|
| |
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Test of object permanence in primates
Gálik, Michal ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
4 ABSTRAKT Schopnosť stálosti objektu predstavuje kognitívnu schopnosť vnímať kontinuálnu existenciu objektov aj v prípade, že nemôžu byť priamo pozorované, resp. vnímané inými zmyslami (Piaget 1954). U ľudí sa táto schopnosť vyvíja v šiestich kvalitatívne odlišných štádiách. Porovnávacím prístupom sa zistilo, že posledné 6. štádium tejto schopnosti sa vyskytuje aj u ľudoopov, gibonov a niektorých novosvetských opíc (malpa, kosmáč, tamarín). V tejto štúdií sme vykonali pokus so sériou úloh s neviditeľnými premiestneniami objektu, v ktorom sme zisťovali, či dvaja jedinci druhu makak rhesus (Macaca mulatta) disponujú plne rozvinutou schopnosťou stálosti objektu a neriešia úlohy na základe jednoduchších alternatívnych kognitívnych stratégií. U jedného testovaného jedinca sme potvrdili, že pri riešení úloh využíval 6. štádium schopnosti stálosti objektu. Druhý jedinec dosiahol v niektorých sedeniach s neviditeľným premiestnením signifikantne úspešných výsledkov, ale celkový výsledok je nejednoznačný, pretože pri riešení úloh mal tendenciu používať jednoduché alternatívne stratégie a jeho výkon bol značne kolísavý. Z našej štúdie vyplýva, že makaky majú za určitých okolností kognitívnu kapacitu pre plne rozvinutú schopnosť stálosti objektu. Kľúčové slová: Schopnosť stálosti objektu, makak rhesus, neviditeľné...
|
|
|
Relativní početnost jako kognitivní kompetence u primátů
Moravcová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice numerických kompetencí u primátů, konkrétně se zaměřením na relativní početnost, jednu ze složek těchto kognitivních dovedností. Relativní početnost je schopnost rozlišit větší množství od menšího nebo naopak menší množství od většího a lze ji zařadit mezi nejjednodušší dílčí numerické dovednosti. V této práci jsem shrnula dosavadní poznatky o numerických kompetencí u primátů, které do nynějška byly zkoumány jen u několik druhů primátů, přičemž nejvíce u makaka rhesuse (Macaca mulatta) a šimpanze učenlivého (Pan troglodytes). Jednotlivé numerické kompetence testované u primátů jsem rozdělila na relativní početnost, sumaci, ordinalitu, tranzitivní inferenci, zachování kvantity, proporcionalitu, absolutní početnost a pravé počítání. V rámci experimentální části jsem se zaměřila na výzkum relativní početnosti u druhu makak rhesus (Macaca mulatta). Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou makaci schopni řešit úlohu relativní početnosti s různými typy stimulů. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou schopni generalizovat informaci o relativní početnosti a zda ji dokáží aplikovat na nový typ úlohy. Výsledky potvrzují, že makaci disponují schopností relativní početnosti a jsou schopni abstrahovat stimuly, které nabývají různého charakteru. To dokazuje, že se neučí rozeznávat...
