kategorie karnevalovosti Uejíž mnohé prvky se hojně vyskytuji v Chestertonově díle), modifikované pojetím A. Gureviče a antropologa V. Turnera, jako komplementární principy: princip podvracení, popření (či zproblematizování) skutečnosti a společenského řádu vede k opětné afirmaci, znovupotvrzení, dokonce posíleni řádu. V odlišných recepčních kontextech, v závislosti na odlišných "horizontech očekávání", pak zákonitě tato "polytendenčnost" vyvolávala odlišné...
|
|
|
Český ruralizmus: literatura a ideologie
Šindelka, Jan ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Kořená, Markéta (oponent)
Tématem této práce měl být český ruralizmus, samotné téma se ml nicméně jednak zúžilo, jednak rozšířilo: především jsem se začal soustředit více na osobnost Josefa Knapa jako čelného představitele tohoto "hnutí", ale zároveň člověka, jehož zájmy a rozsah činnosti byl daleko širší: byl významným polemikem, kritikem a komentátorem poválečného dění v mladé české literatuře, zároveň i jejím ne nevýznamným členem. Rozšíření mě pak přivedlo k obecnějším otázkám, které se ukázaly být doprovodem či skrytým předpokladem: toho, co bývá nazýváno avantgardním, "pokrokovým", revolučním a v protikladu k tomu konzervativním, tradicionálním. Takové rozšíření mi vyplynulo přirozeně z četby významných polemik, jež vedl Josef Knap s nejrůznějšími kulturními činiteli té doby, ajeho programových statí a knih, jež jsou protipólem neustálého "programotvorného", manifestačního, demonstračního snažení této generace. Zadání znělo "ruralizmus" - hnutí, které samo sebe vymezuje jako konzervativní, tedy směřující k "uchovávání" a vyznačující se odporem k modernímu, "pokrokovému" a revolučnímu. Na poli literatury to byl Josef Knap, kdo jej reprezentoval a prosazoval, třebaže sám raději říkal (možná trochu pokrytecky) "básníci selství". V jeho myšlení a rovněž při pročítání publikací tohoto hnutí j sem tedy neustále narážel především na...
|
|
|
Šlépěje Jakuba Demla
Plátová, Martina ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tématem této práce jsou Šlépěje Jakuba Demla. Jedná se o podrobnější pohled na dvacet šest svazků Šlépějí, které vyšly v rozmezí let 1917-1941. Primárním úkolem je postihnout specifika tohoto ojedinělého díla v české literatuře. Nejprve bude potřeba zabývat se vznikem Šlépějí a zjistit, zda jim předcházela díla podobného charakteru. Předpoklad je, že taková díla existují, pak je nutno najít styčné body a také určit, v čem se naopak liší. Následně se budeme zabývat komplexním popisem Šlépějí, který bude zahrnovat jak pohled na stránku praktického vydávání, tak pohled na stránku vnitřní, tedy otázky žánrové charakteristiky, naplňování, či rušení žánrových struktur, případně problém žánrové nazařaditelnosti. Nevyhneme se ani hypotéze o novém specifickém žánru. Chceme přehodnotit vnímání Šlépějí jako chaotického a nesouvislého periodika, a proto se pokusíme najít nějakou spojovací linii, která z dvaceti šesti svazků činí jeden celek. Další problematika se týká možností členění Šlépějí na subtilnější kompaktní celky, se zohledněním klíčových okamžiků Demlova života, které zanechaly v jeho díle výraznou stopu. V tomto okruhu otázek budeme vycházet především z koncepce Vladimíra Binara a Bedřicha Fučíka, jak je navržena ve Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla.
|
|
|
Česká deníková literatura 40. a 50. let 20. století
Moravcová, Jana ; Wiendl, Jan (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Proč tedy ještě, nestačí-li odkázat na pozoruhodnost textů samých, považuji pro sebe za nutné zabývat se deníkovou literaturou, která vznikala v době, kdy publikační možnosti byly určovány spíše politickou loajalitou a třídním původem autorů než jejich talentem a kdy se psané slovo často stávalo důvodem persekuce? Čím tyto texty, vydané mnoho let po svém vzniku, mohou oslovit současného čtenáře? Co z jejich tehdejší naléhavosti přetrvává dodnes? Vždyť společenskopolitické změny po listopadu 1989 vrátily literaturu její samoúčelnosti a kontinuitě, takže největším problémem dnešních nakladatelů jsou prodělky z dobrého vkusu, nekončící hledání způsobů, jak vydat hodnotnou knihu navzdory požadavkům trhu.
|
host ::
RSS.