|
|
| |
|
|
Kanabinoidy a percepce času
Popova, Anastasia ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Intervalové časování neboli vnímání času v rámci sekund až minut umožnuje různým živočichům včetně člověka odhadovat dobu trvání uplynulého času. Tento proces může být porušen v důsledku působení kanabinoidů a nejčastěji se projeví jako pocit, že se čas zpomaluje. V této práci budou popsány nejpoužívanější modely intervalového časování, neuroanatomické struktury a neurotransmiterové systémy (především dopaminergní, ale také glutamátergní a acetylcholinový) podílející se na daném procesu . Práce se zaměřuje na možné vysvětlení modulace intervalového časování kanabinoidy podle hlavních modelů a také na interakce mezi kanabinoidním a dopaminergním systémem. Klíčová slova: intervalové časování, percepce času, kanabinoidy, dopamin
|
|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Sociální vztahy a synchronizace ve stádech přežvýkavců - vliv na pastevní chování
Šárová, Radka ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vztahem mezi skupinovým chováním stáda skotu (Bos taurus) na pastvině, sociální dominancí v tomto stádě a individuálními charakteristikami jeho členů jako jsou hmotnost a věk. Práce je založena na třech studiích realizovaných na stádu masných krav. V prvních dvou studiích byla zvířata sledována na pastvině pomocí GPS obojků. Třetí studie byla založena na datech o dominančních vztazích u krav. První studie se zaměřila na synchronizaci aktivit. Bylo zjišťováno, zda krávy, které měly malé rozdíly v hmotnosti či v reprodukčním stavu, byly více synchronizované a zda byl čas změn chování určován konkrétním vedoucím zvířetem. Zjistili jsme, že rozdíl hmotnosti mezi dvěma zvířaty měl negativní vliv na jejich vzájemnou synchronizaci. Ve stádě nebylo nalezeno žádné konkrétní vůdčí zvíře či zvířata, která by pravidelně iniciovala změny chování. Druhá studie se soustředila na zjištění vlivu dominantních zvířat na pohyb stáda. Byla zjištěna pozitivní korelace mezi dominančním indexem a veličinami vztahujícími se k vedení pohybu stáda, jmenovitě pozicí v čele stáda, přímější a kratší trajektorií pohybu a vyšší směrovou synchronizací s nejbližšími sousedy i s celým stádem. Tyto výsledky ukazují, že pastevní chování stáda není řízeno žádným konkrétním vedoucím zvířetem, nýbrž...
|
|
|
Numerická kompetence u primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
Numerické kompetence zahrnují řadu dílčích schopností jako je reprezentace množství a transformace nebo operace s množstvím. Mnoho druhů zvířat dokáže využívat tyto schopnosti, například během hledání potravy, při vyhledávání sexuálních partnerů a také při zjišťování počtu konkurentů nebo predátorů. Numerické schopnosti, jako je počítání nebo odhad množství, tak mohou zvyšovat šanci na přežití a reprodukci. V této práci jsem shrnula některé dosavadní studie o numerických kompetencích primátů a člověka a také jsem zmínila experimenty prováděné s jinými druhy. Numerické schopnosti jsem rozčlenila do kapitol: odhadování početnosti (relativní a absolutní), počítání, sumace, zachování kvantity, proporce a ordinalita a transitivita. Cílem mé práce bylo studovat schopnost makaků (Macaca mulatta) rozlišit relativní početnost mezi dvěma sety. V další části experimentů jsem v jednotlivých fázích sledovala jejich preferenci mezi velikostí a množstvím stimulů. Tuto preferenci jsem studovala i u dětí. Výsledky potvrzují schopnost makaků rozlišit relativní početnost. Dokazují, že se zvyšujícím se rozdílem množství mezi dvěma sety se také zvyšuje schopnost lépe rozlišit tyto dvě kvantity. Další výsledky ukazují, že opice nepreferují množství ani velikost odměny, zatímco děti preferují větší počet dílků před...
|
|
|
Interval Timing and Emotional Modulation
Šafránková, Kristýna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na individuální percepci času, přesněji na tkzv. "intervalové časování" - tedy na to, jak jedinec dokáže odhadnout dobu určitého časového intervalu v rámci sekund až minut a jak je intervalové časování modulováno emocemi. Vnímání času je ovlivňo- váno mnoha různými faktory, ale emoce se jeví být jako jeden z nejzásadnějších, který může způsobit i značné zkreslení vnímání uplynulého času. V mé bakalářské práci se zaměřuji pře- devším na fyziologické mechanismy emoční modulace. Soustředím se hlavně na pacemakerový a striatální model časování a jeho vztah k emoční modulaci. Klíčová slova: intervalové časování, dopamin, emoce, striatální model časování
|
host ::
RSS.